(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Children's Library | Biodiversity Heritage Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Petr Kropotkin: Pospolitost"

POSPOLITOST 

-VZAJEMNA POMOC - 






PETR KROPOTKIN 

POSPOLITOST 

(VZAJEMNA POMOC) 

Z anglick£ho origin alu 

pr elozil 

A. A. H o c h 



19 2 2 



Nakladem nakladat. Druzstva 

„KNIH A" 

P r a h a II., Podskalska 335 



KNIHOVNA SOCIALISTICKE 



KULTURY 



VEDE JUNIUS 



SVAZEK II 



Dopisy pro Knihovnu Soc, Kultury 
dresujl se Druzstevnf nakladatelstvf 
,,Kniha'\ Praha II., Podskalska 335 



PRfTELl MIL&MU 

MICHALU KACHOVI 

VENUJE PREKLADATEL 



ZIVOT A DILO PETRA KROPOTKINA 

S Petrem Alexejevicem Kropotkinem odesla 8. (mora 1921 
veiled posiava socialistickeho revolucniho sveta. Odesel jeden 
z patriarchu moderniho socialismu, pokracovatel v dile God- 
winove, St. Simonove, Fourierove, Proudhonove i doplnovatel 
dila Marx — Engelsova, ac v mnohem jest jejich protichudcem. 
Duch obsdhle a pronikave inteligence, piny zivotni moudrosti, 
pfipominajici v mnohem (jako jeho pfitel Elisee Reclus) 
rannt humanist^ a francouzske encj^/opaecftsty. Charakter 
nekompromisni, revoluciondf, telem dull do posledni chvile 
oddany velkemu idedlu osvobozeni lidstva, srdce zlate. Jednim 
slovem cel$ clovck* cel$ socialista: mozno vzddti chvdly 
vetsi? 

Z iv ot. 

Narodil se v Moskve, 9. prosince 1842, jako clen jednoho 
z nejstarsich aristokratickych rodu Ruska. Od mlddi prozra~ 
zoval nezne srdce, zivou inteligenci a dacha v pravde de- 
mokratickeho. Tradici rodu byl urcen k vc/^e \axiexe, dan 
tedy na vychovu do shorn carskych pdzaL Tehdy h$bal$ 
Ruskem nove dusevni proudy, \texe nemohly nepusobiti hlou- 
beji na inteligenci tak bystrou, ]a\ou mel mlady Kropotkin. 
Dvacetilety mladik opousti sbor pdzeci, dukladne vzdeldn y 
hlavne sebevychovou, jako svobodomyslny, spravedlivy a spo~ 
lecensk$ dustojnik, jehoz ce\d skveld kwiera. Ale smysleni 
prllil s\>obodne a vdsnivd ndklonnost k verfc obraceji zfaotni 
drdhu Kropotkinovu zcela jinam. 



K uzasu spoluzdk u odchdzi do sluzby na dalel(ou Sibir, 
jako dustojnik amursk^ch kozdku, aby se tu venoval vedL 
Vzdeldvd se pilne dale, studuje pomery a zivot sibifskti, 
hlavne vsak gcologii a geografii. Za pet let, co slouzi na Si- 
bifi, od r. 1862 do 1> 1 867 , pozndvd blahoddrne ucinkv stdt- 
ni »sprdvy«, v techio odlehlych k^ncindch zyldste vystupno- 
vane, a na druhe strane zase polokomunisticke organisace si~ 
bihk$ch kmenu: »Ac jsem tehdy jeste neformuloval svych 
poznatku ve forme, jokd se vytvdri v stranickem boji, pfece 
mohu nyni fici f ze na Sibifi jsem nadobro ztratil viru v stdtni 
autoritu, kt&ou jsem drive hdjil. Ta\ jsem se pripravoval, 
abych se stal anarchistou,« pise v Paonetech revolucionafe. 

Vyslupuje ze stdtni sluzby, vraci se do Petrohradu, \de se 
ddvd zapsati na universitu do mathamatickeho oddeleni. Pilne 
studuje, zejmena zemepis a zdroven zastdvd ufad tajemnika 
fysikdlniho oddeleni »Zemepisne spolecnosti«. V te dobe 
se mu podafi dulezity objev v zemepisu asijskem, a nabyvd 
zvucneho jmena ucence. Ale radost z uspechu se stdvd Kro~ 
potkinovi druhym popudem na novou drdhu, a popudem roz- 
hodnym: na vedecke v^prave do Finska, £/era ma potvrditi 
novou vedeckou theorii K. o zaledneni Evropy, pfichdzi 
chvile, kdy si mlady muz pine uvedomi kriklavy nepomer 
mezi \rdlovsl$mi mcznostmi vedy a zebrdekou existenci mi- 
lionu a milionu. lidu. 

y>V te dobe byla vira v ledovy pfikrov, dosahujici do stred- 
ni Evropy, pokldddna za nedovolene kacirstvi.. Ale pied m$m 
zrakexm vyvstdval velk<>lep$ obraz, i chtel jsem jej uvefejniti 
do nejmensich podrobnosti, jak jsem si jej predstavoval. Chtel 
jsem tohoto obrazu uziti jako £/fce jjj soudobemu rozsireni 
kveteny i zvifeny a odkr$ti nove obzory geologii a fysikdl- 
nimu zemepisu. 

Ale ja\e prdvo jsem mel na vsechny fyto vyssi radosti, 
kdyz kolem mne — tisnivd bida a trapn§ zdpas za tvrdy \ou- 
se\ chleba! 

»Vedeni — mocnd sila. Clovek se jej musi zmocniti. Ale 
zndme jiz dnes mnoho- Coz \dyby i jen tyto znalosti se staly 
majetkem vsech? Coz by sama veda nepokracovala pak rychle 



vpfed? A kolik novych vyndlezu ucini pak lidsivo a oc zveisi 
plodnost ipolecne prdce! Mas}) touzi po vedomostech. Chieji 
se villi: mohou se uciti .« 

»Jsou hotovy rozsifiti sve vedomosti — jen jim poskytnete 
prostfedku* aby si mohly udelati volny cas. 

Hie, v jakcm smeru jest mi pracovati. Zde jsou lide, pro 
nez musim pracovati. Vsechrta zvucnd slova o pokroku, pro- 
nditnd v dobe, \dy sami cinitele pokroku se vzdaluji lidu, 
viechny ty hlucne frdze — jsou pouhd sofismata. Vymyslili 
si je, ab\) se zbavili muciveho rozporu. (Paaneita revo- 
luciionare.) 

Zemepisnd spolecnosl ho prdve zvolila dozivotnim gene- 
rdlnim tajemnikem: misto, jal(o stvofene pro mladeho ucence 
rdzu Kropotkinova. Ale ten se jiz rozhodl definitivne a na- 
bidl(U Spolecnosti odmitd: jeho sily patfi naddle dilu osvo- 

jizdi na cesty do Belgie a Svycarska, ab$ se sezndmil s del- 
nick$m hnutim zdpadoevropsk$m. Byla prdve fcrise v prvrd 
Intemaciondle, frakce marxistickd se ostfe potirala s bakuni- 
novskou. Kropotkin se stdvd clenem Internaciondly, zprvu vc 
frakci marxisiicke, pozdeji se v Geniu seznamuje s bakuni- 
novci A k tern se nakonec pfiklonuje telem i dust, \d^z byl 
prostudoval viechny druhe tendence a frakce, \dyz byl bedli~ 
ve procetl cele stony socialistick$ch casopisu a brozur. 

Tu dozrdvaji prvni, poloneuvedomele anarchistic^ ideje 
z doby pobytu na Sibifi a Kropotkin se stdvd anarchistou uve- 
domelym. 

»Theoretick$ vjft/aJ anarchismiu jak J e J tehdy poddvala 
Jurskd federace*) a hlavne Bakunin, fyitika stdiniho so- 
cialismu, obava z hospoddfskeho despotismu, daleko pry ne- 
bezpecnejsiho, nez jen politicks jak to tu formulovali, a re- 
volucni rdz agitace, vie to upoutalo silne moji pozornost. 
Ale zdsady a karaktery, £*ere jsem nasel v hordch jursk$ch, 
svoboda myllenek a feci, jak se pfede mnou rozvijela mezi 

*) t. j. bakuninovska sekce Mezinarodnfho delnick£ho sdruzenf (1. Inter - 
nacionaly), sdruzujfcf hlavne romanske socialisty. 

Ill 



delnictvem tamnejsim a jeho naprostd oddanost veci strany, 
to vie pusobilo na me citeni cim dale silneji. A \dyz jsem 
opoustel ty hory po nekolikadennim pobytu mezi hodindfsk$m 
delnictvem, byly me ndhledy o socialismu jiz utvrzeny. Stal 
jsem se anarchistou.« (Pameti revolucionare.) 

Vrdtiv se do Petrohradu, vstupuje Kropotkin do revoluc- 
ntho krouzku »cajkovcu«, \iery mel takov$ podil v revoluc- 
nim hnuti ruskem. Propagovaly se tu hlavne ndzory bakuni- 
novsky revolucni. Jednim z nejcilejsich agitdtoru se zdhy 
stdvd Kropoktin, a pusobi hlavne mezi petrohradsI($m del- 
nictvem. 

Cinnost faouzku ovsem neusla polici, nasialo hromadne 
zat$kdni. Take K. putuje do Petropavlovske pevnosti. Tu se 
roznemuze dosti nebezpecne, pfevezou ho do nemocnice, 
odkudz se mu podafi uprchnouti. Odjizdi z Ruska do Anglie. 
To se stalo r. 1876. Za rok na to pfesidli do Svycarska, afcp 
tu zacal soustavne a vsestranne pracovati v anarchistickem 
hnuti, Tehdy prdve zemfel Bakunin, anarchismus prozivd 
tez\ou vnitfni krisi, jeho theoreticke, komunisticke zdklady, 
formulovane Bakuninem vice mene ad hoc, byly velmi slabe: 
vzdyt Bakunin byl muz revolucni praxe, nikoli theorie! S Eli- 
seem Reclusem, svym dusevnim bratrem, duchem stcjnc enc$~ 
klopaedistickym jako revolucnim, (napsal mezi jinym pre- 
kfdsne dilo L'Hoimitne et La Terre — Clovefe a Zeme) , s nimz 
se sezndmil r. 1877 k trvalemu pfdtelstvi, za\lddd Kropotkin 
"casopis T J-»a "R^vdtlite, semenistc anarctiisitcfych 'ide'fi. 7 iiio- 
vcmu bufici ovsem nemuze demokratickd vldda svycarskd po- 
skytovati pohostinstvi a proto ho r. 1881 vyhostuje. K. se 
uchyluje do Francie. Tu r. 1883, pri jak$chsi stdvkovych ne- 
pokojich v jizni Francii vybuchla puma. Policie »odhaluje 
vrazedny komplot« proti republice a fczpse burzoasie. Kro- 
potkin, pod zdminkou, ze jest clenem »Mezindrodniho sdru- 
zeni delnickeho« f ve Francii zakdzaneho, se ocitd za mfizemi 
v Lyonc, odsouzen na pet let. 

Na protest)) vedeckeho sveta francouzskeho a anglickeho 
jest Kropotkin r. 1886 sice prcpusten, ale zdroven z republi- 
kdnske Francie vyobcovdn. Odjizdi do Anglie, fc/e zije az 

IV 



do ruske revoluce 1917, v tistrani, naposlcdy v Brightonu. 
Po svrzeni carismu md volnou cestu do Ruska* k am t a H °d~ 
jizdi, aby tu pracoval na revoluci ve smyslu anarchistickem. 
Setrvdvd dusledne na stanovisku anarchisticko-revolucnim i po 
listopadove revoluci, \iexo. bolsevici ddvaji smer marxisticko- 
komunistick$, jak zddala situace, pfechodni obdobi, prvrti 
stupen k socialismu, po nemz teprve muze se postupne pom$- 
vl sleti na tiomumsmus anarcfiislfcft$? ixozumi se, z T i jKrofioittin, 
jako revoluciondf telem i dull, souhlasil s principem socidlni 
revoluce, i jak jej hldsaji bolsevici, jenom na iaktiku si ne- 
mohl z^knouti. A neni divu: prenesl-li se kdo, fcpf jen the- 
orelicky* ji* pfcd tolika lety z rise socidlni nutnosii do rise 
svobody, tez\o si navy\a na drsne formy nezbytneho vdlec- 
neho prdva, jehoz jest uzivati proletaridtu v dobe boje na 
smrt se zapfisdhlym nepfitelem. A take ceh\ovd povaha, 
temperament cloveka md velk$ (vetsi, nez chceme pfiznati) 
vliv i na theoreticke zdvery, nemluve na prakticky postup! 

Bez znacneho vlivu neni ani prostredi, v nemz dlouho zi~ 
jeme: Kropotkin zil leta letouci uprostfed anglicke formdlni 
demokracie, v obdobi jakehos takehos pfimefi mezi \apitdlem 
a prac'i, v dobdeh, kdy \apitalismu neslo o zivot a mohl si 
tedy dovoliti luxus blahovolneho feudalismu, zvaneho »de~ 
makracie«. 

Od r. 1872 se Kropotkin intemivne venuje anarchismu, 
jeho propagaci i theoretickemu zduvodneni, ale nezapomind 
pfi torn ani na dfivejsi vedecke Idskv* Pfispel mnohym dilem 
Reclusovu ucenemu dilu Geographic UmiverseWe, mnohou 
stati do veU(e anglicke Erocycloipaedia Britaminica, vedle fady 
vedeck$ch cldnku do pfirodovedecke revue Niafrwre, do 
Nimetecmitih Century, do Times atd, Napsal i zajimavou 
knihu o ruske literature Idealy a skutecn'0®t v ruiske lkeira- 
•tufe. 1 ) 

Anarchismu venoval K. hezkou hromddku £ra7i a brozur 
i bezpoctu cldnku (roztrousenych hlavne po casopisech La 
Revoil'te, Le Revoite, Temps Nouveaux, Freedom, v revui La 
Soidete NouveHe) . O torn v samostatnem oddilu. Tu jen jeste 
nekolik slov o jedne z nejkrdsnejsich £m7i, ktere vysly z pera 



Kropotkinova, o jeho Plaimetecfe frevolucioaiafe. 2 ) Mdlo jest 
autobiografii, tak necgotistick$ch: citite, ze autor mluvi o sobe 
jen proto, ze to nemuze nejak obejiti, \dyz jest sdm hrdinou 
zivotni historie tak dramaticke, nekdy az romanticke. Pfile- 
have nazvdno francouzske vyddni Pameti: Au!bo/i T ir d'oime Vile. 

Najdete tu Kropotkina celeho, praveho: s jeho obetavosti, 
muznou laskou k Hdstvu, dobrym srdcem a revolucnim 
duchem, vecne v pohybu. Za prostymi slovy citite velikost 
cloveka, \tei\> je pise. Rozviji se pfed vdmi ndzorne film ce- 
leho dejinneho obdobi. Kniha jest dokumentdrni v mnoha 
smerech. Najdete tu in nwce ce/tj svetovy ndzor Kropotkinuv, 
v ruznych s pozndmkdch, ja\o by mimochodem, sezndmite se 
s pocdtky socialistickeho a revolucniho hnuti v nejedne zemi 
evropskL Pozndte z karakteristik* strucnych, ale vyvdzejicich 
plasticnosti cele biografie, fadu lidi, £ten tncli vyznacny, 
mnohdy dejinntf podil v rozvoji socialismu i v knutich revo- 
lucnich: defiluji pfed vdmi, ja\o zive, postavy Cafiera, Mala- 
testy, Cuilleauma, Elisee i Elie Recluse, Sofie Perovske, 
Stepna\a i Turgeneva atd. atd. 

Zde mdme \nihu o carlyleovskem hrdinovi, ci chcete-li, 
o jednom z Emersonovych reprcsemfcaitive men. 

Dllo. 

Bakuninovske pfedstavy anarchismu, dosti mlhave, neutfi- 
dene, nespojite, spile ad hoc, \tere poznal v jurske federaci, 
Krapotkin cdstecne opustil, cdstecne pozmenil, formuloval je 
urciteji a tak poznendhlu vytvdfel vedecko-filosofickou syn- 
thesu anarchismu. 

K. sdm pise o svem dusevnim vyvoji ve smyslu anarchi- 
stickem, v dopisu r. 1898 skupine socidlne revolucnich stu- 
dentil v Pafizi: »Kamarddi se dries jiz jiste nedrzi pojeti 
anarchismu, jake vlddlo ve federalisticke a k&munisticke Inter- 
nationale, ani jd je jiz nesdilim.« 

Kudy se bral za svou synthesou anarchismu? Joky cil urcil 
sve zivotni prdci? Nejlepe bude, poddme-li jeho vlastnimi 
slovy, co napsal o svem dile v cldnku Anarchy v Encyel'o- 

VI 



paedia Brtaonica \xatcc pfed svetovou vdfyou. Pravi se, ze 
mu slo o to, aby: 

»ukdzal blizky, logicky vztah mezi modern! filosofii pri- 
rodnich ved a anarchismem, aby dal anarchismu vedecky 
zdklad na podklade studia tendency jez se projevuji v dnesni 
spolecnosti, a jak se zdd, ukazuji smer dalsiho vyvoje, aby 
vypracoval podklad anarchisticke ethiky- vlastni podstate 
anarchismu hledel dokdzati, ze komunismus ma — aspon 
cdstecne — vetsi vyhlidky, uplatniti se nez kokktivismus, 
zvldsie v cetnych komundch, ze svoboddfsky ci anarchisticky 
komunismus jest jedinou formou komunismu, \terd md vubec 
nadeji, ze se uplatni v moderni spolecnosti. Komunismus a 
anarchic jsou tedy cinitele vyvoje, \tere se navzdjem doplnuji, 
jeden umoznuje druhy a deld je pfijatelnym. Mimo to se 
snazil naznaciti, jak se v revoluci muze veh\d obec sorganiso- 
vati svobodne komunisticky — souhlasi~li s tim jeji obyvatele. 
Obec ta da \azdemu obyvateli obydli, potravu a sat v takove 
mire, jak si to muze dnes dovoliti jen zdmoznejsi tfida, za coz 
by obcan pracoval pul dne nebo pet hodin. Snazil se ukdzati, 
jak by se dostalo kazdemu vseho toho, co dnes plati za luxus, 
kdyz by ten druhy pul dne pracoval v nejruznejsich volnych 
sdruzenich, sledujicich cile vychovne, vedecke, umelecke, 
sport ovni atd.« 

»Aby dokdzal prvni ivrzeni, zkoumal moznosti zemedel- 
stvi a prumyslu, ve spojeni s dusevni praci. Aby osvetil 
hlavniho cinitele vyvoje lidstva, vysetfoval podil, £*enj mel 
v teto historii tvurci cinitel pospolitosti i ukol stdtu.« 

Ostfedni ideou K. filosofie anarchismu jest idea svobody. 
Dejiny lidstva mu nejsou nicim jinym, nez prdve projevem 
teto ideje. A jak se tato idea uplatnuje, blizi se lidstvo 
asymptoticky vysnene tisicilete fisi pokoje a miru, jejiz jmeno 
zni: Anarchie. Idea svobody se rozviji a uplatnuje tak lo- 
gicky, ze staci volnd souhra socidlnich sil f aby se vytvdfela 
harmonie spolecenskd. Idea svobody se projevuje jednak to- 
zumem-.^stdle^vitezneijwx. vlddcem, ^jtitada^, ifdjwjh.^ tvutci. 
schopnosti a iniciaiivou sirokych vrstev, jez pfekondvaji a na~ 
hrazuji cizi, mechanicky prvek spolecnosti: autoritu. 

VII 



Uceni Kropotkinovo Ize vskutku redukovati v podstate no 
i\)to zdkladni these: 
1 Clovek jest tvor od pfirody dobrjj, druzny, pospolity, auto* 

rita jej z\azila. 

2. Hybnou silou spolecenskeho vyvoje a vubec udrzovatelem 
spolecnosti jest tvurci sila i iniciativa sirokych vrstev. 
autorita je prvek cizi, neorganicky. 

3. Anarchie je logick$m zdverem vyvoje rozumu moderni 
vedou a technikou. 

Obsirnemu vedeckemu dukazu prvnich dvou thesi, pro 
ucerit anarimsmu vpravUe zd^to^min^ ven&xck r &XQ$dlrim 
knihu^hphc^e^do^umentovanou: iRosj^litost. 3 ) Kniha vznil^la 
vlastne jako reakce proti pseudodarwinske filosofii »boje 
vsech proti vj[gm«, »pfeziti nejsilnejsiho«. Sm$$icm vyvoje 
nerii f aspon tie v^u^f"im^a7Tf7r(T7)fev^e, hrubd sila, feoano 
homiinii lupus Hobbesuv — pramen vsi autority: take cinitel 
pospolitosti, druznosti, rozvijejici iniciativu a tvurci schopnost 
zvifat i lidi, md tu svuj podil a casto rozhodujicl Tyto prvkv 
sleduje Kropotkin od pocdt\u v fisi zvifat, obdobim a stup- 
nem divossk$m, barbarsk$m, obdobim stfedovek^ch, svobod* 
n$ch mest az do doby nejnovejsi. Spolecenskd zfizeni, \terd 
znamenala vzdy nejaky pokrok* byla dilem pospolitosti, k° m 
nanemu vedle autoriiy, ba casto proti ni, hlavne jeji vydesti* 
lovane forme: statu. Kropotkin ovsem ani zdaleka nechce re- 
dukovati obsah dejin na nejakv sentimentdlni humanismus. 
Je povaha pfilis revolucni, aby neocenoval i prvku boje. Zdu~ 
raznuje-li vsak prvek pospolitosti tolik, md proto sve dobre 
ditvody: 

»Jest jasne, ze pfehled vyvoje neni tiplny, nezkoumaji~li 
se oba hlavni proudy. Ale jak se dostdvali na powch 
jednotlivci i cele skupiny, jak se zdpasilo o ftddvlddu a kon~ 
flikty* ktefc z toho vzesly, to vsechno zkoumdno, popisovdno 
a oslavovdno jiz od nepameti« — pise v Zdveru k n ^ n V ~~" 
»muzeme tu tedy pfedpoklddati, ze individuelni cinitel v lid- 
sk§ch dejindch jest s dostatek zndm, ifeba ze jest tu jeste dosti 
mista pro zkoumdni, naznacenym smcrem. Za to pfehlizen 

VIII 



dosud uplne cinitel vzdjemne pomoci. Spisovatele nasi i pfcd- 
chozi dob}) jej proste popirali ci se mu smdli.« 

»Vidime-li, jak souvisi vyvoj s pospolitosti, kdezto zdpas 
v lime druhu ma v zdpeti regressi (zvratny vyvoj), uvedo- 
mime~li si, ze u lidi i uspech ve vdlce a v boji zdvisi na torn, 
jak jest vyvinuta vzdjcmnd pomoc u jedne ci druhe bojujici 

stran^ f ndroda, k me ^ u P a k « J'* udeldme pojem, jak 

mocne pusobi pospolitost na pokrok. Ale rovnez vidime, ze 
praise pospolitosti postupnym vyvojem vlastne vytvorila mo- 
derni spolecensk$ zivot, kde si clovek mohl vypestovali umeni, 
vedu, £u/*uru, a ze obdobi, kdy zfizeni, zalozend na vzdjem- 
ne pomoci, byla na vrcholu rozvoje, fcp/a i obdobimi nejvet- 
siho pofaoku umeni, prumyslu a vedy.« — »A kd$z byla tato 
zfizeni znicena, ve stdtnim obdobi dejin, ndsledoval vzdy 

rychlyupadgk"* 

Stat, kvintesence Autority, tot nepfitel tvurci silx) a inici~ 
ativy mas, pfekdzkfl vyvoje k svobode a harmonii jednotlivce 
i spolecnostii Jemu, v \azde podobe, patfi prudke utok$ K. 
yTfddc" statu sebran$ch Reclusem v &m7zu Bunicovy reed. 4 ) 
Jeho vznikem a vyvojem se obird v Histaricke uiaze statu 6 ) , 
jeho moderni imperialistickoju formu rozbird v Modbriniim 
staitui. 6 ) 

Ale »ani drtivd moc centralisovaneho statu, ani naukv 
vzdjemne nendvisti a neliiostnem boji, hldsane pod rouskou 
vedy lokajsk$mi filosofy a sociology, nemohly vykoreniti po- 
citu lidske pospolitosti, £fenj vezi hluboko v dusich a srdcich 
lidi, jak° vysledek celeho dosavadniho v$voje.« Cas od casu 
se nahromadi v masdeh tolik tvofive energie, ze protrhd braze, 
jimiz je zadrzuje centralistickd autorita, stdt. Jako pfiroda na" 
pravuje porusenou rovnovdhu povetfim a boufemi, jako se 
leci organismus horeckami, ta\ obnovuje spolecnost na urci~ 
tern $tupni vyvojst svoji rovnovdhu, jako maximum svobody. 

pfichdzivaji obdobi evoluce pfekotnejsi, tak zvane revoluce. 
Anarchiste jsou pfesvedceni, ze toto revolucni obdobi neni 
jeste skonceno. Po obdobi kUdnejsim pfijde obdobi ' rychlych 
zmen: a takoveho obdobi se musi vyuziti, he aby se posilila 

JX 



a rozsifila moc statu, ale abx? se omezila tim, ze se v k^dic^e 
obci organisuji mistni skupiny vyrobcu a spotrebitelu, podobne 
skupiny olpskove a pfipadne i mezindrodni federace techio 
skupin.« (Oaroek Anarchy v Encyclopaedia Britan- 
inica.) 

Revoluce jest K. v podstate dilem tvurci sily mas, popud, 
prvni iniciativa, faas vychdzi od cinorodych mensin. Temto 
cinitelum venoval K. ne\olik stati v uvedenych jiz Buftcovych 
fecich (Revolucni mensin)), Revolucni vldda, Ditch vzpoury, 
Veh\d Revoluce, Pafizskd komuna), Revolucni studie, a spe~ 
cielne vyscttoDai jejidi podil ve veh\e jrancouzs\e revoluci ve 
dvojsvazkove \nize: Velka Revoikce 7 ) * k ™z sbiral dlouhd 
leta prameny a kt&ou psal s veh\ou las^ou. Neslo mu o to, 
aby »znovu licil dramatickou strdn\u techto veh\olep$ch de- 
jinn$ch uddlosti,« slo mu o hlubsi pricing a vlastni mechanu\u 
francouzske revoluce: 

>Parlamentni dejiny teio revoluce — pravi v Pfedimkive 
knihy — « dejiny jejich vdlek, jeji poliiiky, jeji diplomacie pro- 
studovdny do podrobnosti. Ale nebyla jeste napsdna historie 
sirokfich vrstev za revoluce. Dosud nevylicen v plnem rozsahu 
podil, jak$ met na tomto hnuti lid ve mestech i na venku. Ze 
dvou proudu, \tere prispely £ revoluci, zndme proud myllen- 
kov$, druhy, cinnost sirokveh vrstev jeste v temnu. Na nds, 
potomcich tech, jimz za revoluce fikali »enrages«, jest, aby~ 
chom studovali cinnost lidu, abychom objasnili jeji nejv$- 
znacnejsi stzdnkV-* 

Tuto \nihu psal Kropou\in nemene i proto, aby u\dzal na 
odstrasujici pfiklad jakobinstvi, revolucniho, centralistickeho 
autoritdfstvi, z\dzu tvurci $il&\azd<> tevoluce } zdrodefy no* 
veh&, despoticlfeho statu. K tomuto m em en to mo r i se 
vraci i v druhyck sptsech znovu a znovu (hlavne v Bufico- 
v$ch fecich). Neni divu, nic ta\ nelezi Kropotkinovi na 
srdci, nez aby se u pfilezitosti, tak vhodne a vzdene, ja\o jest 
revoluce, vyuzilo tvurci sily, dfimajici v sirokych vrstvdch 
a udelal se positivni krok n & c ^ s ^ za spolecnosti bez vlddy, 
bez autority. Vzdyt ta\ov§ \ro\ neni »skokem do tmy«, 
vzdyl anarchistic\d pfedstava spolecnosti »neni nejakd utapie, 

X 



vytvofend aprioristickou metodou, ze se z nekoli\a prdni 
udelaly hned postulate. Pfedstava ( anarchisticke spolecnosti) 
jest vytvofena rozborem tendenci, £fere se jiz projevuju ac na 
cas muze pfijiti do obliby stdtni socialismus. 

Pokrok moderni techniky, \lerou se zdvratne zjednodu- 
luje vyroba vleho, co jest pro zivot nezbytne, mohutnejici 
duch nezdvislosti a rychly vzrust iniciativy a svobodne do- 
hody ve vlech oborech cinnosti — i v tech, \tere povazovdny 
za vlastni oblast cirkve ci statu vie to jen posiluje anar- 

chisticfyou tendenci.« 

» Anarchisticke proud se rodi v lidu, v hlu\u vlednich 
boju, nikoli v pracovne ucencove,« ale to \e jen do\ladem y 
ze anarchismus jest logicfyym zdverem moderni vedy a tech- 
nik$> nezbytnym dusledkem moderniho vyvoje spolecnosti. 
Tuto logickou souvislost rozbird a hledi pro\dzaii Kropot\in 
v fade stati, brozur i vetlich del: Nove easy 8 ), Stoikitf ce- 
katni' 9 ) , Vedecky zaMiarf amarciiie 10 ) , Anarchie, jejf fiilosoiie 
a ideal 11 ), Aniarcluie aia vyvoji scciafotickeimi 12 ) a ja^si 
syntheticky, definitivne ve vetli studii: Modeanni velda a anaT- 
chiismuis. 13 ) 

Anarchie, tot spolecnost bez vnejli vlddy, udrzovand jen 
sebevlddou jednotlivcu, moudrym egoismem a pospolitosti 
i vzdjemnou pomoci. Harmonic spolecens^d se tu udrzuje 
volnou dohodou jednotlivijch skupin, organisovanych podle 
zdsady uzemni ci odborne, podle skupin vyrobnich, distri- 
bucnich ci u\ojuj\cich potfeby ^u/iurnf. Nebude to spolecnost 
snad nehybnd, ja\ to vidime v zivote organismu: »harmonie 
vzejde neustdlou souhrou sil, vecne obnovovanou rovnovdhou 
pferozmanitych sloze\ a vlivu. Takoveho vzdjemneho pfizpu~ 
sobovdni se dosdhne tim spile, ze zddnd z tech sil nebude pro- 
tezovdna ncjakym stdtem.« 

V anarchisticke spolecnosti by clove^a neomezoval 
strach pfed trestem, ci jeho poslulnost druheho, nebo neja\eho 
pomyslu: »Bude se pfi svem jedndni fiditi vlastnim uvdzenim, 
jez jiste bude vysledkem svobodneho vyrovndni se jeho id 
s mravnimi pfedstavami spolecnosti.« 

XI 



To jest mozne ovsem jen v komunisticko-anarchisticltem 
stavu spolecnosti. Ostatne \omunismus a anarchic jsou dve 
strand jedne a teze veci. Ve studiii Anarch ie v e vy- 
v o <j i s o c i a 1 i s t i c k e m stavi K, tfi zcisady anarchi- 
sticke: /. Osvoboditi vyrabitele od jha kapMhi. Spolecne v}?~ 
rdbeti a svobodne \omumovati. 2. Oprostiti obcana jha 
vlddy. Volny tozvoj jednotlivcu ve skupindch a skupin ve fe- 
deracich. Volnd organisace od jednoducheho \ vyssimu, podle 
vzdjemnych potteb. 3. Osvoboditi ducha clov>e^a od vsl nd- 
bozens\e mordlky. Vytvoriti svobodnou gupavuovskou mordl- 
ku 9 sans sanction ni cbligaticiii (bez schvalerrf a zdvaz\u), 
mordl\u plodneho, tvurciho zivota. 

»Prav$ pofyrok jest v decentralisaci uzemni [ jun\cionelrii, 
ve vyvoji mistni i osobni iniciativy a ve volnie federaci od 
jednoducheho k slozitemu, misto dnesni hierairchie od stfedu 
£ obvodu.« 

Ndmitky* ze komunistickti anarchismus jest ptotiklad y 
confonadictio in adjectuim, vyvraci K. hlavne v \brozure Kcimu- 
nismins a anarchic 14 ) 

Pomerum v pfechodne dobe po socidlni revcoluci vemije K. 
knihu Zaipas o dhleb 15 ) , \de fesi organisaci ^roby a distri- 
buce v socialistic^ spolecnosti a jeji hospodd\fsJie podrninkV- 

Tyto podminkv J sou tu podle K. jiz dnes, Ibyf jen v prvo- 
pocdtcich. Venoval jim \nihu Pole, ifcovarny ax cMny. 16 ) Stu- 
duje v ni na pYi\ladech z Francie a Anglie rmoznosti inten- 
sivni zemedelske £u/tary, vysetruje cinitele, duleziteho pro 
jeho pojeti komunistic\e spolecnosti: decentralUsacni tendenci 
v prumyslu, t. j. ze maloprumysl nejen nczamiJid pfevahou 
velkoprumysla, ale spile pribyvd, soubezne s rozvojem ve/- 
k$ch zdvodu a nekdy i ptoti tcmu rozvoji. AV ezapomind pri 
torn na dulezitou otdz\u harmonic\eho sloucerni telesne a du~ 
levni prdce. (Sve zamilovane thema.) 

Vsechen ten organic^ a logick$ vyvoj vedle sice k n° v e 
spolecnosti dnarchisticke, ale sdm sebou by nesttacil, aby ji take 
udrzel: k tomu jest tfeba i novych lidi, s novotij. tvurci mr av~ 
n o sti. V prvni studii o teto mordlce, svo>bodne, tvofive: 
Anarohistidka moxalka 17 ) vychdzi z \oncepci mladeho, zdhy 

XII 



zemfeleho francouzskeho filosofa-bdsnika J. M, Guyaua, 
formulovanych v \nize Esquisse d'uuue morale sains ofciligafoiion 
ni sanction. 

Zdkladniho dila o Ethice, na nemz pracoval do sve smrti 
ncdokoncii Zalozil je pfilis sircce a hluboce.* 8 ) 



Tof, v hrubych rysech, filosoficke a vedecke dilo Kropot- 
Icinopo. Ac se na prvni pohled zdd nesouvisejici, jest vnitfne 
spojeno ustfedni ideou svobody, jak jiz naznaceno. Kropot- 
kinu jsou svet a dejiny projevem Svolxoidy, \a\o byly Scho- 
penhauerovi projevem Vuie a Hegelovi projevem Rozuonu. 
Kofeny K. nauky jsou rozmanite. Tfcveji nejen ve francouz- 
skem sccialismu, fourierovskem, saint~simonistickctn a proud" 
honovsh(6m 9 v anglickem anarchismu godwinovskem a revo~ 
luiri.m. anarchismu bakuminovskem, ale take hodne i ve fran- 
couzs\e osvicens\e filosofii Rousseaua, ency^lopaedistd i ve 
filosofii spencerovsky-Hberalisticke. 

N esl$site~liz z jeho del velmi jasne hlasu Rousseauova 
o pfirozene dobrote cloveka, nevzndsi-li se nod fddkv J eno 
mnoha \nih optimistickv duch encyklopaedistu s pevnou virou 
v kcnecne vitezstvi rozumu, nepronu\d jeho dilem pevne pre-* 
svedceni liberalismu o ja\esi praedestinovane harmonii spo~ 
lecenske, k n 'tz vede jedind cesta: laisser fatire? 

»Vezmete cbldzky, pravi Fourier \ dejte je do k r ®bice a za- 
tfepejte jimi: samy sebou utvofi mosaiku, \a\e by nikdo ne- 
svedl y kdyby chtel obldz\\) sklddati harmonick$.« (Anar- 
chic ve vyvoji sociaiistic\em.) 

Ale take na Hegela upomind mnohd partie K. spisu: 
hlavne ideologic vytvdrcnim sveta z immanentni ideje. Za to 
schdzi K. filosofii d);namika (dialektika) Hegelova: tu pre- 
jali zase Marx s Engelsem. Proto nauka K. pusobi tak ahisto- 
ricky, jest v podstate statickd: nerozviji pied vdmi drama- 
tickeho obrazu akce a reakce zdkladnich pficin 9 sil spolecen- 
sk$ch v jejich celku. 

Jenom revolucni temperament a neobycejny smysl K. pro 
realitu zachrdnil mnohe jeho dilo od schematicnosti. Jeho filo- 

XIII 



sofie jest, lepe, chce b$ti t intelektualistickd, racionalistickd. 
Jenze irraciondlni pud zivotni se nenechal odb$ti. A tak jsme 
svedky paradoxu, ze Kropotfyin, odmitajici tak rozhorlene 
bergsonovskou »m$stiku« (v pfedmluve \e knize Moderni 
veda a anrchismus), propadl kouzlu »elan vital«: vife 
v tvurci schapnosti a iniciaiivu mas tak, ze sdm hldsd tvurci 
v$voj. 

Ale co sejde, \onec koncu, na techto vaddch a jednostran- 
nostech. Na obsaJuu filosofie Kropotkinovy nezdlezi: mnohe 
jiz zastaralo, mnohe zastard. Hlavni jest medioda : Jednej 
politick]) tak, a b$ souhrn svobod spolecenskych i individual- 
nich aspofi vyvdzil ncsvobodu, podminenou pfirodou i nez- 
bytnou spolecenskou organisaci! Anarchismus nerii v cili, ale 
v postupu. 

»Prohlasujeme~li se za anarchist}?, prohlasujeme pfedevsim, 
ze nechceme jednati s druhymi tak, jak fcp se nam to nelibilo 
od nich, ze nikdy nebudeme trpeti nerovnosti, \texd umoznila 
ze mnozi mezi ndmi uzivaji sve sily, chytrosti, schopnosti tak, 
ze bychom pfisli £e IkodK kdybychom tak jcdfnali sami proti 
sobe.« 

»Citite~li se mladymi, chcete-li ziti pln$m t silnym y boha- 
t$m zivotem, budte silni, velci ve vsem, coz kondte. Bojujte, 
ab$ vsichni mohli ziti tak bohate a plne!« (lAwarak mo- 
ara'lka.) 

Junius. 



XIV 



P o znd mkv bibliograficke- 

Pozndmky jsou bibliografickv neuplne, ja\ ani nemuze 
b$ti jinak za dnesnich pomeru. Publi\ace jsou uvedeny, 
pckud Ize, v puvodnim zneni a v pfekladu nejpfipustnejsim. 

*) Ideals and Realities in Russian Literature — Ideale und 
Wirklichkeit in russischen Litcratur, makl. Th. Thomas, 
Lipskor 

2 ) Memoirs (vychazelo v americke revui Atlantic Mout~ 
hly), Pameti revoluciondfe naM. Samostatnosti, Praha, 
2 sv. 

3 ) Otazce pospolitosti a vzajemne ponioci a otazkam, sou* 
visejidm s darwinismem venoval K. vedle knihy Pospolitost; 
jeste nekolik pojednani, ktere vysly vesmes y revui Nineteenth 
Century: The Theory of Evolution and Mutual Aid (N. C. 
ledefc, 1910.) 

The Direct Action of Environment on Plants (N. (f. 
cervenec 1910). 

The Response of Animals to their Environment (N. C. 
brezen 1912). 

Inheritance of Acquired Characters (dto). 

4 ) Paroles d'un Revoke. — Buficovy feci. NaikIL ciais, Ko~ 
muna (kointfiskofvaiiKo cd A da Z). 

*)L*Etat, son role historique, nakl. Temps Nouveaux, vyilo 
pozdeji v knize La Science moderne et X Anarchic, P. T. 
Stock, Parfz. Die historische Rolle des Staates (nakl. ?). 
Cesky neuplny pfeklad v prflcze casop. Zddruha (<IV. r.). 

°) VEtat moderne, v knrze La Science Moderne et l % Anar- 
chic. P. V. Stock, Paffz. Moderni veda a anarchismus. Pfe- 
loziill lug. V. Borek. Kmifaovma »Solidarita«, Pvalia. 

7 ) La Grande Revolution, 2 sv. P. V. Stock, Pariz. Die 
Crosse franzosische Revolution. (Prel. G. Landauer.) Th. 
Thomas, Lipsko. 

XV 



8 ) Les Temps Nouveaux. Biblio'tneqwe dbs Teimps Ncwe- 
aux. 

9 ) Un siecle d'attente. — Stoleti ce\dnu V brozufe Afiit- 
dym lidetn. Edice Cervna. 

10 ) 77ie Scientific Basis of Anarchy. Vyiio v Nineteenth 
Century («unor 1887). 

n ) V Anarchie , sa philosophic, son ideal, P. V. Stock, 
Pafii (cesky v pffl. Zddruhy, II. roc.). 

12 ) L Anarchic dans C Evolution socialiste, Bibl. des 
Temps N'oiuveaiux. 

18 ) Modern Science and Anarchism, nakl. cas. Freedom, 
Londyn a Mother Earth, N. York — La Science moderne et 
t Anarchie, P. V. Stock, Pariz. 

14 ) Anarchist Communism, nakl. cas. Freedom. Lcmdyn. 
V Anarchie et communisme, Bibl. des Temps Ncuveaoix. — 
Anarchie a komunismus v brazure Anarchistic^d mordlkdr 
Edice Cervna. 

10 ) La Conquete du pain, P. V. Stock, Pariz. Kampf urn 
Brot. (Vyiio 1920, nakl. ?) Podle rtariffiio vydimi: JVohl- 
stand fur alle, prelozen do »cestiny« Blahobyt pro vsechny. 

,0 ) Usines, champs, ateliers, P. V. Stock, Pariz; Pole, to- 
vdrny a dilny (pfel. VI. Borek) . Nakl. Mlad. Proitdu. 

1? ) La morale anarchiste. — Anarchistickd mora /£<z. Edice 
Cervna, (starsi vydani v Americe, nakl. »Volnych Listu«). 

18 ) Prvni stucfie o educe uverejiniill K. v Nineteenth Century: 
TheEthical Needs of the Present Day (srpen 1904). 

The Morality of Nature (d'to., brezeai-, 1905). 

Pak byl za«mestnan jinyini pracema, az po navratu do 
Ruska se veffLovial obsahlemu dfk o ediice, jez nedokoncil. 



* 

Kniha 

„POSPOLITO$T M 

b y I a p f e 1 o I e n a A. Ho c Hem 

ft. angliqkeho posledniho vydaut ft T. 19 ( 4. 

P o d-ob i zn a Petra Kropo t kina je reprodukce 

z japonske knihy, pojednavajfcf o rev; abcialtsrnu a anarchismu. 

Ob&lku navrhnul a do direva ry! Sylva Marvaa; naklad. znacka 

od tehoz. — Vyd&no nakladem Druistva n KLniha", 

Praha II., Podskalska 335. — VytifttSno 

roku 1922 (z & H) v t i s k £ r n e 

Horkjr a spol., Praha- 

VrSovice. 



Pfedm lit v a 

Kd$z zacala nynejsi vdlka, strhujic sk&ro celou Evropu 
do hrozneho zdpasu, a kd$z tento zdpas nabyl v fyraftch bel- 
gick£ch a francouzsfych, kwn vnikli Nemci, nevidaneho 
rdzu, ze se vrazdili bezbranni' a civilni obyvalelstvo olupo- 
vino o prosthdky zivobytl, pofeouseli se nefytefi omlouvati 
iyio hrttzy, s oblibott mluvili o »boji za existenci«. 

Nato se objevil v »Times« protest, ze se iakhle zneuzivd 
Darwinovy terminologie. V listu stdlo, ze podobny vt$/ar/ 
jest o mala vice, nez pouzitim mpUenek pfejat$ch z vulgar** 
nich, chybnych pfedstav darwinovske theorie (o »boji za 
existenci«, o »vuli £ moci«, o »pfeziti nejzpusobilejsiho<< a 
»nadclovellu«, atd.) ve filosofli a politice, ze vsal( jest v angli- 
ckem jazyku spis, »kter§ vyfylddd biologickf a socidlni po- 
krok nikoli vie pfevazujici hruhou silou a vychytralosti, ale 
vzdjemnou spolupraci«. Rylo ted$ navrzeno, aby bez pro- 
dleni vyslo lacine vtyddni pfitomne £mVi$. 

Nyni ji md ctendf v ru\ou. Jest to upln§ pfetisk prvniho 
vyddni, jen Dodaiek vyptisten, protoze obsahoval lat^u spise 
specidlni. 

Dvandcte let uplynulo od prvniho vyddni teto £rw7?p a 
mozno rid, ze jeji zd\ladni m\fslen\u, m\jslen\u, ze pospo- 
lilost jest ve v$voji dulezitym p o \r o \ ov$m cinitelem, 
zacinaji konecne biologove uzndvaiu Ve vetsine hlawdch 
del o v$voji, \teti v^ilty v posledni dobe v Evrope* se jiz 
ttpozornuje, ze v zdpasu o zivot nutno rozezndvati dve 
tuzne sirdnky: vnejsi zdpas druhu s nepfizniv$mi pf'trod* 
nimi podminkami a s druhy soupem§mi a boj vnitfnU 
irwmtf druhu o prostfedkv k zivobyti. Rovnez se dozndvd, 



ze dosah i vyvojoiij vyznam tohoto vnitfniho zdpasu byl 
pfehdnen, k vell(6mu politovdni sameho Darrvina, a naopak 
zase podcenovdn vyznam druznosti a spolecensheho pudu 
zvifat pro rozfyvet druhu, v opak Darwinova uceni. 

Zacinaji-li vsak uvedeni myslitele uzndvati vyznam pospc- 
litosti a vzdjemne podpory u zivocichu, nedosli tak daleko 
v druhe cdsti me these, t. j. jak duleziti jsou tito dva cinitele 
v historii lidstva pro rozvoj pokrokovych socidlnich zrizeni. 

Soucasni vudci myslitele stale jeste se \lonl k ndzoru, 
ze stroke vrstvy maji maly podtl na vyvoji socidlnich zrizeni 
cloveka a ze pokrok v torn smew byl zdsluhou intelektudlnich, 
politickych a vojensk^cK vudcu linych mas. 

Tato vdlka, \terd pfivedla vetsinu civilisovanych evrop- 
s}$ch ndrodu v uzk$ styk nejen se s\utecnosti vdlecnou, ale 
i s tisici vedlejsimi ucinkv vdlky ve vsednim zivote, jisie 
pfispeje k obraiu v dfiesnich naul(dch. Ukdze, \oli\ tfeba tvur~ 
ciho, budujiciho genia sirofych vrstev, md~li ndrod pfedrzeti 
tezl(6 dejinne chvile. 

Dnesni vdlecnou pohromu nepripravovaly, ani jejich bar- 
barsk$ch metod nevytvofily siro\e vrstvy evropsk$ch ndrodu: 
jest to prdce jejich vlddcu, jejich intelektudlnich vudcu. Si- 
j oke vrstvy nemely podilu na pfiprave dnesnich jatek a jeste 
mene spoluvytvdfely dnesni zpusoby vdlceni, ^fere y nejmen- 
slm nedbaji vseho toho f co se povazovalo za nejlepsi dedictr 
civilisace. 

Nebude-li tohle dedictvi nadobro zniceno a muzeme4i 
doufati, pfese vsechny zlociny v teto »civilisovane vdlce«, 
ze nauf(a a tradice lidske solidarity vyjdou neporuseny z dnes- 
ni hrozne zkouskl?* P a k j&isproio, ze vedle vyhlazovdni, orga- 
nisovaneho shur^, jsme sveJfp i tisicerych projevu samo- 
volne pospolitosti, o nix mluvim v teto k™ ze v ftapiVo/e, ve- 
novane cloveku. 

Ty selky, kterz ddvaly netneck$m a rakousk$m zajatcum, 
vlekoucim se unavene ulicemi £i7 evs W mi * chleb, jablka a tu 
a tarn nejak$ gros f ty tisice zen a muzu t ktefi ce\ali na ra- 
nene, bez rozdila, zda jsou to pfdtele ci neprdtele, dustojnici 
ci vojdci, ti francouzsti a rusti sedldci, starci, ^ferf zustali 



ve vsi jen se zenami a rozhodli ve vesnicl(6 hromade, ze se 
budou orati a osevatt pole tech, \ieYi byli »tam«, v nepfdtel- 
skem ohni, ty druzstevni fyuchyne a »p o p o 1 1 e $ c o m mu- 
ni st e s«, \iexe vznil[l^ po cele Francii, ta spontdnni potnoc 
belgi.c{emu ndroda z Anglie a Spojenych statu i potnoc 
rusk&ho lidu znicenemu Polsfyu, ve vsem torn pocindni jest 
ta\evd spousta dobrodini, svobodne organisovane prdce a 
energie, ze to prestdvd byti »milosrdenstvim« a jest to proste 
pomoci sousedskou, vsechno to a pfemnoho jineho jest zd* 
rodeli nov$ch forem zivota. Povede to k nov$m zfizenim, 
jalio z pospolitosti v ratmich dobdch lidstva vznifyla pozdeji 
nejlepsi pokrckovd zfizeni civilisovane spolecnosti 

Dries zvldsie bych tad upozornil ctendfe na kapilol)) teto 
knih}), Iitere jedtiaji o prvotmch a stfedove^ch formdch po~ 
spoliiosiL 

Cinim tak v opravdove nadeji, ze uprostfed bidy a agonic, 
do mz vdll(a uvrhla ce/tj sveU jest pfece jen jeste mozna 
vita, ze tvurci schopnosti lidi neumdlevaji a ze tedy jejich 
vlivem si budou lide, a snad i ndrodove, lepe rozumcti. 

P, KROPOTKIN 

Brighton, 24. listopadu 1914. 



OVOD 

Dve sbraimky zivota zvirat na mne najvice puisobily, kdyz 
j«€«n ceistoval jz mladi ve vycho'daii Sibiri a v severnim Mand- 
zu«r&ku. Jedna: kragne uporny zapas o zivobyti, ktery jest 
vesti vetlbe 4^uhfi zvifat s nemilosrdnou prirodou, obcasne 
niceni Svotoa Te vellkem, ktere zpusobuji prkodni cinitele a 
tim 'vyvolane fidke oisfdleni rozsahlyc'h aizemi, ktere jsem 
zkouonal, SvoQssfcveari. Dmha: ze jsem ani na tedh nekolika 
mfotedh, Jkde se hemzilo zivocisstvem, — a patral jsem po 
te<m bedlive • — nenasel rozborceneho zaipasu o zivobyti mezi 
cleny tehoz d r u h u zivocisneh-o, ktery vetsina dar- 
winistu (ac ne sam Darwin) povazuje za hlavni rys zapasu 
o iiyot a za Iilavnibo cinitele vyvoje. 

Hrozsie snehoye boure, ktere se zonou pres several cast 
Burasie ke fcanci zirny a kdy vsedbno zamrzava, mrazy a 
snehove boure, ktere se roik go rok vracajf v druhe polo vine 
kveta, kdy (jsou stromy >ji>z v pinem kvetu a kdy jest vsude 
plno hrayzu, ranni ' awraczy a nakdy i mouie snehove vanice 
v cervemci a srpmu, ktere razem nici rnyriady hmyzu i druha 
ptoci mfladiata na sitepioh, tijaky, vyvolane mioimumy, ktere se 
doistavuiji v teplejsich oblastech v isrpnu a v zari a zpusobuji 
takoive zatoipy, ijiake 'j®o«u znamy snad jen v Americe a ve 
vychodni Asii, ipo midhz se menf v mocaly nahortni roviny, 
v trozisahu velkych ewopskyoh statu; konecne sitae padani 
snehu <?a$ne v rijinu, ktery nekdy pfikryje oblasti vetsi nez 
Brtanoie a Nemedko a fcak je dela neolbyivtaitelee bylfozriav- 
c&m, fcteri pak po tkfcich hynou — takove jsou pomery, 
v Tiiciiz ijtsem videl zapasiti zivifectvo v several Asii. Tu jsem 
si uvedomil velmi zahy, jak nesmirne dulezite jest v pfi- 
rode t co naaval Darwin: »;prirozemou prekaikou pnUstiemu 



rozminoizovaaii«, u iporovnani se zapasem, ktery vedou spolu 
clenove tehoiz druhu o prostredky <k zivotu, »a ktery sice tu a 
tarn nabyva tpcinekud vetsiho rozsatiu, ale nekdy neni tak 
duleizity, j/ako prvmi ciniteJ. Po'slkrcvn'u ziviooisstva, lidnatosfe 
— nikoli (prelidneiio'st — to jsou falavni znamiky prerozsahle 
oblasti, ktere fikaime several Asie — a ty mne privedly 
k taimi, ze jsem zaaall vazme piodKybicviabi — dalsi sihidie 
me podhybnioistoi jen posflily — zda jest skutecne zoifiva sou- 
tez o ipofcravu a <zivot v kaadem druhu, jak to bylo clankem^ 
viry vSfcskiy darwimistu a tedy i o team, zda tato soutez ma 
tak prevazny rpodil ye vyvoji movyeih druhu, jak se za. to ma 

Na drufae straine za$e, kdekoliv jsem videl eadbytek ii- 
vofca 'zvireciho, na pr. na jezereeh, tarn se shromazaovaly 
nescetne cfouhy a 'milictny ijednotliivcfl, aby tu vycWvaly po- 
tom'stvo, v kolcoiidh hlcdavcu, ,pfi stehovani pta&u, ktere byfa 
tehdy oipravidu v rcfzmereoh »aimeri»kanis8cy , ch« podel Usuri 
a zivlaste pri stehovaini vysoke zvefe, jehoz jsem byl svedkem 
na AmuTU, kdy «se dhromazdily ohrcrmne isjpousty tachto in.te- 
ligentnkJh zvifat z cele rozsahle oblasti, utikajicich pfed sac- 
hem, aby pireila Amurem v nejnizsian mfete — ve vsech tedn 
otinazech zivota zvffiat, ktere jsem spatril, videl jsem p o s p o- 
1 i t o <s t a-vzajemnouipodpor u, psrovademo'u v tako- 
vem rozsahu, ze j<sem v obem pocal 'tusiti inaaiejvyse dulezke 
ckiitele zacho'vani zivota, udrzeni rcdu a jeho dalsiho vyvoje. 

iKonecne jseim videl u polodivokeho -dobytka a koni v Za- 
baijka'li i viuide jinide, u byloizr'avcu, wvearek a pod., ze 
kdyiz je®t zviratum zapasiti o nedoistatectnciu potravu, z ne- 
ktere priciny, vyse uvedene, vyjde cast <ro.du, <ktera byla po- 
haroimou postizena, z teto zko'Utsky o4abena na zivotoosti 
i na zdra^vi, takze z p o >d o b n e h o o b d o b i z u r i v e 
souteze nemuze vze*jiti ipostupny vyvoj 
r o id u, 

tProto, ksdyz jsem si pozdeji zacal vsimati vztahu darwi- 
ni«»mu a sociologie, nemohl jsem sou'hlasiti se zaidny'm diiem 
aai spiskem, ktere napsany o tomto predmetu. Ve vsein torn 
se cihtelo 'meitmo-moci dokazati, ze clovek, m-aje vy5s^ inteli- 
genci a vedenf, by m o h 1 zrm'rniti nelitostny zapas o zivot, 



mezi lidbra, ale \e vsem tcm se zaroveri ifcyrdilo, ze zapas 
o prcstfedky k zivotu, zapas visedh zvirat proti vsem i jednoho 
cloveka proti drulliemu jest »P r 1 t © d m f m zabne m«. 
Tafcovetoo na<zora jseim ov<seim jprijtocuitii nemdiil, jisa pfe- 
svedcen, ipripooisti-li se nemilosidny boj o zivot v kazdem 
druhu, ta vidf-li se v takove vake poclminka pokroku, ze se 
tim tpripouiti iieco, co nejen ze nebylo dosud dokazamo, ale 
oo ani napfoitrvwzeiio pnwiyrn pozorwainlm. Niaoipak, prelkviapile 
rone, jak move osvettcvak cely predimet plednaska »0 za- 
konu po«politcsti«, fcteroti niel ma ©jezdu ruskych pfirodo- 
zpyteu r. 1880 veleznamy zo-alo-g, ip<rc<fesor Kesisler, tefody 
dekan petrokad&e university- Ideou Ke^le<rovou bylo, it 
vedle zakona o v z a j e m n e m b o /j i jest v pKrode i zakon 
o p osip o 1 i tost i, ktery j«ft pro uspesny zapias o zivot a 
zvlalte ptro pcsibuipny vyvotj drufeu rnroheim dulezikejsi, nez 
zakon vz^jeraneiho beje. Tenhle poukaz — ktery byl vlastnc 
dallim ric<25vkiu'tim rnyslenek, vysloven^ch Darwinem saimym 
w jeho P uv o d tu c 1 .o v e k a — mi p&paldal Uak priavd'ivym 
a 'flak duk&teym, ze hned psc'tom (r. 1863) jsera pofial sbi- 
irati'laAai, abydi rozvedl mystadku, ktenouKessIer jen zbez- 
ne niazoafil ve sve predaasce, ale nemoM tfo^vinioiuti, zemfelC 
roku 188!. 

Ale v jedfoom ijsem ncanohl iplne sdileti Kesslerova na- 
mzmx. KessBeir tofciz ozmiacwad »rodicowke ciity« a pSci o po- 
te<mstvo (viz dale kap, I.) za pocatck syncpatii k livocisstvu. 
Myslim, ze jest otaizkou podstaine rozdfkou a dalekosahtau, 
6 niz stezi amizeane jednati jS nym* otadka, nwwho-li pfiso- 
bily oboji ty cky «ve vyvoiji ^oleceiwkyich ipudu a pokud pu- 
sobily i vlivy jiaie. Teporve 'ai fadnc z'jistiime fakty o pospo- 
litosti v ruzn^cih tndadi zrrifectfva a je|jiA vyzaiam pro yyvoj, 
budeme s to rvysetfiti, jaky podil ve vyvo-ji socialnich pudu 
pfMusi rodicovtskym citu'm a ijaky podil dru&iosti *amc, kteTaz 
neijspfie Mzn&la na pnvopoca'tku vyvoje zisvaeSnehio svata, 
sniad jiz m sfcadiu t. zv. »kolonii«. Proto jsem v -prve fade 
Kledel vysefcrki predev«im dukzitost cbitele jpcopolitosti pro 
vyvoi ponechavaje na pozdeji ipafcrani po p u v o d u pudu 
poeipolitosti v prirode. 



Vyzauam oijiMe pioepjoili'bqsti — »'k!dyiby se jen dokazak), 
ze jest vseobecny« — neunikla prirodoveideekemiu geniu, 
ktery se tak pirojevoval v G-oetJheovi. Kidyz Eckermann 
jedinoiu vyMa4al Goetlheovi — bylo to r. 1827 — ze nasel 
dve mliada jpiskktJa slffelika, ktera ;mu uletla, druby den 
v fonfzde cennacka, ktery mlade Ikrmil spohi se svyimi mla- 
daty, byl tini Goethe primo roizechven. Videl v torn po- 
tvrzen svuij pantheisticky nahled a pravil: »Je4i pravda, ze 
tohle krmeni cizfflio se deje vsude v pirn-ode, jako nejaky 
vseobecny zakon, pak by ise rozfesila mnoha zasaida.« Vratil 
se lk te veci .drufheho dne a radii co nejrvazmeiji Edkeriman- 
novi, (ktery byl, j-alk znamo, zoologetm), aby prostudoval 
peSlive teiito z'jev, dadavaije, it jiste dosalhine »neocenitel~ 
nydh vysk'dkiU. (Gesprache, vyd. z r. 1848, sv., II L, 
star. 1 19, 222.) Skoda, fie k tomu nikdy nedcsilo, ac jest 
velmi piravidefpcidobne, ze Brehim, ktery ve svem dile mafcro- 
iwadil tolik latky o pospolitcsti v risi zvirat, byl inspirovan 
uvedenooi poznarrjkou Goethewou. 

V lefcedh 1872 — 86 vysto nekioHk dMefiltycih del o inteli- 
igemioi a duseivmi'm zivote zvirat (tnveideny v p-cznamkach 
iza pawnf kaipiiltolcu) , z nidbz tri poijeldnavaji piodroib- 
neiji a roasem preidlmStu, tlotriiz: Les Societeis a n i- 
imialeis od Esipinase (Pafiz 1877), La Ivutte pour 
l 9 existence e,t T association pour la lutte, 
prednaska J. L. Lanessana (v dubnu 1881), a kniiha Lud~ 
ivikia Biid-ilnera: Liebe und Li eb es-L eb en in der 
T h i e r w e 1 1, kteia vyslia <v prvninn vydani 1 882 a 1 883 
a <v druheon, veilani nozsifenem, r. 1885. Ale ac kazde 
z tedhtto deil jest vylboarne, jest tu jeste dosti mfeta pro dilo, 
ktere by jednalo o paspalitosti, neijen ijiako dokladu pro preid- 
liddky pirvwd mravnfclh pu(d\i, ale i j'alko o parirodiniim zakonu 
a ciniteli vyvoije. Espinas venavial hlavnf pozoraost zivo- 
cisnym spalecnostem (vcelam, mravencum), zandivsim se 
nia delbiu price a ackoliv j©h(o dfl'o jeslt plwo podkazu ve 
viecb amerech, byllo iprece jen psano v dobe, Jcdy se jeSte 
nemoblo poijadnavati 'o lidskydh spolecnostech se znalosbmi, 
ktere mame nyni. Lanessano*va pfedlnask<a ma api«e raz sfcvcle 

10 



na'vrzemeho vseobeonebo planu dila, v memz by se jedmalo 

vzagemune podipafe, pocraaje utesy v mori a pokiacuje v risi 
rosfcliinine, zitvocisne a v risi cWeka. S ihlavmi myslenkou 
Bucltfiera dik nemoliu fcodhiksito, ac jest velmi nabaidave 
a bohate fakty. Kniha pocima hymmou na Lasku a skoro 
vsechny pn'klady jsou -vybrany jako dokliad, ze iu zjvifat jest 
lasika a isympaitie. Ale pfevaideti zivoajmou druzmost ma 

1 a « k u a s y m p a t i i, znamema, dSlati ji tmene yseobccmou 
a mene duleziitcu, jako zaise u lidi elfcikfa, za'Meoia na lasce 
a Gisobinf sympatii, je<n cmezila pccKopeni timatvnich citu 
jaka celku. Nevede wvne taslka k sousedcvi — ktereho casto 
laoii neizmaim — cfecipiim-li se dlzbeirai s vodioai a spechaim4i 
foasi'ti oben v jeho dome, pobani rone sirsi, ac metjasmejli 
pacrt ci instinkt lidske solidarity a druznosti. Tak jest to 
i u Tsrimt Ani laska, ba ami sympatie (<ve vkstinimi smyslu) 
mevede i&tado' pfezivylkavcu, nebo komi, aby uitivofili kruh na 
obramu ipreld vlky, <neni to laska, ktera (svadi vlky do houfu 
na spolecmy hen, laska nesvadi kofata nebo jehnata ke hre, 
neibo tuceit ruzmych pitacicih diruhu V 'jedmu spolecnost za 
ptkiziminich idmu, a roivmez ani laska, ami osobmi sympatie, 
nesfvadi dohroimady tisice vysoke zyere, roizifcrousene po uzeimi 
jako Francie, aby se spo i jik v jedimou spoiiistu ruizmyoh dru- 
hu a «imefoyalia "vsechna na jedmo mfsto, aby bam prekro- 
cila reku. Jest to ipocit daleko sirsi, nez Jaiska a osobru sym- 
patie — ijest ito pud, ktery se pczivol'na vyvinul u zvifat i 
lidi nestmiTne dloubym vyvojem a ktery naucil zvirata i lidi, 
ijako siUu roio'hcu cerpati z pio'Sfpolli'boisiti a vzaij amine pod- 
poiry, i 'jiakou radosit ze i'ivota pri torn najdoii. 

Jiak du'lezity jeisit temlto rczdil, pcohopi smaidm© ten, kdo stu- 
duje psycboloigii zfvf'rat a jeste leipe, kdo sbuduje etiku lidi. 
LaAa, syimpaftiie, sebdebetawost maja jiste veliky podfl v po- 
atuipneim vyvoji niaisich mTaf\miic;h citu. Ale lidska spoleionost 
neni zalozeina ma laisce, bia ani ne na symtpatii. Jest 
zalozeina na *vedcimi lidske solidarity — trebia jen na in- 
stinktiviiitn veidciri. Uznava se tim samovoke sila, ktere se 
dostaya kazdemu clcveku z pospolibosti, uznava se, jak uzce 
zavisi stesti jddno4iv,ce ma stesfti vsedh, clovek si uvedcmuje 

11 



podvedome smysl spravedlncsti, slusnosti, ktera -ma kazdeho 
k to-mu, aby dfoal iprav kazdeho druheho jako prav svych. 
Na torn to sirokem a neizbytmem podkladu se vyvinuly mrav- 
ni city jeste vyssf. Ale to nesipada do aiaseho dila, upozc<r~ 
nuji bu jetn na pJednasiku »Spra , vedlno©t a mravnosU, kterou 
jsem odpovidal na Huxleycvu E t i k u, a v niiz jsem po 
jednal o veci obsiraeji. 

Myslim -tedy, ze ikniha, psana o Pospolitosti jako 
z a k o n u p r i r o d n i m a ciniteli vyvoje vyplni 
vyznacnou mezeru. Kdyz Huxley r. 1 888 uverejnil svuj 
imianifesit o »boji o ziivot« (Struggle f o or E x i « ■ t e n c e 
and itis 'Bearing upon Man), v nemz po mem sou- 
du -vykladal vehni nepreisne fakty pfirody, jak je vidiime 
<v poli i v lese, dc'taiz'al j-sam se vydJavatele N i n e I e € in I h 
Century, zda by imi ve sve revui dovoliil obsimeji od- 
ipovedeiti na nazor jedlracfoo z inejivyzmiafcinejsfcli daffwitnis+u. 
Pan James Knciwles priijal navrh dccela synvpati'oky. Mluvil 
j«scm o toim take s W. Btateseim. »Jdste ze to- hie jest tern 
.p-ra'vy darwini6imus,<< odveti'l. »Je»t to stesne co »ti liide« 
udelali <z Darwina. Napiste ty clanky, az budou ctisfcnuty, 
naipisi Yam dopis, fcteory imuzete uverejniti.« 2el, uplynulo 
sedm let, nez jsem je napsal a kdyz vysel iposledni, nebyl 
jiz Bates na zivu. 

Kdyz jjse'm rozebral vyznatm pospolitosti u r&znych dru~ 
hu zivocisstva, byl jsem ovsem povinnovan pojedmati o tem- 
ze ciniteli i ive vyvoji cloveka. Bylo to tim nezbytnejsf, ze 
jest rada evolucionistu, kteri by snad pfiznali dulezitost po- 
spolitoisti u zvirat, ale, jako Herbert Spencer, nechteji to 
pripustiti iu cloveka. Stoji na torn, ze u prvotnfho claveka 
byl pravym zakoneim zivota boj vsedh proti vsem. Jak 
(j-eist tofoo tvrczeni, tak odholtne pfajitone, b'ez dosifeat'ecne 
kriiticnoeti, od casu Hoibbesiovyicih, podeipJeno tiim, co 
vime o Diovnich oibdcfoich vyvoje lidstva, o torn pojedname 
v kapitolach, venOTanyoh divochum a batfbair&'in. 

Mnozstvi a vyznam zrizeni pospolitosti, ktere vybudoval 
tvurci genij divosskych a polodivosskych sirokych wstev, 
iv nejijiannejisiim, rodtovem obdofof lidstrvla a jeSte vice v nasle- 

12 



dujiciim olbldlobi obciny, i obrcivsky vliv, ktery to jpnvotm 
zrizeni mela na dalsf vyvoj lidstva, aiz do nasi doby, pri- 
mela mine, abydh sve badani rozsiril i na pozdejsi, dejinne 
oibdobi, zvlaste abych studoval nejzajimavejsi obdobi 
SMobfadme sltfedo'veke mesfcske repulbliky, jeijiidbz vse'obecme roz- 
Jifeni i vliiv n/a nasi modeimi civilloisa-ci nebylly jeSte talk oce- 
nemy, jak by se slusellc. Konecne jsem se pokusil sbrucne 
nazniacrti, j«ak veliky vyzmam -maji instmkty vzajemne po- 
moci, fctere jsme zdedili pa ohroaiHie dlauhem vyvoj i, : v na- 
si moderni spolecmosti, ktera domnele spociya na zasade 
»kia i z t dy sam piro- selbe, a sitat pro vSedi!ny«, k'teara v&ik nemela 
nikdy uspechu a nikdy se neuskutecni. 

Teto kinize se snad vytkne, ze \ici zvfifata i lidi pnlis pfi- 
zniye, ize se tu vyiziveda'ji jejich <spoleceinske vlastnosti, kdelto 
o 'protispolecenskydh «a sobeckydh pudech se sotva deje 
zatoiinka. 

Ale neSlo to jinalk. Tolik jsme v poslednf dobe slyseli 
o »'tvoridem, nemilcsrdnem boji o zivot «, ktery pry vede 
jedina zivfratia proiti cWiyim, jedinioho »divoclia« pmott dru- 
hemu, a kazdeho civilkovaneha <clo<veka proti vsem apolu- 
cbcanuun — - a tahle tvrzeini «se stala takovyim clankem viry, 
ze bylo predevsim tre'ba, dby se proti to-mu postavila velka 
rada faiktu, ktere ukaztiiji zvifeci i lidsky zivot s docela jine 
stranky. Bylo treba poukazati na to, jak predulezite jsou 
socialni zrvyky v pinrode a v posfcupnem vyvoj i zvifeckih 
druliu i lidskych tvoru: dokazati, ze chrani zvirata pred ne- 
prftelem lepe, ize jim oasto spile dopomahajf k potrave (izinv 
ni zasoiby, steovhani a p.) a zajistuji jim delsi zivot, cimz 
jim spi'se umoznuji, aby se u nich vyvimuly intelektualni 
schopnosti, ze vedle jineho prospechu uTnoznily cloveku, 
aby si vytvoril zrfaeni, kteora lidstvu pomobla preziti bvrdy 
boj s pfirodou a vyvijeti se pres vsechny osudy dejin. Tato 
bniba tjedna o zakonu pospolito'sti jako Wavnwn ciniteli vy- 
voje — nikoli o vsech cinitelrdh vyvoje a vyznaimu kaz- 
deh-o z nidh. Bylo tre'ba napisati tuhle prvni lonihu, aby se 
mohla naip&ati druha. 

13 



Jsem -jiste ipoisledni, kdo podcefiuje podil, kterym se uplat- 
noval jednotflrvec ve vyvoiji lidstva. Jsem vsak presveidcen, 
ze tenMe predimet vyzaduje, aby se o nem pojednalo hlou- 
beiji, nez se -dalo dosud. V idejinach lidstva uplatfioval se 
jednotlivec ponekud jina'k, sire i hloubeji, nez nualichernoti, 
neinteligentni omezenosti, ktera vsak u vetsiny spisovatelfi 
plati za »ki'dividualli®mais« a »uplatnovani se«. Take nede- 
ladi deijilny jen jcdnoitSdvici, ktere lief d&jepisci jiafco hrdiny. 
Mam tedy v iimyslu, dovoli-li mne pomery, pojednati zrvlaste 
o ipodihi, ktery imelo na postupnem vyvoji lidstva to, ze se 
v nem upliatnovali jednodivci. Mofou tu pozmamenati jen 
veci vseobfeone. Kdyz zfizeni pospolitosti — kmen, obema, 
cechy, stredoveke mesto — pozbyvala postuipem veku pfi- 
vodiniho razu, kdyz se stavala pKzrvnickyimi a tim i prekaz- 
kou pokraeu, jpiotvistali proiti miim jadtoolfclivci vtzidy diVojim, 
rozdilnym izpusobem. Cast buficu usilovala ocistiti stara zfi- 
zenf, nebo vytvoriti vySi formu sdrutzeali, zalozene na za- 
siade pospfclitosti, pokouseli se na ipf. zavesti zasiadu »na- 
hrady« za •dfivSjii lex tali on is .a pozdeji i odpuStSni 
precinu, nebo ijeite vyssf ideal rovroosti pred lidskym sve- 
domim, wifeto »nahrady« pcdlle tridniiho meritka. Ale scal- 
er asne druha cast revolucioinaru zainyslela zniciti ochiranaia 
sdruzani raajemine podjpiory, jedime proitio, aby siaania (niabyla 
vebsiko bohabstvi <a vetsi imoci. V tomfco spom tfi ruzmych 
smeru, v tornto zapasu dvou tribd revolucionaru a Db'haijcu 
sitareho jest sfcuitecna itragedie dejin. Ale "vyliciti tento 
spor a studovati poctive, jaky padil ve vywji lidstva mela 
kazida z teoh tfi srl, vyzia<dovalo by zase to-lik let, co si vy- 
zadala table kni'ha. 

Z del, fetera jednaji skoro o.temze predmetu, a jez vysla 
od ddby, kdy byly uvefejmeny ime cJanky o posipolitosti u 
zvifat, silmsi uivesti Tbe Lowell Lecitures on the 
Ascent of Man, od H. Dxunwrnonda ('Loiadyn 1 894) 
a T b e O r ig i n a n id Growth of the Moral In- 
stinct, od A. Sutherlkn-da (Londyn 1 898) . Obe .psany 
po vytce «ve smeru Biichnerovy »Lasky«; v druhe knize 
se ponekud obifrne pajednava o ro.dicovskem a rodinnem 

14 



citeni jako jedinych vlivedi, pusobicich na vyvoj mravniho 
citenf. Tfeti dilo, jednajici o cloveku a psane v podobnem 
smysk, jest The Principles of Sociology od 
prof. F. A. Giddmgse, jehoz prvni vydani vyslo r. 1896 
v Novem Yorku a v Londyne, a hlavnf jeho mySlenky na- 
crfcnuty autorem ve spisku z r. 1894. Ale 1 j est mi prene- 
chabi ktofoiikulm, aiby pnobralii, v cem se shlodiuiji, v cam po- 
dobaji a cim se K«f ma kniha a ana dfla. 

Jednotlive casti teto knihy byly uverejineny poprve v 
Nineteenth Century (»Pospolitost u zvirat« v zari 
a listopadu 1890, »Po«ipolitost u divochu«, v dufomi 1891, 
»PoispolitOist u barbarfi«, v lednu 1892, »Pospolitost ve 
stredovekem meste«, v srpnu a zari 1894, a »Pospolitost 
u modernich 4idi«, v lednu a cervnu 1896). Kdyz jsetm je 
spojil v iknihu, imel .jsem zprvu umysl, aivesti v dodatlku 
spoustu latky i ipojadnati tarn o cetnych podruznych bo- 
dedh, coiz bylo treba v clancidh Tynechati. Ukazalo se viak, 
ze by takorvym dodatkem vzrostla 'kniha dvakrate a byl bych 
ji nejmoM vyidiaibi, nebo .tepinve mnchem pocadeiji. 

Nyne(jsi dodatek*) pojednava jen o nekolika bodech, 
ktere z'avdaly ipffiicinu k sporum v posledni dobe; do textu 
jsem pojal jen latku, po'kud nerusila istavbu dfla. 

V Bromley, Kent, 1902. 



*) Byl vynechan, viz ostatn£ Predmluvu. (Pozn. prelcl.) 

15 



HLAVA PRVNI 
POSPOLITOST U ZVfRAT 

Zdpas o zivobyti. — Pospolitost jako pfirodni zd\on a hlavni 
cinitel postupneho vpvo/e. — BezobratlovcL — Mravenci 
a vcely. — Ptdci, sdruzeni \ honbe a k lovu r]?fc. — Dmz~ 
nost — Vzajemna ochrana u drobnych pt&kit. — Jefdb'u 
papousci. 



;J\ 



- §§tjk ■ 

s ' 



L 

Preidstavia zaipasu o zivobyti, jako cinitele vyv-ofjovebo, 
uvedena da vedy Darwinem a Spencerem, umoiznila nam, 
abydhom obsahli velerozsahly obor jevu prastou formuli, 
ktera se brzy stala zakladem nasidh filosofidkych, biologi- 
ckych ( a sociologickych spekulaci. Darwin vitelil ve vseobee- 
ny pcxjem pferozmanite fafcty: prlzpusobovani ukomu i formy 
organickych bytosti jejieh okoli, fysiologkky i anatomaicky 
vyvoj, rozumovy rozivoj i sam mravni vyvoij, ktery jsime drive 
obycejme vysvetWali tolaka ruznymi 'pficinami. Preidstavu- 
jeme si to jako nepretrzite usili — v podobe boje proti ne- 
priznivym pomerum — o takovy vyvoj jednodivcu, piemen, 
rodu a spolecnosti, ktery by vedl k zivotu co mozno naj- 
plnejsfcnu, nejrozmanitejsnnu a nejintesivnejsiimu. Snad s po~ 
catku sam Darwin si nebyl pine vedom, jak vseobecny j e^t 
cinitel, fciterym imimil vysvetlovati nejdfive jem fialdu iaktu 
nataromadeni individualnfdh variaci v novem druhu. Ale 
byl si jiz vedom, ze by pcjem, ktery uvedl do vedy, pozbyl 
filosofickeho a jedine praveho smyslu, kdyby se uzival jen 
ve smyslu omezenem, totiz, ze jednotlivci spolu zapasi jen a 
jedine o parostfedky k zivobyti. A hned na poeatku sveho 
paraatneho dila zduraznoval, ze totio pojmu diuzno uzivati 
ve »$myslu sirsim a obraznem, vyjadfujickn zavislost jedne 
bytosti na druhe, a zahrnujicim negen zivot jednotlivce, ale 
take uSjpeine rozmnozeni jednotlivce (coz jest dulezitejsi) /) 

Sam uzival pojmu toho hlavne v uzsim smyslu, k vkst- 
nfen specialnejsim ucelum, ale varoval sve nasledovniky, a by 
se nedcpou§teli omylu (taerefoo, jak se zda, se sam kdysi 
nevy varoval) a nepfecenovali jeho omezene platnosti. V »P u- 
vod'u c '1 o v e k a« ukazal na nekoiika stxankach vlastni, 

19 



siroky smysl toko pojmu. Ukazal, jak u nescetnycb zvifecich 
spolecnosti z-mizel zapa$ jednotlivcu mezi sebou o prostredky 
k zivotu, jak tu byl zapas nabrazen soucinnosti, a 
jak se touto nafcradou rozvkuly mravni a rozumove scbop- 
nosti, ktere zabezpecujf druhum nejlepii podminky preziti. 
Dal ma sroziimenou, ze v techto piripadecli nejssoai nejschop- 
nejsimi f y s i c k y nejsilnejii, ani m e j c ti y t f e j s i, 
ale ti, kdofz se naucili tak vzajemne si potmahati, silni i slafai 
sitejne, na prospech celku. »Takovym spalecnostein — psal 
— ktere maji nejvice clenu, kteri se nejlepe snaseji, se bude 
daliti -netjlepe a zanedraji nejvke poitioimsitva.« (2. vydani, str, 
163.) Takto pozbyl v hiave opravidoveho znalce pfirody 
omazenelio smysk pojem, kfcery vznikl z omezene rnaltfau<- 
sianske predstavy o soutezi vsecii se vsemi. 

2el, ze tyfco poznamky, ktere motaly byti vychodiskem 
nejpltfdnSjifdi vyzkismu, byly zadaeeny do pozadi spoustoti 
faktfl, sebranydh na vysvetlenoii, jake vysledky ma skuteeny 
zapas o zivot. Mimo to se Darwin nikdy nejpokusil, aby 
blize vysetKl, jaky vyznam ma kazda z tech dvou stranek 
zapasu o zivot ve svete zivocisnem, a take nikdy nena:p$al 
cMla, jak zamySlel, o pfirozenydb jprekaSkach pnlisneiio roz- 
mnozovani, aSkoli takove dilo by bylo krifzovou zkouSkoii, 
jaky skutecny dosab ma indiividuelni zapas. Ba, prave na 
tychz strankadh, o nidbz ijssem se prave zmimil, mezi d'aity* 
ktera vyvraceji omezene malthusianske pojeti zapasu, znoyti 
vyvstava stara malthusianska nakaza, totiz v Darwinovyeh 
poznamkach, ze pry Skodf, tudrztiji-li se »telesne i dusevne sfla- 
bf« vmasich civilkov'any^h spolecnostedi (I.c.,fcap. V.). J&- 
ko by ty itisfce telesne slabycli i neduzivyoh basnwku, vSdcu, 
vynalezcu a reformatoru, spoiu s druhymi tisici t. zv. »blaz~ 
nu« a »®labomyslnycli na'dsencu« nebyly nejvzacnejsimi 
zbranemi lidstva v jeho boji o zivot, vedenem zbrani ioz- 
umovo'u a mravni, kterou pfece sam Darwin velebil v teze 
kaipitole »Puv0du cloveka«. 

Darwinoivu theorii potkal tyz osud, jako vsedhny, ktere 
se nejak dotykaji lidskycfa vztahu. Misto aby ji rozsffili, jak 
Darwin naznacil, zuzili ji jefao nasledovnici jeste vice. 

20 



Kdezto Herbert Spencer, ktery sel nezavisle, ale podofenym 
s-merem, hledel rozsffiti badani na zavaznou otazku: »Kdo 
jest neijzpusobilejsi?<<, hlavne v dodatku k tretimu vydani 
svych Danych pravd m r a v o< u c n y c h, udelali ne~ 
scetni nasledownici Darwinovi pojem zapasu o zivot co neij- 
uzsi. Na konec si pfedstavovali svet zvifectva jako svet ne- 
ustale'ho boje polovynladovelycih bytosti, ktere zizni jedna 
po krvi driuhe. Jajkh pricinmifm zazmiva v mcderni literature 
valeeny pokrik: Be da premozenym! jako by tohle 
bylo poslednim slovem modemi biologic. Povysili »rrelitost- 
ny« zapas o osobni vytiody na bioloigicky princip, ktefremu 
jest se podbobiti i cloveku, jinak poidleiiine ve svete, zaloze- 
nem na vza^eronem vyhlazovani. Nechame-li stranou narodo- 
hospbdare, kteH znaiji z prirodtoi veidy nekolik slov, a ta jestc 
pociryitili z drdhorarfycli pcpularisafco<ru tfto vady, musiime 
dotznaifci, ze i najpovolanejsi zaistamei Darwinovych naz'orii 
delaiji, co mohou, jen aby se udrzely tyto falesne predstavy. 
Vsifcuticu, vezmeime-li si na pir. Huxley e, ktery jest beze- 
sparse povazovan za nejschopiiejsflia vykladace theorie vy- 
vojoye, nedo<zvMame4i& se od nSho ve clanku »Boj o zivo- 
bytf a vyznarn jdha pro clovekatf, ze: 

»"s hlediska moralistova skyta svet zvifectva totuz podi- 
vanou, jako zapas gladiafcoru. S tvory se napred zachazi 
vehni pekne a pak se postavi do boje: pfi torn se doiije 
drufoeiio zapasu jen ten nej'silnejsi, nejrychlejsi a nejchytfejsf. 
Divak nepotrebuije obraceti palec, ponevadz se nedava zad~ 
neJiQ pardonu.« 

A nevyklada-liz na jinem miste tehoiz clanku, ze jak 
u zvifat, tak u prvotnfch lidi: 

»nejslabsi a nejhloupejsi byli pnmacknuti ke zdi, kdezto 
nejhotiizevmatejsi a nejvychytralejsi, kteff byli nejlepe pri- 
zpusobewi pomerum, — nikterak ne ti vubec nejlepsi — 
preziii vsechno. 2ivot byl nepfetrzitou sarvatkou a mirno 
omezena a docaisna pouta rodinna, byl obycejnym stavem 
Hobibesuv bo<j vsecih poroti vleim.« 2 ) 

Jak jest tento nazor na pKrodu potvrzen fakty, uvidfme 
z ddkladfi, ktere tu otanairi podame, jak o *vete zvffecim, 

21 



tak o zivote primitivniho cloveka. Ale predem Ize pozna- 
menaiti, ze Huxleyuv nazor o pn'rode si mMe delati naroky, 
ze jest nejakou vedeckou dedukd, a$i tak, jako si je muze 
delati prave opaicny married R o u s $ e u a, ktery zase vide! 
v pffrode jen samou laslcurfflr a sbiulad, cosz vsedhno clovSk 
svyrn vyvajem porusil. Stacilo by vsak, aby takovy prirodo- 
zpytec jen jednou vkrocil do lesa, aiby jen jednou pozoroval 
nejakou spolecnost zivociohu, nebo i jen procetl nektere 
vazne dflo o zivote zvirat (D'Orbignyho, Audubonovo, Le 
Vaillantorvo, kterekoii), a hoed by si udelal jinou pfed- 
stavu o sctcialnrm zivote u zviirat, a. jii by se nriu nezdala 
pfiro'dia bojistem, ale take ne sam soukd a sam mir. Rous- 
seau se dopustil omylu, ze ze sve predstavy vyloucil zapas 
zubynnehty a Huxley zase chybil opacme. Ale ami Rous- 
seafiv vyhieny optimi®mus, ani Huxleyuv vykiicny peisimi&muis 
nelze prijati jako nestranny vyklad priVody. 

Jakmile zatcnenie studovati zvirata — * ne v laboratoKch 
a v musefoh, ale v lesi'cfa a na prerifeh, v stepfch a v horacli 
— ihneid zipozoruijerne, ze se sice u ruznyiclh druhu vekni 
hodne valci a ze se vyhlazuji v rozsahle mire, zvlaste u od- 
lisnych tffid zivociSnych, ale take ze jest ifcu i stegne tolik, 
ne4i vice vzajjemne podpory, pospolitosti a v&ajemne obrany 
u zvirat tehoz drufou, ci asipon teze spolecnosti Druznost 
jest prave tak ph'rodnfm zakonesm, jako vza'jeanny zapas. 
Bylo by ovsem velmi nesnadne urciti i jen zhrulba, jak ktera 
z techto rad fakltu jest pocetne dulezita. Ale zkusime-li to 
nepfimo a zesptame~li se prirody: »Kdo jest nejzpu'soibilejsjf: 
ti, kdoz neustale zapasi jeden s druhym, ci ti» kdoz si na- 
vzajein poma l ha»jf?<<, vidime ihned, ze docela nepochy^bne 
zpusobilejsi jsou zvirata, zvykla pomahati si navzajem. Ma'ji 
vetsi vyblidky, ze pfeziji, a take se ve sve tfide nejvice vy- 
vijeji telesne i dusevne. Zvazirne-li vsedhny doklady, ktere 
by pqdporovaly tento nahled, rnuzeme beze vseho nci, ze 
ipospolitost jest prave tak zakonem zivota zvirat, jako jest 
jim vzaijemny zapas, ale ze ma podle vsefho mnohem vetsi 
vyznam jako cinitel vyvoje, zvlaste proto, ze podporuje vy- 
votj zvyku a vlastnosti, ktere zajistuji, ze se druhy udrzi a 

22 



budou dale vyvijeti, a pifi torn ze se individuu dostane co 
nejvetsiho bla'hdbytu a zivotni ratdo&ti pfi vynalozeni co nej- 
mensf energie. , 

Vyznam poispolitasti jako pfirodnifeo zakona a 
ne'jvetsiho; cinitele, vyvoje podhtoipil, pokud 
vim, z vedeckyoli nasledovniku Darwinovytfa, znamy zoolog, 
byvaly dekan pefcro'hradske university, prof. Kessier. Roz- 
vinul me ideje y prednalce, kteroii mel y ledmi 1880, ne- 
kolik mesicu pred smrti, na sjezdu ruskych pnrodozpytcu. 
Ale fjiako tolik jmych dobryck Yeci, weJejnenycih jen rusky, 
zusftala i tato prednaska skoro uplne neznama. 

»Ja!ko stary zoolog « povazoval za poYmnost protestovati, 
ze se m&xmv& jpo'jmu: boj o %ij oh y ti, ikfcery byl vzat ze 
zoologie, ci asporl, ze se precenuje. Zoologie —- pravil — 
a yedy, jednajici o cloveku, nepfestayaji zduraznovati, cernti 
Kkajf nemilosrdiiy zapas o zivobyti. Ale zapominaji, ze jest 
.tu jeste druhy zakon, ktery lze nazvati zakonem pospoli- 
to<sti, ktery jest daleko pod&fcat , nej f si .prveho, aspon u zvffat. 
K easier vyzvedl, jak jsou zvifata nevyhnuteke svaden<a do- 
hromady starosti o potom^tvo, a »cifm uzeji.spolu drzi jed- 
noitlivci, tim vice podporuije jeden druheho a twn take vetsi 
vyhlfdku ma«ji druky, ze pfeziji, i ze se dale vyvinou du- 
$evn&« VVsedhny trMy zirvoickhu — pokracuje • — piede- 
vsim vyssfch, ziji v pospolito»sti« a osvetlil svoji myslenku 
priklady ze zivofa hrofaar fku a ze spolecenskelio ziYota ptakfl 
a nekterych ssavcu. Prikladfi nauYadel imnoho, jak lze otstafcne 
cekati v zabajovacwn proslovu, ale hlavni body byly jasne 
vy'tceny* A zminiv se, ze ve vyvoji lidstva mek pospoliiost 
podil jeste vyzn&enejsf, skoncil prof. Kessier timto zaverem: 

»RojZU«mi se, ze nepofpiraim zapasu o zivobyti, ale trvam 
na torn, ze postupny vyvoj v risi zivocisstva a zvlaste u lidi 
jest spSe podporovan vzajemnou pomoci nez vzajemnym 
bojem . . /yiedhny p^^^ 

.potfcl>y£jojj^^^ Potfeba 

prvni je vede k zapasu a k vzajemnemu hubenf, potfeba 
udapzovati rod 'je aase -sblizuje a ma je k tomu, aby si na- 
vizatjeim {pomahaly. Ale mam za to, ze Ye vyvoji organic- 

23 



keho sveta — -v p&stupnem ipiefcvaremi se organickych by~ 
to-sti, ma vzajem<na padpora u jeckotlivcu tmnohem vetSi po~ 
dil neiz vzajeimiy boj.« 4 ) 

Vetsina pritoimnych ruskyth zoologu byla potfmaneraa tak 
spravnym nahledem a Severcov, jehoiz dila jsou dobre zsnama 
oraiitologum a zemepiscum, podporoval Kesslerovu myslen- 
ku a osvetlil ji nekolika dalsimi priklady. — Zminil se o ne~ 
kolika dxuzieh jestraibu, »kten jsou az ideake uzpfisobeni 
k lupiasfcvi« a pfece jsou v upadku, kdezto jine druby je>* 
stfabu, ktefi si navzajem pomahaji, prospfvajf. »Vezmete si 
zase spolecenjskelho ptaka, kachnu — pra-vil — jest v celfcu 
spatne vybavena, ale provadi vzajenunou podpoiu a zapla- 
vila skoro celou zemi, jak Ize souditi podie jejidh nescetaycfh 
drubu a variaci.« 

2e raisti zoologove tak beze vseho prijali nazor Kess- 
leruv jest zcela prirozene, jezto skoro vsiohni meli prilezitost 
studovati svet ervfreci v roizsahlydh, neobyfdlenych oblasteeh 
sevenn Asie a vychodniho Ruska. A nelze studo'vati techito 
kraju, alby vam nezatarou'k na mysl taz idea. Vzpo<mmam 
si, jakym do/jmem na nme pusobil zi-vocisny svet na Siibiri, 
kdyz jsem badal v oblaeti vitimske ve spolecnosti tak d.oko~ 
nalebo zoologa, jako byl pfftel Poljakov. Oba jsme stall 
pod prvnim dojineim Puvodu drubu, ale marne jsme 
pa trali po zurive soutezi u zvifalt tehoz druhu, jak jsme to 
cekali po precteni Darwinova dila, tnfeba ze jsme meli ha 
pomefei i peiznamky ve tfetf kapitole toihoto dila (str. 54). 
VMeli jsme tu nejrozmajiitejsi uzipu&obem pro zapas, casto 
vedeny pospolilte, proti nepff«znivym pomer&m podnebi* nebo 
proti rfiznym nepratelum, a Poljakov napsal nejedmt peknou 
stratiku o vzaijemne zavislosti masozravcu, bylozravcu a hlo- 
davcu na sidlistiich, vsem jim spoleanycii, Byli ijiame svedky 
cefaiych ukazek vzajemne po'dipory, zejmen«a za stehovani 
plactvia a bylo£ra<veu. Ale i v oblasti amurske .a usureske, 
kde jest nasdbytek zivocisstva, spatril jsem jen malo kde 
skuitecnou souteiz a zapafs vyisich zvirat tehoz druhu» ackoli 
jsem po torn bystfe patral. Tyz dojem mate z del vetsiny 
rmkyeh zoologu a zrejme se tim vysvStlusje, proc Kesslerovy 

24 



nazory byly bak im'tany rimskymi darwinisty, ac podobne 
predstavy nebyly v mode u nasledo/viniku Darwinovych v za- 
padni Evirope. 

Prvni vec* fctera nas pfekvapf, kdyz se pustime do stadia 
zapassu o £bt0byli po ob«o<u ;jeho stnrankacih, pffime i pfene- 
sene, jest spousta plikladu vz^enme pornod, nejen v plci 
o potomstvo, jak uznala vetsina ewolucionistu, ale take v 
lorn, aby iccLnoilrvec byl v bezpeci a mchl si zaopatriti ne~ 
zbytnou potravu. U rozsahle casti rise zivociistrva jest po- 
spolitost pravidlein. Navzajem si pomahaji i nejnizsi zivo- 
cichqve, a musiime byti pfipraveni na ito, ze jedmoai zvfee 
od tech, kdpz studuji mikroskopicky zivot, ze jest, jgkasi 
podvedoma vzdjemaa— podpora i v zivote mikroorganismiL 
Ovsem, vfme jen pramakaicko o zivote bezobratlovcu, vy~ 
jiraa texmity, raravence a vcely. A pfece i ze zivofa nizsidh 
zivoiGiehu mMeme sebnati nekolik dokladu spohifprace, be&- 
p6cne zjistene. Skciro vubec jeste nepros/tudwana nescetna 
sdrtrzemi sararacat, baboeek a svizniku, cikad atsd. Ale jiz jen 
to* ze tu jsou, ukaztije, ze se xidi tymiz z&adami jako do- 
caisna stehovaici -Bidbuzessi mravencu a vcel. U brouku 
j$me videli docela dobfe, jak si pomahaji vzajemne hroba- 
rfci (necrophorus). Ti po'tfebuji neja'kou hnijici latku, aby 
^taan nakladli yajfcka, a larvy mely co jfoti. Ale latka nesmf 
hmfti rychk. Pirotp zahrabavaji do zeme mrsiny drobnyci 
zivocichu, ktere najdou na pofculkach. HrobaHci ziji zpta- 
vidla cts&mocene, ale kdyz nektery objevi mrtvou mys, nebo 
mitveho ptaka, ktere by sam sotva odvlekl,. pfivola si pet 
sest nebo i deset soudruhu, aby vykomali praei spolecne. 
Je4i treba, cdvlefcou telo na pudu dostatecne meikkou a po- 
hfbf je opatrne, aniz se hadaji, kdo bude smeti nakla'sti 
Vajfcka do poMbene mrtvoly. A kdyz Gleditseh pfipoutal 
rartveho ptaka ke kfizku ze dvou hulek, nebo povesil ro- 
puchu na hulku, zarazenou do zdi, sdruzili hrobafici won 
inteligenci stejne pfatelsky, aby zmohli, co tu clovek na- 
strojil. Stejne ppspolite usili poizoroYano u kalovala. 

Podobne pKklady mfizeme najxti i u zwociohfl^ sto»jicich 
na ponekud nizsim stupni orgamkace. Nektefi pozemni kra- 

25 



bove v zapadnf Imdii a v severni Americe se spojuji ve 
velke roje a tahnou k mofi, aiby tain uloizili svuj poter: 
kazde takove stahovani vyzadujje dohody, spolupraice a vza- 
jamne podpory. U welkych moiudkyeh krabu (limiuks) jsem 
byl prekvapen (or. 1682 v brigbkmskem akvariu), jake vza~ 
jemne podpory j sou schopni tito neohtfabani tvorave, ocit- 
ne4i se nektery z nich v nejake nouzi. Jeden z nich upadl 
naznak v rohu nadrze a teszky omacnikovity hibet mu branil, 
aby se mohl zase osbratiti, k temu tam byla jeste zelezna 
tyc, takze vec byla dvakrate obtiznejiL Prisli mu na pomot 
dmzi, asi hodinu jsem pozoroval, jak to asi zaonaci, aby 
vezni pomofali. Dva soucasne podebrali pfitele ze zaidu, ai 
bo konecne postaviii rcrme, ale tu prisla do cesty zelezna 
tyc a zaichrana nedokoncena: krab se tezce pfevratih Po 
iBnohem usili o'dlezl jeden zfachrance pro dva jine kraby, 
kteo by pokracovali v praci s cersfevymi silami, postrfcujice 
a zvedajice padlebo isofuidruKa. Stall \jsme u akvaria doib|e 
dve hcdiny a nez jsune odelli, jeste jsme se obratili: zachra- 
ftovala se dale! K<dyz jsem videl tohle, nemohl jsem neu- 
veriti pozorovanf, fctere uvadi dr. Erasmus Darwin, tctiz, ze 
»oibycejny krab v tdobe svlekani hlida, jako preidm s>tra& ty, 
kteff sse svlekaji, nebo nemiaji dosti ztvndly krurayr, aby ne- 
jaky morsky nepitel neplepadl svleeene a tak nechranene 
druhy.« 5 ) 

Priklady pospolitosti u termitu, mraven'cu a vcel jsou tak 
dcibre znaimy sirafmu ctenafebvu, blavne z del Romaneso- 
vyfch, L» Biicbnera a sir a Jofona Lubbcka, ze se mohoi 
omeziti na nekolik malo poukazu. °) Podivame4i se na 
mraveniste, vidwne, ze se tu deje vsedhno po zasade pospo- 
litosti: vychova potomstva, sbfrani zasob, sta veni, pece o 
msice atd. Jest nam tedy uznati s Foreleim, ze hlavnim, za 
klaidnim znakem zivota cetanych druhu mravencu jest, ze se 
kazidy mra^venec deli o potravu, jiz pohlcenoai a casfceoiS 
tztravenou, s kazdym clenem mrayenci obce, ktery o to po- 
zada a ze jest k tomu povinnovan. Potkaji-li se nahodou dva 
mravenci, kazdy z jineho druhu, nebo z dvou nepratelskyc^ 
mravenist , , hledf se jeden druhemu -vyhnouti. Ale d^a mra- 

26 



vend, z tehoz mr-aveniste, nebo z teze kolonie mravenisf 
bezi k sobe, yymeni si nekolik pohybu tykadly a »je~li jeden 
hladov ci zizniv, a ma-li k tomu ten drutiy jeste piny bridh 
— zada bare vsefao o zradlo.« Pozadany nikdy neodmftnc, 
otevre kusadla, postavi se vfoodne a vytlaci ze sebe kapku 
prusvitne tefaitiny, kterou druhy slize. Vytlacovati takto po~ 
travu pro drmhe mravence jest vyznacnou znamkou zivota 
mravencu (na svobode) a deje se to neustale, bud* aby se 
nasytili hladovf dTuhove ci nakrmily larvy, tafcze Forel ma 
za to; ze zazivaci trubice jest u mravence dvojdilna: zadni 
cast jest pro vlastni potrebu mravence, pfedni cast hlavne 
pro potrebu druhych. Kdyfoy nej'aky mravenec poradne na- 
zrany byl tak sofcecky a odmftl naknniti druha, zadhazelo 
by se s aim jako a nepritelem, ne-li hfire. Kdyby to udelal 
nektery v dobe, kdy jeho kmen zapasf s jinym druhem, se- 
sypali by se na nefoo hure, nez na samotneRo nepntele. A 
necdmitne~li nasytiti naj&kebo mravence z nepratelskeho ta- 
bora, zachazi s nfjn kmen tobo, je<muz poslouzil* jako s pn- 
telem. Vie to jest potwzeno velini presnym pozorovanim 
a prfikazny^mi potkiisy. 7 ) 

V tela rozsaMei casti rise zivocisne, v niz jest pres tisic 
druhu a ktera jest tak ozivena, ze poidle Brazilcu patri Bra- 
zilie mravencum a ne Kdfim, neni souteze u clenu fcehosz 
mtmveniste, nebo kolonie moravenisk Jalkkoli ziurive valci 
spolti rfizne dmhy, a dopoustejf se vebni hroznydh ukrut- 
nosti v dobe valky, prece j en jest pravMlem v ofeci mravenci 
pospolitosfc, oddanost, ktere se staly zvykem, a velmi casto 
i oibetovani se prosipechu celku. Mravenci a vcely se zrekli 
»Hobbesovy valky « a jisou na torn Tepe. Podivuhcdna mra- 
veniste, je>jich stavby, ktere pomernou vdli'kosti prekonavaji 
i stavby lidske, dlazldene cesty a klenute odhozy, prostorne 
sine a spycfoary, zitoa pole, sklfeenf a » t sladovani« zrni, 8 ) 
racionelni vyziva vajicek a larv, zrvlastni stavby pro chov 
msic, jez Linne tak malebne vylicil jako »dojnice maraven- 
cfi«, koinecne odvaih*a a srdn'atoslt i vynikaijfci inteligenice mra- 
vencu - — vseclhno to jest pfirozenyim ovoicem pospolkosri, 
kterou se mravenci rfdf ve viem pocinani sve^io pilneho a 

27 



pracoviteho zivota. Takovy zpusob zivota by] ovsem nezbyt- 
ne vychadiskem vyvaje jineho potfetatnefoo zjevu mraven- 
cfho zivota: dbrovskeho vyvaje imdmduelni iniciativy, ktera 
zase zfejme velde k vyvoiji vysoike a fiinohostranne inteli- 
gence, jez mezbytne prekvapi lidskeho pozorovatele. 9 ) 

Kdybydhom znali ze zivota zlvoeicfau jen to, co vime 
o mravencieh a termitech, moWi bycbiom jiz bezpecne usu- 
zovati, ze pospolitast (ktera vede fe vzajemne durvere, prvsni 
podmince odvahy) a iniciativa individueki (prari podsmin- 
ka pokro'ku intelektuakiha) , jsou dva cinitele, neiskonale dfl- 
lezittojtsi pro vyvaj Sfise zivotcisne nez vzaijesmny zapas. 
Gpravdiu se mravencum dan, ac nemajf >>odhramiydh<< po- 
imicek, beiz nichiz se neobejtdou zivackfeave, zijfci osamo- 
cene. Barva mravencu je prozrazuje nepfatelfim a rozsahla 
mraveniSte nefcterycfa druhu napadne vystupujf na lukach 
a v lesfch. Nenf ckranen twdym kmnyrem a jeho kusadla, 
ac nebeizpecna, pokousaji-li nejakeho zivocidh'a, nemaji va'I- 
ne ceny k osabnf obrane, kdezto mraYenci vajicka a 'aryy 
gsou pochoutkou pro precetne obyvatele lesu. Ac jest tat* 
kova spousta maravendi, nejsou tak nejak zvlaste niceni 
ptaky, ba tnezahiuibi jich nmolio ani sjeizwy, a wmo-hem silnejsf 
hmyz se jich boiji. Kdyz Forel vysypal na louku pytlik mra- 
vencu, shledal, ze evrckove utfejf, opouste/jice diry, aby }e 
mravenci nechytili, kcbylky i cvrckov^ uftikali vsemi smery, 
pavouci a brouci zaneidhavali sve kofisti, aby se ji nestali 
sami.« Mravenci vzali na konee utokem i vosi hnizlda, pfi 
cemiz jich padlo hadne pro blaho obce. Neimikne jim ani 
nejxychlejsi himyz, a Forel casto videl, jak mravenci pre- 
kvapili a zabili motyly, komary, mouchy a pod. Sila mra- 
vencu. jetst v po<spo'lito$ti a vzaijanme duvere. StoijMi inx&ve- 
nee — necftame4i terroty, jeSte vyvm^tejsi — prima v cele 
cele tfidy bmyzu schopnostmi dulevnimi, vyrovna-li se jeho 
odvaze jedine advaha neijsmelejsich obratlovcu, a je-li jeho 
mozek, potdle slov Darwinofvych »jedinou z nejzazracnejsic'h 
castecek hmoty, sna>d spfse, nez mozek cloveka«, neni4i£ 
toho pficinou,cze v mxaveinicJch obciich nastoiupila pospolitos.t 
mfsto vizajemineha boje v obcich mravetneich? Tatez plati o 

28 



vceladh. Tesnto drobny hmyz, btery se smadma stava koristi 
mnohych ptaku a jdhoz med se tesi oblifoe cetaiych doruhu zvi- 
rat, oid, brodka po< mefdveda, rovnesz mama nic na srou ocibranu, 
jakomimiikryapod., bez cehoz sotva ktery kmytz zijfci osa- 
mele wnikne upkie zkaze. Ale ze si vzajjenoine poanahaji, roz~ 
sifily se ftolik a dqsahly kiiteligence, jiiz se podraijeme. Pos$o- 
litoai praici rozminoizuiji jectaoitlke sidy. Rotzdelujice si obcas 
praici, pari cemz kazda "vcela dovede delati vSecfono, je-li potre- 
bu dosahly takoveho blabdbytu a tako*ve b^&pecnosti, ze oaa- 
mele zijicf zivoieioh nemuie am pewnysliti, ze by toho kdy 
dosabl, treba jest i hodne siky a dobre vyzbrojeny. Svymi 
sdruizenfimi majf casto vetsi uspedh nez clovek, jestli nedba, 
aby vyuzil vzaijemne podpory, doibfire oirganisovane, Je4i 
nejaky ncwy roj na oiddhodu z ulu, aby si nasel nave obydii, 
proizkouma nekalik vcel cele okolf a objevi-li prfhodne mis to, 
na pi, stary kosik, nebo podobnou vec, usadf se tarn, vy- 
cfeti a strezf to, nekdy po cely tyden, az se tarn usadf cely 
roj. Ale co lidskycli osadniku zahyne v novych krajicb, 
jeit prdto, ze nepochopili, jak jest nutne spojiti sve usili. 
Spoji4i svou inteligenei, podafi se jim zrnioci prekazky, ne- 
kdy docela nepredvfldane a nezvykle, jako ty vcely na pa- 
arfzske vystajve, k'tere zadelaly voskem otvor ve sklenene 
desce, ktera z'asazena do steny jejidb ulu. Mimo to nepro- 
jevujf nijak krvezfenivycfa cihoutek a nerady se rvou jen tak 
pro nic, jak to mnozi spiso'vatele radi pricitajf zivo'&ehum. 
Straz, ktera hlida ceslo ulu, bez milosti zabigi loupezne vcely, 
ktere by chtely vniknoiuti do ulu, ale neuiblizf vcelam cizim, 
ktere priletnou sem omylem, zvlaste pfinaseji-Ii pel, nebo 
jsou-li to mlade vcely, ktere se snadno zmyli. Nevalc 1 ' se 
vice, nez jest pr&ve treba. 

Druznost vcel jest poucnejsf tim spise, ze majf i nadale 
pudy louipezive a jsou Hne, coz se objevu^je zejmena, jsou4ij 
ofcolnosti pfiznive. Jest vehni dobre znamo, ze jest vzdy i 
dositi vcel, ktere vedou radeji loupeiznicky zivot, nez by pra- j 
co-valy jako delnice, a ze jak v ddbe nedotstatk<u tak v ob- j 
dobf nadbytku potravy se table loupeznicka trida roczmaba. ! 
Kdyz jest po znioh a ria poli a loukach zbyva jiz malo co r 

29 



pak vcelich loupezniku pribyiva, na dbuhe stane, koiem plan- 
taizi cxiitaroye itftiny v Zapadni Indiii a k(A mimmi cukru 
v Evrope jest lupicstvi, lenost a casto i opilstvi vcel zjevem 
docela obycejnym. Vidime tedy, ze take u vcel trvaiji ^laje 
protisocialni pudy, ale prirozenym vyberam se vyradujj, pro- 
toze konec koneu se ukaze solidarita daleko prospesnejsi 
drufeu, nez vyvoij jednotlivcu s loupezivyfrri sklony. Nejvy- 
chytralejsf a nejmazanejsf vymizeji na prospecfa tech, kdoz 
rozufineji vyfoodam druzneho zivota a vz&jemne podpory* 

Pravda, ani mravenci, ami vcely, ba ani ne termiti, ledc- 
speli k pfedstave vyisi solidarity, ktera by zahmovala vsech- 
ny dru'hy. V torn smeru nedospeli na vyssi stuperi vyvoje, 
ale vizdyt' tarn nedospeli ani nasi politicti, vedecti a nabo- 
zenSti vudcove, jajkfaz spolecenske puidy sltezi sahlaijf za oikruh 
ulu, nebo mraveniste. Pres to popsal Fofel osady nejmene 
o dvou stech mravenistf, dvou ruznydht druhu (Formica ex- 
secta a F. presi&ikfbris) , (na Mont Tendre a ma Mont Sa- 
leve. Forel tvrdi, ze kazdy clen jedne kolonie pozna clena 
druhe a ze se vsidhni ueastni spolecne obrany. V Pennsyl- 
vanii zase p. Mac Cook videl cely naVod 1600—1700 
kup, cibyvanych mravenci, ktefi si delajf zesmni hraidby a 
vsechno to zilo v pine shode. A p. Bates popsal kopce ter- 
mitu, jeiz pokryvaji velke plcchy »campcs« — v nekterych 
tech mraveniStidh bydli dva tri rfizne druhy, a vetsina tech 
stayeb jest spoijena klenutymi ochozy a arkadami. 10 ) Jak 
videti jisou i u neobratlovcu jakesi poeatky sdruzeni velkych 
skupin drohu k vzaijemne odhrane. 

Prejdeme-li nynf k zviratum vyssim, najdeme mnohem vice 
prikladu docela nepochybne vedome vzajemne pomooi k 
xuznyim ucelum, ackoli jest nam zaroven uznati, ze vime 
tuze malo i o zivote zvirat vyssfcih. Prvotridni pozorctvatele 
nahromadili spoustu i afctu, ale j'sou jestS cele oblasti nse 
zivocisne, o nichz nevime skoro nic. Verohodnych informaci 
o rybach mame vekni poskrownu, jednak ze pozorcyvanf tu 
nenf snadne, jednak ze se veci do^sud nevanovala patficna 
pozornost. Co do s®avcu, poznamenal jiz Kessler, jak malo 
vfae o jejicih zivycich. Nekteri ziji v noci, druzi se skryvaji 

30 



po*d zemi a ti bylbzrawi, jejichz sociaku zivot a stehovam 
by bylo yelezajfmafvou veei, nenedhaiji si cloveka pfibliziti. 
Nesjwe ki'fonwaci maime o ptadtvu a prece jen velmi ne>- 
dofeonale zname posspolky zivot mndha pfcaoch druhu. Ale 
nemusiime si stezovati, ze by se nam nedostaivalo. pfesne zji- 
stenydh fafktu, jafc uvidime v dalsim. 

Neaif $reba, abyich se zditzbval scbuzen&m <sa<mcu i sa- 
rnie k v^thiove a vyizivovani pofcomsifcva v prvnfra obdobi zi- 
vota nebo k sipoleaiyim hemum, ackoli stoji mimocho<dem za 
zmtnku, ze table sdruzeni jsou pravrdlem i u tech nejmene 
apoleceiAyidi imfasozra^cu a diravyicih ptaku, a ze zaslubuji. 
zvlasfcmha zajmu, jezto jsou polem, na nomz se vyvibnjji 
nezjnejli city i u zvirat, jkiak dravyich. Muizeime i dodaitu 
j'soxt-H u masozimwu stdruzenf, vSbsf nez rodina* tak ffdka, 
a to vetsinou vlivem zvlasfcnfho lixu^obu zivdbyti, ze si to 
Ize ponekuid vysvetliti zmem>u, vyvolanou ve svSte iivocis- 
snem rycMym vzrustem lidstva. Tak ci onak, za povsfonnuti 
sto*ju ze jsou druby, ktere zip ossaiUfOcesie v huste obytdlenych 
obkbsfcedi, kdezto tytez drdhy, ci jejich nejbiiisf ismssede, ziji 
v necbydJenych krajfeh ve stadeeb. Vlci, lisky, a mnozi 
dravi ptaci jsou takov^m pnkladem. , 

Ale sdruzeni, ktera neparesabuji rodinnych svazku, jsou 
v nasem pfipadu malo dulezita, tim spise, zname-H cetna 
sfdruizeni k ucelum obecnejsim, k hodbe, k vzajemne ocbrane 
ci proste k spolecne radosti ze zivota. Jiz Audubon se zmi- 
nil, ze se orlove nekidy sdruzuji k boribe a jest zeamo, jak 
nazome lici dva supy, samce a sarnici, lovici na Mississipi. 
Ale nejuplnejii ta'kova pozorovani jsou od Severcova. Kdyz 
studoval zvirenu ruskych step, spatxil jednou aria z druhu 
velmi dntzaebo (orel s bilym ocasem), sjak vzlefcl vysoko 
do vziducbu, asi pui hodiny krouzil ve velkych kruzich tise, 
a naijednou bylo slyseti jeho : pro f nika i vy him* Na jeho krik oid- 
jpovedel druhy orel, ktery se pfiblifil, za mm pfiletel tfetf, 
"ctvrty. paty atd., az se jich tak sletlo asi devet ci deset a 
brzy zmizeli. Odpoledne sel Severcofv na tofez mfsta, jsa 
skryt vyvyseninou, priblfzil se k orlum a shledal, ze jsou 
kolem konske mrsiny. Stari, kteri.zpravid'la ho<dy zahajuji — 

31 



takove jsou jeji-ch vlastoicke zafcony — sedeli vedle na kupe 
travy a davali pozor, mladsi pozirali dale, obklopeni herj- 
nem vran. Z tohoto a podobnydh pozorovasni usaudil Se- 
vereov, ze se beloocasi orlove sdruzuji k honbe. Kdyz 
vsicJmi vzletnou do vzdudhu, mohou obhlednouti prostoiu 
aspofi petadvacet ctvereanych mil. A jakmile nektery neco 
objevil, hned upozornil druhe. 11 ) Ovsem, mohlo by se na- 
mitnouti, ze proisty samovoky kfik prvnih© orla, aebo i jen 
ijebo pobyby by prave tak svedly cetne orly ke koristi, ale 
v tornto pripade to sitae svedsci o vzajesmnem jpozorneni, 
jezto tech deset orlu se seslo drive, nez sletli na korist 
a Severcov mel pozideji hodne prilezitosti, aby se presvedcil, 
ze se beloocasi orlove vzdy shromazcfu'ji, aby sezrali mrsinu, 
a ze neikten (ipredevsim mladi) hlidaji, ztim co druzi ho- 
d'ujji. Skutecne jest beloocasy orel — jeden z nejodvaznej- 
sich a nejlepsfeh lovcu — ve#krze druzny ptak a Brehm 
pravi, ze se v zajeti zahy sprateli se strazcL 

Druznost jest obvyklou vlastnositi i u mno'hych jinych dra- 
vych ptaku. Bracrildky luiiak, ac jeden z »nejnestydatejsich« 
lovcu, jest pres to ptakem velmi druznym. Darwin i jini 
pfirodozpytci vylicili jeho bonebni spolecnoisti; kdyz pfijde 
na kofist, ktera jest pnlis tezka, svola pet, sest druihu, aby 
ji od»vlekli. Po denni praci, kdyz se vraceji k nocbimu utul- 
ku na strome nebo v houSti, shkiknou se v hejna, nekdy 
prilefcaji z dalky az deseri i vice mil, a casfto se sdruzuji 
s jinymi dravymi ptaky, zviaste s mTcbozravymi supy, svymi 
»pravymi prateli«, jak pravi D'Orbigny. Na jinem konci 
zeme, v ipousti zakaspidke, nuaiji podle Zarindnyho zvyk, kniz- 
diti pospolu. Sup druzny, jeden z nejsilnejsicb dravcu, byl 
nazvan podle sve lasky k spolecnosti. 2ije v cebnych hej- 
neoh a zfejime se tesi ze spolecnosti: mnoho jich spolecne 
zavodi v fetu do vyse. »2iji ve velmi dcbarem pratefetvi — 
pravi Vaillant — nasel jsem v teze jeskyni nekdy i tiri 
hnizda blizko sebe.« 12 ) Supi urubu v Brazilii jsou tak druzni 
jako polni havrani, ne-li druznejsi/ 3 ) Mali egyptsti &upo<ve 
ziji v duvernewi pratelstvi. Hraji si v houfech ve vzduchu, 
spolecne pifesipavaji a zrana jdou si vespolek hledati potravu 

32 



a ruilkdy se anl v nejmensim nesvareji: tak tvrdi Brehm, 
ktery mel plno pnlezitosti, aby pozoroval jejich zivot. Take 
sckol s cervenym hrdlem byl viden v cetnych houfech v bra- 
zifekyich leskh a postclfka. (T i n <n u n c u 1 u s c e n c h r i s) 
zije ve velkyeh spoleooostecfa, kdyz cdletne z Evropy a pfi- 
leti v zime na stepi a do lesu v Asii. V jihontskycli stepich 
jest (ci byla) tak druzna, ze ji Nordmann vidal v cetnych 
hotuifech s jinymi cimhy z celedi sokclu, s pcitciBcaimi (Falco 
tinnunculus) , dremliky (F. aesulon), ostnzi (F. subbuteo), 
jalk se sletafji kazde pekne odpo'Ietdne kolem ctyr hodin a 
provadejf sve sporty pozide do nocti. Leteli, vsichni najednou, 
v prime care k urckemu cfli a kdyz jej dostihli, bned se 
oibrafcili a opako<vali to. 14 ) 

Letati v houfu pro pouhe poteseni jest otbvyklym zvy~ 
kem vsedh ptakfl. »Zvlaste v okrsku hu)mbertskera — pise 
Gh. Dixon — se casta clbijevuji na blatech velke 
houfy jespaku tak ke kotnci sinpna a p<rezimuji tu . . . Velmi 
zajimave j«ou pohyfoy tech'to ptaku, kdyz velky houf jich 
zataci, rozptylutje se nebo srazf, jako cvicene cdidily. Po~ 
ruznu meizi ne zabloudf nejaky ten kulik pisecny, brtadak, 
kulik bledy.« 16 ) 

Jest zfhola nemoine, abych tu vypoci'taVal ty ruzne lo- 
vecke sfpolecncsti ptaku. Ale jiste za zmfnku sitoji rybarska 
sdruizmi pelikanu, jezto tifco- neohraibami pttaci ptrojevuiji ta- 
kovy smysl pro pofadek a takovou inteligenci. Chodi na 
rytby vizdy v cetnych houiech, a kdyz si vyfcrali vhodnou 
zatoku, utvori velky polokrufo celem k forehu, zwzuji jej, po- 
^tuputjice k bre<rm a kpaji vsecfany ryby, ktere jsou v torn 
ipol'okruhu. Na lizkyoh rakach a kanaledh se rczdeluji i na 
dve cas*i, ka;zda udela polokruh a pastupuji proti sobe, 
'prave tak jako by postupovaly k sobe dva cidldrly lodi, vie- 
kouci dlouthe site, aby nachytaily vsedhny ryby mezi obema 
sftetmi, kdyz pfijdoti k sobe. Na noc odletaji na misto, kde 
pfespavajf — kazdy hduf ma vzdy stejne — a nikdo ne- 
videl, ze by se meizi sebou nokdy rvali at' o zatoku s ry~ 
bami ci o rnisto prespani. V jiiznf Americe se shrciRuvzcTtuji 
v hejnech s ctyriceti az padesati tisfci clenu, jedna cast 

3. Pospolitoit. 33 



spi a drulha hleda a zase jina jde na ryiby. 16 ) Konecne, 
abyoh neuknvdil domacim vrabcum, tolik hanenym, pozma- 
•menaivam, jak se kazdy pootive poidehuje o vsechno, co na- 
jide k snedku se vsemi druhymi z houfce, k nemuz pattfi. 
To bylo zsnamo fteikum a pctomstvu se dodho'valo, jak kte- 
rysi reeky focnik zvc4al (c&uji zpameti) : »Co k vam mlu- 
vim, piisel vrabec sdeliti druhym vrabcunu ze ofcrok roa- 
sypai na zem pytel obili a vsichni se sletli na to zrnf.« A 
jeste vice cloveka potesi, shleda4i, ze tohle poizorovani $ta~ 
ryeb jest potvrzeno nedavnou knizfeou p. Girrneye, ktery ne~ 
pochybuje, ze dciriac! vrabci si navza'jem sdeluji, kde by se 
co dalo ukrasti. Pravi: »I kdyz se miati hodne daleko od 
dvora, maji vrabci cdtud v#dy pke vole zrnf.« 17 ) Vrabci se 
ovsem neoibycejne vyznamenavafjittim, .jak sisvou oblast Midr- 
izuji cistJou od vetrelcu. Tak vrabci z Lucemburske zabrady 
se uporne perou se vserri druhymi vrabci, ktefi by se take 
dbteli priziviti drably navstevniku zahrady. Ale ve vlastofm 
sdruzani drzi jeden s diruhym, ovseim neikdy se pohadaji 
i nejlepsi pfatele. Qpefenci maji tak ve zvykfu loviti a chytati 
ryby spolecne, ze sctva treba dalsfch ckatu: niutno to po~ 
vazovati za zjisteny fakt NejsilnajM dravi ptaci jsou bez- 
mocni proti houfum nasi nejmensi ptaci drobotiny. I orlove 
— i ti mobultm skatlni orlove i ore! kralovsky, ktery jest dosti 
si'lny, aby odnesl bribe nebo mladou antilopu ve svych spa- 
reclh, jsou nuceni prenechafei kc&t hejniim zebradkych lu- 
naku t ktefi se pusti dc pravidelne bonby orla, jakmile ho 
zoci s pekmou kotisti. Lunaci prohaneji i rycbleho ncniho 
oorla a uloupf imi rybu, kterou si chytil. Ale nifedo nevidel, 
ze by se lunaci mezi sebou rvali o kofist, takto dobytou, 
Na ostrovech Kerguelenovych videl dr. Coues, jak b u~ 
p h a g u s — alkoun (moSska slepice lovcu tulefiu) — pro- 
nasleduje raioky, aby jim vyrval potravn a na <lrube straaie, 
jak ise stpo'ju'ji radkove a rybaci, aby ^zaiheali alkotuna, jalkmile 
se prHblizi jejkb obydlim, zvlaste kdyi se hniz?di. 18 ) E)robna, 
ale velmi rychla c e j k a (vanellus cristatus) srne- 
le napadne drave ptaky. »Veleza(jimava podivana jest ( jak 
utoci na kaoae, lunaka, vranu 61 orla. Vidime, jak jsou si 

34 



psty vitezstvim a jaiky strach ma dravec. V takovych pri- 
padech poidporuje jedna drcuhou co nejlepe a j®ou tim od- 
vaznejsi, cim jest jich vice>« 10 ) Cejka si cipra-vdu zaslouzila 
nazvu »*dobra matka«, ktery ji dali Rekove, jezto nikdy 
meopoimene dhranki druhe vodni ptalky pred utoky jejioh 
nepratelu. Ale i maly belavy kcmijpasek (m o t a c i 1 1 a a 1~ 
ba), ktereho znasme dofere z na-sieh zafhrad, a ktery jest 
sotva asm coulu dl'ouhy, donuti krahsuje, aby zanecha! ho<n~ 
by. »Ca'sto jsem obdivorval jejich odvahu a cilost — pise 
stary Brehim — a jsem presvedcen, ze jen sokol je s to, aby 
nektereho cltfytil . . . Brinuti-li houfec konipasku nejakeho 
dravce, aby zanedhal koristi, naipki vzduoh viteznym kri- 
kem a pak se roszletnou na vsechny strany.« Sletaji se tedy 
za zvlasinim ucelem, aby homili nepritele, jako to vidame, 
kdyz cela ptaci obec v lese vzletne na zvest, ze se tarn ve doe 
objevil nejaky nocni ptak, a vsichni bez rozdilu, dravci 
i neikodm zpevacci se pusfti aia horn bzince a zazenou ho 
do ukryru. 

Jaky rozdil v sfle lufiaka, ci krabujce a drobneho ptaka 
jako jest konipasek: a prece tito ptacci zmohou spolecnymi 
silami a odvahou i ozbirojene lupice, mohutnych pertiti! 
V Evroipe honi konipasci nejen drave ptaky, ktefi by jim 
mohlii uskoditi, ale take ficnibo orla »spise ze zabarvy, nez 
aby mu uskodilk, kdezto v Indii, poidle srvfidedtvi dr. Jer- 
dona, honi kavka hmaka (gowindu) »jen ze zabavy*« Kni- 
ze Wied videl, jak brazilskeho orla urubitinga cbklo- 
puji nespocefena hejna tukaaiu a snovaku (ptaku, sieoro pH- 
bujznydh nasim havranum), ktefi si ho ddbirali. »Orel oby- 
cejne snasi utoky Vetera klidne, ale nekdy dhytne nejakeho 
toho posmevacka.« Ve vsedh talkovydh pnpadech tihle drob- 
ni ptaci, ac o jnttoho slafcsi nez dravy ptak, nakionec vy- 
hffavaiji sm^i pospolitosti. 20 ) Ale snacl ze vseiho nejvice pfe- 
kvapujici vliv pospolkeho zivota na bezpeottosst jeidnot'livce, 
na jeho radost zivotni i na rozvoj jeho dusevnich sdhop- 
nosti, mozno pozoro<vati ve dvou velkyth ptaicioh rodinach: 
u jefafou, a papouSku. Jefabi jsooi neobyjceijne druzni a sna- 
seji se vyte&ie, neijen se soissefdy, ale i s vetsbou vodnich 

35 



ptalku. Opravidu prekvapuje jejich opatrnost i jejicli Inteli- 
genee: razem se vziji do novycfa pomeru a jadnajf podle 
toko. Maji vzdy rozestawny hlfcllky kolem houfce, ktery se 
prave zivi, nebo odpoova a lovci d'cbire vedi, jak nesna'dno 
se na ne lze dostaiti. Pod'afi-li se clovefau je prekvapiti, ne- 
waceji se nikdy na totez tmfoto, aniz nevyslali Jiapred jed- 
mho zveda a pak nekolik. A vra!ti4i se vyirvedna hliidka 
s ozn&menim, ze nenf * ndbezpeci , vyslou druhou skupimi 
zve'du, aby se pfesvedcila, je-li to vdkutkit talk, a pak teprve 
se hue cely houf, S pfibuznytmii drulhy vcliazeji jera'bi v 
Oipra-v'dove pratefefcvi a v zaijeti nenf ptaka, vyjma s/tojne 
dni'zneiho a vysoce inteligentniho papouska, ktery by se tak 
optfavdu pfastelil s clovekedxi. »Nefvidi v aiovelku pana, ale 
plitele, a snazi se to dati na javso«, usuzuje Brefom z reu- 
sable Oisobni zkusenc#tii. Jefalb stale neco dala, od casneho 
rana poizde do noci, ale jen nekolik hcdin z rafia venuje 
bleidani piotravy, pfedevsim rctftliime. Gstatefk dne venuje 
danuizinemu ziwtu. »Sezobava dnVka a kamemky, vyhazuje 
do vzdudbu a lapa je, krcuti krkem, trepa kn'dly, tanci, po~ 
skaikuje, pobiha kolem a hiedi vsemoizne prcjeivovati dcbrou 
nalasdu a pfi torn jest vezdy puv-abny a he,zky.«" 1 ") Jezto zije 
pospolite, nema skoro nepratel. Brehm sice jednou videl, jak 
jeraSba polapil krckodil, ale sam poiznamenava, ze vyjma 
kroikodila, nema j ef alb jmebo nepntele. Vyilme se jim vsem, 
jisa prfeliovecne cpatriny-a-do'saliuje zpravidla vysokeho atari. 
Nenf tedy drvu, neipotrebuje-Ii zanedhavati mnoho poitomlku, 
aby udrzell red, obycej/ne vysedf jen dtve vejee. jeho vy- 
soke inteligenci sitaci n'ci, ze vsiichni pozorovatele jcidno- 
myskie uznava'ji, ze j©ho~ dusevnf schepnoftti velmi priipo- 
mmaji schopnosti cloveka. 

Jiny, neobycejne druzny ptak, paipousek, stojf, jak zna- 
mo, v cele -vseho cperen!S'tiV(a vyvinutou iinteligenici. jBrebm ta«k 
pekne s-Wnul zvyky papouska, ze nemchu udeilati nic lep- 
siho, neiz to urvetsti dcslovne: 

»Vyjma v debe pareni ziji v pfecetinydh spolecnostech 
nebo houfcich. Vyiberou si v lese mfoto, kde se uradi a od- 
tud vychazejt ikazidy den zraaia na lov. Cleno^ve ruiznycih 

36 



houfcu chif spolu verne a spolecne sdileji dobre i zle. Rano 
se vyidiaiji vsichni vesspokk na pole, do zahrady, nekam na 
strom, aby se zivili iplcdy. Slav! hlildky, aby strezili boutfec 
a davaji pozor na jeijiicih upozomeni. Hrczi-li nebeztpecf, 
vsiahni vzletnau, pcdporujjice se navzajem a spolecne se vra- 
ceji na bnfediste. Zkratka, ziji v uzkem styku pospoilu.« 

Tesfvaiji se spolecnosti i jinydh p'taiku. V Indii prichazeji 
z ko'lika mil winy a sotjlky, aby ztravily hoc is papou's- 
ky v bambuso'vycli houstinac'h. Kdyz se vydajf na lov, pro- 
jevuiji papousci velmi obdivulho'dnciu inteligenci a oipataoist 
a dovedou se \pnaiviiti do poimeru. Vsimneme si na pr. bouf~ 
ce bilycih kakadu v Austialii. Nez vyleittnou, aby vydran- 
covali nejake pole, vySlou napfeid vyzvednou hlidku, ktera 
vyletne na nejvyssi stromy v ofcoli pole, jini zvedove zase 
patrajf se stromu, ktere jscu mezi ksem a polam a davaji 
zroameni, ZuiAi ziprava: wsechno v poradku<<, oddeli se 
houfec kakadu ad hlavnibo zastupu, vsletne do vzducbu 
a seidne na stromy, Mrze pole. Dloidbo patra-ji po okolf a 
teprve, kdyz daji znamem, ze se muze zsaciti, wbne se cely 
houif razem na pole a mzi'keim je zpusitosi. Austr'alSti osadnici 
map co delati, aiby oklla<mali ospatrnost paspousku. A sebere-li 
cloivek vsechno s^ve uimem a vsechmy sve zbrane a z:abije~li 
nejake z niclh, stanou se kakadu tak opatrnf a tak bdeli, 
ze se vybnou vsem sebeumeleijsim nasitrahaim. 22 ) 

Neke tedy podhyboivati, ze prave poispolity zivot umoz- 
iiuije pap'O'Uskum tu jejich inteligeroci slkoro lidiskou, a ze citi 
skoro jako clovek. Jeijifch <velika inteligence primela neij- 
lepsi prirodozpytce, ze lici nektere cfauhy, hkvme seideho 
papouska, Jako »lidskeho ptaka«. Prcjevuji k sobe takovou 
ph'chylnost, ze zaibije-li krvee papouSka, leitaji druzi nad 
mrtvym telean a vydaivaji Iftostive skleky a »sami padajf za 
obet sveirm prateifetvk, jak pravi Audubon. U«zawou4i pra- 
tebfevi dva papcuskove v zajeti, ac kazdy jest z jineho dru- 
hu, a utmie-li pak nafhofdc-u jeden, pcijde zaliy i druhy li- 
tcstti a zalem. Nemene zreijme jeist, ze jsou ve svycb sipo'lec- 
nostecb chraneni neskcnak lepe, nez by snaid byli i kdylby 
meli isebelepsi darapy a zoibaky. Jen makkitery dravy iptak 



sidbo ©savec se odivazi napadnouti i drobinejisi druhy pa- 
poaisku a Brefcm ma pine ptfaivdu, pravi'4i o papouscich, 
jako to rika o jerabech a posjpolite zijfcidi opicidi, ze sotva 
mafji <nejake nepiratele, vyj»ma cWeka, a doda-va: »Jest vel- 
mi pravdepodobne, ze vetsi papouSkove um&iaji spile vel- 
kym Btarim, nez draipy xihyakfeh oeprateliU Jedine cWeku 
kery ma jeste vyssi mteligenci »a zbrane, (roYnez vysleidek 
sdruizovani) , se castecne dan huibiti je. Zda se, ze proto tak 
dlooilho ziji, ponevaidz ziyi ve sipoleoiositech. A nelze-li totez 
rfoi o jejidh rpodivmhotdne pa-meti, ktera se rovnez zdarne 
vyvfjf zrvo'tem apolecenskym a dfouhym vSkem, pri plnych 
tclesnych i dusevnfch schopnostech, az do hoctne pozd- 
nfko stafi? 

Jak z uivedenefoa pabrno, mean baj \5ech iproti vsem j e d, 1- 
nym pnrodnim zakonem. Stejne tafcovym zakonem, jako 
vzaijemny boj jest posipolkost a tan'to zakon se ukaze jeste 
zjevneiji, ajz proizkoumame nekteira jina sdrazeni ptafcu a 
ssiavcu. Jiz na predeSlydh straAadh jsme poiikazali, jak du~ 
lezity jest zakon pospolifto»ti pro vyvoj rise zivocisne. Ale 
dosah jeho bude zjevnSjsi, aiZ poidame nekollik dalsfch pri- 
kladu a bmdeme tak maci vy-voidfiti z toho zavery. 



38 



HLAVA DRU H A 
POSPOL1TOST U ZVlftAT 

Stehovdni placlva. — Sdruzeni k lihnuii. — Podzimni spo- 
lecnodi. — Ssavci: jen mdlo druhu nespolecenskych. — 
LovecI(e spolecensivi vlJ(u 9 Ivu aid. — Sdruzeni hlodavcu, 
ptezvykavcu, opic. — Pospolitosi v zdpasu o zivobyti. — 
Darwinovy duvody na du\az boje o zivot v druzich samych, 
— Pfirozene pfel(dzl(y pfilisnemu rozmnozenL — Domnelc 
vyhubeni sifednich cldnf^a, — Vylouceni souteze v prirode. 



II. 

Jakmile za&e zacne jaro v imiirinem zeancpasu, sletuji se 
tisfce a tiisfce pfcacbva, roztrouseaieho po teplych krajich jiz 
nieh, v neseetne hoirfce, a tpilrti zivota a radioeti spechaji k se- 
ve^u, aby fcu vydhovaJii mllade. Kazde kiwi, kazldy lesi'k, 
kazdy "utes v mori ta vsechna jezera a ryfeaiiky, roizsete po se- 
verni Americe, v severaii Evroipe a se verni Asii, \tsechno nam 
vyprarvi v teto rocnf idobe, co ze zmaimeina pro ptaky pospo- 
litoist, jakom ze silu, emergii a bazpecmoist daiva kazd£mu 
tvoru, tfeiba .jest selbeslabsi a sebeibezbranejtsi. Pcdfvejte se 
ma prikl. na mescetna jezera v ruskyoh ia sibirskycJi steipich. 
Na jejich iblezieh mdli rayriaidy votdniho ptactva, nejiruznej- 
sicJi druhu, vSiichni v miru pospolu, jeden chrani druheho. 

»:Na kolik set imetru od tbrefou jest vzduoh pin rybaku a 
radku, jako sne'hoivycli vlocek v zi'me. Na tisice fcuMku a be- 
huliku beha po brebu, hledajf potoavu, piistf a radcji se ze 
zivoifea. 'Na vcde jest .jeidtna kacfona vedle druihe a ve vysi 
spabrite bonify sruldych kadhesn (kasadki). Vsude se to hernzi 
nadbytkem zivoita. 23 ) A jsou ;tu tez lupici — mejsilnejsi, nej- 
chybrajsi, »idea*ke uzpusofeem pro h*pic$i?vi<<. Slyisfte jejidK 
blado>ve, bnevive a zoufale skreky, kdyz po kolik ho din za 
sebou cefeaiji na pfilezito«t, aby imohli uidbvatiti z techto 
Sjposust izivycb bytosti nejakeho nediiraneinebo jednotlivce. 
Ale <j<ak se jeden priblizi, bneid ottlaisi jeho pnifcoiminost tucet 
dcsbrotvolinyich hliidek a na sta rybaku a racku is/e pusti na hon 
za lupicem. Polosilen hladem, zapomene lupic brzy na 
obvyklou opatrwost a wazi do five spousty, ale vydan v sane 
utok&m se 'vsech Miran, jest nucen usto-upti. Ze izoufalstvi se 
vribne 'na divokoiu kadhnu, ale terato kteligentini a druztay 
ptak se sraizi v foodEec a odletne, je-li utocnikem imofsky orel, 

41 



pom oil <se do vody, je-li to jestrab, nebo zacne stnkati vodu 
na 'vseohmy straaiy a talk ornate Jutpice, <je4i to lumak 24 ). A za- 
tim co se jezer-o hemzi zivoitem, ule\a dravee se zurrvymi 
skreky <a patra po mejake zdecbline, nebo unlaidem ptaku ci 
pa polmf imyii, ktefi jeste nedo<vedou pot&leehmo'uti v cas vy- 
strah tdrutau. (Pfi takovem nadibytku zivota jest tse dravd, 
idealne vyzbrojenemu, sipokotjiti nejakym odpadkem toboto 
zivota. 

Severneji, na arfcickysch souo^troviich, 

i»miu'zete <plouti podel pobrezf cele imile a uvidfte kdeijaky 
vystupek, kde ijaky utes, kde jaky vrcholek ma skalach, do 
vyise dvou az tpeti iset stop, doakwa pokryty mioJskym pta- 
cfevem, jehoz bfla prsa se cidraizeji od tenia vych skal; vy- 
hlizi to, (jalko by ty skaly byly huste postnkany vapmem, 
Vzidudh ziblizka i v dalce jest pki operandi. << 25 ) 

Kiaizda ta »ptaci hora« jest izirvyan priklajdero pospolitosti 
a olbraizem nejrozmanitejsfch karakteru, individiuakiich i dw- 
hovyoh, jak -je 'vytvofil socialm zivot; usfcricnik obecny jest 
vyhlasen tiim, 'jak pohotove se vrha na drave iptaky. Bahiiak 
jest zmam bdSlosti a stava se snadno vuidcem ostychavejiicti 
ptakfi. Kulik hnedy jest spise baziifvy ptak, je-li mezi druhy 
z eneirgictejsich celedi, ale je-li mazi drobmajisitmi ptaky, sta- 
va se stratzcem bezpecncsti cele obce. Tu mate pamske la- 
biate, Dam zase meobycejne «druzme racky triprste, kten se sva- 
reji malo kdy a nikdy dloubo, puivabne luimije (alkouny), 
ktere neu-stale taladi jedna drabou, solbedkou busu, ktera za~ 
pudila sirotka ipo zabitem drubovi a vedile nf jinou samici, 
ktera priijme sirotky po kazde'm a mymf cupe v 'houfoi asi 
pia'desati, sedesati mlaidyeh, ktere vodf a o mez petcuje, j<ako 
by byly vsechny jeji. Vedle tucnaku, ktefi si 'kradou navza- 
jem vejce, mate kulfka hnedeho, jeboz rodinme vztahy jsou 
tak »nezme a dojiimfa-ve«, ze i velimi vasnivi lovci se ostychaji 
zastfeliti ssamici, obklopenou mladymi, nebo bajky, u micbz 
— jako u kachmy hnede ci oofroyas na sa-vamnach — sedi 
na vojcich mekodik samic v jednoim 'hmzidu, ci alkoumy, kteii 
se stridaji na -vejckb. iPfiiroda jest sama rozmtamistost, »a- 
jdete tu inej™zmaiiitejsi karaktery, od nejlteufbsiho do metj- 

42 



vznesenejjsiho, proto ji nelze oibsahnotui jen nejakym ukva- 
peinym twzenim. Jelte urtene ji Ize posuzovati s hlediska mo- 
raHtniho, protoze samy nahledy imoralistu jsou vysledkem — 
pozorovani pnrody — vetskiou podvedaimym. 

U vetsiny ptaku jest docela obvyiklym zsjevem, ze se scha- 
zejf v dobe hnfadeni, nenf se tedy treba o torn sifiti. Ve 
vrscich nasich ®fcroiniu jiso»u vrami hinizida, n-ase krovi jsou 
ptna hmzd drobnych ptaku, male sta l tky jsou u'tulkem kolo- 
nil vlasfovefe, nase <stare veze poskytuji utociste stum noc- 
nich ptaku. -A cele strany by bylo ke vyipltrki nejza»j]'mavej-< 
sim liceniim o pokoji a soukudu, ktery vladbe ve vebsine 
techto hnfzdfcich obci. Jakou ochramou nej'slaibsich ptaku 
jest, sdruK-li se, jest zrejme. Vyiborny pozorovatel dr. Coues 
vddel nia pf., j'ak cWbine sicakii brefcufle hinizdi hned vedle 
prerijnich .jestrabu ( f fa 1 c o p o 1 y a r g u s) . Jestrab ma 
bniizdo aa vrchohi hlinenych jeMancu, kterydh jest pltno v 
canonech kolofradsskych, a hned pod <nimi -hinizdi kolonie 
vlasfovek. TiMe droibni pokojni ptaci se »nijak nelboji dra- 
veho souseda, aieneehali si ho nikdy prifclizki ke mi kolo- 
■niL Hned jej obkloipili a zahnali, fcakze tcfoo neohai 96 ) 

Ten druzny zivot nezmizf, kdyz je po obdobi hnfzdeni, 
nabude jen jine •trvaraiosti. Mladata se sdruzuiji obycejne z 
ruzinych druhu. V teto dobe se ptaci sdruziuji, castecne sice 
pro bezpectnost, ale po vytce z potesem, kftere skyta spolec- 
nost. V nasich lesich vWime, jiak (se sdruziuji mladi bnhh'ci 
obecni (tsit:t«a coesia) s <mkvdymi sykorkaimi, penkava- 
mi, sftrizliky, datlicky, straikapu(dy. 1>7 ) 

Ve SpaneWku ke vidati vlasfovku ve spoleonosti pcstoleik 
lej<sku, ba i hoiluibu. Na dalekem zaipade amed-ckeim ziji po- 
spolite ve velkyeh spolacno&tech mlady chocholous, s jinym 
sknvanem (Spragueovym), s polnim skrwanem, s vrabcem 
stepnfm a cetnymi druhy dxozdu a strnadu. 28 ) Veru, 
sn&e ke popsati druhy, ktere ziiji osamocene, nez proste 
jen vyj'menova.ti druhy, ktere se ! 5druzuji v ty podzimni spo- 
lecbosti mla'dydh ptaku, »ne pro lov ani k bnfedeni, die proste, 
aby se radoivady ze spolecnosti a •ufcracovaly si chvili hrou 
a zavodv, kdyiz venovaly jen nekolik hoidin denni obzive. 

43 




'-mi 



Koneone (jest tu obrovsky projev pcspcditosti u ptaku — 
jejich sitehcrvani — o nerri'z <se tu neodvazuji ani zaminiti. Sta~ 
ci rici, ze iptaci, kteri cele imesice zili v malych heinech ;po 
celem roizisahlem uizemi, se najednou slefcuji dohroiEady <v 
tkicfclh, na urcitem imiste, nekolik dm po scbe, meiz se cd- 
stehuji, a jest jiste, ze tu jednaji o vsedi podrcbnostech 
ceisly. Nektere drufhy se cvici cela cdpoledne v pripravnyeh 
letech na d&lekou ceisltu. Vsicihni cefcaji, az prijdou opozdilci, 
a konecnc se vyda-ji na cestu smerem, ctabre vybranym, ,podle 
staire, spokcine zkusemcsti, nejsilnejs! leti v ipfeidu hejn'a a 
pomahaiji si v torrJto ebtizneni ukolu. Preletatii ,more v mioc- 
nych hou'fach z velkych i aralych ptaku dohromady, a kdyz 
se za»se z jara vraceji, uradi se na tenrze imiste a povetsine 
kaii'dy .ptak -ziaujme i stejne Jinfado, ktere vystavel, ndbo 
opraivil mimuleho rofeu. 29 ) 

Prerfmet jest tak obsahly a prece prostudovany tak nedo- 
konale. Jeist tu tcklk pfekvaipujfcfdh prikladu zvyku pospo- 
litosti, ktere spa'daji pod hlavni zijev istebovani — ale kazdy 
by vyzadcval zvlastni studium — ze se tu neimobu pousteti 
do .dalsicih tpcdrobnosti. Mohu se jen zlbezne ziminiti o cet- 
nych a izivych ptacich sncmech, ktere ise konaji vzdy na 
tero'ze mfcre, nez zacne dlou'ha casta n<a sever ci na jih, nefoo 
take o ptaicfclh shroimaz'deinich v sevemic'h kr<a<jfch, kdyz ptaci 
prisli do mist, kde se plemeni, na Jcmiseiji a do severiucb 
brabstvi anglickych. ftadu dm po sobe — nekdy cely mesic 
— se -sletaiji fcazdy den ramo na hodinku, nez j'dou hledati 
potravu, nej-sipise se radi, fade by ssi meli vystaveti hnizdia. 30 ) 
A ikdyz za stehovaini boure roziptylf jejich -siky, dotstanou se 
dohrcmady gipoletinym nest&jtiirn dru'hy nejro*zmanitejsi, 
Ptaci, kteri nejisou istehoYavi v pravem amyslu,.ale odletufji 
jen neco severn eiji ;nebo ijizneji pc<dle roonibo obdobi, ste- 
huji se rcvnez v hcufetih. iNikterak se nestehuji jednotlive, 
aby si .sraad ka l zidy zaijistil lepsi potravu nebo utuletk v jinem 
kraji — ale vzdy cekalji, az jsou viichni pohromade — pak 
teprve odtahnou jiznetji ci sevemeji, podle obdobi. 31 ) 

Prejdeme-li nyni k s&avcuin, prvni co na*s tu tpfekvapi jest, 
ze druhy spolecenske pocetne mnohem a mnohem pfevaz'uji 

44 



nad nekolika imalo ma&ozra'vci, kten se nesdruizuji. Nahorni 
ro-viny al^iske, kraje a step sitaireho i <noveho sveta jsou na- 
cpany stady jeleaiu, amtilcp, gaizel a danku, buvolii, ka»m- 
ziku a ovei, a viidhni {jsou zvmiaty druiznymi Kdyz se Ewo~ 
paine tzacali uisazovati v Americe, nasli 'tarn tolik btrvolu, 
ze se vystehovafci moisiili zaeitfatviti, .narazili-li ma stada techfco 
zvifat, kdyz se steiho'vala. Byio4i istado vetsi, trvalo tri ctyfi 
dny, nei prello. A kdyiz Ru»o(ve dobyli Sibrre, masli ji tak 
husste obsaizeiniu jeleny, atitikpami, veverkiami a jinyimi sipole- 
ceroskyimi zvifaty, ze dobyvani Sifcife bylo Vkustne toveckou- 
vyiprcarvsou, kteira trvaila »dve tste let A tavnaite rotviny vy- 
chodwi Afriky jsou dosiud piny staid' zeber, bftvoicu kama 
i anti-lop. 

Jelte nedavno bylo na mensich rekadla v sevemi Americe 
a v tseveomi Silbiri ipko kolonii bobru, a a.z do 17. stoleti 
bylo jidh pl'no i v sevemim 'Ruisku. Plane -vsech ctyr velkycfo 
peivnwi 'jsou stale plme pfecetnydh kolctnii myskih, deficidh, 
sviStibh a jinydh Modavcu. V jiznich sirkadh Asie a Afriky 
jsou lesy Aulketm cetoydh rodin slcnfcih, no&oroza'ioh a ne- 
scetnych spolecbpsti opic. Na dalekeim se<veru najdeme ne- 
sieitoa sfcafda sdbi a iosf, a jeste severaieji stada pizmcne 
amerkkeho a ibezipoctu polarnfch liSek. Na brezfc'h mori 
sidli htijiva tuleiiu a imroizu, v jejidh vcdadh tlupy druznydh 
vdlryb, Ba i hWboko v nahomfdh frovmach stredni Asie na- 
dhaizime stada idivokycfo koni, divokycih o®lu, divokych veil- 
bloufdu a o*vci. Vsictmi tito ®savci iftji we 'spolecmosteich a 
kmenedh, nekdy o statisfcidh clcmu, ackoli dines, po tredh 
staletidh crvilisace, izaio*zene ma strelneim piachu, nalezame 
jiz jen zbyltky idfitvejsich ohromnyeih ®tad. Jak smesne xnilo 
jest naproti toiwu m-asozTavcu! A jak mespravee se divaji 
na svSt ti, kdoz mlurvi o zvuecka svete, 'jako by tarn nebylo 
nic jineho, neiz lvi a hyemy, kteri zatinajf krvaive teisaky do 
maisa ofoeti! Prave tak bychoim si mofhli predssta'viti, ze cely 
lid-sky zwot jeisit jen sama valfca mibo same ^az'denf. 

U ©savcu jest ptfavidlem «idru)zenf a pospolkcst. Spole- 
ceniske zvyky snaj'deilie i u wiasoiaavcu, muzeme jimcm«ovati 
jen Selmy kocko«vite (ky, tygry, leopandy a p., kerf ziji nej- 

45 



radefji osamele a izridka ijlcih najdeme pohromade i jen ne- 
kolik. A prece i ti hi >»ma'jf zvyk «honiti po'spodu«. 32 ) Dve 
celedi cibetek (v i v e r r i d a e) a kolcav (m u s t e I i d a e) 
se take vyznacuji osamelym ziwtem — ale itolik jest jiste, 
ze v pcsledni'm stoleti byla obycejna kolcava draznejsi, nez 
jest dmes. Byvala kdysi vidana ve velky-ch tlupach ve Skot- 
sku a v kantonu uinterwaildlskem ve Svycaansku. RoizsaMa cc- 
lecT pso»vita jest veimi druizna a cetne druby se sdruzuji na 
lev. Jest <velmii dobre znamo, ze vlci honf v houfech, a 
, Tschudi vybomne vylicil, jak se pnblizuji v poiokruhu, ob- 
kiopi kravu, ktera se pase na sltrani, najednou se zjevi, Ma- 
site vyjice, takze krava ldamtim spadne do propasti. 33 ) 
Audubon videl take v letech tricatych na Labradoru, jak 
vlci lo.vf v hGdifu, 'jedetn Jiouf pronasledoval mu'ze az k bou- 
de a aakouisl psy. V tufoycb zimach ivzrostou vlci houfy talk, 
ze j,sou ndbezpeci'm pro Hdiska obydlf, jak to bylo i ve Fran- 
cii jeste pfed nejakymi <6tyrieeti, jadessati lety. V ruskytch 
stepfcth ise vrlhasji na kone jan v houici. A piece prodelavajt 
tube boje, v nicbz kone neikdy prejdou k ofenisive (podle 
svedectvi Kohlowa) a pak neutekou-Ii vlci co nejo'ohleiji, 
vydavaijf se v nelbezpeci, ze je kone obikiopi a udupaji. 
Stepmi vlk (c a n i s 1 a t t a n s) jest znam, ze se sdrazimje 
v tl'upy dvaceti, tnce'tioleaime, honf-li bisona, ktery se od- 
delil od stada. 34 ) Sakalove, kteri jssou v©Lmi smell a fee je 
miti za nejiinteligentnejsi predstavitele selem psovitych, honf 
jen -v tlupach, pak se ovisem neboji ami nejvetsfch masso- 
ira'vcu. 35 ) Divoke p?sy v Asii (k o 1 s u >n i, d o 1 e) videl 
Willlimison, jak ve velkych kupach prepadaji vsedfona vetosi 
zviifata, vyjimaje slony, nosorozce a premofaou imedvedy a 
a itygry. Hyemy ziji vizdy ve spoilecnosti a lovi v tlupach a 
honebni orgamisace hyenoveho ipsa (hyeny lovedke) velmi 
vydhivaluije Gumming. Ba i lisky, fctere v naisich krajich ziji 
zpravidik po jednotlivu, byly videny, jak se isdruizuji na 
lov. 30 ) Polairni liSka jest — ci aspoii byla v dobe Stellerove 
— jedmfm z netjdruiznejsifch zvirat. A cteme-li vypiraveni Stel- 
lerovo boji, do nehoz se piustilo nest'astoe imuzis ! tvo Behriin- 
govo « temito inteligen'tsnin^i zviratky, nevime, cemu se mame 

46 



drive diviti: zfcJa neobyceijne inteligemci lisek a pospolitosti, 
kterou projevovaly, vyhrabavajice ipo'travu ukrytou pod hro- 
madami kawiemi, inebo ulozemou ma kuleoh (jedina liska vy- 
lezk nahoru ma vrsek a sfoodila potravu doJu druihym) ci 
ukru'fcnosti cloveka, kitery byl uvadem v zoufalstvi nescetnymi 
tiupa'mi lisek. I nekton <medvedi sziji ve spoleonosti, pokud 
je mevyrusf elovek. Ta'k videl Steller cerneho medveda na 
Kamcatce v <ceMydh tiuipach a polarmiiho medveda naijdou 
nekdy zijfciho v malych iskxipmach. Take neisniteiligemtni 
bmyzozravci nepoferdaji vzdy sipolecmosti. 

Ale {najvyvinufte^jsi pospolitcts't iiaijdeme zivlaste u hlodavcu, 
u kopyitaifku a (prazvyikia'vcu. Veverky jisou zalozemy velmi 
imdividtialiibtidky. Kazda *si vy'stavi vlaistmf pobodlne hni'zdo 
a nahiromadi si tarn vlaistm zasofby. Maji sklom k rcdinnemu 
zivotu a Brebm eWcidial, ze nemi vevero rodina sfastnejsi, 
nez 'mdhoai4i dve stejine stara mladata pcbyvati s rodici 
neklde v zasitrcenem koutku lesa. A pfece jsom u nich 
socialni vztatiy. Obyvatele jednoitlsivych <hmizd se veltni 
sblizuji* a ubyva4i sisetk v lese, v nemiz bydlf, odstehuji se 
v cele tlupe, Cerme veverky na Dalnem vycihode jsou vy- 
maione druime. Az na tedh nekolik (hodin, co louskaji, travi 
den hrou, v cefcnydh idkupinach. A ro(zminozi4i se v jedne 
obliaisti pfespirTJi-s, shromazdi se pocetoeji nez kebylky a od- 
stehuji se jizneji, pustosice lesy, pole a zahrady; za jejich 
huistymi fadami «e taihnou li^ky, kimy, jestrabi a nocit dravi 
ptaci a ziji z veverek, ktere se opozdi. Denka — pribuzna 
veverce — jest jeste ^polecen§tejsi. Pilme schrani a hromadi 
ve isvyoh ipodzerMii'ch derach velke zasoby jedlych korenu 
a o>recihu, ktere ji lide na podzim radi vyibiira'ji. Podle ne~ 
kterydh pozorovatelu ma pry radosti ze zasob jako nektery 
licfcva/r. A prece jest druzma. Bydli vzdy ve velkych pod- 
zemnich obcich a Audubon, ktery otevrel v zime nekolik 
obydli denel, masel jicli nekolik pohromade v jedne dire. 
Jiiiste nahroimadily zasoby ispolecn/ou praci. 

Rozisahla celed svisfu, btera zahmuje tfi velike rody, svis- 
te (a r c t o m y s) , psowny (c y oi o m y s) , a sysly (s p e x- 
m op hi Juts), jest jeste dTaitzinejjsi a inteligentnejsi. 

47 



Ziji sice take radeji ve vtastnich deracb, ale sdruzuji se 
v cele obce. V messcetoyoh kolo-rmch zije straisny nepritel mi 
v 'jizaiiim Rusku, souslik, sysel. A zaitfm co se sruske ujezdjii 
sbory vazne radiy, j«ak by se zbavily tohoto nepritele lidske 
spcdecaio'stii, ziiji si zvifa'tkia v tisicficik co nejveseletji Hr.aji 
si tak pfi'vabne, ze zadny ipozorova'tel se nennohl zdiieti, aby 
jim nevzdal cibvailu, ani aby nevysledhl melodidkych. ko«n~ 
centu. losfcreba bvizdu s&mcu a melancholiclkeho sarnie, az 
se oiaijedaiou rozpommel na obcanskou povmnost a zacal vy~ 
mysleti najdabelstejsf prostredky, alby vyhubil imale lupice. 
Kdyz se iukazali beziraoenymi vsemozni duavi ptaci i draiva 
zvfrata, jeist po&lednfm slwem vedy v tamfco bosji, ziaitiiodriti 
je cbolerou! Kolonie stepnicJi psoumu v Americe skyfeaji 
velmi inily poiMed. Kaim dobledee oko, saime kopky zeme 
a <wa kazde <sedi pstoun a zive rozimlouva se sousedy kratkym 
stekotem. Jakmile jest hlaseno, ze se bh'zi clo<velk, mzikeim 
vsechno sikoci ido der, vsechno zimizf jiako kouztlem. Ale kdyz 
jest po nebezpeci, objevi se stvoreniicka znoviu. Cele rodiny 
vylezaji iz der a bavi se ihxou. Mladi lezou jeden na druhefcfc, 
dovadeji jedem s druhym a 'kdyz stoji zprima, jsou 'velmi 
puvabmi; staff zati'm Hfdaijf. Jeden dhodf m<a nav&evu k dm- 
hemiu a <vyt'apame cesiticky od jedne kupky ke druhe svedicf, 
ze <navstevy j®ou -oaiste. Kratee, nejleipsi pm'odozpytci na- 
psali nekolilk krasnyc'h stramdk o americkyicih p'soumech, o svis- 
tfdh Stareho svefea a snehovych svistkih v cbkstecih alpiskycri. 
A psrece mw poznaimenari totez, co jseun reiki o vcelaoh. 
Udrzeli si bojovne pudy, ktere se cbjevaiji «v zajeti. Ale ve 
velkych spolecnostech, ve volne prirode, nemaji nespolecen- 
ske pudy pnlezitosti, aby se vysvimuiy a vseobecmy vysledek 
jest oniT a soulad. 

I zvirtata tak dinava, jako krysy, ktere se stale potykajf 
v nasich sklepec'h, jsou dossti rofzumina, ze se nervoii, kdyz 
nam draacu'ji isipizfrny, ale pomabaji si jedna druhe na zlo- 
dejiskydh vypr'avasoh a kdyz ®e stehuljf, Ikrmi sve invadidy. 
Velmi spolecensti jsou bobrfk a ondatra v Kanade. Audu- 
bon nemoM, nez obdworvati »jejich pokojne obce, ktere 
tauii jetn po miTu, aby zily st'asitine.« Jako vsechna druizna 

48 



zvi&t'tfa jsou clperna a hrava, spojuiji se snaidno s jimymi dru- 
hy a vyvtieu'la se dusewie velmi velice. Ve svych koloiniich, 
ktere im<ajf ■vzdy na brezich jezer a relk, dbasji stavu vody. 
Jejich koipuloivite sUavby z hlrny a arakosi, pevne wplacame, 
maijf kou'ty pro odpiaidky orgianicke, a prostpry pekne vy~ 
stlame pro 'zimu: jsou teple a pres to dobre 'vetane. U bolbru, 
kteri majf, jak znamo, velmi pfijemnciu po-vahu, jsou jejich 
prekvapupci hraze fa kolonie, v nichz ziji a umfxaji, ainiz 
pomali jineho nep'Ktele, mimo vydru a ckrveka — talk po- 
divuhddnym pr&ladem, co zinaimema vzajemna pomoc pro 
bezpecnost drufeu a vyvoj socialnich zivyku i rozvoj inteli- 
gence, ze >je zna kaSdy, fcdo se ziajfima o zivot zvifat. Po- 
znamenavam jen, ze u bcbru, ondater a nefktery'ch jkiych 
hlodavcu se sfhledavame jiz se zjevy, kteryrni se vyznacuji 
lidske spolecnosti, to<tiz s praci spolecnou. 

Pfedhazim dv& rozsahle rody, do nichz patfi baibik, cin~ 
cila, viskaQa, pist'ucha B podzemmi zajic z jizniho Ruska, 
ac vsichni ti drobni hlodavei by byli vyibornym pfikladem, 
jakych raidosti se dostava zviratum, ziji-li po$polite. a7 ) 
BraVe ze rfadosti, jezto jkiak jest tezfco rici, oo vlasfcae svadi 
dohroma.dy zvifata — zda pctreba wajemne oehrany ci jen 
radost, ze jsou kolem druzL Talk ci oraak, nasi dbycejmi za- 
jici, kteri jinak neziji pospolke a kteri ani necM nijak zvlaSte 
rodinne, nevydtfzi, aby si spoleone nepohrali. Dietrich von 
Winckell, ktereho maji zia nejlepsiho zn<alce zvyku zajicu, 
vypravf, ze si vasnive oradi hr'aji, a talk se zalberou do kry, 
ze \jeden zaijic m&l ibliziici se liskiu za spoluhrace. 218 ) Kralici 
ziiji ve spolecinosti a jejich rodinny zivot pretdstavuje starou 
pabriarchakii rodimu. Mladi poslouchaji bezpominecne ottce, 
ba i deda, 39 ) Tu mame pnikkd dvou druhu, velmi Wiz- 
kych, ktere se nesnaseji, ne proto, ze se zi«vi skoro touze po- 
travfou, jak se za to castto ma, ale neijspise proto, ze 
vasnivy, <vyznacne individualisticky zajic se nemiize sprate- 
Iki o klidnym, milrnym a poddajinym tvorem jaiko jest kra- 
lrk. Pnlis se lisi povahami, aby mohli byti ipfateli. 

Ve sipolecnositi zije zase zpravidk rozsahla rodlna koinf, 
do niz patri divocf kone a osli asiijistf, zeibry, imustangove, 

4. PospoHtoat. 49 



t i m m <a r o n i «a pampaeli a polodivoci kohe wiohgolsti 
a sifoirsti. Vsfcihni zip v moohocetoyoh sdruzenfcih, kazde to 
mnoba skitpiaiaoh, z «nekolika kobyl za vedeni hrebce. TiMe 
hescetni oby;vatele Stareho a No>v£bo sveita, spaifcne vyzbro- 
jem, aby mobli cidiporo»vati jak cetnym nepratelikn, feak ne- 
pnizinivym pomerum podtnebi, byli by zahy zmizeli & po- 
vrcbu zemskeho, kdyby neimeli spolecen>skeho duoba, Pribli- 
zi4i se jim nejaky diravec, sp-oji se razem mSkolik howfcu, 
drzi selmu s dosahu a casta ji i zazenou. Ani vlk, a-ni med- 
ved, ba ani lev neudrvati ko<ne, and zebru ne, pokud se 
heodloucf od stack. VznikneJi isuohem iia preriicih pozar, 
Ispoji se ve stada az s 10.000 clenu a vystehujf se jinam. 
A kdyz ve stepicb radi snefao<va boure, stuli se kazda sku- 
piaa tesne k sobe, a lukryji se nefcam do rokliny. Ale zsmizi4i 
vzajemna dibvera, melbo ziadhva'tilta-li skupinsii panika a toz~ 
■ptyli-li se, hynou kone a ti, co bouri preziji, umiraji polo 
unaivou. Hlavini jejieh zbrani v feoji o zivot jest sdruieni 
a hla^nim neprfteleim jesft jim clovek. Pfeid jeho zaplavou 
se pfedkove ■naiich domaeidh ko.ni (E q u u s P jr z e w a 1- 
sk ii, jak je nazval Potljakov) ucihylili se do inejdivocejsfch 
a neijnepfrfetuipineijsich naihcrnicih rovin na hianicich Tibetu, 
kde ziji dale, obklopeini maisotzraivci, v podnebf tak Spat- 
nem, jako v aiiktickyoh kcncinacb, ale v oblksti cSoveku me- 
prfetuipne. 40 ) 

Mmohe prekvapujici P'riblady sipolecemskeibo .ziwfca by bylo 
fee uvesti ze zivota srJbfi a ksu, klavne z rc ! zsabile 'sikuipiny 
bylozraveu, zabirajici snnce, danky, anti!o<py, gazedy, koxo- 
rozice a <vubec vsechny tri rozsahle rodiny anltilop, kozo- 
rozcu a kamzilku. Mohli bychom ukfeati, jak peclive stfezi 
sva -stada, alby je jneeapadlly seliny, jak jsou mepokojni 
vskbni kamzici ve stadu, pokud posledni nepresel bezpecne 
cbtiznou cestou pfes s^kalni futey, jak prijfmaji za me si- 
rbtky, jak jest gazefo cela zonifala, zJabijf-ili jejih'O ®amce 
nebo i jetn druliiku, jak si mlada/ta hiraiji a o mnohydh jinych 
zjeveeh. Ale isnad ze vseho neijvice pirekva-pi prflclad w£- 
jeniaie pcdipoiry pifi stebo\an! vyscke z-vefe, jak jsem to videl 
na Am*u<ru. Kdyz j«em prese'l vysokou naihonni rovinsu a 

50 



predhoff Velky Clhingan, ha sve ceste ze Zabajkali do 
Merghenu a sel pfes vysoko polozene prerie dale k Amuru, 
videl ijtsem, jak rfdce jesit obydleaia vetsima tech obldstf.* 1 ) 
O idve leta tpozdeji jseim eeistoval vEjh&ru ipo Amuru a kcm~ 
ceim rijnia jsem dosahl nizsiho' kcmce malefbne soutesky, kte- 
rou proteka Amur do Dows-Alin (Maly Gvingan), nez se 
apo'ji se Sungari. Niasel 'jsom ve vsrcb toboto udoli kotzaky 
cele pcbomrene, pnotoze na tisice vyisoke zvere pfechaizelo 
Amawr v nejuzsiim mfete, aby dosahli ni'zimy. Nekolik dini 
po sobe, tpo delce asi ctyficeti mil (pcdel reky zalbfjeli kozaci 
zvef, kdyz preohazela reku, v niz plawaly fjiz bodne ledy. 
Kazdy dein ji pobili tisice, ale stehovanf se pres to netiMo. 
Pcdobmeho neco nebylo videti tani fpred tiro, ani po toim; 
pricinou nejopifce bylo, ze zahy naptadlo vysoko snehu ve 
Velkem Ctiitngainu, coz primi-tilo ziver, aby se zoufale po- 
kmsila dosici ni'ziny roa vycbode oid bor pomse-Alin. 

Ale tza nekolik dini na to byl poid snebem na dve tfi 
stopy i Douise-Alin. Pfedistavfte-li si ty'hle sire cbllaisiti (skoro 
jako Velka Brifamie), z nichz se ses&a roztrou'sena stada 
vysoke zvere, aby se \ysitebo*vala pcd tiakem vyjimecnych 
pomeru a uvSdomite-li >si, jake prekazky bylo prekonati, nez 
vlechna ta zver pirisla na spcilecnou myslenku prejiti Amur 
trochu jizneji, kde jest nejuzsi, nezbude vam, nez se hluboce 
podivovafci, co diruzmcisifci projevuji fcaifco iinteligentnx zvffata. 
Vec neni o nic mene pfekvapujici, •vsepomeneme-li, ze severo- 
americti bi^cmi se dovedou take tak sdruzovati. Na preroch 
se pasou ve velkem poctu, ale jen v malych skupinach, ktere 
se nikdy ne^dru&ujji. Ale je-li nezbyti, spoji se vseckiny ty 
skupiny, byf rcztorousene po rozsalhlem uzeimi, v clbrovska 
stada se stati'ski clenu, jak jsem se o torn zminil na pfed* 
cboz! tstdtace. 

Mel bydh «e jeSte kratce zmiiniti o » 1 sdruzeny>ch rodinach« 
sionu, o tcm, jak k sobe Imou, jak rozvazne (rozestavuji sve 
hlfldky, a ij<ak se takovou "vzajettrtnou podporo'u vyviji sym- 
paticke city. 42 ) Mohl bycth se zmfniti o socialm'm citeni 
tvoru tak spatne povesti, jako jsou divoci kanci a pocbvaliti 
je za to, jak se dovedou sdruzovati, napaldne-li fje nej<aka 

51 



seima/ 3 ) Hroclh a nosorozec irovnez pritspiwji svoji troskou 
k dilu ztvocisne pospolitosti. Mn-ohe prefaviapiuijki isbrariky by 
bylo fce napsati o druzinosti (a -vzaijenine prictiylno'sti tulenu 
a anro&u. Konecne fcyteh mohl rici leccos, ijak se vyboittie 
snatseji velryby. Ale pfece jen nemoihu jen talk bezc vseho 
poimki'OUiti ispole&osti epic, ktere imdi tim vetisi zajem, ze 
jso'u clankem, jenz mas pojf se spolecnostmi primitivnich lidi. 
Sotva treba podotykaibi, ze tihle sfsaivci, stepei v cele zivo- 
cisstva a ktefi se vel'mi priblizuji cloveku, jak stavbou tela tak 
inteligewci, jisou druizni par excellence. Rozumi se, ze se tu 
&elika>me se vsemoznymi ciharaktery a zvyky, vzdyt! jest to 
rozsabla cast izivotcisne rSe, zahrnfuijici na «sta dtfuhfi. Ale 
oelkem "vzafco, nutno nci, ze se dnizrao&ti, pcispolito<u ciwnosti, 
vzaijeiniRO'u <ochirainou a ivysoce "vyvinuttymi city, 'ktere jsou 
nezlbyfciiym dusladkem isocialnibo zivota, vyznacuji nejrvrce 
<o,pi<ce. Old inejniKfidh az po jneijvyssi drulhy jest tu 
pravidlem (druiznost, z mfiz jest jem msMo vyjiimek. Nocni opice 
zijf tfaideji osaanele, wtelpa pizmo-va (c ebus c a p u c i - 
ii uis), tnvmlka a vresfani ziji jen v nmlych blouccich. Oaran- 
gutaoia nevildel A. R. Wallace snikdy sjinalk, nez bud* ace-la 
saimotin^ho, mebo v Moucku tri, ctyr dtrubydh, kdezto gorila, 
jak ise izida, aiikdy se inesdruizimje. Ale csbatnf opice: simpan- 
zove, malpy ihmede, chvioi^tani, durafnii pestrolici, pasvia-ni aid. 
jisoxi nanej'vySe druizuf. Ziji ve velkych tlupadh a sdruzu<ji se 
i s jinymi driutiy. Vetiinou jsou velmi neiCasitai, j&ou-li sa- 
motni. Najakym poplasnym klrikem jedmoho se svola iihmed 
cela ftlupa a smele odiazi selmu, aidbo dr'aveho ptaka. Ani 
orel se tna ne neodvazi. Pole pu«tosi vzdy v ifapach, nejistarsi 
pecuji, a| by s e drubym nic nesfcalo. Malioci uistiti (saguini) 
je(jich2 rozfboaiiile detska tvaricka tak pfeikivapila Huimboldta, 
se tuili k ©obe a dbrani jedna druhou, kdyl iprsi, a tfcse-li se 
nektera zimou, pfikryji )i druhe zaida ccasy. Mnobe druhy 
se peclive tsitaT-ayi o sve nanene a neopusd jicb, az se pre- 
svedci, it )&ou nado'bro mitvi. James Forbes vypraivi ve 
svych V z p o im 1 n k a c h z v y c h o d u, jak nemtupne 
zadaly "opice mrtvolu sfaimiice na jeho lovecke tlupe; chapenie 
tedy pl^e, tie ise »po 'takove nedbycejne podivane rozhodli, 

52 



nestrileti jiz na zadne opice. « 44 ) Qpice neskterych druliu 
spolecne odivaluiji Ik amen, aby (pod nim vybraly mra^enci 
vaji'cka. iPaviani plasfovf (dwani cerveinolici) si nejen ®lwi 
bliicflky, (ale bylli videtni, j*a'k si delali retSz, aby puretahli konst 
na ibeizipeione mfeto: odvaha jejich jesit dobre izsnama. Brehm 
klasidky pctpsial pravidelnou bMku, ikterou bylo svesfti jebo 
karavane s temito opicejmi, inez rnohla poknacovati v ceste, 
v udoli Mensa v Habesi. 43 ) Kaizdemu otenari jest jiste 
dobre znamo, 'jak brave js-ou dlouhocease opice a jak k sobe 
lnou clemove rcdim simpanzu. A j$ou~li mezi nejvyssfmi opi- 
cemi dva druby, cramgutan a gorila, fctere oneziji ve spolec- 
ncistech, uvedcmme si, ze jak ziji dnes, oimezeny na male 
obfciti, jedni v siidci Airiky a druzi na o-sttravecb Bom en a 
Sumtatre, jsou pcdle vsech znamek neijfspise pofclednima zbytky 
ncyalkyth Idferubu, daleko pocetnejsidh. Jaik se izda, byValia 
gorila zja ®tarydh dob druiilnyim tworem, jsoiu-li opice, o nicbz 
jest zmmka v P e t i P 1 u, iskitecne igCTrlami. 

Vidfime tedy z kratkebo prehledu, ze pospclity zivot nem 
vy'jimkou ve svete zivirat: jesit pra'vidlem, pirvrodfliivn zalkonesm 
a vyvijf ise pine u nejvySsfcb cbratlovctl. Druhy, ktere ziiji 
csamele, nth® jcm v xmly'dh rcdinach, jsou pomeme yzacne 
a potceline slabe. Ba jest velimi p»ravdepodob«ne, ze aiz na malo 
vyjimefk zili ptaci a gsavtei, dnes nespoleicemlti, rcvnez ve spo- 
lecincstecb, nez se clovek rozimnozil na zeoni a vypovedel jitm 
vyblafcoivaci bo'j, melbo znicil prametny, odkud imely pctnavu. 
»On me s*<aisisocie p'as poiur imoitrir« (Nifkdo se nesdruziuije 
k smrti) poznamenal rozumne Espkas. A totez pise Hou- 
zeau, ktery znal ©vet zvfrat v nelkterych ameridkych krajiidh, 
jeste nez ifam pirisli Hide. 

Na vsecb stupmxb vyvcije wajdete isd'iuizo'vaini ve ®v6te 
zvnaft. A pcdle velke myslenky Heilbexta Speincera, ktera 
skvele rozvedena v Perrierovych " »Z v 1 r e cTc h o s a- 
dac h«, jest sdruzovani prvopocatkem vyvoje zivocisstva. 
Ale jafe "Sto-upame pc zebrJku vy'vcije, yiidime, ize ( se tvcroive 
sdruiiuji 'Stale tuvSdoineleji. Sldruicvani (poizbyva vylucne rsuzu 
hmctoeiho, ipfefstava ;by s ti jen instinfetivni a stava se yveldomo- 
'vanytm. U vyssich cbratlovcu ise deje pericdioky, nebo k uko- 

53 



jeni n-ejake potreby: k rozmnozovani, k stehovani, lovu nebo 
k vzajemaie ocharane. (Neikidy se Ideje i pnk&tostaie, kdyiz se 
ptaci (Sidruizujf jpr-oti liupici, nabo kdyz se spoju'ji s&avci, aby 
se stebovali, pfinaiceni vyjimdonymi rpomery. V tern to p'K- 
pade se idobrovoke O'ddbyhi'jf cd svyiob zvyku. Nekdy je®t 
spoleoivani dvoji: nojprve rv arodme, piak ve skupime a ko- 
necne v 'sdruzeau 'skupin, dbycepe roztoousenydk, ktere se 
vsak stpo«ji v ca«s potreby, jak jsim.e to videli u biscnu i jinych. 
byloOTavcu. Protjevoije se i ve lom&ch vyssTidh, ktere ziaru- 
cuji vetsi svobodu jedriodivici, aniz ho zbavu<j{ vyhod spole- 
cendkelio ziivota. U vetsiiny hloidavcu bydli kaizdy pro sebe, 
a zalejze si tdo sve diry, dhce-li byti sam. Ale talkova obydli 
tvori cele osaidy, feak'ze se vsem obyvatelum dostava vyihod 
a ratdcsti spolecesniskeho ziwta. Koaiacne, iu riizmytih dnibti, 
jako po.tkanu, svistu, izajku a p. se usdfrzuje Idruzaiy zifvofc 
prese 'vsectimy svary a vselijiake sobecke sklony jednotlivcu, 
zijficfdhi pro sebe. Tu neni pospolkost pofdminenia, jako u vcel 
a mra'vemcu, fy ! siologicky«m uzpusobani'm ijedsnotlivcu: tu se 
pfisitf pro vyhody, ktere plywciu ze vzajeroine pomoci, nt4o 
z potefcnf, ktere skyta. Jsou tu ovsom vsemozne stuphe <a 
nejpoizfmiatniitejsi ka-raktery iindividualni i drdhove — a vseohny. 
ty nejrozmaiiitejsi stranky spolecenskeho zivota jsou dusled- 
kem, a piro nas d'alswn dukazem fcofoo, jak jest diruzsny zivot 
viseolbeone romirm. m ) Dtfuxnost, tJJ,p>otreba zavocidha sdru- 
zovati se sse sobe ipodobnyrni, laska ke spolecnosti pro ni s»a- 
mu, spolu s »raidosti ze zivota*, teprve nyinf cloohazi patricne 
pozornosti u zoologu. 47 ) Vfrne dnes, ze vsedhna zvirata, 
od mraveriicu, pres ptaky <aiz k aiejvyssim ssavcum, si rada 
hrajf, spolu zapoli, Jxoai se, chyitafji se, Skaidii afedl Kdezto 
mno'he 'ty ihry jsou, abycb tak fekl, skolou mlaidy'ch, kde se 
Gvicf pro izivot, ijsou zase druhe — nechasme-li sbrauou je- 
jich uiitkove cile — ©polu se zipevenn a tanceim, proete pro- 
jevem jraidibytku sil, »rado«sti ze zivota«, a tooiiby po s-tyiku 
s druhy tehoz mebo i jineho rodu, kratce, projevuje se jimi 
v 1 a « it «i f druiznost, kterou se tak vyznameraa va cely 
zivo«cistny ®vet. 4S ) 

Ai z pocitu stirac'bu pri spatreni dravebo ptaka, nebo 

54 



z <»vesele p<Hrozencf$ti<<, ktera se iproijevuje, kdyz jsou zvirata 
zdrava a zvlaste niad'a, nebo potrekuiji-li dati pruchod 
navalu dtajmu nebo nadbytetne zivotoosti, jest zvifeci Hie 
plna potfdby sdfleti dojmy, hrati si, stebefeati, nebo se proste 
jen sblizovati is drubyfrii iprilbuznymi Ivory, coz jest vvzinac- 
nou znaifko'u zivota a vnimavosti, jako jine fysiologicke 
ukony. Table potreba jest velmi vyvinuta a projevuje se velmi 
krasne u tssiavefi, szivlaSte imlaidydi, a jeste -vice u pfoactva. Ale. 
jest vsulde v priro'de a pozorovali ji pln-ou imerou nej'lepsi 
pHro'doizpytci jako Peitr Hulber, i u mravencu, a zrejme tyz 
pud svaidi vdc^hromady obrcimine houfy rmctylu, o cemz jsem se 
jiz zimfmiL 

Zvyk pitaku, scihazeti se k tainci a dkraslovaiti mist a, kde 
oby&jjine ffcancf, popsal Darwin «v P u y o d u c 1 o y e k a 
(ML 13). iNavStevnfci loTidyeske zoologicke zsabrady -vidajf, 
jak ise infakuucuije auisfcralsky lemicik. Ale zvyk tancGivati jest, 
zida se, roizsif enejsi, nez se drive za to melo a p. W. 
Hudson pcpisuije ve swem fmistaroviskefln dile o La Plata tak 
velezajJma i ve slozite tance cele fady ptaku: chrastetlu, leskov- 
cfl, cejek a'tld., ze to dliiizno cfeti v originalu. 

Poidoibeym ®ocialniim puidem ijest zvyk poradati koncerty, 
jak to delaji cefcne druhy /ptaku. Z-vyk tan jes't vehni vyvinut 
u caji (G ha una ch a va<r r»i a), jiz se v Anglii dcstalo. 
veSimi •vledflii prezdivky .»dhochokvty vfislkal«. Tihle ptaci se 
nekdy isldti' v celydh hajnech a pak ipofadaji koncerty. W. H. 
Hudson (naSel jich ijednou cele spousty, kolem jezera na 
pamlpath 'v pelkne uisporadainydh houfech, v kazfdem asi 500 
ptaku. 

»iHaufec Wizko irane — pise — zacal prave zpivati a 
zpryal isilme po tifi, ctyfi minuty, kdyiz prestal, wacal to zase 
sousedni abd., jeden houfec po druhem, az najednotu za- 
znel zpev hejna is drube striany .jezera, nesl se silne a jasnc 
pfes vodoi, pak poznenablu tichl a tichl a zase se pfiblizoval,, 
jak jseim obchazel jezero.« 

Pri jine pnlezito^ti fvidel fayz spisovatel celb-u roiviiru po- 
krytou (nescetnymi 1 &<otifci'. caiji, nebyly usporadane, iptact 
sedeli feuJ ipo, '^vqu,, <r^el)Q i^ein y malyoh skuipimach. Ast 



v devest vecer »!ntajednoiu cela ta sspousfca ptaM, na kolik mil 
dokola, spustik <mohut!ny vecemf z'pev . . . Temihle kcmcert 
bylo jislte slysdti na kolik set imiL« 40 ) Poznaimenavani, ze 
caju, jiafeo vsecfony dlruizne ptaky fee ochcoiti a pak velmi 
priine k clo*vek'u. » Jisou to ptaci mimf, -a zndka kdy se pe- 
r.ou« — ptravi Hudson — ackoti jsou dobre k zapasu vy~ 
udbnojerni. Ale nepotrebuji toho, jezto ziji ve spclacncistech. 
2e zivot ve spolecniostech jest nejmocnejsi zbranf v zaipasu 
o zivot, <v nejsirisfm smyslu, iiikazali jsme cetnymi phMady 
na predeslydh strankaeh a mohli byclxom to osvediti jestp 
spoustou dokkdu, fcdyby to bylo vubec fcreba. Zirvot ve spo~ 
lecnostedh umoznuje nejskbsmra himyzu, nejskbsTm ptakutm 
a nejskbsim ssavcum, aby se ufexanili nebo ochranili pred nej- 
straSnejsi'mi fdravynii ptaky a selmami, aby se dozili dlou- 
heho veku, <aby dlruhy vycho<vavaly sve potcimstvo co rie«j- 
snaize, a udrzely se pares 'to, ze rodi jen, amalo mladat, dove- 
lu»je drmzinyim ssvfr-atum, aby se stebovak do novych krajin. 
Proto i kdyz pine prrpustime, ze «ik, rydhilost, ochranne za- 
bavveni, chyfcrost a otuzilost v hkdu a v zime, jak 6 torn 
pile Darwin a Wallace, jsou vsedhno vlastnGsti, ktere de~ 
lajf jedince nebo drub nejzpusobilejslrn ptro urciite pcdrnfmky, 
trvame na torn, ze druznost jest za vsecb podminek ne*j- 
vybodnejsi pr>o boij o zivot. Druhy, ktere se nesdruzuji, at? 
dobrovolne ci nedobrovoke, jsou odsio»uzemy zaiMknouti, kdez- 
to zvira'fca, ktera dobre vedf, jak se spolcki, maji nejvetsi vy- 
hliidky, 'ze pfeziji a ze se dale vyvinou, ac jsou sn'ad hodlne 
pozadu za dbuihymi vkstncistmi, ktere vypoataiva Dar- 
win a Wallace, vyjimaje krteligenci Nejlepsfm dckladem 
pro ito jsou nejvyssi obratkvci, najme lide. Shodne-li se 
kazdy darwinista s Darwinem, ze dusevni sdbopnost jest nej- 
mooneijsi zbranf v boji o zivot a nejimocnejiim ciinitelem, dal- 
sflio vyvoje, ipfipuisti tak, ze inteligence jest i vla'stocfst vy- 
znajcr^e fsptoleicenslka. Retc, nap'odobovani, a nakromadeiitia 
zikuseno'St, vse to jisou porvky rostouci inteligence, jiz jest 
zbaven tvor nedruiziny. Proto vidime v cele jednctlivytb tnd 
zivocisstva mrrtarvence, papousky a opice, u nicbz vsech jeet 
nejvyssi druzmost ispojena s nejvyviinutejsf inteligenci. Nej- 

56 



zpusoibilejfsf j$ou tedy zvirata mejdimiznejsi a spolecnost se 
ijevi jako nejhkvnejsi soinitel vyvo/je pritno ti'm, ze zajisfuje 
drufhum byti a usporuje energii neprfono, podpionijic vzriist 
inteligence. 

Mimo to jest zrejme, ze by zivot ve spolecnosti byl ne- 
mozny, k'^by se zaroven nerozvfjelo sociafau citeni, a hlavtoe 
kdyby se nestaval cim dale ,vfee zvykem ijakysi kolektivni simysl 
pro spravedlnost. Kdyby si kazdy hledel stale jen svebo 
pTospecfou a dmizi nezakiroicovali ve prospedh poskozemeho, 
byl by spolecen'sky zivot nemozny. A take u vsech druznycih 
zvffiat se vyvinu! vice raieoe cit pro spiravedlinost. Vratf4i se 
jestrabi, ci vlasfovky z dalky sebevetsi, ydou zase do hniizd, 
ktera si vystaveli nebo ktera opraviili loni. Ma4i liny vtabec 
zalitsk na bnfzdo, ktery si postavil drulhy, nebo chee z nej 
ukrasti ne'jake to steblo slamy, hned skupina zalkroci proti 
lenochovL Rozumi se, kdyby nebylo zvykem takble zsakro- 
covati, ze by ptaci nemohli hnfziditi pospolite. Jednotlive 
$ku»piny tmcnalku isiidli cddelene a oddeileme lovi a nijak se 
o to neperou. U stad dobytka v Australii -ma kazda skupina 
urate mfebo odpocksku, a nikdy nectaodi jinam; atd. 0( ). 
Mame tolik prfimycih pozorovani, koiik jen cfoceme, o torn, 
jdk klid'ne pospolu hnfadi ptaci, jak spolu by'dli cele osady 
hlcdavcu a stada prezvykavcfi. 'Na druhe strane zase zname 
nekolik malo druzoych zvfrat, ktera se neustale svan, jako 
mysi v nasich sklepidh, nebo jako mrozi, kterf se perou 
o siumne mistecko na brebu. Druiznosti se tedy cimezuje fyskky 
boj a ximoznirje ise vyvoj lepisich mravni'ch citfi. Jest vse- 
cbecnc znamo, jak vysoce jest vyvimuta rodicovska laska 
ve vsech tridacb zvfrat, i «u lvu a tyigru. U mladych ptaku 
a ssavcu, kterf zijf neustale poispolu se ale vyviji jeSte vice - - 
ne Jaska — ale sympatic I pomineme-ili pravy zijev ^!za- 
jemne ipiri>cby]nctsti a soucfteni, j^ak to pozorcvano nej en 
u domaicfch zvifat, ale take u zivocidhu v zajeti, mame cetne 
ovefenych dokladu o soucrtenf u div-oke zvere na svobcde. 
Max Perty a L. Biichner nam jicb dali celou fadu 51 )- Za- 
slouzeinemiu za'jmu se tesi liicemi J. C. Wo'cda o kolcave, 
k|era 'si pri|la pro ranenou dru'zitu a odneda si ji 52 ). Po- 

57 



dobne pozorovanf kapitana Stansburyho na jeho cestad 
v Utahu, jez uvadi Darwin: videl slepeho pelikana, kterehc 
hrmili a dob-re krmili druzi peKkani rybaimi, ktere pfinaseli 
z dalky az triced mill 53 ). H. A. Wed'del videl nejeidnou 
na isvych cestach v Bolivii a v Peru, bonili-li lovci stado vi- 
kuni, jak stku samci kryli zada stada a zusltavali pozadu, aby 
* cruranili itetup. O «&osuicitu se zranenymi druhy vypravi vliobni 
zoologove, Ikten studovali v pin-rode. To jest docela pfiro- 
zene: soucit jest dfeledkem soci&Iistickeho zivota. Ale saucft 
jest i znacnym poitarokem ve vseobecne inteligenci a cito- 
vo&ti. Jest to prvni krofe k vyvoji vysstch mravnich citu, a 
sam zase mocne p&sdbi na d'alli pcfcrok. 

Jsou-li nase nazory, rozvedene na predchozich strankach 
spravne, jak tedy souMasi s rfieorii boje o zivot, v podobe, 
vytvorene Darwinem, Wal'lacem a jejich nasledovniky ? Od- 
potvim kratce na tuMe dulezksou otazku. Predevsim nepocshy- 
Ibuje iadny pnWdoizpytec, ze pfedstava boje o zivot, pla- 
iti'ci pro celou organickou prfrodu, jest nejvelsim oibecin$m 
zaverem naSdho stoleti. 2ivot je'st boj a ten vydrzi jen nej~ 
zp&obilejfsi. Ale odpovecT na otazky: .»jakymi zibranemi se 
hiavne bofjwje v torn to zapa$u?« a »Kdo jest v torn zapa&u 
nejzpuisobislejsi?« budou velrm ntene, podle toho, kSterou 
z tech dvou stranek zapasu mame za nejdu'lezke'jsi: zida 
pnmy boj jednotlivcu o potravu a bezpecnost, ci boj, ktery 
Darwin prezival »cbra7Jnym«, boij zhusta kolefctivni a proti 
nepnznivym pomerutm. Jkte wikdo nechce popiratsi, ze v kaz- 
de<m druthn jest v ji'ste mrre zapas o potravu, aspon v nette- 
rycih obdobiioh. Ale jest -otazka, zda soutez je takova, 
jak tvrdi Darwin, nebo i Wallace, a mela-li soutez ve vy- 
voji Bvo6i$ne file vyznam, ktery se jf dava. 

Idea, kltera pronika celym diletm DaTwinovym jest ne- 
sporne pKedstava, ze ,se v kazde zvireci skupine zapasi 
o potravu, bezpeonoist a moznost, vychotvati pc»tomstvo. 

Darwin casto mluvf o oblasfte'ch, az pfimo presycenych 
^ivociiinyni zivotem, a z toho pifecpani (souidif, ze se to ne- 
o'bejde bez souteze. Ale nledame-li v iebo dilu ddklady 
pro iulto §oute^, je®t nam doznati, ze. ni$ do^rj. aepresvedcmji. 

5JR 



Probirasme-li odstavec, naizvany:, »Zapa® o zivct jest nej~ 
prudsi mezi jednotlivci a odrudami tychz druhu«, nenajdeme 
v nem tak bohate dutkazu a pHfcla'du, jaik jsme na to zvykli 
ve vsem, co Darwin napsal. Boj jedbotlivcu tychz -druhu 
neni pod timto zahlavim dolozen -ami jedinym pKpadem: 
povazuje se to za vec hctovoiuv A soutez velimi pnbuzinycth 
zvffecfcih idruhu jest dolo<zena eelyrni peti priklady, a to 
jeste jdden z-nich (o dvou druizidh dirozidu) se nymi ukazal 
pocfoybnyim. 51 ) Ale.shanime-li.se po vetsich podrobnostech, 
albychom zjistili j>ak tfbyvala jed'noho druhu skutecne vli- 
vem vzrustu jinyicth <druhu, vyklada nam Darwin s obvyklou 
otevrenosti: 

<>>Muzeme jakz takz ipoxnati, proc nejmputaeji bo»J!uji 
spolu druhy priibuzne, ktere zaujiimaiji skoro stejne mfeto 
v prirode. Ale afsi v iad'nem pnpaidu nej&me s to pfasne 
u'dati, proc jeden druh vyhral na/d dmlhym ve veikem za- 
pasu zivot'a.« 

Wallace, ktery uvadi stejne prfpady pod zahlavim, po- 
nelkud zimenanym (»iZapas o zivot 'mezi blfzice pribuznymi 
zvi'faty a roistlinaimi jest casto velmi upornv«) r doprovazf 
je poznamkoiu, ktera zcela jinak oswetlu'je kkty, vyse zmi- 
nene. Pravi: i»V nekteryc.h prfpadeoh, jest skutecne bo'j 
mezi obe'ini, pri icennz silnejsi zaibije slabsrho. Ale n i k t e- 
r a k t o n e n i p r a v i d 1 e m, a jsou pfipaidy, kdy fysidky 
slafosi druhy mabudou vrdhu, bud ze se rychlaji rozmnozuiji, 
nebo lepsi vzdoruiji roz'marum podnebi, nebo chy'treji unikaji 
litokum spoJecneho nepntele.« 

V techto pripadech, ukazujicieh soutez, snad souteze vubec 
neni. Jedein druh podleha, ne ie jej vyhiibi nabo vyhladcvi 
druhy, jine, ale ze se jak se patrl nepri*zg>wbuije notvym po- 
meru<nr, jalk to doved'ou druzf. Vyr'aiEU- >>zapa ! s o zivot « se 
tu zase uiziva v pfenesenem smyslu a snad a'ni jineho nerna. 
Priklad skutecneho zapasu jednotlivcu v temze druhu, vzaty 
ze zivcifea jihoameridkeho dcbytka v obdobi su>ciha, jest sesla- 
ben tfm, ze se vztahuije na zviraitsa doimaci. ^uivolove se za 
takofvych okolnotsti ^tShuji, jenom aby . nedoilo k zapasu. 
Aekoli jessft prudky zapas mezi rostlinami, coz jest v rozsaMe 



mire dokazabo, muieme tu jen opafcovati co rekl Wallace, 
ze »rostliny zijf k'de mohou«, kide&bo zvffata maji v rozsahle 
mire imozfnost vybrati si sidllste. Tazeme se tedy znovu: 
V jake mire je opravdovy boj mnozstvi druhfi? Oc se 
opiora takorve 'tvrzeni? 

Totez mozno rfci o nepfimem duvoidu, ze jest uporwa 
soutez a boj o zivot v kazdem druhu, dfivodxi, ktery se od~ 
vozmje z toho ,ze »j i sofu vyhubeny preehodni odru'dy<<, 
o ceariiz se Darwin dvakrate zminuije. Jest znamo, jak Dar- 
wina dlouho trapilo, ie schazel dlouhy retez preohodniclh 
forem mezi velmi phlbuznymi druhy a jak rozresi'l tuhle za- 
hadu: pry ty <prechodne formy byly vyhkuzeny 55 ) . Ale kdb 
poizome procftd ruzne kapitoly, kde Darwin a Wallace 
inlu'vi o tomto pfedmetu, zahy dojde k pfesvedceni, ze slovo 
»vyhlazeni« nezmamena doopravdy vyhulbem, Co Darwm 
poznamenal o svem vyrazxt: »boj za zivobyti«, plati zrejme 
i o siove »vyh'lazeni«. Rozfaodne je nelze chapati desk-vine, 
•ale ve »smyslu cbraznem«. 

Vyjdeme-li z preidpokladu, ze n&jaka oblast je masycena 
zvefi a ie tedy mezi •vsemi obyvateli ziuff boj o pouhe pro- 
streidky k zivobyti — kaiztde zvire jest nuceno zapaski ise 
vsenia sowsedy, aby se kazdy den nasytilo — - pak, olbjevi4i se 
aiejaka nova a uspesna odruda, znamenalio by to ve*siinou 
(ac ne v&dy), ze se cbjevila individua, ktera jscu s to 
uchvatiti vice, nez slusny dil pTo^reidku k zivcbyti, i vysle- 
dek by byl, ze by tible novi jednotlivci vyblaidoveli jak pu- 
vodni ioxmu, ktera nemi teto nove variace, tak i formy pre* 
chodni, ktere te vaoriace magi mene. Moztia ie si Darwin 
konec koncu pfe'dstavoval vznik novych odrud s itohfoto hle- 
dkika, aispon se zda, kdyz tak Sasto uifva fslova »vyhhzei)i«. 
Ale on i Wallace znari prirodti presprilis .dobfe, aby ne~ 
chaipali, ze toble neni nikterak jeldine mozny a nezbytay beh 
veci. 

Nemeni4i se fysikalni i biologicke pomery nektere oblasti, 
awi se nezvetsuje dbla'sft, obyvana urcitym drufoem a j'sou-li 
stale s!tejin6 izvyky tecbto z'Virat, a objevi-li se netyaka nova 
ctdiruda, pak to ^aid 7-naimeria vyWa/dtoveini <a vyMazeni v$ech 



60 






jednotlivcu, ktefi nema'ji s dostalek noveho znaku, kterym se 
vyzntamenava nova odrfida. Ale prave takovou diocta pod- 
mimek nenajtlerne v pnrode. Kazdy idruh uisiiuje jfozsffiti 
sve bydliste, da novych kraju se stehuje prave tak loudavy 
plz, jtako rychly ptak. Kazda dblast se neu'stale mensi fysi- 
kakie a ve vetsine pffpadu, ®nad vesmes, neznamena nejaka 
nava otdruida oi zvirat, ze tu vzmkly nove zbrane, *by se 
urvala patorava od buiby souseduim — poteva jest j en jed- 
mcu ze sta ruzmych podminek zivofca — ale, ze se proste 
vytvonly nave zvyky, ze se prello do novella kraije a ze po- 
frava jest -j&ria, j-ak ukaizuje Wallace v pio<utavem odstavci 
o »roizdikyc5i karakteecih (D a r win ism, sfcr. 107.). 
Ve vsech teclh pffpadech se ndbude vyhlazovati, nelbude 
atni souteze — nove prizpfisobeni o s v o h o z u j e o d s a u- 
teze, b y 1 a-li t u j a k a. A prece pa case vymkeji vse- 
ohny ty prechadni clanky, ponSvadiz pfeziji jean ti, kdcz jsau 
nejletpe uzpibsolbeni pro nave podrmnky — prave jako podle 
hytpofehesy o vyhlazem ma'terske formy. 

tNeni asi treiba podotykati, ze jeot je&te meine mezbytno, 
aby byly vyihubeny predkodni iormy, priiipmstime-li se Spen- 
cerem, se vserrai lamarckwioi i s Dairwinem samym, ze okoli 
pozsmenuje drub. 

Darwki sam pine uznal poznaimky Mofice Wagnera 
a dulezitositi stShovani, a z tdho piymofucibio oisamocenf zi~ 
voeisnych *skupin, pro <vznik novych odorfid a komecne i no- 
vych ctaufau. Pazdejjgi vyzkuimy jeai vyzvedly vyznam to- 
hosto cinitele a ukazaly, jak se muze komibinovati velikost 
uzetrm, oibyvaneho nejakym druhem — jiz Darwin plnym 
pravem povazoval za tak duleziteho cinitele pro vznik no- 
vych odiud — & odlauicenki casti tehoiz druhu, nasledkern 
mfotoiich gealo'gickych zmen ci mfetaicti prekazek. Neni 
maine, abych se tu pouStSl do rocfibowi ctazky tak obsahle, 
osvetlim nekolika poznamkami jak spojene pfisobi uvedeni 
cinitele. Jest zaiamo, ze casti nej-akeho druhu si najednou 
najdou novou po1?raYu. Tak na pr. kdyz veverky nemaiji 
j i2 <do ! sti sisek v modrin'ovych lesicli, odstfihiiji ^e do so&no- 
vyoh a teto zimena potravy ma na veverky velezname ufinky 



fysiotlo-giclke. Trva4i nov^ zvyk <jen kratce — je-li za rb<k 
zase phio sisek v lesicJi modiriwwych, nevznikne z tcho 
ovsem nova odruda Yeverek. Ale zacne-li se fysikalne meiniti 
rozsahla cfclast, ofoylcllena veverikaTni, rekneme na pr. miir- 
nejsi'm pcdneibim nebo vysychanifm, cc<z dbojf podiporuje 
vztrust jehlicna'tych lesu <ve vetsi mire nez mcdrfinovycih, a 
priuxieji-li jeite jine pedimiriky Yeveiiky, atby se us&dily iwima 
kra/j, ktery vysycha, pak mame no'vou odrudu, t. j. zarodek 
noveho druhu veverek, aniz se pfi torn lidalo neco, co by 
zasruhovalo nsuzvu zanikxi veve>rcitho rcdu. Ka'zdym 
daliim rokem vydrii -vfitsi a vetsi pccet veverek nove, lepe 
pozpibcibene oidruidy, a pfecbcd'ne formy case.ni vyroroai, 
aniz je vyhlado'veli malthu&ianiti konkuremti. Prave tak se 
;to ma za velkych fyisika'lmfch zmen «v rozsahlych c'blastcch 
sdednf Asie, ponevadz vysycha jiz od dcfby ledcive. Nebo 
Tezmeime jiny ph'klad. Geolcgove dokaz&li, ze dnesni 
divoky kfin ( E q u u is P r z i w a i s k i i) se zncmalii a 
vyviijel v posledni cfeti obdcfoi fcreitihor a fitvtt)o<hcir, 
ale ze v tecihto dobaoh n e b y 1 i jefio predkcve pripoutani 
k urcite obla'sti zeme. Stehovali se po Starem i Noveim svete, 
vraceji se, pcdle vseho, po case za'se k piistinam, ktere pred 
tim cpoi&tili, stehujfce se jinaim. 56 ) Prato, nenacbazfrne-li 
dnes v Asii vsech tech clanku mezi dnesnim divckym kone'm 
a jeho aisijslky'mi polodivyimi prediky, neznaniena to jeste, ze 
by byly byvaly vyhubeny stredni clanky. Nic tsakoveiho se 
nedelo. U pravekych druhu nefeylo s:nad a>ni nesjalk zvlastni 
umr'fcnc&tii: jednoriivci, z preobodnych cdrud a druM, vy- 
mreli docela pfkozene — casto- u'prosrtred nejthojnejsf pofcravy 
a jeijich zbytky jsou rcizsety po cele zernekculi. 

Kratce, uva'zujeme-li peclive o cele veci, a pfecteme si 
zase pcizorne co «a ! m Darwm o torn nap^al, vidime, ma-li se 
vufoec uzivati slova »vyW»azeni« v sou'viislctsti <s prechodnymi 
odirudaimi, ze se mtisf uziKratt ve smyslu prenesenem. Take vy- 
raizu »(sctuitez« uiiva Darwin neu'stalle (viz na pr. odstavec 
»0 vyhubeni«) spise jean olbrazne, jako obrat feci, nez aby 
trm chtel buditi dojem, ze jesst ©kutecny zapas dvou casti te- 
hoz daubu o psrostredfey k ziyobyti. Tatk ci bnak, nertHii tu 

; 62 



pfechdtdhiych forem, nenf to duvodipro emu pfedTsbavu. Ve 
skutecnosti je falteuvnrai dftvodem pro zufivou soutez o pro- 
stredky k zivofoyti, ktera pry jest neusftale v ka'zdem zrvo- 
cisnem druliu, »duvod aritmeticky<< — podle vyrazu proif. 
Gedldesa — vypujceny od MaiMruise. Ale tenifco du'vod vubec 
nic nedokazuje. Mobli 'bychoim prave talk vzffci radu vsi 
v jmovyclhodnrm Rmsku, kde mia<ji obyvatele dasta'tek jfdla, 
ale a<ni n6J<men$i netyake izidravotni zarizeni, a shledavse, ze 
v prcislednfch c&mdesati letech umfoailo sedesat lidi z tisice a 
pfi torn jasft oibyvatetatva stejtie, eo pred cismdesati Uty; 
mohli bydfoom soufditi, ze mezi ofayvateli by la zuriva soutez. 
Pravda viak ^jest, ze rck co rok bylo clbyva'telstva stejn^ 
proste proto, ze tretina novorozenych zemifek ani ne do pfil 
roku, polovina zemfela do peti let a z kazdeho sta naroze- 
nyah jenoim asi sedrrniact ise dozilo dvacebi let. JNtavwozeni 
sesli se sveta drive, nez se mohli stati konlkmrienty. Jest zrejme, 
ze ma»li se to tak u liidi, jest to jeste spise u zvifat. V riii 
opereweu se nici vejice tak hroznou merou tfm, ze j'sou hla<vni 
potrawu ronoha d<ruhu v pozdhiim lete, netmluve ani o bou- 
ffcli a povodmch, ktere nici v Americe hniizida po milioneeh, 
ami o nahlyfch zmenaoh jpovetri, ktere jsou o«sudne mkudym 
zwa'tutm. Kaizlda Jboure, fcazd)a tzaplwa, ka'zda navsteva 
kryisi v ptacim knizide, kazda naMa zmena teploty hufbf ty 
fconkurenty, kteri vypadajf tak sfcrailive v theorii. 

Theorii o prefiickiexii spise odiponi'je, jak se zda, ze 
se tak ineobyioejjine rychle rozmnozuiji bone a hovezi dobytek 
v Americe, kralfci a vepri >na Novem Zeelandu a divofed 
zver, dopravena do Evropy (kde je hulbi alovek a ne sou- 
tez). Rozimnozuiji4i se kone a hovezi dobytek v Americe 
tak rycihle, idokazu'je to proste, jsou-li takove spowsty bfivolu 
a jixiych bylozravicu v Novem svete, ze by jefao prerie 
niohly vyziviti jeste nmolheim vice techto vegetoriatnu. Nasly-H 
milioriy prktetiovculcu dcstatek pcisitravy, amiz vyhladovely 
dnv&jsi dbyivatelistvo prerii, jest nam z toho* usouditi, ze 
Evropane naili v Americe spise n e d o « it a t e k bylo- 
zfra¥cu, nez pre'byitek. A imame dobre duvcdy, abydhom 
byli presvediceni, ze prirozenym sta vera veci po celem sve ! te 

63 



jest, ze nenl dosti zvirat, wmno nekolik prediodnycb vyjimek. 
Skiflteicny pocet zvirat na urate oblasti uiiome, ne tim jake 
nejvetsi mnozstvi pctravy muze poskytnouti, ale co muze 
dati za nejinepffzniveijsicli pomeru, kazdy rok. Profco jiz z 
toboto duvod'u je soutez ztezf moirmalni podminkcu: take 
jiste pficiiiiy snizuji mmozstvi zvirat i pod stav sam sebcu 
nizky. Vsimneme-lii si koni a dobyitka, ktery se pase celou zimu 
v jtepfch, zabajkaliskycb, shledame, ze jsou vsichini bubenf a 
vyhladoveli ke kanci zimy. Ale nejisooi •vycerpani, poroto ze by 
tu nebyilo {dosli potravy pro vsecfony — vsutde jest nadbytek 
tiravy, pod terikou pokryvkou snebu, a vsechny kone jisou na 
torn stejne spatoe. Mimo to, zledovati-li vsechno caisme s jara 
a trvaJi to tak nekolik dm po sobe, vycbritnou kone jeste vice. 
Ale pak prijjde snebova boure, ktera zbavi zvirata, beztoho 
seslaibia, potravy vuibec, na raidu >dm, takze jicb sptomsty 
zhynou. S jara jest jicih takovy ubytek, ze je4i room obidobi 
nepnziniveijsi nez jina leta, nenahradi to novymi porutsbky, 
tim spise ne, ze sj'sou vycerpani v <s i c h n i kone a ze .se hfi- 
bata rofdi slalbsi. Tak jest koni a dobytka mene, aez by 
moMo byti. Po vsechna leta jest tu potravy pro petkrate az 
desetkrate tolik zvirat, a pfece se rozmnoizuiji velmi zvolna. 
Ale jakmile butfjatsti majitele techto stad si nalbromadi i jen 
doisti malo sena ze stepi a rozhazi jej za takcvych ledovyoh 
dnu, nebo kdyz pada huste snih, hned se dockaiji vetsiho 
prirustku stadia, Skoro o vsech byloizravcich a mnobycb 
ihlodavcicih v Asii a Americe, kterf fzijf za takovych pomeru, 
m&zeme ts jistotou Kci, nepfibyva-li jieb, ze to neni vinna 
souteiz, ze ami jeden den v roce nemoho'U spolu zaipasiti o- po-. 
travu, a nerozmmozuiji-Ji se ani zdaleka nejak nadlbytecne, ze 
jest pricina v podnelbi, nikoli v soutezi. Jak se zda, byl vzdy 
zanedbavan vyznaon prirozenj/ch prekazek pro nadbytecne 
rc&mnozoivani a Mavne jejioh vyznaim pro hypothesu o soi 1 "- 
tezi. O teoh pfekazkacb se sice delje zminka, ale zridka kdy 
se stuldu'ji podrcbne. Srovname4i vsak, jak pusclbi pfirozene 
prekazky a jak pusobf soutez, jest nam Ibeze viseto uznati, 
ze soutez ani zdaleka nema vyznamu druhyicli prekazek. 
Tak se p. Bates zminuje, jake az ohromuJJici sipou^sty okfi- 

64 



dikfiych nwaveincu zniceny, kdyz se stefoovali. Mtativa nebo 
poloimrtva tela formica de fuega (im y or m i c a sae- 
v issitma), smetenych vichfici do ifeky »pokryvala vodu do 
;vysky i silky na jeden az dva couie, a ten pas se tahl po vode 
nepretrzite na mile. 57 ) Tak jsou hubeny myrdady mra- 
vencu v priTode, ktera by uizrvila stokrate tolik mravencu, co 
jicb ted zije. Dr. Altaian, nercedky leisnik, ktery nap'sal velrni 
zajiimavou knihu o zviiatech, skcdicfrn nasim lesum, po- 
dava rcmiSz mncho pfflkladu, jaky cbarovsky vyznam maji 
prirozene prekazky. Pravf, ze je4i nesjaky cas povefcn, nebo 
sftudeme ci vlhke pocasi, bcuorec borcvy (b o m b y x p i n i) 
hyne v neuwiitekiem mimoz^tvi kdyz se stehuje, a na jare 
rqkiu 1871 daymul razem, nejsipiie ze bylo po sobe nekclik 
sfcudmydh nocf. 5 *) Pcdobne\pnfckidy o ruznem hmyzu bylo 
by fee uiv&ti ze vsech koutu Evropy. D<r. Afcuim se take 
zminiDJe o ptacidi nepfatelich bource borovelio, i o torn, 
co jell© vajicek znici lisky, ale dcdava, ze pffirvnicke 
bouby, ktere jej oibcais zamon, jsou forcznajsi'm 'nepnitelem, 
nez kterykoli ptak, jezto hubf bouro^ce najednou v celexn 
kraji. 

Tyz spdsovatel vypocftava dloubou fadu nepratelu rfiz- 
nych dmiihu mysi (m us syl'vaticus) mys lesnf, (a r v i<- 
cola a r v a t i s) bralbase pclnfho (a. a g r e s t i s) , mys 
zemlni, poiznamenava vlak: >>tN©jhorsimi nepfateli mym nejsou 
druha zvifata, ale nable zsmeny pooasi, jez se dostarvitji 
skaro kazdy rok.« S<tnda4i se moraz a teple pocasi, nici je to 
v celych spoustach: »naMa talkcva zmena znici tisice mySi, 
az na nekolik malo.« Na drufoe strane zase tepla nebo 
povloraa zima je rozimnozi az porvazlrve, prese vseenny <ne~ 
pratele: tak to bylo r. 1676 a r. 1877 59 ). U myif.se tedy 
soutfiz j evi docela nepatrnym cmitelem u porcvmani s po- 
casf'm. jine cmitele & lymi ucidkem jsme uvefdli u veverelk. 

O ptacfdh «je'st dobfe znamo, jak trpf naMou zmenou po- 
catsi. Pozdpf snehove vanice nici pifeaici zivoty na anglickych 
slatkacb jako v Sibifi. Ch. Dixon videl kury skotske, tak 
umofene za zim, nebyvale tubych, <ze v hou'fech opousteli 
slatiny »a dozved&li jjtsme se pak, ze .byli skutecne chyceni 

5. Pospolilost. 65 



v^ulicich sheffieldskych. Prave tak zle skodi trvale sucho«. 
Na druhe strane hub! zvirata nakazlive nemcci, ktere ne* 
u'stale navsteroji vetsinu cbiithu, a to v tatove mire, ze 
se mezery nevyplni ani za kolik let, ani u zvirat, ktere se 
roizmnnozuiji rychle. Talk a«si pred sedesati 4ety najednou vy~ 
mizeli sysilove z okolf Sarepta v jihovychodnfm Rusku, zhu- 
beni jakoaisi nakazou, a po leta nebylo v sousedbtivi videti 
ani jedn'oho. TWalo hezkyoh par left, nez se zase roziraio- 
zili, jako pred tim. 80 ) Padobnych pfikladu, ktere osliabuji 
vyzoam, prisuzovany soutezi, mohli bydhorn uvesti cele rady. 
Namitne se ovsem Darwioiovymi slovy, ze presto kaz»dy 
tvor »v nfikterem obtdobi zisvotta, v neiktere rotni dobe, nefcdy 
za pokcleni nebo cbcas mtuisi zapasiti o zivot a utape/fci velkou 
zhoubu«, a ze takova obdebi tviideho bo<je o zivot predrzi 
jen neijfzpuscbilejli. Ale kdyby byl vyvoj zivocisne Hie za- 
lozen vykone, nebo v prve rade na to'm, ze nejisichcporiejsi 
prednzf olbidcbi zla, kdyby se pfircdni vyber ornezoval jen 
na o'bldobi vyijimecnych such, nebo nahlych zmin teploty, 
ci povodni, pa'k by zivccisny svet upadi Ti, kdoz predrK 
hlad, nebo hroznou nakazu cholerou, nebo nest'ovice, nebo 
zaskrt, jak to vidarne v neoivilisovanych krajich, nej$oii 
ani ne^silnejsi, ani neijzidravejsi, ani neijinteligentnSjsf. Na 
tecbto nelfze stfavSti pckrok — tftn mene, ze vsidhni, kdoz 
to preziii, vychazeji ze dcooiSky cbycejne s podirytym 
zdravim — jaiko zabajkallti kone, o nicfaz j«em se prave 
am&iii, ci muzstva polarnich vyprav, nebo< posadka pevn,osti, 
bylo-li ji ziti z polovicni porce. Proto zmiraji necbycejnou 
meroai. V dobach tak zlych imu'ze pnroctan vyber zachovati 
nanejvyse jedincdivce, kteH dovedou nejlepe vydrzeti stiradani 
vsebo dmhu. Tak jest to u sibirskyciK koni a dobytka. Ti v y- 
drzi, imohou se zwiti polaorni bffeo<u, neni4i zbyti, vydrzf 
zimu i hlad. Ale ani jeden sibirsky kun by nentahl polovic 
bfemene, ktere tahne kuri evcnoipsiky docela snadno. 2adha si- 
bifska krarva neda ani poiovinu m'leka, co fcraMa jerseyska, a 
zadny dcimorcdec necivilisctvanych zemi nesnese poroivnani 
s Evrofpaneim. Snad vydirzi hladoveti a zizniti, ale co do fysi- 
cke sily jeist hlufbcko pod dobre ziyenym EAriricpanem, a po- 

66 



kracuje ovsem az zoufale pcmak. »Zlo nemuze pladiti 
dobpo«, j»ak napsal Cernyseviskij v poizioruhodne essayi 
o darwinismu 61 ) . 

Na stesti neni isotrtSz pravildlem atni ve svete zvirecim, 
ani v lkfetvu. Vyskytuje se u .zvfrat jen ve vyjimeanych ob~ 
dcbich, tpKrcdlni vyber se uplatfruije lepe jinak. Lepif pod- 
miwky se vytvareji, v y i c u c i-l i s e so u f e i pospolitosti 
a vzajemnou ipodpofrcu 62 ) . Ve velkem zapasu o zivot bleda 
si pfirodni vyiber neustale nove a nove cesfcy, jem aby vylou- 
cil sciitfiz oo mejvfce, a tak byl zivot co neijpilmejsf i co nej- 
intemsiwiejsi, a plytvalo se energii co oiejmene. Mravemci se 
sdrirzuji v mravenistidh i v celych narodecfa, hromadi si za- 
soby, drzi si isyu'j dobytecek a tak se vy'bnou soutezi. A pfi- 
rodni vyber si vytafone z mravenci rodiny prave dnib, ktery 
se dovede nejlepe vybnouti soutSzi se vsemi nevybnutel'ne 
neblahyrrri nasledky. Veftsina nasicb ptaku se pornalu stehuje 
jizneji, kdyz 'jest zi'ma prede dveravi, nebo se sjpolcuji ve 
velke spolecnctsti a vydavaji se na diouhe cesty a tak se 
vyhnoii souteii. Mnozi hlcdavci prespi dobu, fcdy by mohla 
vmiknouti <soutez, drud hlodavci si zase delatjt zasoby na 
zimu a tvoff eele osady, aby byli v beaopeci pri sve praei. 
Sobi a losi, k'dyz ufsycha lisejrifik hloubeji v kraji se stebujf 
k raofi, Buvolove putuji pfets rozsahle oblasti, aby si riasili 
do'sti ipotravy. A kdyi se na jedne fece roasamoii cetneji 
bcbfi, rozdeli se na dve cas'ti, ktere se rozejdou; staff dolu 
po fece a mladl vizburu a obejdou tak souteiz. A kdyz ne- 
jaike zvife nemuze ani pfespati, ani se nemuze vystehovati, 
ani si nedela zasob, ani si nep&ti potravu, jaka mravewci, 
udela, co dela sykonka» a co lief tak ipoutaive Wallace (D a r~ 
win ism, kap. V.)* najde si novou ipotravu a take se vy~ 
hne ^ou'tezi. »Varujte se s'outeze! Soutez vzdy skodi dhi-Ku 
a »mate pko moznosti, albyste se ]\ vyhntili!« K tomn s m e - 
ruj e prircda, tfeba ne vzdy dccela, ale casitecne vidy. To 
jest heslo, ktere se nam ozyva z kfovf, z lesa, cd feky, 
z mere. .»Proto se spo^juite, zijte pospolite! To jest nejjistejsi 
prostredek, aby byl kaizdy a vsichmi vespolek co nejibezpec- 
nSjSf, aby meli nejlepsi zaruky zivot a a pekreku telesaielio, 

67 



ctusevmlio i mravmho,« Tamil nas ua pJfrotda. A to take 
d'elaji vsiclmi tvorove, kteri zaujimaji nejvy&si misto vfc sve 
tride. To take delal clovek — nejpri'miti'vnejsi clovek. A to 
take dcpomohlo cloveku, ze dospel na dneinf stupen, jak to 
uvidime na diaKiclh strankacli, venovanych pcspolitosti v lid- 
skych spolecnostedh. 



68 



P OZ NAMKY: 
I. -II. ZEospoli tost u z air at. 

*) Puvod druhu, kap. HI. 

2 ) Nineteenth Century, 1888, (unor) sir; 165. 

3 ) Nechdme-li stranou spisovatele pred Darwinem, jako Toussenela, Fee-a 
a cetn£ jin^„ mame tu jiz ?adu del s cetnymi prekvapujicfmi prfklady po- 
spolitqstt, ovSem vetsinou osvetlujicf inteligenci zvfrat. Uvadun: Houzeau, 
Les facuites mentales des animaux, 2 sv. Brusel, 1672; L. Buchner, 
Aus dem Geistesleben der Thiere, 2. vyd., 1877; Maxmilian Perty, 
Ueber das Seelenleben der Thiere, Lipsko 1876. Espinas uverejnil 
velmi pozoruhodne dflo, Les Societ£s ani males, r, 1877, a po- 
ukaral v nem na v^znam spolecnostf zvffat a jejich vlivu na udrzovanf druhu 
a velmi pekne pojednal o puvodu spolecnostf. V Epinasove" knize je opravdu 
vse, co bylo napsano o pospolitosti a mimo to je§t£ jtne dobre veci. Zmi- 
nuji-li se pres to zvlaSte o proslovu KesslerovS, tedy proto, ze pozvedl 
pospolitost na zakon, ve vyvoji mnohera dule2itej§f, nei zakon vzajemneho , 
zapasu. Tytez myllenky rozvinu! rok na to (v dubnu 1881) J. Lanessan 
v prednaice, uverejnen£ r. 1882 pod nazvem : La luttepour 1* existence 
et ['association pour la lutte. G. Romanesa z^kladnf dflo Animal 
Intelligence (cesk^ preklad: DuSevnf zivot zvfiPat, u Latchtra) vyelo roku 
1882 a rok na to Mental Evolution in Animals. V tile dob£ 
(r. 1883) vydal Btichner jinou knthu, Lie be und Liebes-Leben 
in der Thierwelt. (II vydanf r. 1885.) Jak videti, byla myslenka 
ve vzduchu. * 

*) Pojednani (Trudy), Petrohrad. p?frodov£dec. spolecnosti, sv. XL 
(1880). 

5 ) George J. Romanes, Animal Intelligence, 1. vyd., str. 233. 

c ) Pierre Huber, Les four mis indigenes, 1861; Forel, Re- 
cherches sur les four rais de la Suisse, Curych, 1841; J. T. 
Moggridge, Harvesting Ants and Trapdoor Spider s^ Lon- 
don, 1873 a 1874. Tel: Blanchard, Metamorphoses des Insectes, 
PaM, 1868; J. H. Fabre, Souvenirs entomolo giqju e s, Pa?fz\ 
1896} Ebrard, Etudes des moeurs des fourmis, Zeneva 1864, 
sir John Lubbock, Ants, Bees and Wasps, atd. 

7 ) Forel, Recherches, str. 244, 275, 278* Huber to znamenite vy* 
Ifcil. Naznacil take, jak snad vznikl ten pud (vydan( lidove\ str. 158, 160). 

8 ) ..Zemedelstvf*' vcel jest tak podivuhodne, ze se o torn dlouho pochybo- 
valo. Ale nynf to dokazali Moggridge, dr. Lincecum, Mac Cook, col. Sykes 
a dr. Jerdon, tak dokonals, ze nelze pochybovati. (Pekny prehled dokladii 

69 



viz v dfle Romanesove. Take ve sfcati Alf. Moellera, Die Pilzgarten einiger 
Siidaraerikanischen Ameisen, v Schimperove Botanische Mtttheilungen aus 
den Tropen, VI, 1893.) 

9 ) Tento druhjr princip n«?byl uznan najednou. Drfvejsf pozorovatele mluvf 
casta o kralech, kralovnach, spravcfcb atd. Ale co Forel a Huber uverejnili 
podrobna pozorovani, nenf pochyby, ze iniciative jednotlivce jest ponechano 
volne pole, ve vsem co delaji mravenci, i za valky. 

10 ) W. H. Bates, The Naturalist on the River Amazons, 
sv. IL, str. 59 nn. 

**) N. Severcov, Periodicke jevy v iivotS ssavcu ptaku 
a j e s t e r u ve Voroneii, Moskva, 1 885 (rusky). 

i2 ) Brehm, Zivot zvirat, III. 

1S ) Bates, cit. d. str. 151. 

1 *) Catalogue raisonn-S des oiseaux de la 'faune - poli- 
tique, v Denudovove Ceste, v^tah z tohoto v Br£mu, HI. Prt steho- 
van! se ptaci casto sdruzujf. H. Seebohm videl letgti pres Pyreheje zvfastnf 
houf, slozeny z „osmi krahujcu, jednoho jer&ba a jednoho sokola steho- 
vaveho". (The Birds of Siberia, 1901, str. 417.) 

15 ) Birds in the Northern Shires, str. 2)7, 

1(J ) Max Perthy, Ueber das Seelenleben der Thiere, (Lip- 
sko, 1876), str. 87, 103. 

17 ) G. H. Gurney, The House-Sparrow, London, 1 885 str. 5. 

18 ) Dr. Elliot Coues, Birds of the Kerguelen Island v Smith- 
sonian Miscellaneous Collections, sv. XIII, c. 2, str. 11. 

1!) ) Brehm IV. 

20 ) T. W. Kirk, novozelandsk^ pozorovatel lief dtok „drz^ch'* vrabcu na 
,,ne&testneW krahujce: „Jednou sly§el velmi nezvykly hluk, jako by se spolu 
hidali ptaci z celeho kraje. Podfval se k obloze a spatril veikeho krahujce 
(C. goufdi = mrchozrout) obklopeneho hejnem vrabcu. Doraleli na ngho 
velkym poctera se vsech stran najednou. Nelfastn^ krahujec byl dplne bez- 
mocny, Konecne pHleteli k nejak£ houStinS, kde se krahujec ukryl, a vrafeci 
se sl&li kolem kfovf, neuetale §tebetajfce". (Nature, 10. rfjna 1891.) 

21 ) Brehm, Zivot zvfrat, IV. 

2a ) P. Lendenfeld, Der Zoologische Garten, 1889. 

23 ) N. Severcov, Periodicke zjevy, str. 251. 

24 ) Seyfferlitz, citov. v Brehmovi, IV. 

70 



25 ) The Arctic Voyage of O. A. Nor denskjold, London 
J87#, str. 135. Tak£ pusobiv;f popis Oslrovu sv. Kilda od Dixona (citov. 
Seebohmem) a skoro vgechny knihy o polarnfch vypravach. 

2fi ) Elliot-Coues, v Bulletin U. S. Geol. Survey of Terri- 
tories, sv. IV, c. 9, str. 556, 579 atd. Poljakov videl na moealech 
severnfho Ruska u racku (larus argentatus) jak jejich hnfzdiSte hlfda 
vidy jeden samec, ktery upozornuje druh£ na nebezpecf. V takovem prf- 
padu vsichni vzletnou a vrhnou se na nepKtele velmi odvazne. Samice, kter£ 
mfvajf pospolu pet sest hnfzd na kazde vyv^§enine v mocalu, zachbvavajf 
urcity porad, v jakem odchazeji za potravou. Holata, ktera jsou jinak uplne 
nechranena a snadno se stanou koristf dravcu, nejsou nikdy o sample. 
(„Rodinn6 zvyky u vodnfho ptactva", ye Z p r a v a c h zo'ologic k e h o 
oddeleni Petrohradske pHrodovedecke spolecnosti,, pro- 
sinec, 1874.) 

27 ) Brebm, otec, citov, v A. Brehmovi, IV. Viz t££ White, Natural 
History of Sel borne, dopis XL Y 

28) [) r Coues, Birds of Dakota and Montana, v Bulletin 
U. S. Survvey of Territories, IV, 7. 

2 ^) Casto se naznacovalo, ze saad vHH ptaci nekdy prena§eji nekter<§ 
mensi, kdyl letf pres Stredozernnf more, ale vec jest dosud pochybna. Na 
druhe strane jest jiste, ze se nekteri drobnljlf ptaci pnpojuji pri tahu k 
v£t§fm, To pozorovano nekolikrate, < a nedavno to potvrdil L. Buxbaum 
v Raunheimu. Videl nekolik houffl jerabu, uprostred nich a po stranach 
byli skrivani. (Der Zoologische Garten, 1886, str f 133.) 

30 ) O tomto zvyku se zminuje H. Seebohm i Ch. Dixon. 

31 ) To jest velmi dobfe znamo kazdemu pHrodozpytci, ktery zije venku, 
a cetne pf fklady z Anglie Ize nalezti v Dlxonove" dite, Among the 
Birds in Northern Shires. Penkavy prileta v zime ve velk^ch 
hejnech. A skoro soucasne, v listopadu, prileta i jikavec, a tak6 cvrcala 
casto na totez mfsto „rovnei v cetn^ch houfech" atd. (Str. 165, 166.) 

32 ) S. W. Baker, Wild Beast, atd., I., 316. 

33 ) Tschudi, Tbierleben der Alpenwelt, str, 1 04. 

34 ) Houzeau, Etudes. II., 463. 

35 ) O jejich honebnfch spolecnostech viz sir E. Tennant, Natural 
Hill tory of Ceylon, citov. v. Romanes. Animal Inteligence, 
str. 432. 

36 ) Viz dopis E. Htttera v Bftchnerove, Liebe etc. 

71 



37 U viskacf jest zajfmave, ie tahle veledruzna zvfratka nejen iijf v mfru po- 
spolu, ale take ie se jich cele kolonie vzajemne nav&tevujf v noci. Tak druJ- 
nost zabfra cele druhy, nejen urcitou skupinu, nebo rod, jak jsme videii u 
mravencu. Znicf-li farmaf kupky viskacf a pohrbf pod zemf jejich obyvatele, 
tu druhe viskace — jak Ifcf Hudson — „pnchazejf z daleka, aby vyhra- 
baly za ziva pahfbene" (I. c. 311). To jest vec veleznama u La Plata, 
kterou autor jen overil. 

38 ) Handbuch fur Jager und Jagdberechtigte, cit. Brehmem, II. 

3n ) Buffon, Histoire Naturelle. 

40 ) Pri teto piilezitosti stojf za zmihku, £e zebra kvaga, a£ neztje nikdy 
pospolu se zebrou-daw (Burcbellovou), se vyborne snasf s pelikany, kterf 
dobre hltdajf, i s gazelami, ruznymi druhy antilop a pakonf. Mame tu 
prfpad vzajemne nelasky dvou odrud, coi nelze vysvetkti nejakou soutelf o 
potravu. Takov^ predpoklad jest vyloucen jii tfm, ze se kvaga pase pospolu 
s druhymi preivykavci na teze trave, a jest nam tedy souditi na nesnaSe- 
livy cbarakter, jako v pfipade" kralfka a zajfce. Viz mezi jinym Clive Phil- 
lips- Wolley, Big Game Shooting (Badminton Library), kde jsou v^bor- 
na vyobrazem ruzn^ch druhu, 2ijfcfch pospolu ve Vjfchodnf Africe. 

4! ) Na§ tunguzsky lovec, kter^ se 2enil, a proto honem sh£n£l co nej- 
vfce koiegin, potlouksl se na koni po stranich po celf den. Ale nedostal 
ani jednu vysokou, kterou ulovil jindy. A byl to lovec vyborny. 

42 ) Podle S. W. Bakera se sdruzujf slonove ve vet§i skupiny, nez jest 
„svaz rodin". Pfse: M Casto jsem videl v casti Ceylonu, zvane Park, stado 
slonu ve velkem mnolstvf, to se nejspfse spojila dobromady velka stada, 
kdyi opoustela pudu, ktera se jim zdala nejistou". (Wild Beasts and 
their Ways. I., 102.) 

43 ) Tot^i delaji svine, napadnou-li je vlci. (Hudson 1, c.) 

44 ) Romanes, Animal Inteligence, str. 472. 

45 ) Brehm I., 82, Darwin, Descent of Man, kap. III. Take Kozlo- 
vove v^prave" r. 1899 — 1901 bylo prodelati podobny zapas v sever. Tibetu. 

4§ ) S tfm vetgfra podivem jsme cetli v clanku Huxleyove, o nemz" jsme 
se zmfnili, tuhle parafrazi veleznameho vyroku Rousseauova: ,,Prvnf clovek, 
ktery nahradil vzajemn^m mfrem vzajemnou valku — nechf z jakychkoliv 
pohnutek — stvoril spolecnost". (Nineteenth Century, tinor 
1888, str. 165.) Spolecnosti nestvonl clovek, jest starlf ne£ on. 

47 ) Monografie, jako kapitola .,Hudba a tanec v ph'rode", v HudsonovS 
Naturalist on the La Plata, a v C. Grosse, Spiele der Thiere 
jiz" velmi znacne osvetlily pud, vseobecne roz^ifeny v prfrode\ 

48 ) Neschazejf se jen nejruznejsi druhy ptactva, casto na temie mfste, 
aby tanciiy a vielijak se nakrucovaly, ale podle zkuSenosti W« H. hludsona 

72 



delajf to skoro vSlchni ssavci a ptaci (,,nen£ v torn asi zadne vyjimky"), 
schazejfce se vfce mene pravidelne, nebo v ustanovenou dobu, vydavajfce 
zvuky nebo ne (str. 264). 

4{) ) O chorech opic viz v Brehmovi (Zivot zvfrat). 

50) Haygarth, Bush Life in Australia, str. 58. 

r>t ) Jen nelcolik prfk|adu: zraneny jezevec byl odnesen jinym, kter^ se 
zcista jasna objevil. Videny i krysy, jak krmily oslepty parek (Seel en- 
leben der T hi ere, str.: 64, nn.). Brehm sam videl, jak dve vrany krmf 
tret(, ranenou, v dutem strome, by la ranena jii pred nekolika tydny. 
(Hausfrcund) r. 1874, 715; Bikhner, Liebe, 203. Blyth videl, jak 
vrana indicka krmf dva ci tri ranene druhy, atd. 

52 ) Man and Beast, str. 344. 

5a ) L. H. Morgan, The American Beaver, 1868, str. 272; Dar- 
win, Descent of Man, kap. IV. 

5 *) Jeden druh vlastovek pry pfivodil ubytek druheho v severnf Americe ; 
nedavn^ prfrust bravnfka m£l za nasledek tibytek drozda zpevneho, hneda 
krysa nastoupila v Evrope roisto cerne; v Rusku vsude vytladen mal^ svab 
vetSfm pribuznym. A v Australii hubf na§e domaci vcela, tarn dovezena, 
velmi rychle tuzemnf vcelu bez zihadla. Dva jine pnpady, o domacfch zvi- 
fatech, jsme uvedli v prede§le kapitole. A. R. Wallace, kfcery probfra tyteX 
fakty, pravi v poznamce o skotsk^ch drozdech: „Prof. A. Newton mi sdeluje, 
ze tyhle druhy sem nepatH". (Darwinism, 34.) O hnede" kryse jest 
znamo, ze podle obojiivelnickych zvyku se obycejne" zdrzuje ve spodnfch 
castech lidstych obydlC (ve sklepfch) i na b?ezfch rek a pruplavu. Stehuji 
se. daleko ve velkem mnozstvf. Cerna krysa se radeji zdrzuje v nasich oby- 
dlfch, *pod podlahou i ve stajfch a stodolach. Proto ji muze clovek spf§e, 
vyhubiti. Nenf ani dosti malo pravd£podobne, ze by eernou krysu vyhubila 
nebo vyhladovela hneda a ne clovek. 

r>5 ) „Ale mozno souditi, ob^vajf-Ii totei* tizemC druhy velmi pHbuzne, ze 
tu muzeme je&t£ dnes pajfti mnohe prechodn6 formy. . . . Podle me theorie 
pochazejf tyto druhy od spolecnych rodicu, postupnoa piremenou se ka&df 
pffzpusobil zlvotnfm podmmkam vlastni oblasti a nahradil i vyhladil puvodnf 
mate?skou formu a v§echny odrudy mezi puvodnf a dneSnf formou" (Ori- 
gin of Species, str, 134), tei 137, 296 (odstavec „0 vyhlazenf"). 

r>6 ) Podle pf. Marie Pavlovny, ktera tento predmet zvlaltl studovala, 
stehujf se z Asie do Afriky, tarn se zdrif n^jak^ cas a zase se vratl do 
Asie. Nechf se pofcvrdf toto dvojf st&hovanf, ci ne, nesporn^ fakt jest, ie 
pfedkov6 naieho kon€ byli roz§f?eni po Asii, Africe a Americe. 

57 ) The Naturalist on the River Amazons II., 85, 95. 

73 



58 ) Dr. B. Ahum, Waldbescbadigungen durch Tbiere und 
G eg en mitt el (Berlin 1889), str. 207, nn. 

*») Dr. B. Altum, I. e. 13, 187. 

60 ) B. Becker ve Zpravach moskevske Prfrodovedecke* 
Spolecnosti, f 889* str. 625. 

61 ) Ruskaja MysJ, zaff 1888: „Theovie o dobrodejnem zapasu 
o zivot, jako predmluva k riizn^m pojednanfm o botanice, zoologii a lidskem 
iivote" od Stareho Transforifiisty. 

62 ) „PHrodnC v^ber pusobi nejcasteji tak, ie prizpusobf nektere jedince 
odliinejifmu zpasobu Hvota, talde se spfse hodf na nepffhodna mfsta v prf- 
rode". (Origin of Species str. 145) — jinymi slovy: aby se pirede- 
8lo souteli. 



74 



HLAVA TRETt 
POSPOL1TOST U DIVOCHO 

Domneld vdlka vsech proti vsem. — Kmenovy puwd lid$k& 
spolecnosti, — Samastatnd rodina se objevila pozdeji. — 
Kfovdci a Hottentoti ™ Australci, Papuanci. - — E$k$mdci. 
Aleute. — Dajackd pfedstava spravedlnosti. —^ Zvtyfadvtf 

zdkon. 



Ohrfoimny podil, kery mek pio^pofedst a vizajamna pod- 
pora ma vywji zivciciineho sveta, jtoe structte rozebrali 
v predeslych kapitolach. Nyni se podwejme, jaky podil mfil 
ty>z cinitel na Yyvaji lidstva. Videli jsme, jafc malo rrfre- 
cfdh rodfi zije csamecene a co bezpoictu jich zije ve spolec- 
ncistech, feud* afcy si vzajemne pomahaily v cferancs, nebo spo- 
lecme ktvily a slromlaztfOTaily paiferavu, nelho sipoleicne vycho- 
vav&ly mlacFata, nebo proste, aby $e pospohi tesily ze zivota. 
Videli jsme take, ze sice vetsinou spolu zapaisi r&zne tridy 
zrvccisstva, ci ruzne druhy, nebo i ruzme celedi tehoz diruihu, 
ale v celeidi same nebo v dnishu samem j&oti pravidlem mir 
a vzajemna podpora; sfoledali jssme, ze druhy, kfcere se do- 
vedou nejlepe sdruzovati a nejlepe vylouciti vzijemmou sou- 
tez, ma'ji take nejlepsf *vyhlidky, ze pfeziji i ze se budou 
dale vyvijeti. Vede se jim dcbre, kdezto druhy nespolecenske 
zanikiajL 

Roztumi se, ze by odporovalo vsemoi, co vinie 6 pnrode, 
Iddyby clovek rnel bybi vyjimkou z tohoto pra«vidk, tuk vse- 
olbeaielio : kdy by tycT, tak bezfcraiuny , j akyim byl clotvik 
s pecaliku, byl nisei cohraim a moznost pokrckttr nikoli te 
vzajerr.ne pomoci, jako druizi zivcachove, ale v nemilp- 
srdmem zapasu o vyhody osobni, aniz dbal zajmu druhu. 
Tomu, kdo privykl pfedtstave jednoty v pri'rode, se zida, ze 
fcakoveho fcvtfzeni nelze vuibec ufoajiti. A prece, ac jest tak 
nepravdepodobne a tak nefiksoficke, nikdy se mu nedosta- 
vaio oibhajicu. Vzdy byli ispiacvatele, kteri se df'vali na lid- 
stvo iSkaroWJd^ky. Znali je vice mene powabne, z te trochy 
vkista' zkusenosti, znali z hktorie jen to, co vypaveli o nf 
kronikari, 'kteri si ^viimali vzdy jen valek, ukrutoOiStf a ufclaku, 
a sobvia celh*o jinefeo, a u^oudili tedy, ze lidstivo jest jein 

77 



viokyim shlkilkem Iwctu, jich'z netreifoa pobizetsi, aby se jeden 
s druhym servali, v cemz jim muze zabraniti jen nejaka 
autpri'ta, ktera se meizi ne vloif. 

Taboryy by] nahltd Bobbesa. ASkoli pozdeji v oamnaiotem 
jsliclkitf nekitefi ustlovalf, aby dofcaaali, ie licbtivo v zad~ 
nem obdcbi dejin, ani na nejnizsfoh stupnfch, nezilo* v ii&ta- 
vicnycb bo'jfch, it se lide sdruzO'Vali i v torn >>pntodnim 
&ta t vu« > a ze sspSe z neidosta'bku vedeni, nez iz pnroizenych 
spatnydh sklonu cloveka bylo lidss'tvo privedeno do- vsi tc 
hruizy prvoinich veku — sousdil Hdbbes jogggiat, ze t zv. 
> priarc&u istay<<_byl ^staiVvflaepletmtelbio zapa.su jedneoh s dru- 
hymi, jak je smichal poifihy rozmar zvifeci existence. Veda 

■■£■■■■■ ''■'' ,'-■■ '■■«. ■ % ■"■' "V" 1 '* '"■■•« <* T , ' ,, '■ ,, * , rrf ' "V 

ovisem pdbrocua ponSkud od casu Hobbesovydpi a mame 
ped stbou beccpetcneji* pudu, nez spekxilace Hobbeso'vy ci 
Rfctuisseiauosvy. Ale Hobbeisom filoisoffie ma dciposmd plno 
ctidi'vo'vatelu. A v posledni dobc mame celou ikolu spiso- 
^a'telu, k'teri si pjr^ojili D'a-rwinovu terminoTogii sipise, nez 
icho htawu ideje, a po-depreli tirn Hcbbesirv nahled o prvot- 
nim clcveku, ba podarilo se jim dedati tonui zdani vedeako- 
sti. Jak znamo, sital v cele teto ikoiy Huxley, ktery ve stu'dii, 
psajie* r* 1888, vyJteil tprvcta' Hdi jako nejake tygry nefoo 
hy, jiako tvory beze vsech nmvinfcJi pojmu, k'teri boju'ji 
o zivo't az do krajnosti a ziji »v neustalycli potyckach« f — 
abydbo-m uvedli 'jeho vlaisfaii sWa - — »a vyjintaje omezen© 
a dociasme vzDahy fcdk&e, byd Hobbesuiv boij vfedk parobi 
\iseim cbvyUym zjpu&obem zirvotia. 1 ) 

Nejedmou bylo poznamenano, ze zakladniim omylem Hob- 
besovym i filoscfu " o«mnacteho vfc byla pfed^taya, jako by 
Hdsttvo zip^vcpocaAiu. zilo v rrjailyoh, osamccenych rodmAch, 
asi jako j-sou »cmezene a docasne« rcdmy vetsich ma*o~ 
zravcu, »ale ve dkutecno^ti- to tak nebylo, jak ones zcela 
bezpecne viine. Oviem, nemam-e ipfimych dckladu, jak zily 
parvini byt-oelti, pedchne 31fovSkfu»* Neni uatailen naizor ani 
o torn, fcdy se peprve obijevily; geologove se klomi k tomu, 
ze jejich sto/py j&ou jiz v pliocenu, ba i v miocenu, tusaze- 
n.'nach z oibdobi tfetihomiho. Ale mu'zeme neprimo ponekud 
osvetliti i tu nejdavnejsf davnovekost. Velmi podrobnym 

78 



zk>un ? amm socialiiioh zrfzeni nejmmkh piemen, ktere vy-* 
konano v posledbifch ctyneeti letech, objeveny v dnesnich 
znzeinfcih pffinnDtiiivnitc'li kmemu jiakesi sftoipy zriizeni minsoliem 
starsich, Itera jiz ddvno vymkela, ale pres to zameebaiia ne- 
klamne stcpy, ze lu k'dysi foyla. Vyvinula se tak cola v$da, 
venujKi se emlbryologii lidslcych znzetni, prac! Badbofenovou, 
Mac Lemvano'vo'u, Morganowu, E. B. Taylorovou, Mai- 
necivcu, Posbovcu, KovialewskelhiO, Ldbbcdkovotu a jitnydh. 
A tfatto vSclia ukaizjala n&ide visr pcdiybincist, ze se lidtafeva 
neobjervilo na svete ve forme maiycfa, osamocenych rodin. 
Roidina neni am jwialeka^j^^ org^nisace, 

vznikla ria hodne pczdnim stupni wvoje Ikfetva. 1 v tech 
nej-^arsich dobach Pmmzmmmm^ li'dsftsva, fcam vuibec mu- 
/.cnie vniknouti, vidime, ze lide ziji ve spolecno'stedi, v ce- 
iecuon, jako z:«ji ne-jvyssi $m!a-«JXMm(>SUm^me pozyfifc- 
nym a dlouhym vyvo'jem dospely tyble ispolecnosti k forme, 
TWdteWtf "ci I$anove, ktera se z-ase veiky vyvffieia v prvmi za- 
rodlfcy rocimy, podygamidke nebo monogamiicke. rrvopcca- 

«■ ' • v/ r. 1*1. 11 1 1 v 

tecnim organisacnim utvarem lidstva bylv tedy spolecnosti, 
skuipmy ci kmemy, m'koh redimy. K. tomu presvedcem do- 
spcla etnologie po umorhem badanf. Ale prisla pfece na to, 
co mohl beze -vseho jpre'dvidafei zoology Ani jeiden vysii ssa- 
vec, az na nekoliik m&sotzravcu a nekolik druhu opic, beze 
vSf pc<clryby degeneawainycb, (ofriamgiutaini a gorily) wezije 
v malych rodinach, osamotcenych a roztrouseriych po lesich* 
vlidbni ziji ve 'spokencs'tech. A Darwin si byl dofcre vedom, 
ze se nikdy inemobl vyvinouti tvor, ^gjfebn^Jk^l^,x^pk, 
zijicfch osamocene, proito se klonid k nazoiBu*.-, zV Swek 
vzinilkll z dtrdhu, pc marine sfabycih, ale za to sipod ec en- 
sky c h, J-ako- -jcst-fimpam; spile nei'z druhu silnejsfch, ale 
nespokcensk^cbi jafco -je^t goriW/) Zoolcigie i palaeo-etno- 
fagie ji&oiu ziarjeidinio v tc»m, ze Firvopccatecmim .ulUviairean s»po- 
lecenskeho ziwta neibyla rcdinfa^ ale skiKpina. Frvotm lidske 
spolecnosti byly proiste 'dalsitn stupnem vyvoje spoilecnosti, 
ktere jsou zakladiem iivota vyssfch zvfifat- 8 ) 

Prejideme-lii nyni k priimym dokJadum, vidfoie, ze nej- 
sftarsf stopy clovSka z obdobi ledoveho neibo s pocatku dloby 

79 



poledove, jsou aieklamnym* dukazem, ze clovek jiz tehdy zil 
ve spolecnostech. ZrMka kdy se najde jem jednoblivy kaimen- 
ny nastroj, i v nejstarsfon obdobi kamenineho veku. Naopak, 
najderli se nekde pozoruhodny oiastoroj, jkte.se jich ve vet- 
sine pKpadu jia*jde eela hromada. V dobe, kdy jeste zili 
v jeskymch se ssavci, dues vybuben^mi, a kdy si stezi u-delaili 
nejnepodar enejsi pazourkovou sekyrfcu, fznali jiz lide vyhody 
poispoliteho zivota. V udolich pritoku Ddrdog&e jspu dkaly 
na uekterych mfetecb sama jeskyiie, kde bydleli pakeoliti&f 
lide. 4 ) Nekdy byly jeskyne i nad sebou a pntpoimmajr tafeto 
mmoheim vice kcicsrie hnizd vkifcovek, nez dompaitia n*aso- 
zrasvcu. O pazouifeOTyph nastrojich, kftere objeveny v techtb 
jeskynich »moi£no rici bez prehanerii, ze jest jidh bezpoctu«, 
podleslov LubbiockovycL Tc't&z pktf o jkiych palaeolitic- 
kych sidledh. Take vyzikiifmy Lartetovy ukazuji, ze obyvalele 
oblasti aurignacke v jiini Francii pofadali kmenove pahfebm 
hostiny, 2ili teldy We ve spolecnostech a meli jiakesi zarodky 
kmeoioveho kultu jiz v nejda'viiSjskh obdolbicL 

Jeste lepsi dcklady mame o torn z potzdejsiho obdobi 
ka<menneho veku. Stop neolitkkeho clovSka nalezeno tolik, ze 
si mfiizeme. utvoriti dosti jasnou predstavu o torn, jak zil 
Kidyz zacal tati ledovy povlak (ktesry se jeste pozprostfel 
oid po'lainffoh fconek az do streidni Fraaicie* stredniho Ne- 
meoka a stredniho Ruska, a pokryral Kam&du i ^etisf dil 
dmesnfch Spojenydh statu severe aoierickyeb ) , p'okryl se po~ 
vardh, zihaweoiy leidiu, nejipurve mceaily a biazkiami a pozdeji 
nascetnysmi jezery. 5 ) Ve vseeh udolich byla jeizera, neiz si 
vody vyMoubily koxyta: nase reky. A kdefcoli, v Evrope, 
v Asii, ci v Amctrijce, prcbafdaime breihy dcsic»v(a ne^poeet- 
nych jezer teh<dejlflxo obdobi, ktere by bylo tee vkstne na~ 
zvati jefcennim, wiide najdeme stopy nepilitickeho' clovelka* 
Jest jich tolik, <ze se musfme podivovatu jak pomerne huste 
bylo zsaliidneni v te debe. »SidKSte« neolMriekehio fiWSca se 
velice. pSd^zxiji zemnfe'h vyvyseniii, ktere jssou stop-ami bfehu 
sstary'ch jezeo:. A v kiazdem ibafcov&n sMliiti jeslt todik nasibroju, 
aby nebylp , .pccihyby, ze tu .-sidtily cetne k/meny-po velmi 
dloufaou dobu. Aroheologove objevili cele diky pazourfco- 



vyck nastroju, ktere sv&ici, co d'elnilku se schazivalo dohro- 
mady. Stopy pobocilej'Siho obkiobi, <v tnem<z se jiz uzf'va 
castecne hmcirskyfch vytrcbku, nalezeny v odpadkovych hro- 
madach v Dansku. Jisou to hromacly pet az deset stop vy~ 
scke, 100 — 200 stop siroke a 1000 i vice stop dlouhe, a 
vyskytuje se jioh na nekterych castetoh pobre'zi more tolik, 
ze povazovany za valy, vznikle docela priroizene. A prece 
»v nidi neni n i c, co by bylo neslouizilo tak ci onak clo- 
veku« a jisou tak nacpany vyrobky lidske praice, ze Lubbock 
dobyl za pouhe dva dny v Milgaardu nemene nez 19>1 
kusfi kamennycb na®tro«ju a ctyri tulomky hlinenych •vyroibku. 6 ) 
Rozsah techto odpaidkovych biroina'd svedcf, ze pobrezi dan- 
ske bylo obyvano po eel a a cela pokoleni sty drobnych 
kmenu, ktere zily pospolu jeste tak poko»jneV jako ziji dines 
kmenove z Obnove zeme, kten take delagi podoibne odpad- 
kove hromady. 

Jeste lepe sveidci o pospolitem zivote a piraci li'di kolove 
stavby svycarske, ktere jsou dalsfon stupneim vzdela<niosti. 
Jest znamo, ze jiz za kamenneho veku byly brehy svycar- 
skycli jezer pokryty ra'dou vsi, kazda o nekolika cJiafcrcfch, 
ktere postaveny na plosine, potdipfrane cetoymi koly, zanaize- 
nymi do <dna jezerniho. Nemene snez atyriadyacet vsi, vetsi- 
nou z kaimecninelh'o veku, obijeveno ma brezfcih jeizetfa lemian- 
skeho, ctyficeft dve na jezere bodaim'skem, sestatricet na je- 
zefe neucbatekkem a p. A kaz'da ta ves jest dokladem, co 
obrovske prace vykonal kmen, nikoli rodina. Tvrdiilo se, ze 
cbyviatelle kotovych sfeaveb ziK, aiz pcdi\iu!hcidinc<u mearou, bez 
boju. A jest to velimi pravdepo'dobne, zvlaste vsim<neme~H si 
zivolfea pritmitomfch naruidku, kltein jpicidsnes zijji v poidcbnyeh 
visich, vystaivenych na koleeh u pobre'zi jezer. 

Viidime tedy i z tech zbeznyich poznamek, ze konec koneu 
ty «nase vedctmosti o prvo'tnfm cloveku nejsou tak obude, a 
ze v celku spise potiraji, nez posiluji Hobbesovy spekulace. 
Mirj^o to lze tyto vedomosti jeste dopkiti, velkou merou pff- 
mym pozorovantm primitivnich kmenu, kten do^sud ziji ma 
temze stupni vzdelanosti, jako zili obyvatele Evropy v pfed- 
hisfcorickych doba'cih. 

6 PoapolitoBt. "' 



2e tyhle primitivni kmeny dnesni najsou nejakou upadko- 
von odrudoxi caisti lidstva, ktera saiaid byla drive na vyssfm 
stupni civilisace, jak se nekdy tvrdiva, dokazali dostatecne 
E. B. Taylor a Lubbock. MMeme vsak dosafvadni duvody 
proti theorii upadkove rozmnoziti jeSte dalsitm. Az na nekolik 
kmenu, ktere ise uchyUly do nepfiistupnajisiich hor, tvofi »di- 
vlosi« jtakyisi pas kciicim naircdu, vice m&ie civili&o.vairiych, 
obyvaji vybezky nasich pevnin, kitere maji dc<sud, neibo mely 
do nedavn ( a, raz prvnflio obdolbi poledoveho. J sou to Esky- 
maci a ijejich spolubydlitele v Gronsku, v polamidh konci- 
naoh Ameriky a na sevemi Sibiri, na jiziu pcickouli za&e 
Australci, Papuani, obyvatele Ghiiove zeme, castecne i 
Kfovaci. 

V oblasti civitlisatcni jsou pcdobne primitivni kmenove jen 
v Himalaijfch, v horadh austral-asij^kych a na nahomich ro- 
vinach brazilskyoh. iNymi si vsak uvedomme, ze l0do>va dcba 
oeisikiDncik najetWas na cele zemi. Trva dosud v Gmn^DU. 
Proto v dobe, kidy pobrezm oblassti indidkeho cceanu, stfedo- 
zemni'ho more nelbo mexidkeho zalivu mely jiz teiple pod- 
nabi a staly se sJdlem vyssi vzdeilanoisti, byiy jeste rozsaihle 
oblasti streidni Evropy, Sibire a sevemi Ameriky, i Patagonie, 
jizni Afriky a jiini Australasie v pomerech prvnrho poledo- 
veiho obdobf, tedy neprfetupne civilisovanym naroduni tropi- 
cikelho a suiblta/CipxketKo' zamepasiu. Jmenov&tne cbiliasbi byly 
tdhtdy aim ijisoai ckeis nehccstiinine u r m a tn y seiveirozap(adni Si- 
bire, a jeijidh cbyvatelstvo, nepnstupne civilisaci a nedctcen'O 
ji, uidrzelo si raz lidi prvnf poledove dcby. Pozdeji, kdyiz 
uizetmi vyiscihllla a stalia se Vffocidneijif ptno zamedallsitiv'i, byla 
zalidnena civi&ovancjsimi pflstehovalci, Jedtoa cast domo- 
rodefho obyvatelstva asimilovana novymi o»sadnfky, druha 
cast se vystehovala dale a usadila se v nynejsioh bydl'istich. 
Ozemi, kde nynf bydli, jsou dosud, nebo bylia do nedavna 
poledova celym svym razem, umeini a nastroje jsou tu razu 
neoilitilikkeho. A pres rotzidfly plemenne i pres wsdalenoist, 
ktera sje deli, jisou si ijejich zpfiscby zivotni i socialni zfizeni 
napadne podobny. Nutno je tedy miti za zbytky prvntho po- 
)ledo(vehia cibyvtaite^lislbvia v obliasiti, dness cirvllisoviatne. 

82 



Co nam nej'drive padne do oka, .kdyz zacneime studovati 
primitifvni lidi, 'jest jejidh neobycejine slotzi'ta onganisace man- 
zelskych vztahfi. U vetsiny jicJi sotva najrfeme i sitopy ro- 
diny, jak my ji razurarime. Ale take tu muzove a zeny ne£i«ji 
ve volnydh svazcfcti, jak &e zrovna naihodlne sesli a jak sig 
jim to prave na tu dwili hodi. Vsude jest tu utfcita OTgani- 
sace, kterou popsail Morgan po vseobeone strance, jako orga- 
nisaci »rodovooi« ci klanovou. 7 ) 

Aibycifoom vec 'vylc&ili oo nejstruciieji : jest skoro jiste, ze 
lkbtvo proslo & prvopocaiku stupnem* ktery lze naztfati stwp- 
nem »istpolecneho manzelstvi«, t. j. vsicfani muizove a zeny 
kmene zi'jT poMa<\ine pospolu, pokrevearsfvi se tu dba jen 
malo. Ale ro\neiz jessft jiste, ze toto mi'seni castecne omiezefno 
jiz velmi zahy. Brizy zakazano mawzetetvi synu a deer teze 
matlky s jejiimi seslraxni, vnuiokami a tetami Pczdeji zaika- 
zano manzeiktvi synu a idicer teze matlky a dal'si omezeni ne- 
fnedkailia na sebe cekaiti. Vzimiikila pfedistavia rodiu (gens) ci 
klamu, v neijiz patrilo vsechno domnele potomstvo z puvod- 
nfiho rcdiu (ci spse vsiofoni, kdoz se sedkuipffi v jedea celek). 
A kdyz se red hodiie roawioM a roiztve'tvil se v cefcne rody 
nove, roszdeleny rctdy v tridy (obycejne otyfi) a manzebtvi 
se do*vfO'k)tviak> jem meizi tiHdami, presme urceinymi Na fcakiovem 
stupai ziji dnes obyvatele AustraJie, kten mluvi reci k a m i- 
1 ar o i. Ptrvttii zaredky rodiay se ofejevily az v rotdove orga* 
nisaci. 2enu, uloupenou v b'oiji jinym rodem, a ktera by 
drfve by la patriia celemu r-odti spolecne, mohl si v pozdejsim 
cbdobi podrzeti udhvati'tel, za jktych zavaziku ke kmenu. 
Mohl si >ji ^zi'ti do sve chyse, 'kdyz zaplatill kmeroi urceny po- 
platek a tdk sii ucafidil v kmenu zvlastini rodiim, kterou avsem 
zahajemo zcela nove ob'dobi vzdel'amiO'sti. Ale nifkido si nesmel 
■vziti zenu a. teliiaz rodu, ci klamu, alby s ni zalozil novou 
patiiaxthalni rodinu. 

Kdyz nyni uva'zime, ze se tahle sAoztta oxgamisace vyrvi- 
nulia u lidi na nejfnizsim zxiamem istuipni vyvotje, a ze se 
u«drzek ve spcilecnosfcecsh, ktesre neznaly au«tority, vyjma auto- 
rijtai varetjjiellio minetnf, ihined ipozaiame, jak hSlulboce byily z-a-r 
kofeneny iscciaki pudy v priroizenosti liidske, i na nejnizsich 

83 



stupnicb. Divcdi, ktery mu<ze ziti v taikove organisaci, a 
podrobuje se dobrovolne pravidluim, iktere *e na kazdem 
kro'ku srazeji & jefoo osobnimi zagmy, jiste neni zvfretem bez 
mraivniclh zasaid a ktere nerfovede ditzeti na uz f de sve vasne. 
Ale izjev ten nas prekvapf jeite vice, uvaizfme-li, jak stara 
jest rcidjcva cir@anisiace. Vime jiz, ze pu-vicfdttii Seaxjilte, ftekove 
homersti, predhis'toricti Rimane, Germane za Tacifca, drevni 
Ketltove a Slovane zili v oibdobf rodove organisace, velimi 
podcbne orgamisaici Australcu, Iaudianu a Eskymaku i jinych 
obyvatslu »dtiivolsikeh ! a pasu«. 8 ) Jest nam tedy pripusStiti, bud* 
ze se manizelislke pravo vyviijelo stejne u vsech lidsfcyeh pie- 
men, nebo ze pocatky rodovydh pnavidel vznikly u <nejaky<ch 
spolecnych predkfi Semitu, Arijcu, Polynesanu a'Ud., nez se 
rozlisili v jednotliva plemena, a ze se ta pravidla udrzela 
dodbes u piemen, davno oddelenyich od spoleoieho k<menu. 
Obe moinos-'ti v§ak svedici stejne o prekvapujfci hofuzevnatoisti 
zrizeni — o houzevnatosfci, ze je nemobl zniciti zactny u'tok 
jednotlivce po cela ta tisicileti, co trvalo. Jiz to, ze se radna 
organisace vubec uidrzela, dokazu'je, jak je«st naprosto ne- 
spra\ne, Iicf-Ii se prvota' licktvo jako nespo'radany sfaluk 
jednotlivcu, ktcn se ridi jecn svymi osobnimi vasnemi a uzt- 
vaji sve sily a chytros'ti proti >vsem druhyim pn&lusnfkikn 
dtrubu. Neistpoultiany individual ismiuis jest puvodu miodedrinih'o, 
puvtodaii 1'idstvo se jim netvyzinaouije. ) 

Pficha'zime-li nyni k dmesnim divcchtkn, mu'zeme zaci'ti 
s Krotvaky, kteri jsou na nizkem stupni vyvo'je, tak nizkem. 
ze ^lemiaji lobydli a stpeji v darach, vybinabiain^dh v zemi, nekdy 
chranenych nejaky'm pffetfeSkeim. Jesit znamo, kdyz se na 
jejicih uzemf u«sadili Evropane a vyJiubili divokou zver, ze 
Krovaci jim zaeali krasti dobytek, nacez jim Evropane vy~ 
povedeli vyfolazovaci bo«j, tak strasny, ze o torn nelze atni 
psati. Pet set Kirovalku pobito r. 1774, tfi tisice r. 1808 a 
1809 Sdtuzenim fanmaru atd. Travili je jako krysy, pobijeli 
je lovici, -skryiti za nejaky'm mT*tvym zviretem, zabfjeni na 
potkanf. 10 ) Proto vime tak malo o Krovackh, kdyz jsme 
odkazani na apravy teeh, kdo«z je liubili. Ale vime aspoii, 
ze kdyz torn pfiSli Evropane, zili Krovaci v malyth kime- 

84 



nech (Ikl'anech) , ktere byly dobromaidy jolksi spojeny, ze 
h'onivali posipolu a roddelovali si korist bez ha«dek, ze nikdy 
neopousteli zranenych a mSli se mezi sebou velmi radi. Lich- 
tenistein vypravi dojeiranou historku o Krovakovi, ktery by 
se byl malem utoipil v fece, ale by] zadhranen druhy. Snali 
se sebe kuize, aby jej pffcyli a sami se trasli ziimou, osusi'i 
jej, treli u ohne <a namazali ho teplym tuketm, az ho vzkrisili 
Nebo fadyz Krovaci shlledali, ze Johan van der Walt s nimi 
zachazi dolbre, vyjadrcrvali rau svoji vdectiost az dojemnou 
pffohylnosti. 11 ) Burdhell i Moffat je lici jako lidi dobro- 
swdecne, neziSbne, kleri dostoji slovu, a vdeicne 12 ), ccz jsou 
vlastnosti, ktere mofcli vyp&tovati jen v kmenu. O jejich 
lasce k detem sfcaci Kci, ze ch'tel-li si Evropan udelati z Kro- 
wicky citrokyini, itoadS ji pro'site dSPte a maia se afcrokyni 
zeelia jisite sitala, aby sdilellia osmfd sveho dfltete. 13 ) 

Tytez sociilni mravy vyiznacu'ji Hottentoty, u nicfoz jssou 
jem o mato vice vyviinauty, nez u Kfrovaku. Lubibodk je lief 
jiako »naj§pi'navSjisi tvory«, a to skutecne jsou. Kuze kolem 
beder, fcterou no's! do roztfhanf, tot' jejich cely odev. Cha- 
tece si deliaiji z nekolifela huiek, press n-etz twahoidi riohoze a 
uvtnitbr •neimiaiji kum nabyitkfu. Acklolli pSatiutji voly a ovce a 
podlle •v&eho zai'ali zelezo, jeite nez prisli do styku s Bvro- 
pany, jsou stale na velmi nizkem stupni vyvoje. A prece 
vsidhni, kdoiz je poonnali, vysoce cbvali jejikh druznost, a je- 
jich ochotu, pooiahlati si na'vza'jam. Dostane-li Hottentot 
neco, hned se o to rossd'elf se vseimi pntomnymi, coz jest 
zvyk, ktery tolik prdk'vaip'il Darwina u obyvatelu Ohnove 
zeme. Nelda mu to, aby jedl sam a tfeba ze jest hladov, 
zatvola kazideho mnnojdouoho, aby s nfm pojedl. A kdyz 
se naid tim Kolben pozasfcavovall, bylo mil recenio: »To jest 
hottexitoifcsky <zvyk.« Ale neni to jen u Ho'tten'to'tu, jest to 
sikono "vseobecnym zvykem u »di*vcchu«. Kolben, ktery znal 
Ho'tteWbo'ty dobfe a niijfak nezaimllcuje jejich chyb, nemohl 
ani dosti 'vynachvaliti jejich konenovou moralku: 

»Co reknou, jeist srvate,« pise. Neznaji »zJklaizeno6ti a vero- 
lomiiosti evrops!ke«. i»2i'ji welke pokojne a malokidy valcf 
se sousedy.« »Ohovaji se Ik sobe laskave a vydhaizeji si vstfic. 

85 



— Jiste nejvetsi potesemi dela Hottentotum, mohou-li si 
davati vzajercne clary a jeden druhemu posloii£iti<< »Pocti- 
vostf, presnym a rydhlym vykcnavanim spravedlnosti, mravnf 
cistototi vyn&aji nade vsedhny narody nebo aspoii nad vel- 
kou vetsimi jicL« 14 ) ■ 

Tach'art, Barrow a Moo-die 15 ) pine potvrzu'jf Kolbenovo 
svedectvi. Pccmajnenavam jen jeSfce tolik: naips&l-li Kolben, 
ze »jsoti jiste nejpfatel'stejsim, nejliberatnejsfm a nejblaho- 
volnejSfm lideim, k'tery kdy zil na zemi«, ze vyslovil neco, 
co se od te dcby vyiskytiUije ve viedh licenfcb divocbu. ICdyz 
se Evropane poprve setkavali s primitrvniniii plemeny, oby- 
cejne zkreslili jetjicih zivot, ale pobyl-li meizi nimi deJli dobu 
clovek iriteligentni, vylicil je obycejne jiako »nejlaskavejsi« a 
»nejsl ! uSnSjsi« pleane na sve'te. Takshle se vyislovovaly nej- 
vefesi autority o Gsfcjacicfo, Samo<jededh, Eskymacfch, Daja- 
cfch, Akutcdh, o* Piapuianecih atid. Raim&ituji se take, ze jscan 
cetl totez o Tuniguzeoh, Ciikoch, Siouxech <a cetnyck jinycb. 
Tiak hcgtna velka cbvala rolluvi siatmia z?a cele sviazky. Domo- 
rodci austral'Sti nestoiji na vyssism stuipni, nez je-jtich jihoa'fricti 
bra'tri. Sta<vi si podobne dhyse, ca'sto se chranf pfed sffcude- 
nym vetreim prostymi .z&steniami. V jidle si nijak nevybiraiji, 
potjfdaji hoidne stare msrsiny a kldyz oia/ji nouzii, pomahaji si 
lidozroutstvim. Kldyiz je Evropane poprve cbjevili, meli jen 
na'stroije kamenne nebo z kosti a ty jelte jen velmi hrube. 
Nek'tere kreeny nemely ani kanoi a neiznaly vymenneho <ob- 
cbodu. Ale kldyz jejich obyeeje a zvyky studovany podrob- 
neji, idkazialo se, ze ziiji ve vehni vyvinu'te organisaci rodove, 
o n8z jseim se zimfinil ma predesle sfcrance. 10 ) 

Ozemi, na nemiz byldli, se obycejne rozdehije jedlnotli- 
vym rodum ci Manwn. Ale boninby a ryboloviste j'sou spo- 
lecnym maijetkem cellho rodu, kteremu patn take vytezky 
lovu, rovnetz i honebni a ryibafske nacini. 17 ) Spolecne se jl. 
Jako ranofoo jinych divodhu fidi se i tko ura'tymi ustanove- 
nfmi o dobach f kdy fee sbirati nektere druby guimy a tnav. 18 ) 
O jejich mravnosti nemuzeme po«dati nic lepSJho, nez jest 
odpovecf, kterou dal na dotaz Panzdke anthTopologicke spo- 

86 



lecnosti Lumhokz, ktery pobyval jafco -misionar na severnim 
Queeniskmdu: 19 ) 

»Znaiji pratelske city, ktere jsou u nich sitae. Slabsi byva'ji 
podporo'vani, o nemocne se velmi dobre staraji, nikdy jic l h 
nezabifjeji, ami neospousteji. Jsou to kmeny lidozroutske, ale 
zrfldka kdy jedi cleny vlasrni'ho kmene (jon kdyz j&ou obe- 
tovani, z dfiViodu naibozesntskych, mys^lim). Jedi jcti ciziince. 
Rodice mihifjf sve deti, hraji si s niir/i a hyckaji je. k Dite se 
zabijf jen se souWasem vscch. Se starymi lidmi se zachazi 
dobre, nikdy se nezalbijeji. Nerraji ani nabozesnisifcvi, ani mo- 
del, jen sftaaich ze snwti. Jest tu polyigiamnie. Spory u kmene 
se vyfizii'ji souibojem s drevenymi meci a siity. Otrokfi neni, 
puidia se nervizldeilava, hrnc'iirsttvi nezaiiaji, netmiaji odevu, 
jen sin<asd zasteifou, kiteirou niikdy ncsi zeaiy. Red ma dve ste 
clenii, rozdelenych ve ctyri tfidy muzu a ctyfi trfidyzen. Man- 
zefotvf dovoleno jen mezi tridami, niikdy meizi rody.« 

O Papuanech, kten jsou blizci Queensland'anum, mame 
svedectvi G. L. Binka, ktery zdl na Neve Guinei, hlavne 
v Geelwink Bay, cd -r. 1871 do 1883. Tu jest odpovecF 
na dotaiz teze spolecnostir ) 

»Jsou druizni a 'veseli, hodne se smejL Jsou spise ostychavf 
nez smeli. PffeluSniiky rtenych 'kmenu pouta pomerne sitae 
pratektvi, ktere jest jeste gilnejii v kmenu sairaem. Casto zia- 
pfetf jetden pritel za drulheJio, pri cemz si ujednaji, ze to 
dluznik zatse splati bez urefku detem toho, ktery mm pfijciL 
Pecuji o stare a nemocne, starych lidi niikdy neopousteji a 
niikdy jiclh neizabijejf, lee ije-li to nejalky otrdk, dlouho jiz 
nemofcny. Valecni -zajiatci byvaiji nekidy snedeni. Deti jsou 
hyi9kany a milo-vany. Stare a slabe valecne zajatce zabijeji, 
driiihe prodavaji za otroky. Nernaiji naboizenstvi, bohu ani 
model, -vubec zadtae autarky. Nejstarii' v rcdine jest soud- 
cem. V pKpadu cizoloizistvi <se plati pokuta, z niz cast pii- 
padne negorii (obci). Pulda jest majetkem spolecnym, 
ale zefi patH tomu, kdo zaisil. Znaji brncfetvi i vymenny 
cbclbo'd, pfi cemz jest zvykem, ze jim obebodnik da z/bozf, 
nacetz jdou domu a vrati se s domacfm ziboiziim, ktere ob~ 
chcdnilk zada. Nemobou-li mu dati $ve wboiU vratf mu zase 

87 



jeho, evropdke. 21 ) Jsou lovci lebek a provad'eji tedy krevm 
mstu. ,Nekdy,' pravi Finsch, ,se vec prednese rajahovi v Na- 
mototte, ktery to -vyiridi pokutou.*« 

Zacihazi-li se s inimi dcbre, jsou Papuanci vlrdni. Miklu- 
cha-Maklaj pristal na ^yichodmm brehu Nove Guiney jen 
s jednfm muzem, by'dlil dva roky mezi kmeny, podle povesti 
lido'zrou'tislkymi, a opoiustel je nerad. Vratil se k nim zase na 
rok a nilkdy si nestezcval na nic. Ovsem ze jeho pravidlem 
bylo, <n i k d y, za zadnych zaminek, nenkati, co neni pravda, 
ani neslibovati nic, co by ncmchl splniti. Tihle ohudaci, ktefi 
nevedf ani jak roizdela'ti o'hen a udriuji si jej peclive ve 
svydh dhysfch, ziji v priimitivnim koimrniemu, boz nacelriiku. 
A v jejkki vsiicih neni hadek, ktere by staly za rec. Pracujf 
veispolek, aby si zjaotpatrili tak <na den potravy. Vychovava'jf 
deti pospolu, a vecer se vyparatdf jak jen dovedou a tanci. 
Tanci radi, jako vsicfoni divosi. V ikaade *vsi jest b arl a ci 
b u 1 a i — »idlouhy dikn«, »1 o n g u e m a i s o n« ci 
»g r a n d e maiso n« — pro svoboclne, pro sdhuze a jed- 
nani o spolecnych zalezkostech, coz jest zase rys, spolecny 
vetsine obyvatelu na tichomorskych cstrovech, Eskymakum, 
Indianum aid. Cele vsi jsou v pratelskych stycich a navste- 
vujf se hromaidne. 2el, ze tu neclhybf rodovych svaru, ne 
ze by »uzerm bylo pfe!idneno« nebo pro »zutrivou soute ( i« t 
ci jak se jmenuji vsechny ty vynalezy obdhcidniiho stoletf, 
ale z povery. Jaktorile nekdo z nich onemooni, sejdou se 
pribuz'ni a pratele a dukladne szkouirja'ji, co jest asi pricinou. 
Proberou se vsichni mozni nepratele, kazdy vyklada o svych 
rozmiSkaoh, az se pfijde na to prave. Privcdil to nepntel 
z nejblizisf vsi, rodicdfte se tedy valciti s touto cbcf. Pro to 
jsou rodbroje caste7 i anetzi vesnicemi na pobrezf, nerknu4i 
s horskyrm lidoirouty, kteri jsou piovazovainii za ty prave 
carodeje a nepfatele, ackoli se iukaze pfi blizsim zkcmmani, 
ie se ve vsem <podcba:ji svym souseid'uaxi s pcbfezi 22 ) . 

Leccos prekvapujiciho by se mohlo napsaiti o miru, ktery 
vladne ve •vsfch polyneskych obyvatelu c^trovu tichomor- 
skych. Ale ti patK jiz k civilisaci pokrocilejSi. Uvedeme tedy 
priklad z da'lekeho severu. Ale nez opaistim jizni polo- 

86 



kouli, nemohu nepozinamenati, ze i obyvatele Ohnove zeme, 
kteri meii idosud spatnou povest, ukazujf se v lepsiim svetle, 
co je lepe po'znavame. NeTeoUk francouzskych misioinaru 
k'teri mezi nimi bydli, »Tiemohou si stezovati na zaidnou zlo- 
vol.nost«. V jejich rodech se 120 az 150 dusemi jest tyz 
ptrvotni komiMifem, jako u Papuancu: onajf vsechno spo- 
lecne a zadhizejf dobfe se staryimi lildmi. Mezi sebou zi'ji 
kmemy v mfru 23 )* 

U Eskymaku a jejich nejbliisfch psribuznych Tlinkitu,, 
Koloscu, Aleustfi, <mame nejprilehavejsi ukazku, jak asi lit 
clovek v ledove dobe. Jejich nastroje se hr»ube nelisi od na- 
radi cloveka pialeolithickeiho. Nektere kmeny tu neznajf a«ni 
ryboWu: napichuji xyiby jakouisi hrapumou 2 *) . Doveidou 
uzfvati zeleza, ale to matfi od Evrcpanu, nebo ze zSroskota- 
nych lo'df. Jejich socialni organkace jest velmi primitivni, 
ackoli jsooi jiz veriku z oibdcibi »<spolecneho manzelstvk, 
i ve forme, jiz omezene rodovylmi zakazy. 2iji v rodinach, 
ale rcdinne svaizky jsou casto trhiny: maiizele se casto vy- 
menu^ji 25 ) . Pre® to se rodiny sdruzmji v rode a neni to ani 
jinak moizne. J a by vydrzely uporny zapas o zifvolbyti, kdyby 
svych -sil mespoply co nejvfce? To take dela'ji a prave k'de 
jest bcij o zivobyti nejiuporriejsf, jsou kmenove svazky nej- 
t&snejsf, jako v severovychodnim Grorasku. Byidli dbycejne 
v »dlouhem dome«, kde jest nekolik roidin pchroin'ade, od- 
delenych jen kusy roztrhane kuze, vctaod je v cele dcmu. 
Nek'dy ma dum podobu kfize, a pale jest spolecme ohniste 
ve stfedu. Nemecika vyprava, ktera prezimoviak blfzko ta- 
kovych »dl , ouhych do'mu«, mohla vydati $<v&dectvi\ ze »po- 
koj nebyl potruseii zaidnou hadou, ani nebylo sporu o misto 
v tomato tesnem oibyd , li«, po celou dlo'uhou zimu. NSjake 
nadavky, nebo jen nevlidna slova, se povazovala za neeo <ne~ 
sluineho, nestalo-li se tak legaki formou, totiz v nkh-son- 
ger 88 ). 

Bliizsky styk a silna zavislost jeidnech na druhych stacily 
udrzeti po ra'du staletf hlubokou vaznost k zajmurn celku, 
ktera tak vyiznaciu'je zivot eskymacky. I ve vetsfch spolec 
nostedh eskymackych »bylo verejne 'mineni dkutecnou so«ud- 

89 



covis'kou stolid, oibecnym tresitem bylo, ze pachatel pozbyl 
na vaznosti u /druhydh. 27 ) 

Eskyimacky zivc<t jest zalozen na koonunismiu. Ukotts'tena 
zver neb ulovek ryibiofovu path' klaniu. Ale u mnoihych kme- 
nu, zvlaste nia zapaide, vlivem Danu vnika do jejich znfizexu 
soukrome vlastnictvi. Maji v§ak sverizne prosfcredky, aby 
zabratiili vsem»u skodlivemu, co by mohlo vzejiti ze soukro- 
meho hirotmadeni bohatsftvi, a co by zahy znicilo kmeeovou 
jednotu. ZbohaitHi nekdo, svola vsedhny pri&ksniiky sveho 
rodu k velke slavnosti, a kdyz jak se patfi pcfocdo'vali, rozdeli 
jim vsechno sve bohatstvi. Na rece Yukonu videl Dall, jak 
aleutska To«dina rozdelila takto deset pmsek, deset celych ko~ 
zelinovyeh obleku, 200 sn&r perel, cetne plikrywk, deset 
vlcidh kftzi, 200 boWfch a 500 sobolin. Pak svl&li ze seibe 
svateoni obleky, odloizili je, oblekli si stare rozbite kozesiny 
a psromlitvili kratce k svemu pritbuzenstvu v torn smyslu, ze 
jsouce nynl cfoudi, nabyli zase jeho <pratelstvi. 28 ) Zda se, ze 
poidcbne rozdileni Bohatefcvi jest p^avidelnym zvykem u Esky- 
miku a deje se v urckem obdofoi, kdyz bylo vystaveno na 
o»div vseim, co nalbyto za ten nok. 29 ) Po« mem sotidu ijest 
to-hle ro'Zidrleni izibyitkem prastareho zfizeni, z dob, kidy se za- 
cial cbjevowti soukroimy majetek. Ji«<te smell nejalke opaitJem, 
a by $£ oibroovria wvino<s!t clenu klanu, kdyz by la poiruseita 
zfcohatnutim nekolika. Obcasne move ipiriideloyani pudy a 
obcasne izrusenf vsech tdikilnu, ktetre se dalo v historicikych 
dobach u tolika rotzdilnych piemen (iu Semku, Arijcu, atd.), 
bylo jkte prezillkem isfeareh© cibyceje. A ijkfte tebo»z piWcidu 
by! i zvyk, budf ispaWati s nrr'tvyim Vseicbno, co mm osobne 
pafcrilo, nebo to znlcifci na jeho hrobe, zvyk, faery tjest u vsech 
primikiivnkih piemen. Qpraivdu se isipaloivalo- nebo nicilo na 
hroibe montveho jen co ami ipatfilo osobne, ale zustalo 
netknuto, co idrzel f^polecne s kmenem, «jeho ckmy, nebo ary- 
barske nacini. Nicen jen csclbni majetek. Pctzdeji se zvyk 
sitava naboizeniskyim obfadem: vyklada se imysticky, jest p'fi- 
kazem naibo»zenskym, kdyz yerejne mineni samo si jiz nedo- 
vede "vynutiti, aby se plnil. Konecne se apalujf jiz jen na~ 
podobeniny majetlku mirtveha (na ipr. v «Cine) , nebo se jen 

90 



do-veze k hrobu a po obradecJi zase odveze do jeho domu, 
jak jest to dosud zvykem u Evropamu S meci, rady a jinymi 
znamkami verejneho vyznaimenaim. 

Vseobeone se pnpomfinava v literature, jak vysoko stoji 
krnenova mravnost Eskymaku. Ale poznamky dale orvedene, 
o mraveeh Aleutu — blizce pribuznych Eskymakum — mino- 
hem lepe osvetli celko'vou mravnost divosskofu. Byly napsany 
po desetiletem pobytu mezi Aleuty nanejvyse zna»menitym 
muizem, ruskym misiojiafe»m Venjamimovem. Uvaidim je tu, 
vett&mcai jeho vlas'tnimi -slowy: 

»Vyzna»menavaji <se hlavne vytrvakisti. Jest to proste velko- 
lepe. Nejen ze se koupaji v ziaimrzlem moii kazidy den ratio, 
a stoji nazi ma brehu, vdechujice ledovy vitr, ale jsou tak 
vytrvali, i kdyz teiice pracuiji jpri nedogt&te&ie starave, ze to 
presahuje -vsechnu obrazotvornost. Kdyz jest delsi dcbu 
nouze o potravu, staxaji se Aleute predevsim o deti; daji j<im 
vse, co Tnaji a sami «e posti. Nemaiji tnaklotno'st ke kradezi, to 
fiikaiji i rustf pfistebovalci. Ne ze by yubec nekradli, kazdy 
Aleut se vam sveri, ze <nekdy neco wkradl, ale jde vzdy jen 
o malickost, jest to ©pise detinstvi. Rodice faou ke $vym de- 
tern az dojimave, aokoli to nenechaji znati slovy nebo mazle- 
nim* Tezko pohmes Aleuta, aby ti neco slfbil ale kdyz to jed- 
nou slibi, drzi slovo, dej se co dej. (Jedetn Aleut dal Venja- 
minovi darem susenou rybu, ale zapomel ji na brehu, ve 
sped™, kdyz se stehoivali Vzali ji dc«mu. Nejdirive ji moihli 
poslati misionaf i az v lednu. V lktopadiu a iprosinci byl velky 
nedostatek potravy v aleutskem tabofe. Ale hladovejici lid 
se ryby nedotekl a v lednu poslana, kam palrila.) Maji 
rcizmanita i jprisna pravidla mravni. Za hanebne se povaizuje, 
ma-li nekdo straclh ze surorti, Ikltere nelze uniifcnoiuti, prosi-li 
neikdo o imilost neprftele, zeimre4i kdo, aniz zabi'l i nepritele, 
je-li kdo u'svedcen a kradeze, necha-li kdo pfevrhnooiti cluny 
v pristavu, boji-li se na bcuflive more, je4i kdo z oddik 
nej drive .neschopinyim z nedotsta'tku poffcraYy na nejake dlouhe 
ceste, ukazuje-li hltavost, kdyz se rozdeluje kofist, (tu kazdy 
takovemu hitavci da ze svehio k'us, aby ho zaihiainbil) , vy- 
placa4i muz vefejne taijemstvi sve zene; jso'u4i dva na hoirtbe 

91 



a nenabfdneJi je'den dttuhenut nejleipisi zver, c^vasta-li se 
nekdo a zvlaste ciny smyslenymai, vynadaJi nekotmu. Ravnez 
zebra-li, mazli-li se s vlastnf zenou a tana s ni v pntomnosti 
jinych. Obchoduje-li kdo samostatne: prodavaiti smi jcn 
nekdo treti, kdo urci take cenu. Pro zenu jest hanba, neido- 
vede4i siti, tanciti a nevyzna-li se ve <vsech zeniskycn pracich, 
hycka-li <sveho 'muize a deti, nebo mlirvi-li na sveho muize v 
pntomnosti cizince.« 30 ) 

Takova jest mravnc&t Aleutu, o niz svedcf i jejich po- 
haidky a legendy. Poznamenavaim fjeite, ze v dcbe, kdy 
psal Venjaminov (r. 1840) sbala se jediina wazda od po~ 
catfcu stoleti, v oibyvatelstvu 60.000 duii, a ze po celych 
etylicet let se nexidal jeidiny pnpad prestupku obycejneho za- 
kona. To se nebude zdati tak podhne, dodam4i, ze Aleute 
vubec neznaji nejakych prank, nadavek, ba ani hnubych 
slov. Reknou nanejvyse: »Tva matka nedovade sfti«, ci 
»tvuj otec jest slepy na jedno oko«. 31 ) Ale mnohe rysy zi- 
vota divoichu zustavaijf hadankou Ewopanutm. O torn, jak 
jest vysoce vyvinuita kmencva solidarita a >jak idobfe smysli 
prinritrvni lide ijeden s druhyrn, o torn byicham mohli podati 
verohcdnyclh sve'dectvf co kdo ehce. A presto new o nie 
mene jistte, ze tiiz idivochove zaibrjeiji s i ve deti, ze nekdy o- 
poustejf stare lidi, i ze slepe poslouchaji pravidel krevmi 
misty. Jest nam tedy vysrveftliti i tyhle fakty, ktere jak se 
E-vr»opan<u zda na prvni pohled, 'tolik odiporutji toimu, co jsem 
uvedl Zmfnil jsem se prave, jak aleusti oboo've a matky 
hladoveji cele dny i tydny a davaji vsechno, co jest k jidlu 
diteti, i jak se kfcvaoka matka <da za ctrckyni, aby byla 
postpolu s ditetem. A mohl bydh maiplnifci cele stranky pri- 
klaidy o skutecne neznem jpameru divochu k detem. O torn 
ixihivf cestovatele nap of ad. Tu ctete o hluboke la'sce matefake, 
tarn vidite, ijak otec divoce bezi lesem a nese na raimenom ditc, 
ktere usfckl had, nefbo vaim zase misionari lici zoiufalstvi ro- 
dicu nad z'tratcu ditete, ktere pred nekolitka lety zachranili, 
alby nebylo obetovano pfi narozenf. Dozvite se, tie »divosska« 
matka kojiva dite obycejne do ictyf let, a ze na Novycb He- 

92 



bridedh, kdyiz ma4a nelbo teta ipoizbucle dite, dice se zalbiii, 
aiby tje cipatfcrovala na xmom svete 37 ) aitd. 

Takovyoh .prikladu jest sipousta. Kdyz tedy vidime, jak 
trz milujici rcdice izabfijeji dite, nezbude nam, nez souditi, 
ze temto zvyk (nechf se pak pfetvarel jattoli), vzndkl z bole 
nezbytnosti, jako zaivaizek ke kmemu a jako< prosfcredek, aby 
se ittohli vycboivavati deti (ji£ starsi. Divcdi se zpravidi i 
»neiroizm!n'0®U'je neo<mezene«, <jak tvudi nek'ten angli'cti spiso- 
vatele, Naopak, dela vse moine, aby prirustek ooorodu nebyl 
znaeny. Jest pro to zavedena cela -rada cimezeni, ktera by 
Evropan jiste mel za upnlisnena, ale divedh se jimi presne 
ridi. Ale pres to primitivni kmenove by neauzivili vse<ch 
svych deti. Shledalo se, ze pfestali zabijeti deti, jakmile se 
jim podarilo zajistiti si pravidelnejsi zivcbytL V celku se 
to«mu »rcdicove podrizuji jen neradi a pokud mohou, poko«u- 
se.ji se o vseinrcozine fccimpromisy, jen aby zachtanili zivot 
svym novoirozenyin. Jak dobre pcznamenal prftel Elie 
Reoks 3a )» vymysleiji si sfaisfcne a nestastne dny narozeni, a 
selri deti, narozenych v st'astny den. Hledi odsunoMti rozsu- 
dek o nekolik ihedin a spak Jekno'ti, kdyz dite zilo jeden den, 
ze miusi ziti, dofcud saimo neumre. 84 ) Slyjsi z lesu krik ma- 
liiokyob a demnivaji «e, kdyz jest iten kfik slySati, ze to pfinese 
kmerou nestesti. A ze nemaji ani anidehckafek ami detskych 
jesli, aby se zJba<vili deti, leka se kazdy z nich, ze by se mel 
vykonati knuty artel: ra'deji daji dite do lesu, nei by je 
nasilne zibavili ziwta. Deti se zaibijeiji z nevedo»m»osti, nikoli 
z kruitcsti. A misto, aby di<vochum kazali o mravnosfci, ulde- 
lali by misionan mnohem lepe, kdyby se n'dili prikladem Ven- 
jaiminovym, ktery aiz do pozdhiho staff, xck co rok, pre(piul 
ochotske m»oire v biidnem cknu, nebo jezdii ana pisich sanich 
mezi Cukce, zatsolbuje je tch'lebem a (ryibfaislkyim nacimiim. 
Talk sikutecne zaibranil vrazde deti. 

Totez plati o torn, co poivirdbni ipozoro^vatele lici jako 
wazdu rodicu. Dnes vime, ze zvyk, apousteti stare lidfi neni 
tak rczsifen, jak za ito meli inekteri $pisoivatele. Pfehanelo se 
to, ale pies to se s timlo izrjevem setkavame skoro u 'vsech 
divoohu: a ipak to nema tyz puved, jako odkladani deti. 

93 



Kdyz »divoch« citi, ize jest ikmenai na obtiz, ikidyiz den co den 
uifcribuje svuj podfl potovy cd uist deteim, a ty fcricf hiadem, 
poinevadz mejsou tak stoiicke ja»ko jejich otcove; kdyz ho 
maji denne tprenaseti po kaimenitem potbreizi, nebo pralasem, 
mladi lide na bereoh (nenit* tu voziku pro invalidy — ale ani 
tech, ktere by bylo treba voziti), zacne si opakovati, co 
rika podnes starry rusky sedlak: »C u z o j vekzajedaju, 
per a na ipokoj!« (»Zabiram imfeto druhym, jest cas, 
albych sei!«) A odeijde se sveta. Udela, co dela vojak v ta- 
kovem pfipade. Zavisi~li spasa jelho oddilu sia torn, ze 
se fone dale, a ponevadz on se jiz hybati nemuze a vf, ze by 
zemfel, kdyby zustal zpet, pohne takovy vojak sveho nej- 
lepsiho pritele, aby ami piriokazal poslediaf diuizfbu, nez cipusti 
tabor. A prftel tresoiuci se rdbou da rami s pitSky do uimira- 
jkiho. Tak i divoch. Stary clavek isi sam zada smorti, sam 
fcrva na teto posledlii poviraraosti ke kmeni a kmen k fccmu 
svoli. Vyhrabe si saim hrob, poizve pfibiKzewstvo k pos'leckifimu 
jfcthi. Udeial to tak jeho otec, nyni jeat facta ma nem, A 
roizlouci se se svym lidem ve v$f lasce. Divcch ma smut za 
jednu z povinnostf-ke svemu kmenu, takze nechce 
byti zachranen (jak vypravf Moffat), ba kdyz misicaiafi 
zadiranili jectau izenu, ktera mela byti obetcvana na hrobe 
sveho maze, utdkla v noci z ostrova, kam ji dopravili, pre- 
plavala siroke mofeike ^ameno a vtraiti'la se ke kmenu, aby 
wrarela na hrolbe. 35 ) To (jest u <nich nalboizemskou zalezitosti. 
Ale divosi se zpravidla tuize neradi odhodlavafji, aby ne~ 
koho zabili, vyjma v boyi, ize nikdo z nich nechce na sebe 
vizfti, aby iprolil Hdsikou krev, utikagi se tedy ke vserni moiinym 
uskokusm, ktere byly tak nesprajv«ne vykladany. Po vefsskie 
zanechajf sbaqreho clove'ka v lese, a daji mu vetsi podil potra- 
vy, tnez obvykle. Vypravy arkticke to delaji stejne, nemohou- 
li ssebou vzfti <nemocneho druha. »Vydrz to jeste nejaky cas! 
S n a d ti pfijde nejaka neocekavana pomoc!« 

Temhle 'fafctum meisioiu s to porotzumeti zatpa(doevarcjpsti 
vedci, nemofeou si to srovnati « vyscikoiu mraivmi urotvni kme- 
nu a iradejd »pochyibu|ji o verohockosti poizoirovatelu aiaproisto 
spolehlivych, mfsfco, aby hledeli vysvetlki dve so^bezne rady 

94 



faktu: vysokou kmenovoiii imramoet na ijedne strane a na 
druhe opooisteni starych li;di a vrazdu deti. Ale kdyby zase 
tihle Evrcpane cvykladali di^odhum, nejvyse kfska.vyim, ktefi 
ziji pro sve deti, a kteri jsou tak citlivi, ze krici, vidi-li na 
divaidle, j-ak se zdanlive neco neikoimu prihodi, kdyby jim 
vykladali o lidech v Evrope, fcten ziji v naidibytku co by 
kameneim dobodil od der, kde zimiraji deti liladem, ponevadz 
nemaji ani 'troch'u jiidla, nechapal by to zatse divodh. Vzipo- 
minarn, jak jsem marne vyklaidal taguzskyim praitelum nisi 
mdiviidualisitickon citvilisaci: <ne a ne to potchopiti, privadelo 
je to na nejfaaitastictejisi napaidy. Jitste jest ze divoch, vy~ 
cho'vany v pJedstavach kmenove solidarity y dobrem i ve 
zlem, neni s 'to pcicJicpiti »<mravneho« Ewopasna, kteremu 
jest 'talhle solidarita neznama, <jako zase pir&marny Evsropan 
neminze pcohcpiti diwcha. Ale kdyby naisi -vedci ziii v polo- 
hlatdovem kmenu, ktery .ma pofcravy sotva pro jednolio 1 clo- 
velka pro nejMiisi dmy, snaid by jpochopili ijebo pofanutky. 
Tak by i idivoch, kdyby zil mezi na/mi a by] vyebavan jako 
my, snad ,porozfu<mel nasi evroipske l'hoisteijinosti k bliznimu 
i na-sfm kralovsikym kcmisim na ocliranu pfed »taatdelifckaf- 
kaimi«» »V kaimennydi dotmedh kamenne sndce« rika rasky 
sedlak. Ale aby pochopil, musil by prvni sam ziti v kamen- 
nem dome. 

Podcibne dkizno' jpcznaanena'ti i o lidoijedisfcvt Uvazime-li 
vseahny fakty, ktere se ofajevily za nedavn6hio ©pom o tonito 
preidmefcu v Pariizske lanthropologiclke spolecnoisti, i mnohe ty 
naihodme poiznaimky, roztro*u$ene po literatuire o >>divosidh<<, 
jest maim uznati, ze se to dela z 'hole nezibytinosti, ale take, ze 
se to (dale vyviijelo po'verooi a na1bczenstvi.m, az v rozimery, 
kterych lidoizroutstvi dosahlo na Fildzi ci v Mexiku. Jest 
fakt, ze po»dnes imnohym divochum mezbyva, nez pojidati 
mrtvoly, ktere jso<u ijiz v tnejvyssim rozlkladu a meibylo-li nekdy 
vubec zadne jine potravy, mmoizi vybraibavali lid'sike martvoly 
a zivili se ;jimi, i v dolbe nakaszy. To jest dc'cela zjisteno. 
Ale "vmysltmeJi se nyni do poimeru, v nidliiz bylo ziti clo- 
veku v dcbe ledoive, ve vlihkem a ch'Iadnem podnelbi, kde mel 
malo rostlinne potravy, uvazimeJi, jak skorbut decimiuje 

95 



i nyini spatne zlvene doimbrcdce, a ViZpomehemeJl, ze zftaji 
jen maso a cerstvou krev jako sfltci potravu, ijest nam pri~ 
pusfciti, ze clovelk, ktey se pred tim ziyil ro&tliwami, se stal 
masojedem v dobe ledove. Tu mel phx> divcke zvcre, ale 
ta se v arktiekycb kraijich stehuje s mista na misto a mnohdy 
se z nektereh«o kraje vytraci ina cela leta. Tak ovsem pozbyl 
clovfik posledni poitravy. Za tak pretezky'cb deb se stall 
lidojedi i z Evrcpanu, a stall se jimi tedy i divosi. Dodmes 
obcas poji'daji sve imitve, jiste tedy v omedhi debaicJi pofji'dali 
ty, iktdoiz meli pled smrii tak Jako taik. Stan lide umieh, 
presvedceni, ze smrti -vykonali posle'dni povinost ke kmeinu. 
Proto nekteri idivochove povazuji lidiotjeldstvi za ziizeni boz~ 
ske, ie jim bylo prikazana nejakytm pastern z nefye. Ale 
pozdeji prestala byfti nutne a udrzwvamo jen poverau. Ne- 
pratele se meli popdati proto, aby se po nicfa zldediia 
chirabroist, a v pozidajsi dobe se pojidalo pro totez o'ko n-dbo 
srdce nepritele; u jinych kmenu, kteri meli jiz cetme knezstvo 
a myftbologii, vynalezeni zlobohove, tziznfci po lidske ikrvi 
a knezi vyzadovali liclskych obeti ma iiismifenou bcbu. V 
toimto naibctzen^kem cbidcbi se protjevovalo' lido'jedsitvi mej- 
odpomeji. Velmi znamym pcikladem jest Mexiko; na Fidzi, 
kde kralove mohou snisti kterehokoliv poddanebo, jest knez- 
ska kasta nejmccnetjsi, jest tu sfozka theologie 35 ) a pine vy- 
vinuta auttckratcie. tLifdoizrcaitstvi, ktere vzniklo iz neizbyirnoctf 
se poizdeji stalo naboizeniskym znzeni'm a jako takove se udr- 
zelo «jeste dlcuho potom, kdy jiz zmizelo iz icmetnu, u mkhz 
bylo zvykem, kteri viak se nevyvinuli az na stupen tbeokra- 
ticky. Stejne se to ma s wazidenim ideti a s cpoiuisttesmm rotdisciu 
Obojl se nekde udrzovalo jako prezitek starych dob, jafeo 
nabo'zenska tradice iz minuloisti. 

Nakonec se zminuji jeite o^jednom zvylku, ktery rovnez 
zavdava pricin'u k nejchyibnejsfm nahledum. Myslfm zvyk 
krevni msty. Vsichni divosi jsou presvedceni, ze kryeproliti 
ma se mstiti za<se k-rvave. Zabil-li nekdo neikoho, wiiisi sam 
zemnti, jporaniHi nekobo, mmsi byti prolita i jeho krev. Z to- 
hoto pravidla neni yytjimek, ani u z^vifat me: tak, vraiti-li se 
do vsi Wee, ktery ziaibil nebo poranil inajake zvSre, puistf se 

96 



mil take trochu krve. Talk si divoli .pdredstarviuiji spravedlnost 
a predstava ta dosiud vladne .v zapadini Evrope v pntpaide 
vrazdy. PatfiJi padhaitel a poiskozeny temmz kmenu, inrorvna 
se vdc mezi kmenem a po^cozenym. 37 ) Je-li vsak padhatei 
z jineho kmene, a odmitne-li ten dati raahradu z tofoo ci onoho 
duvodu, pak se uirazeny kmen rozhodne, ze se pomsti 
sam. Primitivnf did'e povazuji ciny jednohokazdelho za vec 
kmene, a zavisle >na sp'uhksu kmene, takze beze vseho delaji 
ceiy rod odpovedmyim za cin xicfaereho prfelusnika. Proto se 
lze pa >pra«vu ponistifti ma fcteremkoli pnisluSniku klanu padha- 
telova nebo ma pKb'Uznych. 38 ) Casto se vsak stava, ze odplata 
jest vetif, nez byl spachany cin. Chteji snad jen poraniti, 
ale nahodou pachatele zabifjf, nebo iporanf vice, <nez chteli, 
z feoho vzsnikne novy rodbr<yj, 'fcalkze tprimliitivni zakonodarci 
velmi peclive U'Stanoroji, ze odlplata ma ibyti: oko za oko, 
zuib za zub, krev za krev. 39 ) 

Jest vsak zsvlastni, ze u tech inejiprimitivinejsrch divoichu 
jsou rozforaje dalelko fidsi, nez by se cekalo, ackoii zase 
v .nekteryeh pnpadech zabithaji do vystrelku, zvlaste u hor- 
skych ikmemu, ktere byly zabnany do hor cizimi vetrelci, jako 
u horalu kavkadtych* zvlaste vsak na Booieu, u Dajaku, 
Nedavno nam bylo vylfceno, jak to u Dajaku ijde v rozbro- 
jich taik daleiko, ze zaidny m'lady trrtuz se nesmi zeniti, am neni 
prohlasen dospelym, pokud netvlavil inejakou mepfatelsfcou 
lebku. Tento straSny zvyk popsam v uvedenem anglickem 
dile. 40 ) Zda se vsak, ze se rtu velmi pfehanf. A >tak daijatke 
»loveni lebek« vypaida docela jinak, zvime-Ji ze tenio ofoy- 
cej nevzaxika z osofcni vasne. Lovec lebek koaia, jak se do- 
rnnfva, mravni povi'Miiost ke kmemu, stefjne jako evropsky 
soudce, ktery se ndi toixze zasadou »krev za krev«, zaisadou 
zrejme spaibnou, a pfedaiva odsouzeneho 1 vraha katovi. A jiste 
by jak Datjak, .tak soudce meli vycitky svedoimi, kdyby snad 
ze soucitu usetHli vraha. A iprece, nedhasme4i stanou vraiady, 
kterydh se dopousteji pod vlivem sve predist'aivy spravedlno- 
sti, lici kazdy, kdo je pozsnial, Dajaiky jako .narofd veltni sym- 
pa'tieky. Tak pise ty^z autor, ktery tak hrozine vylfcil lov 
lebek; »Po strainsee mravm jsem povinen prfeouditi Daijakfim 

7. Pospolitost. 97 



vysoiky stupen v civilisaci . . . Loupezi a kradazi vubec ne~ 
zmaijl Jfsou i velmi veroJiodm . . . Nerekli-Ii mne rvizdy »uplnoni 
pravteb<<, aspon nelhali. Pral bych si, abveh mohl rici totez 
o Mak(jfcfck« (Str. 209—210.) 

Svedeetfvi Bockovo jest pevne podporeno sveldectvim Idy 
Pfeifferove. »Docela prizTiava<m,<< pise, »ie bych tuze rada 
zuistala mezi nimi ijeste dele. VetSiivoiii jsem shledala, ze jso*u 
pootivf, dobfi a stkrotmnf . . . mnohem vice, nez kterykoli na- 
rod mne znamy. 11 ) 

Podobne o nioh mluvil Stolze. Dajakove mivaji jea jednu 
zenu a zaiohazeji s ni dofere. Jsou velmi drmzni, ka'zdy den 
z rarna vychatzi cely Wan na ryby, na iov, nebo obdelati za~ 
hratdu, cela skupina pohro'made. Vsi tvon velke dhyie, v kaz- 
de jest tucet rsodin, neikdy i kolik set lidi bydli pokojne vedle 
sebe. Valzi si velmi svych zen, a mihiji sve deti. Roztne- 
mfize-li se nekdo, osetfuji ha zeny stridave. Zpravidk jsou 
velmi sitnidimf v jidle i pitf. Takovy jest obycejny zivot Daijaka. 

Jen by ctemare uaiavovalo, kdybyoh tu uvadel jeste dalsi 
ph'klady ze zivota divochu. Kamkoli mezi ne pKfjidame, vsmde 
najdeme sstejine spolecenske mravy, tehoz duaha solidarity. 
A p!U'stime4i se do temnct minul^ch veku, vidime tu stejny 
kmemiovy zivot, stejna sdiruzenf li'di, k vzajemine porocci, jak- 
koli primiifcrau. Proto Darwin docela pravem videl v spole- 
ceniskydh vlaistmosetech cloveka hlavniho -cimitele dalsiho jehc 
vyvolje a jeho vulgiarisujici na&ledovnici nemia'ji pravdu, 
tw«di~ ; li oipak. 

»To, ze byl olovSk slaby a ne prilis rycfely — pise Dar~ 
win — a ze nemel prkozenych zbrani afed., vse to bylo vice 
nez vyvazeno, za prve: roramovymi schopino's.tmi (ikteryeh, 
jak pioizinaJinenava na jinem .mfete, nabyl hi a vine, nebo i vy- 
lucne, k prospechu ceiku) , za druhe: spolecenskymi 
v 1 'a s t n o s t m i, ktere ho mely k toimu, aby pomahal bliz- 
nim a ti pomahali zaise jem'u.« 42 ) 

V poslednfm stoleti byl »divoch« a »jeho zivot v pri- 
mdaa&m stavti« ideaMsoivan. Dines vmk vedci zachaizeji ve 
druhou krajnost, zvlaste co nekterf pricitaji divochu vsechny 
myslitelne »zvifeci« vlastnosti, ve sve horlivo®ti, aby dokazali 

98 



zvireci puvod cloveka, pri torn neznajice sociakii sfcranku. 
ziviota ztvi-rat. Rozumi se, ze prehaoeji jeste nevedecteji, nez 
Rousseau idealisotvaL Di'vodh nenf vzorem cnosti, ale take ne 
vzorem >><diwssitivi<<. Brimitrvni clovek ma vsak jednu vlast- 
ao^Jofcgrou vytvorila a ikfarzela sama hola nazBytnost v jeho 
tezkem zapasu o zivobyti: jeho vlaisHni existence mu splyva 
v jedxio s exiisiteoci jeho lemeine. Bez ieto vlaisitoos^i by licfafevo. 
nikdy nedoispelo na vysi, na nfz dne§ jest. 

Primiti'vmf lide, jak jiz receno, tak stoioziiuji vlasflni zivot 
s zivoitem kmene, ze se kaizidy jejidh. an, ten nejbezvjfemam- 
nejsf, povazuje za zaleiito^t kmenovou. Vsechmo jejich cho- 
vani jesit Kzeno celooi faidou nepsanych prafvidel o vlafctnictvi, 
ktere j$ou plodeim jejidh spoiecme zkuSemosti o torn, co jest 
dolbre a co spa*ne, t j. co protsipiva a co akiodf jejidh kmeni. 
Ovisem, nektdy jsou krajne nesmyislne jejidh prddsfcavy, na 
nichz se zaklaidajf jepch vlasftnidke zakioany. Mnohe tkvf 
v povere. A vubec, af dela diivoch co dela, vidi jen prime 
naisieidky sveho jedmani. Nedovede predtvickifci. ucinky nepHme 
a pozdejsi, coz jsou chyby — ac tu ve vetsim merifeku — - ktere 
vytyka Benitham civi'lisoviainyaii zatkonotdarcum. Ale necht* 
jsou ty pradpisy obytejwebo zakcai'a nesmyslme ci razmrane, 
divoioh je posloucha, treba nevyhowvaly. Posloiucha je do- 
konce slepeji, inez poisloucha civilbovainy clovek zakony psame. 
Zakon femene jest m<u nabozenistvirn, jest to jeho zirwotni 
zvyk. Mysli ve vsem na Ban a neustale se omezuje a obe- 
tuje v jeho zajmu. Proh'resiMi se divoch proti mansTm p<ra~ 
vidlutn kmenovym, vystrnivajf se mu zany. Je4i pokiesek 
hruiby, traipi ho dnem i noici strach, ze priwoM na kman ne- 
jakou pohrornu. Poranil4i tnahodou nefcoho ze sveho kmene, 
a tak se idopu'stil nejhro^zn^jSihto zlocinu, jest v toim teiprve 
bidee: utece do lesu a spachal by sebevarazdu, kdyby kmen 
nesmyl jeho zlocinu tim, ze ho telessne poitiresfta ia proli)e 
trochu jeho krve. 43 ) V kimeni jest vsedhno spoleciie: kazdy 
drobet se rozdeli vSem pMtoimnyim. A je-li divo^h saim v lese, 
nezacne jisti, dokuld Waisite trifcrate neza-volal, aiby s ni«m sel 
poijifsiti kazdy, kdo bo uislysi. 4 *) 

Kraljce, v kmenu jest svrchovanyim praividlem »jeden za 

99 



vsechny«, pokud avsem saimostatna rodina jeste nepcxrusila 
kmeinove jedmoty. Ale pra-vidlo to se nevzltaihaije na souisekini 
klany ci kmeny, i kdyz jsou sdruizeny k vzajemne ochiane. 
Kazdy kmen ci Man jest jedraotlkoiu pro sebe. Jako u ptaku 
a sisaivcu jest uzemi zhsrdba prideleno jednot'livym kmenuim a 
setfi se hranic, nenf-li valka. Prejde-li nekdo na uzemi sou- 
sedfi, musi ukazati, ze nema spatnyidh umyslu. Ciim. se kdo 
hlasi'teji uivadi, tim si ho vice vazi. Ve)jde4i do olbydlf, musi 
zanechati zbran u vchcdu. Ale zadny kmen nenf povkinen, 
aby se delil o potravu s drimymi kmeny: muze, ale nenuusi. 
P-roto divoch jedma dvojim zpuisobem a jeho zivot ma dvoji 
mravni sfcramku: jsou tu vztaiiy mezi cle<ny kmene a vztahy 
k ciizincum. A »mezikimenavy« zakom se vdllmii lisi od kme- 
novetio (jako nas zakoin mezinarodini) . Pioto, kdyz doijde 
k valce, povazuji se ngjh'oinsi mkruiBnosti za nejvice hodne 
podivu 'kmene. Tafco dvoji moralka se uckziuje v celem vyvoji 
lidisfrva az podnes. My Eviropaine jsme ponekud — nifcterak 
mnoho — cdstranili ta'kto dtyoji mravnost. Ale dhizno fici, 
ze jsme sice na jedne strane potnekurf rozsffiili nasi predstavu 
solidarity — a«9pon v theorii — na cely narod a z cafeti i n\ 
druha narody, ale za to zase uvolniK pou'la solidarity ve 
vlaisitnim narode, ba i v nasich rodinach. 

'Kdyiz se v klamu oibjervila satmo'stataia rodina, porusila se 
nezlbyltoe doaa'vadni jedncita. Saimoistadna rodina zmaimena 
samtos'ta'tny majeitek a hrotnadem bchatstvi. Videli jsme, jak 
to maiprawji Eskymaci. A sotva co jest tak zaijiimiavelio, 
j ako sledovati vek za vekem ruzna zrizeni (obciny, cechy 
atd.), kterymi siroke wstvy zamysleli mcfrzeti kmenavou 
jedinotu, na vzdory vsem ciniteluwi, ktere ji chitSly roizbfti. Na 
druhe strane prvni zairodky vedeni, ktere se ofojevily v techto 
prastJarycirt diobach, k!dy se mfoily s oarodeijsitiviim, se staly 
zaise moci v mkou jeldncitlh'cu, kterou bylo ke vyaiziti proti 
lomenu. Byly peclive udirzoyainy v tsajnosti a pflredinaseny jen 
zasvecenym, v tajnych spolecnostech kouzelniku, samanu a 
kn&zi, kteri- jsou u vsech divotchu. Zaroven valky a vpady 
zplcidily vo'jensikoti autoritu a kaoty valecniku, jichiz sdruzeni; 
sc domohla velike moci. Ale v zadnem obdobi dejin lidstva 

100 



neibyly valky normalnim aftavem ziv-ota. Zatiim co se 
valecnfci navizaijem h-ufod-li a kne'zi jeji'ch jaitkam zehnali, zily 
si sifroike vnstvy ob^yklym zivotetm a delali si svcji praci. 

A pozorovati zivot lidu, studo-vati, cim si udrzoval soci- 
alni orga'nisaci, zaloizenou na jeho predstavach spravedl- 
noisti, poispolitoisti a yzajemne podipory — kratcc n<a obyce- 
jovem zakoine — i v dolbadh nejfcruteijsi theokirade ci auto- 
kracic ve state, studcvati t u bo stratuku vyvoji licfetva, jest 
dues nejvetsiin problemem a povinosti opravdove vedy o 
zivote lidstva. 



101 



poznAmky 

HI. Sospolitost u divochti. 

*) Nineteenth Century, 1888, (unor) str. 163. 

2 ) The Descent of Man, (II. vyd.) konec leap. II., str. 63, 64, 

3 ) Antropologist6, kterf pine sdilejf zmfneny nazor o cloveku, prec jen 
nekdy priznavajf, ze opice zijf v polygamnich rodinach, za vudcovstvf „sil- 
neho a iarliveho samce 4 '. Nevira, pokud se tohle tvrzeni opfra o prukazne 
tvrzenf. Ale odstavec z Brehmova Zivota zvfrat, na nejz se casto od- 
kazuje, Ize sotva povazovati za presvgdeivy. Je to ve vfieobecne stati o opi- 
cfch, ale podrobn£jsf popis jednotlivych druhu tomu spfse odporuje, nebo 
aspofi to nepotvrzuje. I o kockodanech tvrdf Brehm positivne, ze „skorem 
vidy iijf v tlupach a zrfdka v rodinach". U jinych druhu, zijkfch v pocet- 
n^ch skupinach, vidy s nekolika samci, jest ta „polygamicka rodina" jestS 
pochybn£jsf. Rozhodne jest potfebf dalsfch pozorovanf. 

4 ) Lubbock, Prehistoric Times. 5. vyd., 1890. 

5 ) Ze ledov£ pokryvka sahala tak daleko, pripoustf v&sina geologu, kterf 
se obfrali specielne* studiem ledove do by. Rusky geologicky ustav se k tomu 
nazoru priklonil, pokud jde o Rusko, a vStSina nSmeckych odbornfkti jest 
soudf tot^i o Nemecku. Zaledndnf vetsiny ustfednf nahorrif roviny ve 
Francii nernohou francouzstf geologove" popfrati, prihlednou-li zevrubneji 
k nanosum. 

G ) Prehistoric Times, str. 232, 242. 

7 ) Bachofen, Das Mutterrecht, Stuttgart 1861, Lewis H. Morgan, 
Ancient Society or Researches in the Lines of Humen Pro]- 
gress from Savagery trough Barbarism to Civilizacion, New- 
York, 1877, J. F. Mac Lennan, Studies in Ancient History, I. rada, 
nove vydanf 1886, II. fada 1896. L. Fison a A. W. Howitt, Kamila- 
roi and Kurnai, Melbourne. Tihle ctyfi spisovatele, — jak spravne po- 
znamenal Giraud Teulon — vySli sice z odliSnych faktu a odlisn^ch vSe- 
obecn^ch predstav, a postupovali ruzne, ale dosli k stejnym zaverum. Bach- 
ofen objevil matriarchal a posloupnost po matce, Morganovi vdecfme za 
rodovou soustavu malajskou a turanskou a za pozoruhodny narys hlavnfch 
obdobf lidskeho vyvoje, Mc Lennanovi za zakon exogamie a Fisonovi s Ho- 
wittem za cuadro, ci za soustavu manzelskych svazku u spolecnoslf austral- 
sk^ch. Vsichni ctyfi zjistili stejne, ze rodina vznikla z kmene. Kdyi Bach- 
ofen poprve upozornil na matriarchal ve sv£m zakladmm dfle a kdyi Mor- 
gan popsal organisaci klanu, pfi cemz oba shledali, jak jsou tyhle formy 
rozsffeny a tvrdili, ze zakony manzelstvf jsou prvym zakladem pozdejsfch 
stupnu vyvoje lidstva, tu jim vytykali, ze pfehanejf. Ale od te doby nej- 
peclivijSf studie cel6 fady badatelu o dfevnfm pravu dokazaly, ie u vsech 

10J 



kldisych piemen jsou stopy, ie piosla podobnymi stupni v^voje manielskych 
zakonu, jako platf dosud u nekterych divochu. Viz dfla Postova, Dargunova, 
Kovalevskeho, Lubbockova a cetnych nasledovniku, Lippertova, Muckeho etc. 

8 ) O Semitech a Arijcfch viz zvl. prof. M. Kovalevsty Dfevnf pravo, 
(rusky, Moskva, 1866) 7. Tez jeho pfednaSka ve Stockholmu (Tableau des 
origines et de V evolution de la famille et de la propriete, Stockholm 1 890), 
kde jest prekrasny prehled cele otazky. Viz tei A. Post, Die Geschlechts- 
genossenschaft der Urzeit, Oldenburg 1675. 

9 ) Nemuieme tu rozbfrati puvodu omezovacfch opatrenf v manielstvf. 
Poznamenavdme jen, ie i u ptaku jest skupinov^ manielstvf, podobne Mor- 
ganove havajske forme: mladf iijf pohromade, oddelene od starych. Podobne 
rozdelenf lze snad najfti i u nekterych ssavcu. Zakaz manielstvf mezi bratry 
se sestrami nevznikl ani tak z uvah o spatnych nasleddch takovych styku, 
coi se nezdd pravdepodobn6, jako nejspfte proto, aby se zabranilo pred- 
casnjrm manzelstvfm. Kdyi se iije v uzkem styku, nelze tomu zabraniti. 
Dluino jeSte podotknouti, ie vidy, jde-li o puvod novych styku, treba mfti 
na pameti, ie take divosi majf, jako my, sve „myslitele" a ucence-carodeje, 
lekare, proroky atd., kteff jsou vzdelanejSf nei siroke vrstvy. Jsouce spojeni 
v tajnych sdruienfch (coi jest take zjev v&eobecne rozSfreny) jistS vykona- 
vali mocny vliv a vnucovali zvyky, jichi vetSina kmene jeste neuznala za 
uiitecne. 

10 ) Col. Collins, ve PhilipsovS Researches in South Afrika, Lon- 
don 1828, cit. Waitzem II., 334. 

n ) Lichtenstein, Reisen in sudlichen Afrika II., 92, 97, Berlin 
1811. 

12 ) Waitz, Anthropologic der Naturvolker, II., 33£ Viz tei 
Fritsch: Die Eingeborenen Afrikas, Vratislava, 1872, 386, a 
Drei Jahre in Siid-Africa. Tei W. Bleck, A Brief Account 
of Bushmen Folklore (1875). 

13 ) Elis£e Reclus, Geographic Untverselle XIII, 475. 

14 ) P. Kolben, The Present State of the Cape of Good 
Hope (prekl. z nemciny) Londyn, 1731. I., 59, 71, 333, 336. 

16 ) Cituje Waitz, Antropologie II., 335. 

16 ) Domorodci na Sever od Sydneje, kteff mluvf reef kamilaroi, jsou 
po te strance nejlepe znami ze zakladniho dfla Lorimera Fisona a A. W. 
Howitta ,,Dals poznamky o australske soustavS trfd" v Journal of the 
Anthropological Institute, 1889, XVIII, 51, kde se ukazuje, jak 
rozSfrena je tato organisace v Australii. 

17 )The Folklore, Manners, etc, of Australian AborU 
genes, Adelaide, 1879, s. 11, 

104 



18 ) Grey, Journals of two Expeditions of Discovery in 
North-West and Western Australia, Londyn, 1841, II., 237, 
298. 

">) Bulletin de la Societe d' Anthropologic 1888, XL, 
652. (Odpovedi uvadfm strucne.) 

20 ) Bulletin de la Societe d' Anthropologic 1868, XI., 
386. 

21 ) Takovy obycej panuje take u Papuancu v Kaimansk6m zalivu. kterf 
jsou vyhlaseni poctivostf. „Nikdy se nestalo, aby Papuan nedodriel 
slibu", pravf Finsch v Neuguinea und seine Bewohner, Bremen, 
1865, str. 289. 

22 ) Izvestia Ruske zemepisne spolecnosti, 1880, 161. Sotva ktere 
cestopisne knihy nas lepe seznamf s nejmenSfmi podrobnostmi vsednfho iivota 
divochtt, jako tyto uryvky z poznamek Maklajovych. 

23 ) L. F. Martial v Mission Scientifique au Cap Horn, Parff 
186J3, I., str. 183—201. 

24 ) Vyprava kap. Holma na vychodnf Gronsko. 

25 ) V Australli si cele rody vymenovaly navzajem ieny, aby zaiehnaly 
nejakou pohromu. (Post, Studien zur Entwicklungsgesehichte 
des Familienrechtes, 1 890, 342.) VStSf pobratrenf jest jim talisma- 
nem proti pohromdm. 

2G ) Dr. H. Rink, The Escimo Tribes, str. 26, Meddelelser om 
Grdnland, XI., 1887. 

27 ) Dr. Rink, 1. c. 24, Evropanl, vyrostlf v uct£ k rfmskemu zakonu, 
zrfdka rozumejf tcto mocne kraenove autorite. .,Opravdu nenf vyjimkou, 
ale pravidlem, ie beloii, kteff pobyvali deset, dvacet let mezi Efikymaky, 
se vracejl bez valnych vedomostf o tradicnfch predstavach, na nichi jest 
zaloiena eskymacka spolecnost. Beloch, af missionar, ci obchodnfk, dogma- 
tic ky verf. ie nejniisi Evropan je lepSf nei nejlepsi domorodec". E sky- 
mac ke kmeny, str. 31. 

2B ) Dall, Alaska and its Resources, Cambridge, U. S. 1870. 

20 ) Vidcl to Dall v Aljaice, jacobsen a Ignitok v sousedstvf Behringo- 
vy uiiny. Gilbert Sproat se o torn zminuje u vancouverskych Indianu. A Dr. 
Rink, ktery lief periodicke" rozdavanf bohatstvf, jak uvedeno shora, pozna- 
menava: ,,Osobnfho bohatstvf se uifva v zasad£ proto, aby se mohlo pe- 
riodicky rozdelovati". Zminuje se (loc. cit. 31.) o torn, ie se „z t£ho2 
dflvodu osobnl majetek i nicf M (aby se udriela rovnpst). 

105 



30 ) Venjarainov, Pameti o okrsku Unaljafika, (rusky) 3 svazky, 
Petrohrad, 1840. Vytahy podava Dall, Alaska, ect. Podobne vylfcena 
jpravnost u Australcu v Nature XIII., 639. 

31 ) Jest velmi pozoruhodne, ie mnozf autofi (Middendorf, Schrenck, O. 
pinsch) lfcf skoro doslovne tak i Ostjaky a Samojedy. Ti se vain* nehadajf, 
f»ni kdyi jsou opilf. „Za sto let se udala jedina vrazda v tundre", ,,jejich 
dSti se neperou", „v tundrach muie Ieieti l£ta neco, i potrava. nebo koralka 
* nikdo se toho nedotkne", atd. Gilbert Sproat „nikdy nevidel, £e by se 
fvafi dva strfzlivi domorodci" u Indianu vancouverskych. „I jejich deti se 
^rfdka kdy perou". (Rink, loc. cit.) Atd. 

32 ) Gill, citovan v Gerland-Waitzove* Anthropologic, 641. Viz tei 
0tr. 636 — 640, kde se uvad€jf cetng prfklady lasky rodicu a dStf. 

33 ) Primitive Folk, London, 1891. 

34 ) Gerland, 1. c. 636. 

35 ) Erskine, citov. v Gerland-Waitzove Anthropologic, atr. 648. 

3fl ) W. T. Pritchard, Polynesian Reminiscenses, London, 1866, 
tr. 363. 

37 ) Ale jest pozoruhodne\ ie v pffpade rozsudku smrti nechce nikdo 
yykonati ortel. Kaidf hodf svoj kamen, nebo da ranu sekerkou, ale hledf 
peclivS, aby nezaaadil ranu smrtelnou. PozdSji skolf odsouzence knez po- 
^vatnym noiem. JestS pozdeji to dela kral, al konecne civilisace vynalezne 
Jtata. Viz o torn hluboke poznamky Bastianovy v Der Mensch in der 
Geschichte, III., (kap. Die Blutrache, str. 1 — 36.). Zbytek tohoto kme- 
iioveho zvyku se udrzel podnes, jak mi sdelil prof. E. Nys, ve vojcnske 
poprave. Do poloviny minuleho stoletl bylo zvykem nabfjeti z dvanacti pusek 
yojaku, kteff meli vykonati popravu, jedenact na ostro a jednu na slepo. 
protoze vojaci nevedeli, kdo mel tu slepou, mohl te kaidy ute'Sovati, ie 
jiebyl vrahem. 

38 ) V Africe i jinde, jest velmi rozSffenym zvykem, stane-li se nejaka 
Icradei, ie nejbliiSf rod musf nahraditi ukradenou vec a sam se ohlfzeti po 
*lodeji. A. H. Post, Afrikanische Jurisprudenz, Lipsko, 1887, 
1. 77. 

30 ) Viz prof. M. Kovalevsky, Modernf zvyky a star6 pravo (rusky) 
Moskva, 1886, II., kde jsou duleiite uvahy o tomto predmete. 

40 ) Viz C. Bock, The Head-Hunters of Borneo, London, 1881. 
Ale bylo mi sdeleno, sirem Hughem Lawem, kter^ byl po l6ta guvernerem 
jBornea, ie lfcenf „lovu lebek" v teto knize jest velmi prehnane. Sir Law 
jnluvf o Dajacfch stejne* sympaticky jako Ida. Pfeifferoya,, Poznanieniyam^ 

106 



ie take Mary Kingsleyova mluvf ve sve knize o z£padnf Africe velmi sym- 
paticky o prfslu&nfcfch kmenu Fan, kterf j&ou prohlasovani za „nejhroznej&f 
barbary". 

41 ) Ida Pfeiffer, Meine zweite Weltreise, Vfdeii, 1856, I, 116. 
Viz tef Mtiller a Temnich, Dutch Possessios in Archipelagic 
India, citov. Elis6em Reclusem v Geographie Universelle, XIII. 

42 ) Descent of Man, (2. vyd.) str. 63, 64. 

43 ) Viz Bastian, Mensch in der Geschichte, III., str. 7, tei Grey, 
1. c. II., str. 238. 

u ) Miklucha-Maklaj, 1. cit. PodobnS zvyky majf Hottentoti. 



107 



HLAVA CTVRTA 
POSPOLITOST U BARBARO 

Velke stehovdni. — Nova organisace nezbytna. — Obcina. 
— Spolecnd price. — Soudni proccdura. — Zdkon mezi- 
kmenovy. — Ukdzky ze zivota nasich soucastniku. — Bur~ 
jate. — Kabylove. — Kavkazsti horaU. — Africke kmeny. 



Nemuzeme stuctavtati prinutivni lidsbvo, aby iia nas nepu- 
sobila hldbdkym doijimem dr<uzTOst, ikterou projevovala od 
n^xflftftfififih* l^&kiu. %cwp> UiUkiVJa* -apxlrcbftjiu r \?itc£aiy 
v pozustfaitcfch nejistarsfho i pazdejsifoo kaimenneho vektu. A 
kdyz zacneme studovati divochy, kteri dosud ziji, jako zil 
necdithicky clovek, shledame, ze j'sou spolu uzce sipjati pra- 
starou oTganisaci rodovou, takze mohou sJouciti indrvidu- 
elni slabe sfly, ziti pospolu a vyvrjeti se. Clovek neni vyjim- 
koai v ,priT€ide. I on padleha velke zaisade vzajemne 
p o im o c i, iktera dava nefjlepsi vyhlidky, aby se udrzeli, tern, 
kdoi «e nejlepe vzajjemne poidporuiji v boji o zivobyti. 
K 'takovemiu usudku jsme dosli v preidcho'zidi kapitolaich. 

Ale sotva se dostaneme k vyssfmu stupni w/dSianosti a 
otaizeme se hitftarie, ktera nam jiz muze neco povedeti o 
toimhle stuipni, jsme pfekvapeni co je tu zapasu a razporu. 
Zda se, jakoby by la stara pouta roztrhana. Zda se, jako by 
kmeny bojovaly proti kmenum, rody proti rodum, jedno- 
tlrvci proti jednotlivcum. A z tohoto cliaotickeho zapasu 
nepratelskych sil vychazi lidstvo rozdvojene v tridy, zotrocene 
despoty, nozdelene ve staty, pfipravene stale k valce jedinoho 
s druhym. A odvalavaje se na tuMe foistorii, usoudi pesi- 
missibidky filosof vitezne, ze valka a ultlak jsou pravou pod- 
statou lildiske prirozenosti. 2e valka a lupicske pudy cloveka 
lze udTzeti n>a uzde jedine silnou autoritou, ktera 'vnuti tut 
a itak da nekolika malo, a vtznesenejSim lidem, pffleziitost, 
aiby pfip^a^iovali lidistvu lepsi zivot pro budoucnost. Ale 
jaklmile se blfze podfvame na vsedni zivot cloveka v histo- 
ridkem obdiabi — a to ucinilo v posledni dobe mnoho trpe- 
livych badatelu o nejstarsi'ch znzenich — hned se nam ukaze 
v jinem svelble. Nechaime-H stranou predpojiate naMedy vet- 
siny Ihistoniku i jejioh predpoveidi o diramatidkych vyhlfdlach 

111 



historic, vidime, ze ty dakiaciy, o hez se opiraji, preJianeni 
stranku zivota cloveka, venovamou zapasuim a pfedceiiuji 
stranky mirumilovne. V boaiffch a za povetri se zapomina 
na jasne a sluneene dny. I dmes jsou stejne jedmostranne ty 
tezkopadne zpravy, ktere pripiravuijeme baidowtmi dejepisci 
v nasem tifclku, u nasi'dh soudu, v ufadech st&ifclh, ba i v nasi 
beletrii a basnictvi. Vyliouji niasim potamkuim co nejibedli- 
veji kaizdou valku, vseohiio mozne intrpeni jedndfclivce, ale 
sotva se zmini o nesicetaiycih projevech vzajemne podipoiy 
a obetavosti, ktere zna kazdy z nas z vlastni zkusenosti, sotva 
si vsimnoiu, co je$t vlaistmi podstatou vsediniho naseho zi- 
vota' — naSich sociakiicih proudu a zvyku. Jaky tedy div, 
jsou-li zipravy o minulosti tak nedokona'le. Staff kronikari 
nikdy neoipoimenaili z&psiati kazdoai sebemensi valku a bedu, 
ktere sonzovialy jejich soucasmilky, ale nejmensi pozotnosti 
nevenovali zivotu Hdu, ackoli sirolke vnsibvy klidine pracojvaily, 
zatfen co se nekoMk malo lidi vecne rvalo. ELpidke basne, na- 
pisy na pomnicich, mirove smlouvy — skoro vsechny histo- 
ridce dokjunnenty maji tyz raz: jedmaji o poniseni miiru, nikoli 
vsak o mini samem. Proto i ten nejisvedomitetfsi histori'k neve- 
domky poidava zkresleny obiraz doby, kteroiu mini diiciti. Aby- 
chom obnorvili pravy pomer mezi svarem a jednoitooi, jest 
nam bedlive rozebrati na tisice drolbnydh faktfi i nejasnych 
poukazu, ktere se nahodoiu dochovaly o poizusitatcich davmych 
dob, jest nam je vyloziti s pomoci srovnavaci ethnologic, 
a kd}^ jisme jiz tolik slyseli o torn, co deUi'va lidi, muzeme 
konecne obnoviti, kamen po kameni, zase zfizeni, ktera lidi 
spoij'ujf. 

Brzy bude tfeba pfepsati dejiny v novem smeru, pfi cemz 
by se vzaly v uvahu oba ty proudy lidskeho zivota a zhodno- 
til se podil, ktery kaizdy z nich mel na vyvoji. Zatim muzeme 
pouizfti roQosahlelio prfprawieho dila, ktere vykonano v po- 
sledmich letech a podati obnoveny olbraz blaivnioh forem diru- 
heho proudu, tak zanedbavaineho. Z historickych obdobi, 
lepe znamych, muzeme uvesti nektere pfiklady vsedniho zivo- 
ta sirokyoh vrstev, abychom ukazali, jaky podil mela vzajem- 
aa pomoc v techbo obdobich. Abychom vec pfilis neroztaho- 

112 



vali, nepujtdeme az nekairi do egyptskeho, ba ani ne reckeho a 
rimdkelio starovekiu. Vzdyt' se lidstvo nevyvfjelo nepfetrrzitt, 
v jedne Fade. Nekolikrate slkomcila oivifeace rv jedne zemi, a 
jedne rasy a zacala nekde jinde, u rasy jine. Ale vzdy za- 
cina&a stej'ne, tymze roidovym zft'zenim, jak jme ji videli u 
divochu. Takze, vyj'deane-li ad pocatku dlnesnf civilisace, 
kdy zacin-ala v prvnich stoletich naseho letopoctu, u »bar- 
baru«, jak jim fiikali ftfmane, budeme miti celou stupnici 
vyvotje, poonaje radem (gen'tes) a konce dnesnimi zrizennri. 
Prikda'dum cdifcud veniirjeme dalsi stranky. 

Vedci se jeste nesjednoitili o pn'cmacih, ktere pred nejakymi 
dvema t&sici lety pu'dily ceile nairody z Asie do Evropy, coz 
skoincilo velkym sltehovanim baubaru, kteri irdelali konec za- 
p^cteii fimiske nsi. Ale jedna pri'cma se docela pfirczene vy- 
nori zemeipisci, kdyz ^ozoruje znceniny lidirtatyoh mesit v 
po-uSticli stfedoasitjisky'ch, nebo jde-H po stcpe staryoh karyt 
rek, nyni zaslyoh a po brezidi jezer, ktere jsoiu nynf pou~ 
hymi rybniky. Jest to vysychani, doicela nedavne, ktere se 
deje tak rychle, jak jsme drive ani nechteli pnpustiti. 1 ) Proti 
tomu byl clovek bezunocny. Kdyz obyvatele severozapa<diniiho 
M'Omgio'lfilka a vychodftiho Tuirkesiban'u vrdeli, ze je opoiusti 
voda, nemeli jine cesty, nez se stelioivati sirokymi ud'oli-rni, 
ktere vedly k nizinarn a vytlaciti jejich ofcyvia'teie zapadne,') 
Takto vytlacovain do Evropy kmen za kmenem, a tlacil zase 
pred sefcou jine kmeny, ktere se stehovaly po staletf 
a tam, na zapad, na vychod, hledajice nova, vice mene tr- 
vala sidliste. Za tolio stehovanf se mfsila pleimena jedno 
s druhym, domaci s pnstehovalymi, Arijci s Uraloaltajci. 
A n^bylo by divu, kdyby byla tebdy nadoibiro zasla soci- 
alni zrizeni, ktera si prinesli z rcdne zeme, kdyz se tak 
vrstvilo pleme na pleme, v Evrope i v Asia. Ale n e b y 1 a 
znicena, protste se jen zmemila, jak toho vyzaidovaly no\c 
zivrlni pedminky. 

Teutoni, Keltove, Skandinavci, Slovane a jini, kdyz prisli 
poprve «do styku s Rfmany, byli prive v precko/dnem oibdobf 
sve socialmi oirganisace. Rodove sdruzeni, zatpzeine na spo- 
lecnem, nebo domnele spolecnem puvodu je drzela pospolke 

8. PoBpolitOtt. 1 1 3 



po kolik tisicileti. Ale table sdtfu&enf mohla vyhoivovati, po 
kud neranifcly v rode saamositatiie roidiny. Ze zmkenyoh jil 
prick se v rodu vyvkovala pomalu, ale nepresrusene samo 
stafcna patriairadiaki rodina, az na konec docela zrejme zma 
menala iodmdixehii hromadeni bobatstvi a moci a dedianost 
obeho. Catste steihovani a valky z fcdbo vznikajici jen uspi- 
iovaly rozklad rodu v jednotlive rodiny, a na drdhte sffcrane 
zase rozptylenf kmanu a mfsem jich s cizimi neotbycejne 
usnackilo konecne uvokeni jednctfty, zailozene na pokrevni 
pribuiznosti. Takto byli barbari na rozcesti: bud se rody rcz- 
loizi ve voke shluky jednotlivych rodin, z nichz ty nejstarsf, 
po piiipade ty, ktere mely bohoslxizefane ukotny nebo vojen- 
skou potest a byly k tomu bohate, vnuti pak $wji aoitoritu 
druhyan, nebo se najde nova forma arganrace, zaioizena na 
nejake nove zasade. 

Mnolie kmeny nemely sisl, aby odporovaly roddadu: roz- 
padly se a zanikly pro foistoii Ale sikejsf vyd'iiely. Vylly 
z bozi zko*usky s novoai orgamifsacf: s obcinou, ktexa jo 
udrzovala pokromade po dalsich pafenact stoleti i dele. 
Vznikla norva predsfcava spdlecmeho uzemi, zaibraineho, 
nebo dxranen^ho spolecnym usilim, a nahradila mizejfcf pred- 
stavy spcAecneho pfivodu. Spelean bofooive utotivami mene 
jako spolecnf predkwe a stawaji se spile odhranci utzemi. 
Stali se bohy nebo svetoi ifeoho kterefao mfsta: »zeme« a ofoy- 
vatele splynuli v jedno. Misto drivejsich pokrevnich svazku 
vzrustaly svazky uzemni, pri cemz nova organisace byla za 
danych pomeoru v mnofaem vybodnejsi. Uznavaia neizavislcst 
rodiny, dokomce ji podporovala. Oibciina se vzdala vseho 
prava zasahovati do veci v rodmnem kruhu, uickila osobni 
iniciativu vokejsi, nestavela se proti svazkum lidi ruzneho 
puvodu a zaroven udrzovala uzky styk myslem a jednani, 
a pfi torn byla dosbi sika, aby se oprek ylaHyctervym men- 
sinam carodeju, knezf a remeskych neibo proisllavanydh va- 
le^nisu. SMa se tedy obcka zakl'adlni bunkou budooiti orga- 
nis ice a <u mmobydh narodft podrzeiia tento raz poidne's. 

Dnes jest znamo, a malokdo to popira, ze obcinu nevy- 
tvofili snad jen Slovane, ani ne jen stari Teutoni. Pfevladala 

114 



v Anglii za dob saskych i normanskych, a castecne se udr- 
zeh az do 18. stoletf. 3 ) Byl'a zaklaidem socialni omganisace 
ve starem Sk'otsku, staTem Idku a stJaar&n Walesu. Ve Fran- 
cii obcina spodeane drzeJa i pfideiwala omou pudu od 
prvnfch stoletf naseho lebop*ocitu atz do casu Tuirgoto^yich, 
ktereimi byly vesnicike 'hroanady »itu<ze hliu!6iie« a prolto je 
zrusil. Ob cilia prezila y Iitalii rfimtelkou vladu a ozila zase 
po padu rimske rise. Byla piavidlem u Skandinavcu, Slova- 
nfl, Finu (v p i 1 1 a y a a jak se zda i v k i h 1 a k u n t a) , 
u Kuroncu a Livomcu. S obcinoai v Inidii — nwmuto'u i 
dnesnf, axijskoiu i nearijskou — seznamila nas zakladni dfla 
sira Henry Mainea; obcmu u Afgancu popsal zase Elphin- 
stcne. Shledava'me se s ni u Mongolu v u 1 u s, u Kabylu 
v t h a d d a r t, >u Javancu v d e s s a, u Malajcu v k o t a 
ci t o f a * pod nejruizineijsfimi janeny v Haibesi, v Sudanu, ve 
vnitmi Ahice, u doimHiodcu oibou Amerik, u vSeoh malych 
i velkych kirenu v soiuOiStnyvi tidiomofskem. KraUce, neznaime 
jedno lidskc pleme, a«ni jediiny namod; ktery by nepiroSel ob- 
dobim obciny. Jiz to samo rniuvf pnofci tSieoocii, podle niz pry 
obcina vyrustala z nevolnkfovi. Jesit sEairsi nejvoWcitvi a nezni- 
cila ji ani poroba. Byla obdobim vyboje, prirozenym vy- 
sledkem rodo^e orgamisace, aispon u vsech tecti knenu, kterc 
mcly, a maji d'osud nejaky vyznam v dejimadh. 4 ) 

Rostla zcela priroizene a nennohJa tedy miti vSude tyz raz. 
Byla to zpravidla sdiruzemi jedmoitliivylcli rodin, latere meiy 
dorrmele tyz puvod a drzely spole&ie kus pudy. Ale u nekte- 
rych kmenu a za jisitych pomeru se rodiny sitbne rozimnoizily, 
ale nerozdeliJy se v mo/ve vetve: zily dale pospoki po pet, 
sest i sedm ppkoleni, poid tauze sitfedhoiu, ndbo nia teimze 
kusu pudy; spo'lecne hospodarily, mely spoleraia sfcada do- 
by tka, jedly poispolu u teboz kribu. Byly bo braJtce, ja4c rika 
ethnologie: »xody« nebo »nerozdeleine h ! 0(sptoidarsitivi«, jak 
je dosud znme po cede dne t v Inidii, v jiJiosllavonisike za- 
d r u z e f a nekdy i v Africe, v Americe, v Dansku, v sever- 
nfm Rusku a v zaipiadnf Francii. 6 ) U jinycih kmenu, nebo 
za jinych pomeru, jeiSte ne dofefe zmamy^ch, zusibaly rcidiny 
ntenc cetne. Vnaci, nekdy jiz i symave, opousteli hospodafstvi 

115 



jakmile se ozenili a kazdy si zalozil vlasfaii hoispodairstvi. A|e, 
&i spojeny ci ne, at! na jednom miste nebo rozhazeny J>o 
lesich, zustaly rodiny spojeny v obcine. Nekalik vsi se sesku- 
povalo v kmen, a luneny zaise v spolky krnenu. Takava soci- 
alni organisace se vyvinula u t. zv. »ba , ribaru«, kdyz se za- 
cili usazovati v Evroipe vice meine fcrvale. 

Dlouho trvalo, nez rody ci klany uizwaly nejakoai patri- 
archalni nxlinu v ntiktere cbaite, jako ooisi zvlaitaiiho. Ale 
ani pak klan neuznaval osobnibo dedictvi majetku jako 
zvlastniho pravidk. Tech nekolik veci, ktere snad patrily osob- 
ne nekomu, bylo bud' zniceino na jeho hiroibe, neJbo> s nim 
pohibeno. Obcina vtak beze vselho priipouStek, alby se hro- 
madila bohatsfcvi v jednatlive rod'ine, i aby se dedilo. Ale za 
bohatstvi se povazoval jen movity majetek: dobytek, na- 
radi, zbrane a o'bydli, ktere rovnez patfilo do te kategorie: 
»jako vsechno, co muze znicit oheii. ) Soukromebo vlastnictvi 
pudy obcina neuznaVala, nemoMa nic takOTeihio tuzinati, ne- 
uznava toho podnes. Zeme by-la spoleanym vlastinictvim 
jednoho kmcne nebo vsecih kmenu doinoromady a sanra ob- 
cina drzela cast kmenove pudy, pofkud kmen nezadal, aby 
se puda vsi vzdy znc-vu roizdeloviala. Lesy <mytily a steipi ob- 
delavaly obce, nAo aspon nekolik roidin pospolu — vzdy 
se souhlasem obce a pudu tak naibyitau dotstaly da drzby 
jedmotlive rodiny, na ctyri, dvamact i dvacet let, nacez st 
stala obecnym majfc'fckem. Soukrcrnie vlaisitnadtvi, ci drzb'> 
»navzdy« se nesiovnavala se zasatdatmi a naibozenskymi p<red- 
fctavami obciny, a:n se zasaidanroi roidiu. Teprve dtouhym vli- 
vem rimskeho prava a kreist'atnske cirkive, ktera zahy priyala 
ffmske pravni zasady, si barbari zvykli na myslenku soukro- 
meho vlastnictvi pudy. 7 ) Ale i kdyiz uznano tafcove vlast- 
nictvi ci drzba na dobu neomezeinoiu, byl maijitel jednotli- 
veho statku i naidale spoturniaokelem uhoru, lesu a pa'silivin. 
Mimo to vi'dime pri kai.de prilezitosti, zvlaste v dejinach 
Ruska, kdyz se nekolik ro»din zmoonilo pudy, paitrici kme- 
nfim, povazovanym za cizince, ze se ty rodiny brzy 
spojily a utvofily obcinu, ktera se ve treti'm ci ctvtftem poko- 
leni zaccila hlasrti k spolecneirnu pflvcidu. 

116 



Ze spolecnehc vlaistnictvi pudy se vyvinula cela fada zri~ 
zeni (castecne pfejatych z obdobi klanu), v cnech stoletich, 
nez se barbari dostiui uplne pod moc statu, zritzemych podle 
vzoru rimskeho, ci byzantskeho. Obcina nebyla jen sdruze- 
nim, ktere zarucov-vlo kazdemu jeho dil ze spoleone pudy, 
ale i sdruzenfm pro spolecne obdelavani puidy, pro vzaijem- 
nou pomcc ve vsemozjnych formach, na ccfcramu prod utoky, 
i pro dalsi rozvoj vedomo&ti, narocfeich svazku i mravinfch 
predstav. O kazdc zmene souldnkih, voijeniskyth, vycho¥nych 
i hospodarskych o'bycejfi roizhod'ov-afa vesnkka hroinrnda, li- 
dovy snem kmene nebo spolku kmenu. Protoze obec byla 
pckracova'telem jiodu, zdedil'a i vsechny jeho funk'ce. Byla 
to u n i v e r s i t a s, m i r — svet sam pro sebe. 

Ve starych rodech bylo oibycejem spolecne lo«viti, spoleone 
chytati ryby a spolecne vzdelavati oivoieee zahrady ndbo vy- 
s.tzovati ovecne stromovi. V obdobi obciny se stalo pri- 
vidlem spoleone obdelavati pudu. Prime dokl'ady toho jsdu 
oviem vzacne, a v staroveke literature maime jen neikolik 
tech stranek Diodora a Julia Cesara o obyvatelich ostrovu 
Liparskych, patficich ke kmeni keltoiberskemu a o Svevech. 
Ale ncchybi dokladu, ze se puda spoleone olbdelavala u 
■nSkterych teutenskych kmenu, u Franku, u starych Skotu, 
Iru a Wallisu. 8 ) PozdejsTch prezitku techto zvyku jest proste 
bez pectu. I ve Fram'oii, nadoibro poffmstele, bylo zvykem, 
obdelavati pudu spolecne, jeste pfed n&jiakywi ctvrt stoleti'm 
v Morbihanu (Bretonsko) . 9 ) StarowalHske c y v a r, ci spo- 
lecny pctah i spolecne obdelavani pudy, z niz se udrzovala 
mistni svatyne, jsou veci doceia obvyklofu <u nejmene civili- 
sovanych kmenu kavkazkych 10 ) , a totez je zvykem u Risky ch 
sedlaku. Mimo to jest dobfe znarno, ze mnohe kmeny 
brazilske, stredoamericike i mexicke mely v obyceji obdela- 
vati pudu spolecne a ze tyT/zvyk jest velmi rozsiren u rieikte- 
ryeh kmenu malaj-skych \ Move Kaledonii, u mnoha cer- 
nossikych kmenu atd. 11 ) Kratce, spolecne obdelavati pudu 
jest zvykem u tolika kmenu asijskych, uraloaltjaskych, cer- 
ncsskych, indianAych, malay'slkyfc'h a melanezskych, ze to 

117 



dluzno povazovati za vseobecne rc-zsifeny — ac ne jedine 
mo<zny — zpusob prkritfrviniho zemSdefctvi. 12 ) 

Spolecne obdelavati pudu vsak jeste neznamena, ze i vy- 
te/ek jest spolecny. Jiz v roidove oxgaoisaici caislto vidiime, 
kdyz se vrati cluny s plody nelbo ryibamii do visi, ze se pri- 
vezene rozdeli jedncdivyim ohlaitfrcim a »dllciu!he l miu domu«, 
kde bydli nekolik rodfoi, nelbo mlaidez, a kazldy si z toh-o pri- 
pravuije jidlo na vliastnian otwiiiti. Zivyik jftsitd spolecne v 
uzsiin krahu pribuzenstva, nebo druhu, prevlaida jiz v ran- 
nem obdobi rodovcbo zivota. A stalio se to pravidlem v ob- 
cinc. I co vyrostlo na spokicne pude se rozideUovavalo jectno- 
tiivym domacnostem, kdyz se cast ddevizdaila obeioni sypce. 
Ale tradice spole&neho jfdla <se uctive udrzovaly. Pouzilo se 
kazde prilezit-osti, vzpomi!nikc<veho eke pfedku, naTbozendkych 
slavnosti, pocafku i ukomcenf neij-akelbo dila, n-aTOzemin, sva- 
teb i pohrfcu, aby se spodeone hodiovalo. A jeSte dlouiho pc~ 
trva zvyk pohosteni pri >>obiinkach<<. Na druhe strane, i 
kdyz se prestala pole obdelavati spolecne, delala se a dela 
dosucl hromaida zemedekke pralce spolecne. Spolecne se ko- 
p.ily a opravovaly prikopy, obecmi lauky se spolecne koisily. 
Jest r»ri priklad millo se poidiva'ti jak se v ruislke vsi kosi 
louka: kazdy sekac chice predtetilhaiouti druheho, zeny zase 
shrnbuji a prevraceji trav,u a davajf do kupek; tu jest vildeti, 
jak by lide roohli a meli -pFacovati. Seno se v takovem pn- 
padc rozdeli jednotiivym hospoida&ftv&n a rozumf se, ze si 
zadny nesmi vziti ze souserforvy hroim'aidy beiz dovolenf. Ale 
toihle pravidlo jest oimezeno u ka«vkaizskydi Osetiincu, a stoji 
vcru za zminku. Kdyz kubacka ohlaiuje prfclioid jara a kldyz 
se louky zase zelenaji, muze si kazdy, kdo potrobuje, vziti 
ze sousedovy hromady sena co potreibuje pro dobytek. 13 ) 
Tak se uplatnixji star a prava obce, na dukaz, jak proti- 
chudny lidske pfirozenosti jest neomezeny individualism. 

Pfistane-li Evropan na nakteirem os'fcru'vfcu v Tiaheim oke- 
anu a zamiri4i ke skujpine paJem, poidivf se, ze vemiicky jscu 
spojeny cesitaani, dlazidenymi velkymi kaimeny, alby mohli 
bdsf domorodci pohoidlne choidiW, jako byly asi ty »stare 
cesty« ve svycarskych horach. Tyhle cesty staveli »bar- 

116 



bark po cele Evrope, a jen kdo cestioval v divokyicih, nidce 
obydlcnych zernfch, daleko od hlaivmiclh cest, podhopi jak 
se patri, co oferovske prace bylo vyk'omaiti barbairtskyim obcfm, 
nez se zarfdily v lesnatyoh a bazinatyicfo cKwoofoaich, jak^mi 
byla Evropa asi pfdd dVema tbid lety. Jednotlive roidimy, 
bez nastroju a samy slabe, mebyly by toho dokafcaly, disvo- 
cina by je byla pofaltila. Jen obciny, pracujici spolecne, 
mohly zinoci pradosy, mocaly a nekonecme stepi. B'aTbarske 
obce sUively hrubc cesty, zrizio'vaily prfvoizy, dfevene mosty, 
ktere se v zime rozebraly a zase po«taivily po jawiioh povod- 
nich, ochranne hraze a kotove hradby kolem vsi, zemni valy 
a pevnuistky, po ceil em uzemi. A kdyi se obec tuze rozmnc- 
iila, oddelila se od ni nova vetev. Nova olbec se r-oizimabala 
nckde dale, a tak clovSk vie a vice ovlaicbl lesy a sltepi. 
Evropske narody vlasbne vyroistly z takofvyicli n-ov^cih a no 
vych ra<tolesti ofecin. Posuld se ruSti sedlaci, nejaou-li docela 
znireni bidou, stehmji vzdy v celycb obcitoh, obdelaivaji pudu 
a stavf si domy spolecine, neohf se usaidf na brefcidh Awuuru 
ci v Manitoba I Anglicane, kdyz zacali osidlovati Ameriku, 
se vracivali k stare somistaive, seslkiupovaili se v obciny. 14 ) 

Obcina byla hktvini z'brani baxlbaru v tezkych bojflch s 
nepfatelskou pilrctd'oiu. Ale byk take po'utan, kiterym se 
chranih, aby si je nepofdrobili ti nejtefay>fcre»jisi t ci ndjsilbejii, 
jak se to mohlo Ichice stati v diobach tak boiuitevyich. Badbar, 
ktery bojuje a zaibfji z poinhelhlo rozimam, jeslt smySlenkjou, 
jako »krvezfznivy« divocih. Skuitecny baorbar naopak zid v 
cele rade znzeni, ktera se stara'la, co by nuoblo prospfvati, 
nebo skoditi kmenu ci skupine kmenu, zn'zeni ta se uctive 
udrzevara z pokoleni do pckoleni v pruiporvedfch neb zpe- 
vech, v pfislovydh ci triia'dacih, v semtencicih a naiucenick 
Cim vice je studujeme, tim vice poznavame, jak uzke svazky 
spojovaly lidi v jejich vsich. Vznikl-li nejaky spor mezi 
dvema, vlozila se do toho obec, a za urazku cele obce i 
pwredku se povazovaly i nadavky, ktere snad padly v hadce. 
Napravovalo se to adgkodmym, jaik posbrzenemu, tak obci. 16 ) 
A skoncila-li hadka rvack-ou a ranami, byl ka3dy dWak, 
ktery se do toho newkyzil, potvazovan za spoliupaohaJtele. lft ) 

119 



V ternje divchiu vedeino soudnictvi. Kaz<dy spo.r se pred- 
lozil nejprve rozhodfciim a obycejne se tu i unwxial, takze 
rozhodci byli dulezitym cini-telem v barbarske spoleonosti. 
Ale byl-Ii pnpad tuze vaziny, ze se takta nemioM urovmati, 
pfiael pred vesnkko>u hro'madu, ktea mela »na , j fti vyroka 
a vynesla jej podrrnnehe, t. j.: »zapla , ti se fca a ta pokaita, 
dckaze-li se, ze se to a to spaohalo«, a dokaizati, 2e se to 
stalo ci nestalo, melo sest ci dvanact lidi, kten to odpfi- 
sahli. Teprve, kdyz se dve rady pfiisezhych sveldku neshodily, 
prikrocilo se k »bozirmi sd'uidu«. Uvedeny posKup, ktery se 
udrzel nepfelrzite pros dva tisice let, mkivi sam za cele 
knihy, ukazuje, jak blizko si stall vsichni obyvatele obciny. 
A to mimo r.ira»vni vaihu veisinidke horomady neibylo autority, 
ktera by prc^eidla jejf rozhodtmiti. Obec m'cihla pohfoiziti 
ttm, ze by neposkianeho postavila mimo zakon, ale to byla 
zbr-aii dvcjisecna. Nesipokojenec mohll prcisite proMasiti, ze 
opusti kmen a pujde k jinernu — coz byla nestraSnejsi 
hrczba, ktera by byla priinesla vseimoizne nefitesti kmenu, kte- 
ry se nezachoval pelkne k svemiu pri'sksniku. 17 ) Byla proste 
»nemyslitelne\<, jak dobre rekl Henry Maine, alby se nekdo 
posbvil proiti spTavedliiverrju uisneseni podle obycejoiveho 
prava, jeito >zakon, mravinost a jadinani« nebylo lize oidde- 
lovati jedno od druheho v tdhdeijsi'ch. dobadh. 18 ) Mraivni 
autorita obce byla tafcova, ze i mnohem pazidciji, kldy byly 
pombeny feudalni slechitou, udoiely si obciny svoiji pravo- 
moc soudni: dcvolo'valy pano'vi, nebo jeho zastupci, aby 
jen »nalezl« uvedeny podmfneny vyjnok v sotuhlaisu s oby- 
cejovym pravem, na nejz pffeaihal a poikutou (if red), ktepi 
pripadla obci, si vybfraly saimy. A po dloiufoou dobu se sam 
feudalni pan podrizoival v oibecnicih vececfo rozfoodwuti ves- 
nicke hromady, byl-K spokdrzitelem pfebyltecne pudy obec- 
ni. At byl svetskym nebo doicho-vnim slechticem, bylo se mu 
podfiditi vesnicke hnoimade : » W er daselfest Wasser 
u n d W e i d gcnus'st, muss g e h o r s <a m s e i n«. 
(»Kdo tu ma pxavo na vodu a pais)tvu murf poslouich;aiti«) f 
bylo stare rceni. 

Jeste v dobe, kdy seidlaoi byli jiz jek> nevokiky, byl 

120 



slechtic povinnovan, aby se dostavil pfed vesnickou hramadiu, 
byl-H predvolan/") 

Jak vidno, neliSili se barbafi svymi predsitatvaimd spravedl- 
nosti tuze od divochu. Byli rovnez nazoru, ze vrazdu jest 
trestati smrtf vraba, 2e kazdou rami nmbno odipla.titi steijnou 
ranou, a ze poskozena rodina ma vykoniatoi rodboldmiuti podle 
obycejoveho prava. To bylia svafta povimost, povinosft k pfed- 
kum, kterou bylo vykonati za bileho dne, aby to byio vsem 
izjevno, nikdy tajne. Proto nejvzleitnejif jsou ty strainky sag, 
a epicke poesie vifbec, fctere oislaivuji domnelou spaia<veid ( linost. 
Sirni bohove naporniahali teto spravedlmoisiti. Ale hi'avinim 
rysem barbarske justice jest, oimeziti jednak pocet osob, kltere 
by se mohly dcetati do spoiru, a na druhe straine odstramiti 
hrubou ptedstavu: »krev za krev« a »ranu za .ranui«, a na- 
hraiditi ji odlkoidnym. Baribarsike zalkoniky — sbiiky pravidel 
obycejoveho zakona, psane pro potirebu souidcu — »zprvu 
dovolovaly, pak podporcjvaly a komecme prik)azOTa.ly« od- 
skcdne mfsto kievim msty. 20 ) Ale teMe nahralde naipirosfco ne- 
porozumeli, kdoz ji vykladaji jako nejakou pokutu o licenci 
pro bohace, aby si mohi delati co by dh'tel. Penezka nalwrada 
(w erg eld), neco zcela jineho, nez pokuta (fred) 21 ), 
by la cbycejne tak vysoka za vsechny nasilne cimy, ze jiste k 
n<im nikoho nepovzbu'zovala. Za vraizfdu pfesalhovala i ten 
nejvetsi majetek vraha. >>Os>mnadkirate oisiraiadt krav«, jest 
nadir \ da u Osetincu, ktenff neiwneiji poici'tati pres csmmact, 
kdezto u kmenu ahrickych jest 800 krav nebo 1 00 veMauidu 
s mladaty, nebo 4!6 ovci u kmeaiu chuidsich. 22 ) Ve vetsine 
pripadu nebylo vubec mozno zaplatiti odskodne, takze vra- 
hovi nezbyvalo, nez se kaiti a tak cibmekciti poSkozencoi ro- 
dinu, aby ho adoptovaia. Podneis, kdyz na Kamikaze sfcomri 
nejaky spor rodin, pachatel se dotyka rty prsu nejstarsf 
zeny kmenc a tak se stava »«oukio»je(n)ceim« vsech imizu poSko- 
zene rodiny. 23 ) U fetnych kmenu airidkyclh muisf paichiatel 
dati dceru, nebo sestru za mamze'lScu nekomu z polkotzene 
rodiny, a u jinych zase jest se mu ozeaiiti s "vdofvou zaibitelho; 
ve vsech tech pffpadech se stawva clenem rotdiny, a jesft bran 
na radu pfi vsech diilezityoh zalefzitoisitedh rodiny. 24 ) 

121 



Bairbari byli daleci, aby si nejak nevazili lidslkelbo zivota, 
a surove treaty, zavedene pozdeji svetaikym i pancyvniickyni 
pravem, pod: vlivem rimskym a byzantskym, byly jim nezna- 
my. Pripojultel-li sasky zikooiik brest smrti ponekud nekyme- 
zeneji, i za zharstvf a luipicsitvi, byl v jinycih batrfbiarskych 
zakonicfch zaveden vyslovne jen na zradu vlastnfho kmene, 
nebo n:i rouhani spolecnym boihum, ndbot! jen talk je bylo 
Ize usmiriti. 

To vsechno jest, jak vidno, hodne vzdaleno domunele 
»mr:ivni nevazanosti« barbaxu. Naopiak, nrmsfime jen obdi- 
vo-vati hlubokfc mravnf zasady, vytvofene v neijsltoaTsfcih oibci- 
nach, jak se jevf ve wallesskych triadach, v legeirodatih o 
kradi A-rtusofvi, ve zkazkacli Brehaniu, 25 ) v sta>rycli nemec- 
kych legendach atd., nebo i v povestedh dneiSntoh, biairlbiar- 
skych kmeniu. George Daisenft ve svem uvodu k »'Povesti 
o spalenem N z >i 1 u«, docela spravne shormije tyhle 
vhstnosti Normanna, *ak se jevf v sagaicfo: 

»Konati, co ma, poctive a jafco <m<uz, ndbaiti se zadlneho 
nepfitele, zloducha nebo asiudiir, jedna'ti raziliodjie a udfttoie, 
chovati se slusne a veikomyslne k pfateluim a pribaiznym. 
Jednati tvrde a nevlidne s neprateJi (kteriiz jsou pod 1 e x 
t a 1 i o n i s) , ale i vuci nim zadho<vafvati vseciiny zavaifky . 
Nebyti verolomny, nebyti klepaf ani pomlotuvac. Nefflcati 
nic o nikc-m, co by se neodvazil rici primo do ocf. Nevyfamti 
od prahu nikoho-, kdo hleda jfdlo, nebo prfs-treSf, i kJdyfcy 
to byl nepritel. 26 ) 

Tytez zasa/dy, ba jeste leipsf, najplnuji waMesskoii epiickou 
poesii i triady. JednVa »padle miirne priro»zeno<$iti a podle 
zasad slusnosti« af jde o nepfatele ci pfatele, a »naprav | o(v , ati 
krivdu«, jsou nejhlav.n»*j$f poviimcslti muize; »izilo jest ssmrt. 
dobro jest zivot«, \ola basnicky zakonoklarce. 27 ) »Svet by 
byl bliznivy, kdyby se poctive neslibovala« — pravf bre- 
hoiisky zakon. A skromny sam-anisticky Mordvin, kdyz byl 
vyclwalcval tytez vlastnosfci, doidava k tomu ve svycfo zasa- 
dacli oibycejoiveho prava, ze: »!mezi scmiseidy jiso-u krav?a i 
dc'jnik &poleone«, ze: »(kravu jest dojiti piro sebe a toho, 'kdo 
pozada o mleko«, ze: »tel'o ditete zcervena od rany, ale kdo 

122 



je uihocKl, cervena stuidem« L>8 ) atd. Cele stony by se moMy 
na'pilmiti pc.dcbnyami zasadaimi, fctere vyslovili a jichiz se drzi 
»baT«baim«. 

Jeste jeden rys stare cbciny zasluhuje zvlastni pozornosti. 
ToiDiz/ze neueitale sifil okruh lidi, jez poji s-olidarita. Nejen 
ze se spojily drobne kmeny ve velky kmen, ale i saimy velke 
kmeny se sipojily ve svazky. Nekte<re ty svazky byly tak 
pevine, ze VandaLorve, kdyz cast jejiich kmemofve federace 
opusltila Ryn a odesla do Spanelska a Afrfky, po Styrwret let 
iroevstowpili nia jeji uzemi a do cpustenyc/h vsi, a«z se vratili 
posl'ove a oimamiK, ze se vysteihovalf spojonci nemfnf vratiti. 
U jinyioh bauibaTu zase caisit kmene obdelavala pudu a diruha 
bojiovak na hranicidi nelbo za hraniicemi spoleoneho uzemi. 
Svazy nekolika kmenu byly docela cibvyklo-u veci. Sigam- 
berove se spojovali s Gherusky a Suevy, Kvadove se Sar- 
nuaity, Sarmate s Alany, Karpy a Humy. Poizdeji vidime, 
jak se -tvcfi poznenaihk pojem naroda v Evroipe, daivno pred 
tim, nez vzniklo vubec neco podobmeho statu, kdekoli na 
uzemi zalbranem barbary. Tyhle naro»dy — neizef oidrici 
jmeiua naroida mierovinzske Francii, nebo Rusku v XI. a 
XII. stol. — spoijoval spiolecny jaizyk a tiaha dohodia jedno- 
tlkycih droibnydi republik, ze si vyberoiu nacelmiky jen 
z urate roidiny. 

Jiste to neslo bez valek — stefhovami zroamema valku — 
ale sir Henry Maine jiz pine dokazal v poizoffiuhoidne studii 
o kmenovem puvodu mezinarodniho zakona, ze: »clovek ne- 
byl nikdy tak ukimiifcny, aini tak omezeny, aby se vrhl do ne- 
bezpeci jako jest valka, a nesnazil se predejiti tomu«, a 
ukazal, jak jest neobycejne »mnohb starych znzenf, ktera ne- 
so-u zaruky taho, ze byla urcema, aby zabranila valce, nebo 
vec urovnati jinak.« 29 ) Clovek jest oipravdu tak dalek toho, 
aby byl tvorem valky miloiMnym, jak se za *o ma, ze kdyz 
se barbafi jednou usaldili, oidvyfeli si valecne zvyky tak rychle, 
ze jim za kraitko nezbylo, nez aby si vydrzorvali zvlastni na- 
celniky se zvlaitnf s c b o 1 a e cili dfrutzbou vailecniku, kteii 
by je ebiranili pfed moznymi naijezdy. Radeji poikojtne praco- 
vali nez valcili, az ta mininmilovnoisit byla pffcinou, ze vzniklo 

123 



zrv'lastmi valecne remeslo, ooz pak poizdeji vedlo k nevokictu' 
a vyvoflaio vsechny ty valky ve »«9tatnim oibdobi« lidskych 



Dejepis jen velmi ofbtizne reatamruje zrfzeni ba<rbarfi. Na 
kazidem kroku se ocitne histomk pired nejakou nejasnou na- 
rafikou, kteire nedovede vysvetlifci doklady, ktere ma po nice. 
Ak ralzeim se osrvetli mkukst, vezmeme-li na potaz zrizenf 
nescetoyidh kmenu, ktere dosuid ziji skoro v teze sociaki 
orgainiisaci, jako niasi baiibarsti pfedkcwe. Tu zase mame po- 
tilze s vyibeirem, protoee tadhomorske osfcrovy, asijske stepi a 
plane africke jsou doopravdy historickym museem s ukaz- 
kami -vsennozniydh precboictaych sbupiiu, kterymi proSlo Ikfetvo, 
pociaiaje divoi&kym radem az k staltni organisaici. Vsknaieme 
si zde jen nekolika ukatzek. Vetameme-li takovoai obciiuu nvc»i- 
golbkycih Boiajjatu, zvlaste z kudiniske sitepi na hoimi Lene, 
kde nebyli tak poid vlivem ruskym, maime pfed sebou pekneho 
predstavitele ba<rbaru v pfechoidnim olbdobi mezi drovem do- 
bylka a zemedelsfcvim. 30 ) Tito Burjate ziji stale v »rodech« 1 
t. j. aickoli zenaty syn zije v jine ciiate, zttatavaji jecbodrVe 
ch.aty aapon po tri pokoleni na temze kusu pudy a »ro<d« 
pratcuje poispolite na svyoh po'lich, jest spaleonym majitelem 
spojenydh hoiapodafsitvi a dobytfca i pastviisek pro telata 
(koaisky ohraizene pudy, na nf£ rasfce mekka trava). Zpra- 
vidia ji kazida chata sama p*o sebe, ale kdyz se opeka 
maso, hicduje spolecne dvacet az seidesalt pnshiSniku spajene- 
lio fooispoidafetvi. Nekolik sdruienych hosipodarstivi, ktexa ziji 
v jednom foouifu i nekolik malych rodiin, usazenych v teze vsi 
— vetsinoiu zbytky hoapodafstvf, drive spojenych, ktera se 
Tiafoodoiu roizesk — tvoK u 1 y ci obcinu, nekcilik »tilu« tvon 
fcmen a ctyricetsest kmenu na kudimske stepi jest spojeno ve 
svaiz. Nekolik kmenu utvan svaiz, mensi ci vetsi, pcdle toho, 
jak to zada zivlasifcni potfdba. Zde neznaji soukromeiho vlast- 
nidbvi pudy, puda jest spolecnym roajetkem uflu, ci spise 
celeho svaz«u a podle potfeby se puida pridel'uije jednotliivym 
ulfim na lidovem snemu kmene, a mezi ctyficet sest kmenu 
na lido'vem shromai'deni celeho svazu kmenu. Stojf za zmk- 
ku, ze stejna organisace jest u 250.000 BuTJatu vychodo- 

124 



sibiiflskych, ac byli pod ruakym panstvi-m cela tfi stoleti a 
jsou dobfe obeiznameni s ruskymi zfizemimi. 

Pres to se u Burjatu bobiatstvi zaiiy netfomonieTne roz- 
delilo, av'laste co ruska vlaida zacala delati talk dulezitymi 
jejicih taise (knizata), kteore uznala za odpofvedne vybi- 
race dani a za pfedstatvitele svazu kmanu v jeho spravnim, 
ba i obiahioidiniini pomeru k Ruisku. Nekoilik li/di tedy muze 
zlboliataiouiti rozananitymi cesitaimi, pri tcim vadein cbufdine velka 
vdtsina, jezbo si Rusove privlaistnuji burja'tskou pfrdu. Ale 
u Bunjaitu, zvlaste kudinsikycih, jest zvykem — a zvyk jest 
silnejsf porava — pozbude-Ji nektera radina dobyitka, ze do- 
sttame o<d bohafosich nejakcu tu kravu a kone, a'by si zase 
poanoMa. Nema-li nelktery cbuidak rodiny, ji spohi se sou- 
sedy: vejde do cfoaty, sedne si k obni — po praivu a ne 
z dcbTCcmncsti — a vezme si sv&j dil jfdla, latere se jiz 
peclive raz-delilo na sitejne dily. A spi tarn, kde vecefel. 
ZSoraftlka, kdyz Ruisove dobyii Sibire, byli tak prdkvapeni 
komunistickymi obyceji Burjatu, ze je nazvali »bratskije« tj. 
brafoske a oznamili do Moiskvy: »U nich jest visedhmo spo- 
leane, \Sechnjo co maiji, drzi spoleone.<< JeSte nyni, kdy lensti 
Bur j ate prodavaji svoji psenici i nejaky ten doibytek ruskemu 
fezniku, pfece jen rodiny »u 1 u« ci kmene daivaji pse- 
nici i dobytek dchroraaidy a prodava'ji to najednou. Kazdy 
u 1 ma take je§te sypky, aby se mofalo obili p&ijcoivaiti, kdyz 
jest ricuize, ma spolecnou pekarnu (four banal staryoh 
rVawo'uiziskyich obcf) a cbecnifoo kavare, k'tery nedostava nic 
za praci pro obec, jsa jejim clenem, jako kavar indickych 
vsf. 31 ) Pracu|je zdarma a dela-li v prazidme cluvili tepane a 
poisftrilbfene plfsky, ktere Burjate uzivaji ua ozdiotbu satu, muze 
je prikiziltoisJbne pircdaiti zene z jinebo klanu, ale zene sveho 
kmene ami ceitku jen darOTati. V obci same nelze ani pro- 
davati, ani kupcvati, a pravidl'o to jest tak prisne, ze kdyz 
si zam-oznej'si rddina na'jime delnika, mosi to byti delnik z ji- 
neho kmene nebo Rus. Roizumi se, ze to nedelaji jen Burjate, 
jesit to tak vseobecne rozsifeno u mcidomi'cb barbaru, Asijcfi 
i Umaloakafjcu, ze to jiste bylo vieobecne zaivedeno i u nasiich 
pfedku. 

125 



Spoleane citeni ve sfvaizjku bmeno'vem se udmzoi'je spolecinyimi 
zajimy kmemu, spodecnymi snemy i skvnostmi, ktere se oby- 
cejne konaji v dobe kmeno<veihio shromazd&ii. Ale tytez city 
udrzuje take jine zfizeni, aba, ci spolecny lov, coz jest 
upciminikou na pTadavne doiby. Kazdebo podzimiku se sejide 
ctyficetsesit rodu kudinskyoh na takovy lov a koriat se roz- 
delf vsem rodinam. Mimo to se obcas poraidaji i narodni 
a b ( a, ajby se upevnila j adnata burja'bskerio naroda. V torn 
prfpade jsou vsechny burjatske kmeny, roztrousene na sta mil 
zapadne i vyohodne od jezera bajkaldkeho, povimny, vyslati 
k tcimu sive Wecke zaisbupce. Sejde se na tisice lidu, kaidy 
se zasobou na cely mesic. Podil jeoWho jako drufoeho musi 
byiti sftejny, a nez se vSecbny ty dily dajf dohiromady, zvazj 
je zvO'leny atarli (ale jen »v ruce«, vahy by znesveltiily stary 
zvyk!). Pak se lavci mzdelf ve skupiny po clvaceiti a zaone 
se lovito poid'le urcenehio ptlanu. Teimito aba ozivuje cely 
burjatsky narod epickou tradici dob, kdy byl mocnym sva- 
zem, Podavaim, ze podobne spcilecne honby jsou zcela ob- 
vykle u Inddainu, u Cinanfi na b-rezdch Usury (Kada). 3? ) 
Bairbiairy, jeSte pokrocilejsiimi v zemedelstvf, j<sou Kabyl'ove, 
jejichz zivotni obyceje byly velmi dobre popsany dvema fran- 
couzskyimi badateli. 33 ) Jejich pole, zavlaiovana a rnvojena, 
jisou dobre vzidelavania a na sitrainich jeisit zryit kaizdy kousicek 
puidy. Kaibylove zaizili mnoliou zmenu ve svych dejinach: 
aejakou dofou se drzeli mioaleminskeho prava dedidkeho, ale 
nelibilo se jim, vratili se tedy pred 1 50 lety k staremu kme- 
nwemu praftm obycejovemoi. Proto jest u nidh srni«ena po- 
zemkova drzlba, vadle soukrome puidy jest puda obecnf. Za- 
kladam jejicli otrganisace jest posfuid obcima, th a d dart, jiz 
tvoff obycejme nekolik rodu (c ha rub a), o'dviolavajjicioh 
se ina spolecny p&vod, nebo jest z malych rodin, ruizneho puvo- 
du. Nekolik vsi tvori kHany nebo kmeny (a or c h) , a nekolik 
kmenu dala ziase svaz (t h a Ik* e b i 1 1) . A nelkolilk takovych 
avazu nelkdy utvon Kgu, hlai\ne na obtranu. 

Kabylove nezjnaji »a<utority, vyjfanaje autority dzemmaje, ci 
vesnidke hromady. Te se iicastni vliohni doispelf, pod sirym 
nebem, nebo ve zvlasitan budove s kamcawiyimi sedatky* i 

426 



rozfoocLnaiti dzemirnaje 3 sou ovSeim jednomyslna, 1. j. tak 
'dloanho se jedna veci, ai vSicfani soufolasi s usmeseniin, nebo 
se mv. padridi. Ponewdz obcina nema aiutority, kteara by 
'vynutila, aby se potsloucha'Io rozhodimiiti, positupavalo se uve- 
denym zpusobem vsude, kde byly cbciny, a dela se to doidmes 
tarn, kde se zachovaly, I. j. u nekolika set milionu lidi po ce- 
lem svete. Dzemmaje jmenuje sve vykonne organy: starsiho, 
pisare a pokkdnika, urcuje poplatky, a rozdeluje obecni pudu 
i rozvrhuje praci, vefeine potrebnou. Mnoho prace se dela 
spolecne; obcina sfta-vi cesty, stiictae, zavodnoyaci kanaly, 
pevtnitetky na obranu pred kipiici, oihrady. Kimen zase stavi 
silnice, velke mesi'ty a velka trziste. Dosud se udrzuji znamky 
sjpolecineho obdelavani puidy, domy stavi viskhiu spolecne. 
muzi i zeny ze vsi* nebo aspon vyponiaihaji. »Vypoimoc« iest 
vubec cbvykla a saha se k ni neustale pri poilnicih pracich, 
na zne atd. Kazda obec ma sveho kovare, ktery uziva casti 
obecni pudy a pracuje pro celou obec. Kdyz se blfif doba 
polnicb praci. ide po vsech stavenidh a opravnje . nafadf a 
pluhy docela zdarma, proltoze detati nove Dluhy se povazuje 
za dil-o botawmile, ktere se nesoni platiti penezi, nebo vubec 
nejakoiu imzdciu. 

Jiei'to Kabylove jiz melu soiufcrome vilasitniotvi, maji 
pvseim mezi sebou bo'hate i druide. Ale jako lide, 
zijici neustale poispolu, a kteff vedii, jak se clavek stava cifou- 
dakem, divaji se tu na chuidobu, jako na nebodu, ktera mfize 
stihnouti kazdeho. aNefikej, ze nepujdes s zebrackou noli, 
nebo ze nebuides zavfen«, jest prfelovi ruskych sedlatu. 
Kabylove se tim fidi, a neni take roizdilu v choivaini boba- 
teho a chudeho. Potrebuje-li chudy »vypomoc«, obdela mu 
ten bchatsi puidu, a chudy mu to zase oplati. 31 ) Mimo to 
dzeiramaje tudrzuje nejake zahrady a pole, obdelava spo- 
lecne, na vyzivu tech nejchudsich. Podobne zvyky se stale 
udrzaji. Preitoze by si ditiide rcdiny oiemoiMy koupiti masa, 
kupuje se tedy z pokut nebo z daru, pripadnuvsich dzem- 
maji nebo z poplatku za uzivanf obecnich nadrzi na olivovy 
olej a rozdelf se rovnym dilem ysem, kdoz si je nemohou 
koupiti sami.. A poraiziMi ai nSjaka ro'dina ovci ci byka . v 

J.27 



den, kdy neni trh, vyvolava to obecni vyvolavac po vsi, aby 
si kazdy nemociiy a tebotae zeny mohli cp/aUriti co potfebuji. 
2ajvoI Kabylu lest tedy napdmen -vzajjemmou podporou a 
uvidi-li nektery z nich, nSkde na cesitfacfc jineho Kabyia v 
nesnazich, jest povinnen mu pomoci, i kdyby ho to stalo j-meni 
a zivot; neudelal-li to, muze si stezovafa dzemimaja tofao, je- 
muz nebyl.i poskytnvta pcmoc a dzemwiaja sobce hned skodu 
unpravf. Tu mame zvyfc, ktery jest znaim vsem, kdoz s&uduji 
stfedoveke cechy kupedke. Kaizdy cizinec, ktery prijde do 
kabylske vsi, ma pravo aby se mu doistad'O pristresi v zime 
a jeho konc se mohou kdyikodi pasti na obecni pude po 
ctyriadwicet hodin. Ale je-!i v nejake nouzi, muze pocftati 
na neomezenou podpoiu. Ink kdyz byil velky hlad v letech 
1867 — 8 pfijali a zivili Kabylove* vsechiny, kdoz se uchylili 
do je]ich vsi, af to byl 'idokoli. V okidcu dellysskem ziveno 
tnklo asi 12 tisic lidi, kteff sem pfisli ze vlech kouitu Alzir- 
ska b\ i M-iroka. Kdezto po celem Alziru umirali lide hla- 
dem, neumrel tak u Kabylu ami jediny aWek, Dzemmaje 
$e ; zbavovaly nejiiutnejlich veci, organisavaly powicc, ne- 
zaddjice hejmensiho na vlade, ani si nestezovaly: povazov&ly 
to z* prirozenou poivino'St. Kdezto mezi evropiskymi osadniky 
bylo treba vsemoznych poHcejnidh oip»aftrenf proti zkdejum 
a nepofadkum, za takoveho navalu cizincu, obeSla se uzemi 
Kabylu bez toho: dzemmaje nepotfebiovailia pomoc am o- 
ohrainu od nikoho. 38 ) 

Jen zb£zne se zminim jestc o dvau jinyioh velezajimavych 
zjevech kabylskebo zivofcn: o anaja, t. j. ochrame studni, 
kanalu, mesit, trzilsf, nekterycli cest a*d. v pripade vaiky 
aosof. A ti >a j a jest souhim zfizeni, jez maiji zimeasiti 
zlo valky a zia'braniti spo<ru;m. Tak jest a m a j a na pr. tr- 
zistem zviaste na poimezi, kde se schazeji Kabylove a cizinci: 
tu nesmf nikido nusiti verejny po'koj a vzniknou-li nejake ne- 
nepokoije, jsou hned pofclafeny ciizinci, kten se tu sesli na 
trfe. Amia j a jest za valky i cesta, po niz chodi zeny ze 
ved ke situidni atd. So f jest zaise ve'limi roziffena forma sdru- 
zemi, podoba se ponekiud stf edovSkym Biiirgischaften 
ndb G e g i 1 d e n, nebo i spolecncsiteim k vzaijeimine podpofe 

128 



i pro jiiie poifereby pofetitike, dusevni i, cito've, na nez nestaci 
uzexxiiiif oirgainiisace vsi, fcmene ndbo sdruzeini knrenoveho. 
Sia f nezma kramic. ma clemy v nejruzinejisiidli vsidh, ba i mezi 
cizitnici, a chraini je ve vscch moznydi pnfoodaich zivoba. Jest 
to vfibeic poikus, aiby se uzeanpf seslkupeni dcipimilo neuzemi- 
niim, talkie by se upL'aitnily vsechny pribuzine zajmy bez zfete- 
le ma hraffiice. Tak tedy jiz v ba'rbarsikem davinoveku vzniklo 
svcibcdme mezkiarodni sdruizeni oscbnich za»jmu a idei, 
ktetez povazuijeime zia nejlepsi zjev dmeSni doby. 

U kavkazkycfo horalu mame jk.o'u, neobycejne rozsahlou 
skuipinu podobmycb priikiadu. Pitobadoiv dindfof zvyky Ose- 
tacu — jejidh adruzeme rodmy a obciny i prddatavy spra- 
ved'foioisiti — moM pwrfeshr Maxim Kovialevsiky v pozoru- 
hodne knize »M -odeTin' o b y c e j a s 't a r y zako n«, 
s l ed ; C'vati k-rclk za krckem pcd'cbma ustainoveni staiycih bar- 
fa arskyicih zalkcniku, a sfcudovati i poealt'ky feudaliismu. U ji- 
nycih kavikazikydh kmenu se nam neikdy niadkylbne pfilezitost 
nahle'diiiG'uIti do polca^ku oLciny, kdyz nevziniiklla z kimene, lie 
dolbirovornym spoijeniim rcldin rfemebo puvodu. Tak se to 
stale nedavno u nekolika vsi Ghevsmru, jejiohz cbyvatele si 
prisalhiali »pcsip'ol i iltos>t a braitristvi«. 3(i ) V jine Sasfci Kavkizu, 
v Daigis>tla'nu , vildfme, jiak vznika feudalmi pcimer dvou kme- 
nu, kltere si vsalk pri torn udrzuji ebony ('ba i sftopy rodovych 
»itrid«), podaiviajice talk zivy pnklaid, jak aisi faarbafi do- 
by vali Italie a Galie. Vitezna rasa Cecencu ovladla rrmcho 
gruzinskych a tatarskych vsi, v zakatalskem ckrsku, ale ne- 
privedila je pod pamstvi jednotlivych rodin: ty utvofili feu- 
dallni red, kfbery ira dares 12.000 hciapoda&lbvi ve tfech vsich 
a drzi spolecne nemene nez dvacet gruzinskych a tatar- 
dkytih vsi. D'Olbyvatele rozdelili pudu jedlmolblivyim, rodum f a 
ty zase jedn'Dblivyim rodinam. Ale ni'jak se nenucrtaii do 
dzemmaji svych pcplatniku, kteK se nidi zvylky, o nichz 
pisa'l jiz Jufos Cesar, t. j. d z e m m a j a roizh'cduje kaidym 
rckem, ktera cast spolec-ne piidy se cbdeia a ta se piafe rczdeli 
v bcililk dflu, co jest rodin a kazda rodima dc^taine s^uj podil. 
Sbcijf za zn:iin(kiu, ze mezi Cecenci jeisit proldtar obvyklym zje- 
vem (ma jit! soukrome vlastnictvi pudy a spolecne vlastnictvi 

9. Pose 129 



nevolniku 37 ) , kdezto u jinych gruzinskych nevolniku, kteri 
obdel:avaji; puidu spo'leone, jich najides pofSdiku. Obycejove 
ipravo kaivlkazkych hcvalu jest skoro fcalkoive, jalko melli Lango- 
bande, nebo salicti Fnadkove a mnoho jeho uislbanoveni pekme 
oisvetikuje soudni jedmani u starych barlhaxu. Protoze jsou 
neobycejne vzmeittove pov&hy, hledi polkuid mozino, aby ne- 
jaka hadika mevzala spatny kon>ec. Talk ChevisuTO've sahncoi 
hned po zihrani, daji-li sc do hadky, ale pfibfihine-li zena 
vhoidi mezi soky plachetlku z hlavy, hned se zlbnatne zistrci 
a hadika uistame. Ovin Wavy zeny jesJt totiz an a j a. Nebyla- 
li hadka voas zaiazena a skoncilaJii ziabiiltfim, je<st odskodne 
tat vyisdke, ze ultocnik jest znicen na cely zivwt, neprijme-]i 
ho zia sveho p<o£ko<zena rodma. A saM-li ,po zlbiranii pro ma- 
lickosit a poramil nekoho, pczbyl na viidy ucty sveho ro«du. 
Ve vsech sipoTech se do veci vklaidaji prostrednifai ktefi vy- 
ber-o-u z klainu soudce — best, jde4i o malou vac, a deset a/ 
patnacit, j/de-li o neco vazr»ejsiho. Jso'u to poldle njskych svc- 
dectvi liide naiproisto neuplialiii. Pffisaha tu ma takovy vyznam, 
ze se ji sprosfuji lide, poziva'jicx vseobeJcne dfivery: postaci 
proste vysvetleni, tim spise, ze ve vaznejsich pffpadech Chev- 
sxiroivc ntdy nevahaji priznati se k vine (lOiviseim jen Ch. ne- 
dotceni civilisaci) . Prisaha se jem jide-li o spoor majetkovy, 
kdy vedle obycejneho vysvetleni nutno dad jeste jakesi 
dobrozdani. V takcwem pripade si poicinaiji velimi Ofpatrne ti, 
kdoiz maji svym vyrokem spor roizbcidinioiuiti. Roizhiodne vsak 
nevyznacuje barbarske spolecnosti kavkazke nedostatek pocti- 
votsibi a nefdbaini prav blfziniho. 

U afirjdkyich kimenu jest takova spoiuslta niainejvySe ziajima- 
vyoh spolecnosti, vsech stupfiu, pocuiaje nejistansi obcino-u 
az k despotjifdkyim badbiairskym monairdhii'm, ze jesit mi upu- 
stilfci od zamer<u, abydh tu podal i jem nejfolavmelj'Si vysledky 
sTOvnavaciho studia jejich znzeni. 38 ) Postaci, rekwu-li, ze i za 
nejstrasnejsiho despotismu kralu zustavaji obciny i jejich oby- 
cejovaprava swchovanymi v cele rade za-lezito'Sti. Statni za- 
ko<n davoiuje krali, aby nekcmu vzal zivot z pouheho rozma- 
ru, nebo z nenasybneho lidozrouitstvi, ale obycejove piavo Kdu 
udarziuije celcu radu zffzeni k vzajemne poldpcvre, jalko jest u 

130 



druhych ba<rba<ru, nebo by la u Jiasich pareidku. A u nekterydh 
kmenu, kten jsou na torn lepe (v Bornu, Ugande, Habesi), 

z-vla&te u lomeraa Bo go-, jsou nektera uisbanoiveni obycejo- 
veko pfrava promtlknuta citem opra«vd.u laskyplmyim a nez- 
nym. 

1 ehcvz raizu jsou obeiny domorodcu o'bou Ameri'L Bra- 
ziil'slke Tuipie nasli, jak ziji v »d'l'0<uihyc'h diO'meicfo«, kde 
bydlely cele rody, kter? spoiecne o'bldelaviaily pole zi&na a 
mrmiokova. I pokxoicik'jH Aran! vzdelaviaili pudu spoiecne, 
stejne Ukaigove, ktefi se za puvodiniho komunismu a v dobe 
»dWhych dcmu«, ntuicili staveti d'olbre cesty a protvozcvali 
celou radiu dc-maicfch prumyslu, 39 ) ktere nikterak nieizada'ly 
brumyslu v r< -miim abreidcveku evropslkeim. Vsiich/ai zili pod 
tymz obycejovym pra-vem, jehoz ukazky jsme podali na 
predchozich straiikach. Na diufoem kionci srvSta nalezame 
maiajj'sky feuidadismiu's, ale ten nebyl s to, afcy vyMadil km*e- 
ncvou n c g a r i u ci ebcinu, s obecnym vkstodbvirn aspoti 
casti pudy a pfidelo'vatnim pudy jeidmoftilivym negariim 
kniene.™) LI Alfiiru v Mm abase se slhladarvaime se strida- 
vymi hospodarst-vfimi, u indianskeruo kimeine Wyandotu se 
cboas 'znovu roizdehiije puda, paitrici kmentu, a ipudu oibde- 
!ava cely klan spoiecne, A ve vsedh tecih castech Sumatry, 
kde niosleninska zJfzani jestc docek neizmicik sitairou o-rgani- 
saci, jest spojetna rodina (suka) a oibaiinta (kota), ktere 
si poidrzuji pravo na pudu, i kdyi se ji caisit veame bez jejiho 
svoleni. ,: ) Ale je-li tomu tak, pak trvaji nadaile take vsechny 
obyceje a zvyky k vzajerone podpofe i zdbranaiijiici sporum a 
valkam, zvyky, ktere jsme uvadSli na preidichoizficih isitranka'cn 
jako vyznacne pro obcioau. Ale oo vice: cfim lepe se udrzelo 
spolecne vlastnictvi pudy, tim lepsi a nrimnelj'si byly navvy. 
De Stuers ujisfuje, ze vsude, kde by la obcina mene omezo- 
vana uchvatiteli, nebyly talk velke nozldily v boifoats*vi; i ty 
predpisv 1 e x ^linnift nebyly &lk brut e , aa*o; kde ntr* 
cina byla nadobro znicena »jest obyvatelstvo nejnesnesitelneji 
utlacovano despotickymi vladci«. 42 ) To jesit zcek pfirozene. 
A pozminieria/va-li Waitz, ie kmeiny, kltere si uidrMy kme- 
novy svazek, jso<u na vyssim stupni vyvoje a maji boliatejsi 

131 



literaturu, nez kmeny, ktere pretnbaly stare svaizky jednoty, 
pak uk'.zuje ni't neco, co ize rfci ppedeim. 

Unavoval bych cipjkovanim, kdytaydh me)l iBvaldSti jeste 
nejake dalsf prTklady, tak napiadine jiscm si poldiobne bar- 
barske spolecnosti ve vsech zemepaisedi a u vsedi piemen. 
Take pozdeji se lidstvo vyvijelo aiz podiiviuhjoidne podobne 
ve vseclh svych castech. Kdyz se roizipadila onganisace rod ova 
j.ak z vmitfku, vznikem samos.tatn.ych irodin, tak z vnejsku tim, 
ze rody, stehovanim profidle, se doipflnioivialy ciziinici ruzneho 
puvodu, vznikla zase ob circa, zai i o»zena ma principal uzemnfm. 
Toto nove zrizeni, ktere se ya'vIiiuIo zicela priiroizeine z pfe- 
desUho — z klamu — - umoznilo ba-rlbaruirn, alby prosli nej- 
neklidnejsim cbdobim dejin, aniz se rcizipaldli v csiamocene 
rodiny* ktere by byly zaaly v boji o zivoit. Za nove orga- 
nisace se vyvkiiuly nove ?puisob> kuitiuiry: zem-edefavi pokro- 
cilo n:i stupen, ktery u zn-acme caistti lidsitara neni dioisud pfe- 
konan, domacf prumysl se stal vehrui d'olkcmailyim. Di-voona 
ovIadnuN, knzem krazem zbudcyvainy cesty, z miateFskych 
obci se odlo'Ucily celeroje obcinovych. Vystavena trziste a 
opevnena stfediska i mist a bohoishiizelbina. Znenablia se vy- 
praoovavala predstav<a iF.oveho zp'fecb'u jednoty celych krne- 
nu, i ruzneho puvodu. Stare pfedstavy spravedlnosti, jako 
pouhe msty se postupne hlub-oce zmen-My — misfco msty na- 
stouptla predstav.i odskodneho za sipaidfoarae zlo. V teto nove 
orgamiisaici vytvofeno zvyfcowe pravo-, klfceryim se dcpiosud ndl 
v dennfm zivotc dve tretiny lidlsitva, ne-li vfce, a rovnez tu 
vznikk sio'usinva obyceju, ktera mela ziaibrainiilti, alby lid nebyl 
utlacovan mensinami, jejichz moc rostla tim vice, cim snaze 
bylo lze hromaditi bohatslvi soiitkrome. Talk se projevovala 
Hdova* snaha po vzajenrne po-mioci. A za teltfo neve organi- 
sace pokrocilo lidstvo hospodaiiaky, dusevne i mitfavne tak, 
ze kdyz pozdeji vzni'kly staty, prejaly proste v zajmu men sin 
vseohny soudni, hofipodarske a spraivmi ulkony, ktere obcina 
jiz vykonavali na i/rospech viech. 



132 



POZNAMKY 
IV ZEospolitost a barbard. 

*) Nescetne stopy jezer z doby popliocenove, ktera zanikla, Ize nalezti 
po strednf, zapadnf a severnf Asii. Lastury tychi druhu, jako u Kaspicke- 
ho more, jsou roztrouSeny na vychod na pul ceste k Aralskemu jezeru, a 
na sever ai v nedavnych usazeninach kazanskych. Z toho dluino souditi 
na periodieke, docasne oscilace. Ale pri torn vsem jest zfejme, ie jest zde 
vysychani ninohem rychlejsf nei se za to melo. I v pomerne vlhkych castech 
jihozapadnf Sibfre se shledalo, podle spolehlivych pozorovanf uverejnenych 
ncdavno Jadrincevem, ie vznikla vesnice na pude\ ktera je&tS pred osmde- 
sati lety byla dnem jednoho z jezer skupiny cdnake. Druha jezera teto 
skupiny jsou dnes jen rybnfky, ac jeste pred padesdti lety merila kolik set 
ctverecnych milf. Zkratka, severozapadnf Asie vysycha tak, ie to Ize meriti 
pouhymi staletfmi mfsto geologickymi jednotkami casovymi, o nichi se 
mluvfvalo drive. 

2 ) Takto zanikly cele civilisace, jak zji§t£no pozoruhodnymi objevy v Mon- 
gol sku na Orchonu, v prolakline Lukchunske (Dimitrijem Clemencem) a 
kolem Lob-noru (Sven Hedinem). 

li ) Drzfme se Nasseho, Kovalevskeho a Vinogradova (jmenuji 
jen modernf odborniky) a nikoli pana Seebohma, nejen pro hluboke znalosti 
a souhlasne nahledy jejich ale i proto, ie dokonale znajf obcinu 
vubcc, coi jsem citelne postradal v knize pana Seebohma, jinak pozoruhod- 
ne\ Totez a jeste mnohem vfce platf o velmi elegantne psanych knihach 
Fustela de Coulanges, jehoz nazory a vafinive vyklady starych textii nemajf 
sirSfho vyznamu. 

'*) Literatura o obcinS jest tak obsahla, ie Ize vyjmenovati jen n£kolik 
malo del, Knihy sira H. Maineho, p. Seebohma a Walterova, Das alte 
Wall is (Bonn 1359) jsou velezname prameny informace o Skotsku, Irsku 
a Walesu. O Francif P. Viollet, Precis de f his to ire du droit 
fran^ais: Droit prive 18:56 a cetne jeho monografie v Bibliothe- 
que de 1' Ecole de Chartes, Babeau, Le Village sous l'a n - 
cien regime (mir v XVIII. stol.) 3. vydanf 1887, Bonnemere, Doniol, 
atd. O Italii a Skandinavii J6ou hlavnf dfla vyjmenovana u Lavelaye, Pri- 
mitive Property, nem. vydanf upraveno K. Bttchnerem. O Finech 
Rein, Forelasningar, I., 16, Koskinen Finnische Geschichte, 
1871 a cetne monografie. O Livoncfch a Kuroncfch psal prof. Lusickyj v 
Severnyj VSstnik, 1891. O Teutonech, vedle znamych del Maurero- 
v^ch, Sohmovych (Altdeutsche Reichs und Gerich ta verf as- 
sung) tei Dahn (Urzeit, Volkernanderung, Langobardische 
Studien). O Indii vedle H. Mainea a del, ktere sam uvadf, sir John 
Phear, Aryan Village. O Rusku a jiznfch Slovanech viz Kavelin, Po- 
snikov, Sokolovskij, Kovalevskij, Efimenko, Ivanisev, Klaus atd. (obsainy 

133 



bibliograficky seznam do roku I860 v publikaci Sbornik Svedenij ob 
ob Seine, Ruske zem. spol.). O vSeobecnych zaverech vcdle Lavelayeova 
Propriete, Morganovy Ancient Society, Lippertovych Kulturge- 
schichte, Posta, Darguna atd. t t6z prednaSky Kovalevskeho, Tableau 
des origines et de 1' evolution de la famille et de la propriete, 
Stockholm, 1390. Meli bychom se zmfniti i o mnoha odbornych monografifch, 
ktere uvadi ve vybornem seznamu P. Viollet, v Droit prive a Droit 
public. O druhych rasach viz dalsi poznamky pod carou. 

5 ) Mnohe autority se klonf k nazoru, ze sdruiene hospodarstvf bylo 
stupnem mezi klanem a obcinou. Nenf pochyby, ze v mnohych prfpadech 
obciny vyrostly z nerozdelenych rodin. Pres to se divame na sdruiene ho- 
spodarstvf jako na neco v podstate jineho. Shledavame se s nfm v rodech 
a na druhe strane nemuieme tvrditi, ie sdruzene' rodiny nebyly nikdy spoje- 
ny bud s rodem nebo obcinou nebo s gau (iupou). Mam za to, ie puvodnf 
obciny vznikaly poznenahlu prfmo z rodu a skladaly se, podle pomeru raso- 
vych a mistnfch, bud z rodin jen sdruienych, nebo ze sdruienych i jed- 
notlivych, po pr. (zvlaSte* v novych osadach) jen ze samostatnych rodin. 
Je-li to spravne, nemaroe prava delati nejakou stupnici: rod, sloiena rodina, 
obcina — protoie druhy clen rady nema ethnologicky takoveho vyznarnu, 
jako oba ostatnf. 

G ) Stobbe, Beitrage zur Geschichte des deutschen Rechtes 

7 ) Trochu stop soukromeho vlastnictvf pudy nalezame v nejprvnejsfm ob- 
dobf barbarsk^m u kmenu (Batavu a Franku ve stare Anglii), kterf byli 
pod vlivem Hmskym. Viz Inama Sternegg, Die Ausbildung der gros- 
sen Grundherschaften in Deutschland, sv. I. 1878. Tei Besse- 
ler, Neubruch nach dem alter en deutschen Recht, s. 12-12, 
cit. Kovalevskym, Moderni zvyky a stare pravo, Moskva, 1886, I. 134. 

8 ) Maurer, Markgenossenschaft, Lamprecht: ..Wirtschaft und 
Recht der Franken zur Zeit der Volksrechte", v Histor. Taschen- 
buch, 1883, Seebohm, The English Village Community, kap. 
VI.. VII., IX. 

9 ) Letourneau v Bulletin de la Soc. d* Anthropologic, 1888, 
sv. XL, str. 476. 

10 ) Walter, das alte Wallis, str. 323, Dm. Bakradze a N. Chuda- 
dov ve Zpravach Kavkazske zemep. spolecnosti, XIV., cist I. 

n ) Bancroft, Native Races, Waitz, Anthropologic, HI., 423, 
Montrozier v Bullet. Soc. d* Anthropologic, 1870, Post, Stu- 
dien, atd. 

12 ) Radu del od Oryho, Luroa, Laudesa a Sylvestra o obcine* v An- 
namu, ktera svedcf o torn, ie obcina annamska se uplne podoba obcine 
nemecke* a ruske, rozbfra Jobbe-Duval v Nouvelle Revue historique 

134 



de droit francais et etranger (rfjen, prosinec 1896). Peknou 
studii o obcine v Peru, v dobe pfed vladou Inku, napsal Heinrich Cunow, 
(Die Sociale Verfassung des Inka-Reiches, Stuttgart 1696). 
Vylfcil v nf i spolecnou dribu i spolecne obdelavanf pudy. 

13 ) Kovalevskij, Modern! obyceje a star 6 pravo, (rusky) I., 
str. 115. 

u ) Palfrey, History of New England, IL, 13, citov. v Maine, 
Village Communities, New-York, 1876, str. 201. 

15 ) Konigswarter, Etudes sur le develop pement des soci- 
etes humaines, Pariz, 1850. 

lc ) Takov^ jest aspon zdkon Kalmyku, jejicbi obycejove pravo se velmi 
podoba teutonsk&nu, staroslovanskerau atd. 

17 ) Tento obyce se dosud udrzuje u mnohych kraenu africkych i jinych. 

l «) Village Communities, str. 65—68, 199. 

19 ) Maurer, (Geschichte der Markverfassung, §§ 29, 97), 
jest rozhodujfci v te veci. Tvrdf, ie „v8ichni clenove* obce . . . take sv&stf 
i duchovnf panove, cssto i castecnf spoludrziteU (Markberecbtigte) ba i ci- 
zinci v marce, byli podrobeni jejf soudnf pravomoci" (str. 312). Tato 
pravnf predstava se udrzela misty do 15. stol. 

2(> ) Konigswarter, loc, cit. str. 50, J. Thrupp, Historical Law 
Tracts, Londyn, 1843, str. 106. 

21 ) Konigswarter ukazal, ie fred vznikl z ob€ti na usmifenou pfedku. 
Pozdeji se platil obci za poruSenf mfru a je§t£ pozdeji soudci a krali, 
nebo slechtici, kdyz si prisvojili prava obce. 

22 ) Post, Bausteine a Afrikanische Jurisprudenz, Olden- 
burg, 1887, I., 64, Kovalevskij, loc. cit. II., 164—189. 

2S ) O. Miller a M. Kovalevskij: „V horskych koncinach Kabardie" VSstnfk 
Evropy, duben 1884. U Sachcevu na mogansk6 stepi koncf rodove svary 
snatkem mezi ob€ma nepratelskymi rooy. (Markov, v dodatku k Zpravam 
Kavk. zem. spolecnosti, XIV., I„ 21.) 

24 ) Post (Afrikanische Jurisprudenz) uv£df radu faktu na doklad, 
jak hluboce jsou zakofeneny predstavy rovnosti u africkych barbaru. Tol6i 
lze rfci o vsech vaznjfeh uvodech do obycejoveho zakona barbaru. 

25 ) Viz vybornou kapitolu „Pravo star£ho Islandu" (tak6 kapitolu „Vy- 
soky Sever") v Etudes de droit International et de droit poli- 
tique od prof. E. Nyse, Brusel 1896, 

135 



2fl ) Ovod str. XXXV; 

* 1 ) Das alte Wallis, str. 343—350. 

28 ) Mainov: „Nacrt soudnfch obyceju Mordvfnu" v narodopisnych zpra- 
vach (Zapiski) Ruske zemep. spolecnosti, 1885, str. 236, 257. 

29 ) Henry Maine, International Law, Londyn, 1888, str. II 13. 

30 ) Rusky historik, kazaiisky profesor Sapov, vypovezeny r. 1862 do Si- 
bfre, pekne vylfcil jejich zrfzenf v Izvestifch Vychodosibfrske zemepisne 
spolecnosti, sv. V. 1874. 

31 ) Sir H. Maine, Village Communities. N. York, 1876, 
193—196. 

32 ) Nazarov, Severnl usurska oblast (rusky) Petrohrad, 1887, 
str. 65. 

33 ) Hanouteau a Letourneaux, La Kabylie, 3 sv. Parii, 1883. 

34 ) Za „vypomoc" ci ,,podelkovani" dluino dati obci nejake jfdlo. Vy" 
pravel mi kavkazsky pfftel, ze kdyi v Gruzfnsku nektery chudak potfebuje 
„vypomoci" vypujcf si od bohateho jednu dve ovce k jfdlu pro pomahace, 
a ti zase pfinesou tolik zasob, ze chudak z toho zaplati svuj dluh. Podobny 
obycej jest u Mordvinu. 

3r> ) Hanoteau a Letourneaux, La Kabylie, II. 58. Podobne si vazi 
cizincu Mongolove. Mongol, ktery by odm ti prfstfegf cizinci, zaplatf plnou 
nahradu jako za krevnf mstu, jestiie Km cizinec nejak utrpel. Bastian „Der 
Mensch in der Geschichte, HI, 231. 

sc ) Chudadov, ,,Poznamky o Chevsurech", ve Zpravach Kavkazske zemep- 
spolecnosti, XIV, Tiflis, 1890, str. 68. Vyzaduji jestS prfsahu od zvld§tnf 
skupiny neprovdanych, coz jest jakysi navrat k starym rodovym obyeejum. 

37 ) Dr. Bakradze, ,,Pozndinky o zakatalske oblasti" v uveden. zpravach, 
XIV, I, 264. ..Spolecny potah" jest obycejem u Ceccneu i u Osetincu. 

38 ) Viz Post, Afrikanische Jurisprudenz, Oldenburg, 18J7: 
Munzinger, Ober das Recht und Sitten des Bogos, Winter- 
tur, 1858, Casalis, Les Bassoutos, Parfz, 1859, Maclean, Kafir 
Laws Costoms, Mount Coke, 1858 etc. 

30 ) Waitz, III, 423. 

40 ) Post, Studien zur Entwicklungsgeschichte der Fami- 
lien-Rechts, Oldenburg, 1889, str. 270. 

41 ) Powell, Annual Report of the Bureau of Ethnography, 
Washington, 1881, cit. u Posta, Studien, str. 290. Bastian, In 8 el - 
gruppen in Oceanien, 883, str. 88. 

42 ) De Stuers, citov. u Waitze, V. 141. 
136 



HLAVA PAT A. 

POSPOL1TOST 
VE STREDOVEKE OBCI 

Vzrmt autorily ve spolecnotti harbarskz- — Nevolnlctvi ve 
vs'tch. Povstdni opevnen$ch mest, osvobozeni jich> jejich 
vysady. — Ccch. — Dvoji puvod svobodneho stfedoveJ(cho 
mesla. — Vlastni soudni pravomoc, samosprdva. — Ccslne 
postaveni prdce. — Obchod vedou cech a mesto. 



Druzncst a pospoikest i potreta Atzajeirine p-odpory ^scu 
tak vlastni lidske povaze, ze riiiikde v deijiinach nenaiezaime 
lidi, kteri by zili jen v csa , m«cceny'oK, mailyidh rodiinaoh a za- 
pasili jedni s druhymi o prostre-dky k zivotu. Novodobe 
badani nacpak akaizuje, ze od prvcipocatlku predhisl 1 rickeho 
zivcta se lide s , druzo»vaK v re dy ('gent e s) , klany, ci k'lrc- 
ny, ktere po-ji-la idea spoileoneho puvedu i uctivami spdecnych 
predku. Po cela hsicileti udrzova.ly tylfco crgainisiace iid po- 
sp&iu, ac tu viibec neibylo ncjake aimtc/ity, Iklteira by je k torr.u 
piiiiucc«vala. Tytt 01 gams-ace mely hki'bolky "V'liv na vsechen 
dalsi vyvoj lids-tva. A kdyz lozsahle atefcio'vani lc/disfbva uvol- 
nilo pouto spolecneho puvodu a zaroven sam>cstatna 
redina, vznikajici v samem rodu, rczrusila starou jedrootu 
redovcu, vytvc-ril socialmi genius lidsfcvia navy zpusob sdru- 
zeni, v podstate uzemni obcim'u. Neve zriizjcm udrzo- 
valo lidi pchrcaiiiade za?e cela tftia'leiti, uirrnoiziniilo jim, ze se 
mohli dale rozvijeti socialnc a ze jiuciWlii projiti nejtcmnej- 
sim obdcibfim dejim a nerozp'tyil'ili se v niafocicEle skupiny. 
Takto mohli lide pokracovati zase o kus dale ve vyvoj i a 
vybudo'vati si radii vedlejsich socia'Iin.iich zriizeef, z nichl se 
nektera dochovaki &z do dnesni deby. Nymi jest nam si edo- 
vati j.\k se dale vyvfjel vecme zivy ci't pcisipcfitoisti. Vyjdem-e 
cd cbciny t. zv. bwrhaaru, -lady tito vdhazeli do nidveho ob- 
dobf vzdeU'in-cst. po padu rise nrrjsJke, vyselbrime neve moz- 
nosti socialniho zivota, vyvolane spolejeroslkyimii ipdbrebami si- 
rokych vrstev Hdu ve sftredoveku a zvlaste ve stfedovekych 
cesich a mesiech. Batrfcafi, k'ten nefoyli niiklterak poidoibni dive 
zvefi, k niz tjso<u casto ipmovaiavaim, daiva'li v privyiah stoletidi 
naseho letopoclu vzdy predsiost imwiu prad vaflfcou, (jak to 

141 



delaji Mongolove, Africaine, Arcabove, fctdff j<soai dcsud na 
ternze sfcujpna barbarstvi) . Vyjma nekolik kmenu, ktere byly 
za steho'vani narcdu vypuzeny do boor nelbo puisitin a fcak pri- 
nuceny, a/by obca© loupily u ®ou®edu, kteirym se ivedlo lepe, 
ttedy, vytjiwe je, vratily se ty spciusity Tewtcmu, Sasfi, Keku a 
Slo'vamu atd., k ryci nebo k paistavstvi, softv&ze se usadili 
v uzemi'eh prave debytych. Jiz nejsfcansi zakciniky barbaru 
ukazuji na spolecixost pokojnycb rotaicikycli oibici, nikoli na 
nejake tlupy, sktere jsou spolu »v uslfcavionem boiji. Tito bar- 
ban pokryli kraje vesrueemi a iijsadloistai, 1 ) vymytili lesy, 
polcziii mo&ty pres bystfinv a osidlili pmsltimy, p&vodne ne- 
obydlene. Nejiate valeone Jemeslo jpfcaedhjalii bratrstvum, 
s'cJi-olae, »tpcbr , aiUaiistv<u« nevaz&nych muzu, kften se sbro- 
mazdili kdleni nahodileho vudce a pctulwali se faajam, na- 
bizejice sveho dcbrodruznelio ducha, sve paze i znalosti va- 
iecnickelio remesla k ochrane ofayvaitelu, kfcen meli ze vseh-o 
nejradeji pokoj. Tlupy valecniku prichazely a odchazely, vy- 
rovnavajfee rodeve spory, ale velka vetiiiia lidu kilidne vzde- 
lavala purfii, nestorajic se o saimo»zvane vladce, poku'd 
ovsem nepoTusovdli mezavislosti obciny. 2 ) 

Novi O'sidlitele Evropy zavedli <souisfcaiv.u pcizemkovehc 
vkstnictvi i zpusoby obdeiavam pudy, jidbz se dosuci pri- 
drz>ujf staaniliony lidlu. Vytvooli zipuisob nabra»dy za kfivdy, 
misto drive isi (krevni mety. Ucila se prvmim zalkkduni pru- 
myslu. Opevinli sice vsi naspy, nebo znidfli veize i hradby, 
a za ne se uchylili v pn'pade nejakebo vpadu, ale brzy pre- 
neohili valecnJkum ze retmesla, aby ty vale a n<aspy hajili. 

Parave ze byli miruimib^ini, a ne ze si Kbo r vali ve valkacb, 
j:ik se za to ma, dostali se pozdeji do poroby vojenskycA 
nacelxiiku. Vzdyf jest jasae, ze c<zbrc jewa bratrsitva mela svym 
Epuisobem zivota 'vetsi irruoizncsti, aby se cbofoatikt, nez 
mohlo mfti rolnicke cbyvaitelstvo vsi. JetSte dneis se shluknoa 
ozbrojeni lide a udeJi na Matabely a uloonpi jim stada do- 
bytka, ac ti si nic tak nepreji, jako. prave mfru a jsou ochotni 
vykcaipiti . jej za zmacncoi ceau. Sciholae stredoveka 
sotva delala vice okolku, nez scho 1 a e dnesni. Taik si pti- 
viastnovala stada dobytka, zelezo (teihidy velmi vzacne) 1 ) 

142 



d G'troky. Vetsina kofisti se obycejne nzila.hinad zia aslav,nych 
hadu, o nichz nam vypravejf hrdinske zpevy — zbyleho u- 
loupeneho bohatsbvi se uzilo k daiskniu cbobacovanf. Ne- 
obdelane piidy bylo habadej a do«!ti bylo i Kdi, kteri by ji 
vzdelali, jen kdyz se jim dal potfeibiny dciby'telk a uaradf. 
Casto opousteli oibyvatele ceie veanice, zmicene dobytcimi 
nakazami, poiary ci vpady no-vych pristelhcvaku a hledali 
si obydlf jiade. Tak to delaii podmess v Ruislku. Tito sedlaci 
se usradili na pude nacekiiika bratetiva ivateonfku, dal-li )\m 
ncco dobytka, irochu leleza na p\vL mho i plmh «am, za- 
bezpecil~li je pred novymi vpady a sprostil vsech povi- 
nosti na tak dlmrho, pokud nebmdotu mo<oi aplaccti d'Mi, 
k ceniuz se smlouwu z ivazali. A tak kdyz se tiMe prukopnici 
jak se patri nadreli, pronaisledcvajna neiuircdou, poivodnemi a 
mory a ziicali konecne splaceti dlub, uipa'dlii v ipoddanstvi 
sveho ochranee. Neni pcchyby, ze se tak'fco hrcimiadilo bo- 
hfVlstvi, nu a za bohatstvim jde vizdy moc. 4 ) A pfece cfm 
hloubeji vnikame v zivot cnedh dob, v VI. a VII. stol. na- 
seho letapoc'tu, tim vice pncliazime k nazoru, ze vedle 
bchatsfcvi a ozbrojene mod bylo fcreiba jeSte jimeho prvku, 
mcala-li vznikncuti autorita hr&ky lidi. Byte to pravo a za- 
kern, byla to i touha sirckych vrstev lidu po trvaleim mini x 
radu, jei po<vazovali za sp<ra ve'dli vest, do o dve bri sta let 
pazideji dodalo t&kcrve moci nacekiikfitm s c h o 1 a e: kra* 
lum, vevodum, knazikn a jak se vsjchini j<memo<va!i. Taz idea 
spravedliveho radu, kde by bezprarvi dosfe pntmerene od- 
pllaity, se taihrne od tech dob jako cervena nit diej Miami dal- 
sich zrizeni a byla take, spise nez piriciny vo'jemske a poli- 
tioke, podfcladem, na nemz si zalozili moc kralove a feudalni 
slechta. Opravdu, jednou z hlayvnioh sitarotsiti barbarske ob- 
ciny bylt) o-devzdy — vidime to i u dnesnich baTbaTskych 
kmenu — a«by co nejdnve udelala ko/nec rc'dovym rozbro- 
jum, ktere vznikaly z pfedstavy spravedlnosti, tebdy obvykle, 
Nastal-li nejaky ro'zbrcj, vlozila se ibneid do toho cbec, a 
kdyiz vesnicka hrcim'ada prftpatd vytskahla, uTcila, jak-e od- 
skcdne (w e r g e 1 d) se ma dostati poSkozanemu, nebo jeho 
rodine a jakou pofcutu za poruseni miru ( f r e d) ■ dostane 

143 



ofcec. Talc se snadmo usimrovaly vnitnn rozipory. VypukUi 
vsak svar mezi dvemi krrieiny nebo dverma sipolky kmenu, 
ac se pred tim podniklo vise, aby se toami predeslo, 5 ) bylo 
jrz nesnadnejsf, najiti rozhodcTho nebo soudce, jehoz vyrcku 
by se podrobi'ly obe strany, jezto jest nestranny a zna staro- 
byle pravo. Tim nesnadnejsi, ze rvyko*ve pravo bazdeho 
kmene nebo spolku kmenu uT&yvalo jisnofu vysi naihrady, kte- 
rou bylo platiti v ruznych piiipadech. Slalo se tedy zvykem, 
ze se nyni vybiral lozhodci z rodlin nebo ikmeaiu, Jclere" se 
tesily vainosti, protoze udarzovali neporusene tradice 
stareho prava, nebo se vyznali ve zpevecix, t r i a d a c h a 
sagach atid., v nichz se pravo udr&ovalo v ipiameti. A udr- 
zovati zakcin takto stalo se jakymsi umenim, »tajemstvfm«, 
peclive predavanym v uratych rodinadh z pcfcole«ni na po- 
koleni. Tak na Islande, i v drubych skandidavskych zemfch, 
na kazdem a 1 1 1 h i n g u ciii shTCimaizdean' celeho narcda 
prednasel lovsogmathr cely zakcn zpamcti, aby pencil 
shrcmazdeni. A v Irsku byla zvlastni tnda lidi, kteri se tesili 
vaznesti, protoze znali stare tradice, a kteri tedy meli i velkou 
autoritu jako so'udco»ve. ft ) Dozvidame-li se aase z niskyeh 
kretnik, ze hdyi se rozmahaly neiporaidlky, ponevadz »rcd 
peristal p«ro'ti rodu« l povolali nclkefi kmenwve severozapad- 
afho Ruska noisnanske v a r i © g i a r, aby jrrn byli soudci 
a vudci vaileonickydK s c h o 1 a e, a vidime-K take, jak si po 
dve nasledujici isteleti voli vevody ci knazy vzdy z teie 
normanske rod by, nezbude nam rxez uszinaiti, ze se SWane 
sveriiili NcTiramftm, jezto ti znali leipe zaJkcm, ktery uiziiavali 
vsichfni skrvansti kmenOTe ttejitie za dobry. V tcimto pripade 
meli Normane rozhodncu vyhodu, ze meli runy, jimiz 
se stare zvyky uchovavaly.. Ale v jkycth pripadecfa {sou ja- 
kesi znamky, ze se zadal sou-dee z »nejistarsi« vetve kmenu, 
ktercu po^yazo'vaili za matemkom a jeji rozhodnxiti platiia za 
spravna. 7 ) V pozdejlich dobach vsak muzeme sledcvati 
zretelnou snahu, vybirati si so>udce z rad duchovenstva 
kfesfanskeho, ktere telvdy jeste udhovavalo zakladni kresfan- 
skou zasadu, dmes zapornenutoii, ze cdveta neaii cinem spra- 
vedlivym. Tendy kresta-nske^ duthoveinsitvo ofcvi<ralo chramy, 

144 



jako utocilte pro ty, kdoz utikali pred brevm m&tou a ochotne 
pfeolbilo jako rodhod'a v fcrestaich pnpaidEeoh, stavic se vzdy 
proti stare kmeno've zasade: zivsot z>a zivot, rama z»a ranu. 
Zkraika, cfm hloubeji vnikame v dejjby nej&taTSic|i zrizeni, 
tim mine raacjjazime dirvodu ve prpjspedh theanie o miliki- 
ri^E&B .pfimdu aiilority. Ba, naopaik se zda, ze i ta moc, 
ktera oe pczdcji stala takovym zdincjem Maku, vzmikU z 
ito'uhy sirokyoh mtev .po mini. 

Ve vsedh teohto pripadech cbdinzela i r e id — velimi caslo 
az ipolonmimu nahrady — kmemova ci vesnidka hroimada, a 
od aiepiameti jejj ojtzivak na dfla oibecne pro«apesna a ma 
obrauiai- Dosud se tak u z i v a (na staivbu vezi) u Kabylii 
a nSkteryoh fomemu moogofekyc'h. A maime prime dokllady, 
ze i o koiik set let pozdSjti, v Pskove a iraiohy<cih fcancouz- 
sikydh a nemedkych mesteeih se uziivalo ssousdmich poku't ,n»a 
opravu m&fcskyth hradeb. 8 ) Bylo tedy jeaa pKrozene, ze se 
pokuty mely odevzdavati rozh-odci-mu, ktery byl zase povin- 
novan, vydrzovati s c h o 1 y ozbrojenych muzu, jimz 
svereino brainiti uzemi, i v y k o m a *v a ft i r o z is *u d k y. To 
se stialo vseobeonyim zsvykem v VIII. a IX, slbol., i kdyz 
rc&hodcitm byl bidbup* Tehldy vzmiikl zaroddk spoijeni mod 
souidcovske a vykomine, jiak tomu dines rikaime. Ale pnvlastky 
rnoci krailo'vtsike nebo vevodske byly pnsne ornezeny jen na 
tyhle dw ukony. Kiral ci veroda weivladl lidai — swcbo'vana 
mot nalazela pcsod lidcve obci — neibyfl ami velkelem lidove 
miiice. ZdvM4i se lid do zfoirame, tahl pod ziVlaStoiim velite- 
lem, nrvuiez volenym, ktery nebyl ipodwizen kirali, ale jemu 
ma rovefi. ) Krai byl panem jein na sivyich sitaftciich. Take 
slovo k o n u in g, k o n i n g ci c y si i n g, s&uzaacme s 1 a- 
tin'skytm rex (krail) nezmameaia v jazyku bairbaru nic 
jinefao nez: docaismy vuidce £i nacekflk tJmpy lidi. Velitel 
vysprarvy v dlumeclh, nebo f jen jedmofoo piraifcskebo clunu byl 
take konuo'g a pod'nes se nka vudci rybolovu v Nor- 
vezslku N'otAoing: »lkral sitti«. 10 ) Tehldy se jeite nedosta- 
vsa'lo csdbe kralove iklty, jak tomu bylo p<oiZidaji, a kldezto 
zrada na kmeni se treisltala smrtf, moWa se 'vrazidla kirale na- 
P'jwki, zaip'ktila-li se nahrada: kral byl pirode o tolik a tolik 

10. Pospolitost. '^5 






cforaizsi, neiz sivobodnik. 11 ) A kdyz hrsA K<nu (ci Kanut) zabil 
jetctaobo ze sve school a e, isvoliai, jak di povesit, sve druby 
k thing, kde <na kolenou protsil za odpuste&u. Dosttalo se 
mu, ale teiprve, kdyz se uvolil zaiphwi deveititarafte tak velkou 
polcutu, nez byl'a obycejem. Sam z ni pdk doisfba! treftiinu, jako 
nahcradu, ze podbyl jedmoho ze svydbt lidi, tretoina se dosbala 
pfibuGMiyim zaibkebo a tretou (t. zv. f r e d) dctsfcala s c h o- 
la. 12 ) Obvykle predisifea'vy se moi-siily <nadobro zananitt vlivean 
cidbve a vtivem zn'alcu rfmskeho »prava, aby se moblia ujati 
predisfcarva, ze kxaWa o&oba jed poavaitoa. 

Ale vysnyka se ukolu tecbifeo sftudii, abydhoim sledovali, 
jak se posfoipie rozvijek a'dtonita prvku, praive ruaznaceiiych. 
To obsintte vylozili dejepisci, j'ako -mainzele Greenovi 
v AmgJii, Augusta Thierry, Midheldt a Luchaire ve Franoii, 
Kaiufrnaain, Jamssen, W. Arnold, ba i Nitech v NeJmecku, 
Leo a Bctia v Italia, Beilajev, Kostcmairov a jeji'ch natsletdo'V- 
mci v Rusku i mnozi jinf. Vylicili, jak obyvatelstvo, kdysi 
svob'cdine, ktere se zprvu jen zavaza'lo, ze bude »zrofci« 
UTcity pocet boijcviniku, se postupne stavato nevofeiky svyeh 
oohirancu, jak se sltala tvrda nezbytno«st pro svobodnika 
£ toho, ze se kdysi »sveril« cirkvi, ci s'leckuci, jak se sftalo 
loupeznicke hniizdo z kazdebo hraidu Sledhuicketho a biskup- 
skeho — zkratka jak byl vnucen feuudalismus — a jak kfizacke 
vypra/vy d-aly p'nmi pcpud k csvobozeni lidu, davse svobodiu 
tarn podda>nyan, fcterf nosili koz. Toho ne'breba feu cipalko- 
vati, chcemet* v prive rade sledcwad tvurciho genia iko- 
kycli wstev v jeho pospotitych zracfmoh. 

V dobc, kdy se zida'b, ze jiz zimizely vsechsny zibytky 
bartba<rske swobody a kdy se v Ewcpe, uipadsf <p<od in'oc ti- 
sicu knizatek, pfiprawvaly theokinacie a destpatsidke staty, jako 
piiHy v preddhozi'm obdobi civilisacc po sltupni baorbar&tvf, 
neibo pnimo momirdhie batrbaru, ijak je vidime v Africe, v te 
dobe se zivot v Evrope oibfraljii jimywi smerem. Vyvijel se a&i 
tak, jako kdysi me&ta v starem Recku. Skoro tak jedno- 
myslne, ze to dlouhou dcbu die j ©pisci ami necbapali, 
zaoalo mestsfke obyvatelstvo i v tech nejmensich mesty- 
secK setfa^ati jbo sv&tskycb i duoho¥nicK panu. Ohrazeiia 

146 



ves povstala proti panskemiu hrad<u, nejdfrve se mu branik, 
p<ak jej naipad'k a na konec zaiicila. Hnuti se sifilo s mista 
na misto, zasahlo kazde mesto v Evrope a ani ne ve stu letech 
yzaxikk sv'pbcdsia mMa na breziidli Sferddozeirrmiiho, Sever- 
mbo, Bafckkeho, Atlamitidkebo mere aiz ke skainidtnavskym 
fjordum, na upati Aperai, Alp, Cerneho lesa, G-rampian- 
skydh. hor, Kairpalt, v rwiinadh ruskyioh, ulherekyfclh, fxaincioaiz- 
skycii a sparaeikkydh. V&uide se to boufilo steijine, melo to 
poidobny raz, stejea obdobi a "vedlo to i k sitejnyim kcareum. 
Kdekdi ride naSli, saebo oceka/vali, ze na<jido<u nejakou odfora- 
nu za mestskymi hradbami, zndili »pnsezeiistva<<, »bratr- 
$ft>va«, >>prate<lfsttva<<, spojana jedmou mysleinlkooi, ktoa simele 
spela za zivotesm paspclkositi a srvebody. A to se jim podarilo 
tak debre, ze se za tri, ctyri sta let zmenila tvalnost Evropy. 
Pokryli kraje kirasuyirri, naidhefnymd sitavbanai, ktere byly 
vyrazem genia s-vebodnefbo svaizku s>voboidnych lidi, a desud 
nepfeicktSeny v krase a v roohuftmem doijimau Zanechali dal- 
sim pokolemim \seolma ta uimemi, vsedima ta remesla, ktea 
nase d^nesnf civi&ace pcc$te jen dale rozvijf, prese vse, co 
vykoenak a co slibiujje do- buidou(ano<sti. A pcdiivaime-ii se ma 
silly, tare privcdMy tak velkolqpe vydleidlky, umi to gemius 
jedinetlivyclh hrdimu, ani meihutae crganisaice motmyich sitatu, 
atni fio najisou poliitkke schopaio^ti jeijicih vlaidcu, ale zase jen 
tern ip'rcufd p.ceip'C-lito^ti a vKaijemasne podpoiry, jtak jsme jej 
viideli, ze pusobil v obone, a kitery oiil a sesffil ve stredo- 
veku v nwem zpuscfcu sdTU/iem, y&l by'k sice neisemo stale 
tymiz dfuicheim, ale vybvctfeino padlle ncveho vzosru v c e c fa u. 
Dnes vime dob-re, ze feudalism-us nevyzadoval, by se vesnioka 
obeic rcizpadLa. Ac se slechtici pedanio, ze vinultil sed'lakum 
robotu i ze si pris-vojiil iporava, feteia pred tftm prislusek je- 
dine obci (ipctpk'tiky, m^tva ruika, davky z dediiclbvi a z maii'- 
zefativi) , prece jen si sadlak uidrzel dve zakkdoii porava svycJi 
ofeef: spplecne vk^tinictvi p&dy a vjksfei soutdnictvi. Za sta- 
rych dob, fedyz kral poskl do vsi sveho fonjta, prijali Ko 
sedilaci s kvetaaimi v jedne nice a se zbtraini v diruhe a ze- 
ptaili se ho: j-akebo zakona zaanySli uziti, zda izakctna, ktery nra- 
lezl v obci, ci to-ho, co pifiinasi? V prvrum pfipadu mu podali 

147 



kiveibiny a pnjia'li bo, v druhem pnipadu se na neho oborili 
abrainf. 13 ) 

Nyni vsak pfijimciali kralova ci slecitatijcova uirednfflca, jebo r z 
neimcKli odtmftoo'ulti: ale uldr<zeli si soai'dnidfcvf vesnkke hro- 
mady a sami si jmemoMaili ses»t, sedm ci div^amadt <&auidcu, kteri 
rozhodovali a rozsuzovali spolu s pa-nskym sooidcem pred 
lidavym shrctmazdaniim. Veitsboai nezfoylo urecfoikavi, nez 
aiby pofcvudil vyrck a vybital cbvytkly f ar e d. Tohle vtzacne 
pcravo Vlaisifenilbo sauidarkifcvi, jaz tehidy zraaimemato i saffloospr&vu 
a vl'aisifcni zakioaiodartstvi, se uidir&elo pres vsedhmy boiif^. Ne- 
mcMi je cdsifcra<niti ami prawiiei, jimiiiz byi ciMwpm K'arel 
Veliky, nezbylo jim, nez aiby je potvrdili. V teze dobe 
uldnzely si folbice wiabni ptravo ve vSeim, co spadak»< do obeoni 
dnzby, ba castio si vymifciily, ze se jeijilch pan pcdbeibil v za- 
lezifcositecih dtrizlby pudy (jak ulkaz'al Maurer). Tcthcbo od~ 
poru neszmdhl feuidali®m<tBs sebe sMinefjisi» obona se stattecae 
dflzeilla. A kdyz v 9. a 10. sffced. vpaldy Nctrmamu, Aiiabii a 
Madatru ukaszaly, ze vojenslke s c <h >o 1 a e jsoai malo platoe 
k obrane izeme, zaoaly se vsude po Evrcpe opeivnarv'ati vsi 
kamemnyimi hanatdfciaimi a vazemii. Talk vystaveawa na tiisice 
opevnenych strediselk u'siltm obcb* A kdyz j^doiou hradby 
staly a fcdyiz byl i spo'lecny zatjem v toim*to nwhn svabo- 
stamku — m mesttskymi hraidbaimi — pofdhopio se zalhy, ze 
se ke ubranifci jak |$efom»aitum vmtrmoh napiravtelfi, panu, taik 
i vpadum cizbcu. V opewie'nem m&te se zalSa'l vyvijeti novy 
s^oboidny zivct Zrodilo se sttredoveike masfco. 14 ) 

Zaidne doruhe obdobi dejim nem&ze lepe osfvetlifci tvorive 
sffly lidu, jaiko desatte a jedemasote sfcoletf, kdy se ziaaaly vy- 
prosfavati ze jhia ipfainskeho a potsfcuipne vytvareti budtauci 
•mestsiky rad opevneme vsi a mestyse, jako rada »oas ve 
fomdaikich lesi<dh«. Na <ne5testi jest to obdoibi, o n&rrz nam 
dejiny vytkilajda-ji zvlaSte mak>: ztnime vy«'ledky, ale pta- 
maJo viime, jak «e k nim dciilo. Poid ocJnaram'O'u svych hra ! deb 
dobytly si i ud<rzely mestelke lidcve snemy — bud docela 
samoistabne, ci vedene pfadinimi paaiiskymi neifeo obchc'dni- 
okymi radbami — pravo, vciiti vcijeiuskeho defensor a 
a nejfvyssiih'O soudce mesita, nebo si aapofi vylbrati z tech, 

148 



fcdotz si deWi naVclk na toito mfebo. V kailii mfade obce 
naipof ad vyikiaaovaly sve d e f e n s o r y ci d o m i © i a dbra- 
cely se prcti .torn, kterym se z nicb nechteilou Tctez se d&lo 
ve vy*chcdnf Europe. V Ceohaicli wlili bofeati i cfeud 1 ! (Bo- 
hemiae gent is <mag©i et piarvi, hobiles et 
i g in 'o lb i 1 e s) 1G ) , lidofye s©eimy „— v e s e — v rusfcych 
metsitech si zase prarvideline volili sve vevody — sfcoro vzdy 
z tetze ruariikGaislke rodkiy, uizavwali s nim* smi'lowy a vyho- 
stiili k n a z e, j'aikmile s nim nebytli sipoik'ojetni. 10 ) V telze dobe 
ve vetiine mest zaspadni a jizni Ewcipy vybi*raM za d e f e n- 
s o r a biskiulpa, kteareho si me'sto saimo zvoliio. A tak mmohy 
bis*ki'ip by'l ceikym cAranceim mesykycb »vysa!d« a mnozi 
z ©kth, haljice svcbod me#fcsikyich, uidti'vaoni po smiti jiako 
svati a zvlasfcni patron eve jedmiotlifvyoh mest. Sv&ty Ubhef.Ted 
z Wkicheista, sv. Ufcrit z Axigspurkiui, *sv. Volfgang z Ratis- 
benu, sv. Heribeat z Kotliina, sv. Vojitedta z Ptfahy alid., a 
vedle nidi i fada cipaitu a nunidhu se stala mfetaiimi sveta za 
to, ze hajili p>rav lidu. 17 ) Za teidbfco noivych defensor fi, 
at? svSssfkyoh ci dbchovmi'db, dobyli si meststi cbyvatele 
p ( 1 xi e h o p 'jr a v »a n a v il astnf sou'daiic'tvi a n a 
same <s fp tr a v u stvyclh meistokych forc/m'ad. 18 ) 

Cele 'bo cevebotzovani pcs<tii|po f v!ail'o< Fasdou deeek nepovsim- 
juvtych cinti z oddan<osfci spoiecne veci, ktere vykonali lide, 
vysli z lidovydh venstev, neiz/na/mi br<diino<ve, jitdhiz stetecnytlh 
jane© naim dejby ami nezaidlvo'Valy. Po>dirvubodine boulti t zv. 
bo'Ziibo mini (treuga Dei), jimz sircke \mivy ch-tely 
^kicnidoviate nekc<necine rcdin©e p&tiky meizi slechticlkyimi rody, 
se ztfctdlo v m'kdyfch mefstedh, bisku'pcfve a mesfane hledeli 
rczsiirLti i na sledh/tai mfr, kitesry z l a f vetdli u'vmitr meisitislcycii hra- 
deb. 16 ) Jiiz v tcmlto obidobi vytvorik kallislka masta, zvlas-te 
Amiaiifi (betre si vclilo sve kc-nsoily cid r. 844 a ciastt) meniJo 
sve idoze v desatem ^toleti) 20 ) zvykove pravo namofni a 
cbiobcidni, kitere se poszideji sltalo vzoirefm cele Evtfope. Raven- 
na vytvcfilta oTgaoniffiiaci reimeisell, Miilain, ktery uid'elal pi-vini 
revciluci r. 890, se stal veiEcyim sitfedisikeim obcibodu, jeho 
reinresk byla pine s\"oboid©a fjiz od jcdeinapteibo stoleti. 21 ) 
Podobne Brugy a Gent, novnez cetma meislba francouzska, 

149 



v nkfai se Ma hi ci forum stalo zfitzeatifim docela neza- 
vislyim. 22 ) A ji:z v tomto obddbi se pocak mSsita vyzidoba- 
vati sfcavitelskymi dily, kitera neipfetstavaime dbdivo'vati a 
jez vyrazne svodci o dusevnim hnuti tehdejsich dob. » Tehdy 
obnfo r vesny basililky skoa^o pa celem sivete«, pise Raul Gkber 
ve sve ikromiee, a nektere z nejkra&nejSidh poimmflku sftlredo- 
"vekeho stiaiviitek&vi vzmifkly v fcoimto ofadbbi: pfelkrasiny stary 
cliram v Bremach vysitaivein v devatem stoldti, sv. Marek 
v Beinatfeaeh do>sfcaven r. 107 1 a krasny dam v Pise r. 1 063. 
Dusevni bnuti, licene jako renesance dvanacte- 
h o s t o 1 et i 2a ) a jako racionalismus d'vanac t e- 
h o s t o 1 e t i 24 ) — ktery predchaizel reformaici — vzmaiklo p<ra- 
ve v toimto cibdobi, kdy vetsina mest byk pro^te sM'ukean 
malydh vsi, obr'azemych naisipy. 

Ale vedle principu vesdtake oface bylo treba jeste jineho 
pir\lku, aby tato roistcuti sftredd'dka svobody a o&vSty spwjil 
jeidnotoou mySlemlkou a jedmotwu akcf, a dodall jtim sdnop- 
iuositi kiiciiativni, ktera byla jejich silooi v dvamaictefm a tri- 
oadtem sto'leti. Kdyz vanifealo cim dale vice novydh zaimest- 
nanf, retmesel a umSni a rossmaihal se obchod v dalekych ze~ 
mfch, bylo treba novetao zipuiaoibu sdtruzerof a tento nezbytny 
novy pwek primeisly cechy. Cele svaizky naps&iy o techito 
sdruzeniich, kitea*a se pod jmeneim cedhu, biratnsstev, tovarys- 
s'tev, druzstev, m i n n e, a r t e 1 u v Rusku, e s n a i f 
v Srbsku a Turecku, amkari v Gruzinsku aid. tak mohmtne 
rozvirufly ve stfed-ovekxi a mely talk d&lezity podfl na o®vo- 
bozeni mest Ale zam&fena'valo to dejepisce pfes sedesat let, 
nez pooroizutmSli, jak bylo tato zrfeenf viseobecne a jaka by>Ia 
jeJio pranra povafia. Teprve nynf, kdy vydano a probadano 
na stfa ceckonmibb raidu, a vysefcreroo, v jakem jsou pomeru 
k ffimskamiu collegia a stairym sidrmzemim v fteoku a 
v I/radii, muizeme tvnditi docela bezpeone, ze se fcata foratrs'tva 
vyvijela na tycKz zasadach, na nichz ibudovain g e n s a 
ob'ckva. 26 ) So'feva co objasnuje leipe tato stredovSka bratrsitva, 
nez do i casne cechy, ktere se tvoiily na lodioh. Kdyz banseat- 
sikac lad' byik jiz pul dne na mori po otdjezdu z pristavu, 

156 



svolal kapitan (S c h i f i e r) vfsedhmo muzsfcv© a cestiijki 
na pailub'u a promliDvill k nim, pocle zprasvy sowcasmifca, takto: 

»P«omGvialdz j-sme nynf vyidani na mitosit Boha a vk, mu- 
siime byti jadew dru'heimiu iwrni. A fponevadz jeslt kfolem nas 
bonire, vysoke vky, lompezinici a jina ndbezpecf, muisime 
udraofViaifci prffsny potaidek, atbyohjoim sfconcili nasi plavbu 
d'cibre. Poroifco se pomoidiime zia dofeiry vitr a sfastoosu cesftu a 
podile nainno&iiho pravia si zvoMme tfodfoodci (S cJxo f f en- 
stellen).« Pototm si muzsJfevo- zvdlilo fojta a c s tyfi sea- 
fa i in i, jako soafldce. Kdyz piaivlfaa sfconcila, slbzili fojt a 
s c <a b i in d svuj u&ud a prcmliuvili k lodmikuan t&kito : »Mu- 
siime si raauvtzajem ddiput^titi a v<se, co se na kdi srtallo, pova- 
zowaibi, jako by se nestail'o Ofco>dit umid atb seiin ksseoi). Co 
j'ame podtrve tfoizsouldili, sltja'lo se pro spravedkioslt. Proto vas 
vseschmy proisime, ve jmenu po'dtiveh-o roiziscutzeni, albysite za- 
po'mineli vfechein hiiev, ktery smiaid made mezi sebou a pri- 
sa<hlaM na chleb a sul, ze na to nefbudete mysleiti ve zlem 
umytsk. Kidyby se vsak nekldo cMl paskozem, nerint' se oidvola 
k 1 a Oi dl v o g t o v i a zada ho, afo(y rozsoudlil, nez zapadne 
silinnjce.« Kdyz fed' pristala, pfedama tru'hlice s pokuVami 
(fared) foijtcwi v priisteve, aby je tfozdelil ahufdyim. 20 ) 

ToWe proste Iftretnf osfvetluje lepe, nez cok'dli j-inebo, d'u- 
elm sfcredwekydh cechu. Pcdofcme organifsace vzniklaily vsude, 
bde se sesla za spdlecinyirra zaijmy skupima lidi — ryfcafi, 
kvici, cesfeujici obschoidtaici, stawitele neb© usedflf reimesJnici. 
V zalezitosltedh pkvby rozWdoval na loidi kapiltan, ale alby 
vec skooicik uspeisne, dohodli se visiicblni ma loidi, chudy i 
b'oifoaty, velkele i muzsltvo, kapitan i pkvcicx, ze si budo'u ve 
vseim iw&ii, ze buldou protslte lidmi, ziavazani k vzajemnym 
sluJZfbam a ze si spoory uawmaji pred so^uidci, ktere si sami 
vyvoli. Po'dobne, kdyz se seslo nekolik femeslnfku: zednir 
ku, tesairu, k'amemilku a p., alby Sffcasveli na pf. ka ( thedra/k, 
paitfrili vsiidhtni k meSsItu s vkisitmim pctokky'm zfizeiniwi, a vedle 
tdiio byli cleny svebo fetmestfa. A!le mimio to by^li sfpojeni s,po- 
lecnym pesdnikem, ktery zsntali lepe, nez dariuzi a sdruzfli se 
v teleso, spojene pevrnym, ac docasnym svazkem: zalozi'li 
ceoh pro sta^bu balthedfra/ly. 27 ) Muizetme to ekes videti v ka- 



bylskeim sof ai. 23 ) Kabylove maji cibciny, ale tenhie svazek 
nesifca'ci ma vsechiny politicke, cbfchodfiii a otiobnf potreby obce 
a proto se zridilo uzsi braitristw s o f. 

O socialnion razu sfcredbvekefco cedhu svedci kterykoH ce- 
chio'vini raid. Vesmeme-K n*a pf . s ik r a a neklereh'O rainimho 
cechu dainslkeih'o, ctame v nem predevsim, ze v cddhiu mwi 
vladhouti viei&beane braifcrske cftenf. Balk prijidou mslbanoveai 
o vfesitafbi sjowdhictovi, vzinikne-li spar mezi dvema btfafcry, 
ci mezi biratreim a cizintceim. Bak se vyipock&vi, jake sooialni 
powknoisifci map brartfi. Vyfaorf-Ji brialtr, ci pozlboiide-ii lodi, 
meiba se miu necio pirihodi na pcuti, mwsi niai viiiidfoni dfruzi 
poraiodL Onemocirif'di b^atr vazine, muisi ho- dvta bfa/tri stfiidave 
oseitPcwiati, aiz jest mimia nefeefzpecf, a zeiwre-li, imisi jej 
bratri padfiovati, coz byla vazna vec v dobaoh moru, musi 
hio (Jcpffwaizelti ma posSadmi ceste ai ke hatobu. Bo jdh'o smxti 
moiisi pacovtatbi o jeho deti, je4i po!tireiba. Caisfto se vdowa sltaiva 
sestoau cechu. 20 ) 

Tyito dvia zakladni rysy se objevujji v ka&lem braWtvu, 
at' bylo zallozemo pro cofkoiiv. Ve vseim vSuidy jerifaali clem'ove 
bnaltetva spoJai jiafao brain a sestry a nfkali si talk 30 ) , vSiichrri 
si byli v cedfou rovdL Spoleoie uzfoiali jalkebotsd »imajatflou« 
(ddby'tikfa, puldy, budfcw, fco«telu neibo »<penez«). 

Vfithoi bra«tiri prfeahali, ze zaeecJia^ji vsech starych sporu. 
A ac se miarvzajem nezarvazia'li, ze se nebudeu jiz nikdy sva- 
fiti, pfeice jein se wsnesli, ze zadmy svair nesimi prejfti v tie- 
pfatefetvi, ani nesmi byti prog edn a vain pfed jinym sooidem, 
nez soudem bratfi samycL A nepohodil-li se bratr s nelkym 
cizim, kdo nebyl v cedbu, zavazali se druaa, ze mil budou 
ve vsem nap>onw>ciii t. j. nedht? byl nespravediive nafcein, 
ze prvni zsacal, ci at 1 skuteicine za&l, byii diruzf po-vmni, aby 
za nim stali a sfooaicoivali vec pokcjne. B'raWfcvo Stale pri 
nemi, pckuid neslo s jebo s'traaiy a nSj'aky zaikeriny uibok: v t*- 
kovem pnpade se ovsem s nim jednalo jakio s clo'vekem, sto >• 
jfcian mimo zatkicoi. 31 ) Zamysleli-'les piribiizmi najpademeho po- 
mstiti u>racku ibmed nevyim uitokeim, ziaioipiatriW bitaifcnsitvo ohfo- 
zenemu clenu tone, aby rftofal ^ujeti, nebo ch*n s parem vesel, 
nuz a kfesadlo, aby si miohil udelati ^veitlo. Z&tal-li v«e me- 

152 



ste, dcprcwazelo bo dvainaclt bratf] na Gdhiran'u a mezi tun 
vyjddaia\ia(li o odslcodnem. Sli k soudu, aby odpKsahli, ze 
obziakminy mdiDvi ptfawdii a byl4i ddistciuizcm, mepfrijpusitili, aiby 
by«l naddbro zmicen a sital se otrokeim, ponevadiz nezapiatil 
ipaibricneiKo cdlktackeiio. Zaplatili je spolecne, jak to dela>a<l 
z-a starych dob r o d. Jeai tehdy, porusiiMi aiektery bratr 
fprfeatuu vuci drulhym bratiffm, nebo jinym lidem, je&t vylcu- 
oen z bratrsftva »jako bezejonenny^ (t h a seal h a n m a e~ 
les a f brodrescap met nidings naf n. 32 ) 

T'akove byly vudlei ideje baralirsitev, kitere zinenaMa napkily 
cely stifcidcveky zivat. -Zinaime, viskuftfc'u, cechy ve Vsemcinych 
zamestaamich: cacihy ine/volmiku 33 ) , cedhy stvfcbcdimlku i cechy 
cbcfji'dh spoki&ie, cefdhy, vyftvoreme pno horibu, rybolov, nebo 
pro cbdhcdlin cestu, jez se rctzesly, kdyz cile dicsazeno; ale 
byly <z)ase cedhy, ktere se v nefeiterem reimefsfe nebo uim&ii 
udrzdly po staletf. Jak se zivot staval rczmatnritajitm ma za- 
m&itinam', pMbynrtafe i ruzinych cedhu. Tlak vildime, jak se 
v ceiehy sip'djwji nejesn cbdhcdnici, rewieslinici, I'oivci i sedlaci, 
ale i icinezf, malm, bakalari i profes/cri, jak se Uvdff cechy 
pro .pasijove hry, na stavbu kostela, nebo aby uchovaly 
mejiake »ita!Jetrriis ! tvi« at! sfcely, ci uimeim, nebo reimesla, nebo 
k pofadami zJilaSsnicii slavncisiti, ba j©ou i cechy zebraku, kaitu 
a aievesitck, \iechmy scirgani i so r v)aine n»a dvioji zaeteude: za&ade 
vlas'bnflhio souidnictivf a zasiade vzagemtne podipcry. 34 ) Zreitekie 
svSdedtvi tcb l o niaane v Ruisku. »Ruriko vylt!va& l ly« hkvne 
jedindk jeho a r t e 1 y IotcS, rybaru a ku/pcii, jedlnak obeimy 
vzniikaijrci m»de, a podines jest Rusko p!no artelu. 

Teclito nekolik poznamdk ufaazirje, jak nespravne se ia 
vec dhali nekteri z tedh pmvinich badatelu, ldteri cbteli vidoti 
podstabu zrvzeni cechovniho mermcirncci v jeho roenfeh slav- 
ncstech. Ve skuiteono'siti vsak byl dem, kdy se spolecne jeldlo, 
dnem, nebo aspon .predvecerem d»ne, kdy se volili stars! cechti, 
jednalo se o zmenach sta-n»ov a casto se UTovnavaly spory 
mezi br-atrimai 35 )-, nebo se obmowvia(k> clensfevf v cedhu. Sjpo- 
lecme jidilo, jafco sla.vno©t pfi sitiairydh shnrcimaszdetni'oh kmenu 
— m a h 1 ci m a i u 'm. — nebo a b a u B-uirijiatu, ci pes'viiceni 
a cbzinkyi by^lo na utvanzeni braWtvf. Pfiipio.minal»a se tun 

153 



dobia, kdy rod mel vsechno ve spoleonem cbzenf. Aspori 
v item den patriik* vsecikio vsem. Viidhni Seidell u spoleeneho 
stolu a ucastnili se teze hostiny. JeSte v piozdeljSich dobach 
sedeli chovianci ckufdobince licindynskeiho cechu v terito den 
za jedafm stolem s bchatym alderinanem (stesiim me- 
sta). Ac se nefcteri badatele pokouseli rozjKsowati mezi sfca- 
rcisa>skyini »friitti guiW« a t. zv. »sociainim« ci »nabczen- 
skym« cechem — treba ze vsedhny ty cechy byly »Fried- 
gilden« ve srnysk, wedenem vyse ao ), a vsedhny byly i 
naboizeinske, v temrie smyslu, jako< byly soeialnfimii a nabo- 
zeniskymi i cfociny a .meslfca, sbojkf pod oidhiraino'u zfvlaStmfho 
©vialtelho. R'otzimtohlo-li se ceidbofvm zrfzeni neiobyeejlne v Asii, 
Africe a v Evrope, trvalo-li bisice let, ozivujic vzd'y znovu a 
znovu, jakmile tit byly podmiamky, pak proto, ie bylo necim 
vice, nez neijiakym sdinizeni'm na pomdmii hoislifn, nebo k spo~ 
leanym navStesvaxn kcde'k ndbc neijalkym pohfdbmfim bratr- 
sftvam. Bylo pfofjevera hiktSbtofee poftrefey ltdiske pftroizenosti a 
melo vsacihmy iRriivfostky, ktere s<ta!t poezsdSji pfdbtfal ipro svoji 
byrokracii a pol'iicii, a jeSte neij'ake pHvllas'tiky imieiio to. Cech 
by! s&mz&nim k vza'jeimoe podpore ve vsech okcfkiostecsh a 
ve vsech pfibodach zwote »skuftkem i radou«, byla to orga- 
nisace na zacihovani spfria<vedlnc&ti — kteira se lisMa od statu, 
ze v m fey! ve v§ech pripaideidh Ikfeky, fewaitirislky prvek, mfefco 
dneinfbo £oirtmalmlix>, ktey tak vyztnaiouije zmahowmi sitatm. 
I kdyz sital preid cedhwinifm sfouidem, oidipovfdai se bimifcr pfed 
lidimi, kten bo dobre zsnali a sitaili omu po bclku v denniin 
dile, sedeli s mm u spofopnieho s*ol'u a vykonarvali s nian sipo- 
leane byateke p»oa r ianno£Jfci, pfeid lsiidtm, klteri rail byli rovmi a 
oprwdo'vyimi bralHimi, kterf nebyli ami jwislty, ami neihajili 
zajanfi zcelk jinych. Jest drej'me, ze zrkeni, kttere tak 
vyhovovado .potfebe sdruzifci se, aiiiz zbayovalo ► jetdniotliv- 
ce -iniiciia'tivy,,,se nezbySiiie tfo'zsiiro'Vafo, moJiu'bnelo a sflilo. 
Nesinaz byla jem v torn, jak nia-jiti ziputsiob, aby se spo-jilo 
sdiru'zeinf ceoh'orv»ni, aniz dolk ke kotniflildtuim se sviazky obcin, 
i aiby se vledhro to sjedtootitlo v jddem s'ooil'adny ceilek. A kldyz 
nailezem takorvy zpusob stdnuizeei a zairoven ifaidia pfi2mi'vj'di 
ckolncistf uimozoiilia m&tuim f aby si vyidobila neza^islo^ti, 3a- 

154 



cala se mesfea osvobozovati s myslenko<u tak jediicfaioii, ze se 
toman namfrzeime nepoidivovajti i ve sttoleiti* drtah, tetegrafu a 
tisfcu. Zaohio'vaio «se nam na sba vysadaiidh febin, kaim si 
•mesiba z&ip'saila sve oiaviobozenf a ve vsech jest taz vuldci idea 
— acv poidirobai'Ofstech se priroizeine liisi, po'dle toibo, osvobo- 
'dillo-Ii se to kte-re mesifco vice nebo mene. Mesfto se usBavilo 
jako federace malych obcim a cecjiu. 

»V5id!i[rii, kcl'oz pa!fcri dta sv&zku rn©s : t!stc^ho« — tak stoji 
pisana ve vy$adni lisfcine, diame r. 1 1 88 mSsfemuim v Aire 
Fi'liipam, b/rabeftem fliainde-Tislkyim — »©li1bi'li a stvndiili pin'sa- 
iho<u, ze si budou oti'avza'jem posmahaiti jalca brafcri ve vleam, 
cokoli jest uziteone a ski&ne. Boskod'i'-li nekdo cMiefao 
(slcvem nebo stoibtkem, nebulde se za to iwsftiti ami poskozeny, 
awi jeho lide, ale bude se dfomahati sveho prava a ten, ktery 
ram u&octil, napravi, co zipfeobill, po rodhotdfoulti dvamacti 
wuidcu, jiako rozfaioidcfch. A nesp'oidtfcbi-li se sfcudice nebo po- 
skozemy wzbodmuti scudefi, kdyiz by! ffikraite vyavan* bude 
vydooicen ze svaizskiu meisfca jako zlocinec a veWloiminik. 37 ) 

»Jederikazdy z obce massi sfraiti ve slovm svemoi souifprfse- 
zeintoi a poimahati ami sikuitkem i naidcu, jak kaze spravedkicsi« 
— - sfttoiji psaimo ve vysadadh Amiensu a AbbevSu. 

»Kaizdy poimuize drulkettwu poclle sfvych si»l v branicich obce 
a nebude taped, aby jaden vmd cokoli diri^&mi, nebo si ho 
u^M^opl'aSbnym^ ~ oteime v privitojkih So«oirau, Com- 
piegne, Senlisu, i v jinyob tehoz zpusiobu. 38 ) A tak dale, 
s nescdtoyfimli variiacemi roa totez tbeima. 

»Obec« — pSe Guiilbetft de Noigemlt — »|esit pnisezen- 
stvo po'mooi (moit-ui adjutorii c o n j <ut a t io . . .« 
Slwio no<ve a oihlavtne. OstVoboizuije newoibiilky (tcapite 
s e n s i) , cd vsf stkiszebncstL V nem m>obo<u byti cd&cwzetni 
pro ruseni zakcma je<n k pckaite, zaikoinin'e uirceine, sfcrze ne 
nejtsioii jiiz vazani platiilti, jak nevolniici vzidycky pkitf'vialli. 39 ) 

Taiz vlma svobody se hmtala ve XLI. staldti viefUbi faajinanvi 
evropskymi, za-sabujic mest-a bohata i tnejchudSi* Aokoli 
muizesme fici, ze parrvni se osmboidifk mfeta telska, nemriuizeme 
urcibi stfetdiiska v o-dkufd hnultf vyiskwillo. Veimi fiasto aSjake 
mesteckto v stredatii Evrope vadflo cely ofcolni kraij a rczsabla 



m&lta si vziala pro sve vyisiadmi lisifciiny vzoir z pirtiivilejji meste- 
celk. Tfak pfijala tnacsaiiidesait >mest v jafaoizaipaidsm Framcii 
vysaldni Kistou masitecika Lomris a Bsitana Beairaoauiiu se sitak 
vzcTeim vice naz peifci stum obcf a melslt bdlgkkydh a fcao- 
cotiiziskytolh. MeJsta vysillaik zrvlaStttif pcisefebva k soansechitn me- 
situim, aby primedk cpis vysaidim felbiiny a podle nf zriizenja 
iisJ&aivta. OvSetm ze se netopisowalo djosHova, ka'zJda obec si 
ujpfmrviiila svctji li'sftiinn, podle toko, jaBcyteJiL uisitwpku m<cUa oce- 
kaiva/ti od svebo paoiia. Tak se state, ze ipriivifaje sltiredovefeydh 
cbici j®ou talk ro<zfltta>nite, jafeo jest gidticka aarcbi'tekitura jajicfti 
kosstelfi a klailbtidral, jalk pozinaaireinall toeorysi hidtcoik. Ve visern 
ticon jesit taz vufdcf my§keka — kaitheidtrala, jafco symbol spo- 
il em famnctslti a cedhm v mesto — a ve vsean taiz ne(vycer*paite , fea 
rozmiaoiiiltcisit v podirobmo'stecih. 

Vladtmi $o*udinidtvi bylo bkvaii velci a vksitiM sondiniicfrvi 
zwaraiemiaio i saimicisipiravu. Ale cbec nebylk masd jen »auto~ 
ai'omaik casfti staitu — tehidy jeite nevyaia'lezeaia taksotva dvoj- 
znacna slova — byla sta'tem sama. Sama rozhodovala o val- 
ce a miru, o svazckh a spolcfch se sousedy. Ve svych zalezi- 
*a»sitecJi byda svirohcviainyim pajnecm a neipieffcla se do zale£iito®ti 
druby'clh, Nej'vy&si pofekka m«oc se iroMla pke svefilfci deimo- 
kratickem fern, jak bylo v Pskove, jeboz vese vysflalo 
a prijfirnialo' vy<s(kmce, uzsavfirialo siirJoiii'vy, vybinak si i vy- 
kaizovalo kinffzaifca, neibo se bez niclh cbefflo cela leta, nebo 
byik svcireima taitc mot afrisft?c!kra€ii kuip^clke nebo sarnie Bkcbte 
(nekdy pi cbe sfcrbly na sebe i saany) , jak se bo sbaio ve stech 
meisit itaklkydh i sffereidcewoipsikyicb. A j Ie zaistafdy z&taly vsude 
tyltesz: mhito byilio 1 sa>m<o sltaitem a — coiz snad bylo jeSte 
pra'cufulhieidmajii — ucbvaitilla4i mioic ve meste kuip-eicka airkto- 
•karacie nebo sleehta saira, nezanikl voitmi zivct mesta, ami 
nevymizel z jeho .obycejnelio zivctta deir>jokraitiisnius. Mesta 
byla vubec rralo zavisla na taik zvane forme sta ! fcu. 

Tajetrr^tvi t&o zidarfive zivlaStiniotsilii josit v toon, ze streda- 
velka oibeic nebyk ccnltollisiovfanyim sltaltem. V ( prvtni(dh dobacb 
sve exfcitcsnce neim«cbl»o se mesito ami wazvati s/taitetm co do 
Amiibrmi orgainiigace, jeizlbo sitreido?vek neanal ami dinesnibo* sou- 
stredmi f<uinfcci, ami dinesnf cemibralisace mertmi. Kazda sku- 

156 



•pina byla o s-obe svrcliovaiia. Mesto se obycejne delilo n& 
ctyifii c'tviiti, nebo v pett aiz seidim ofcrdku, vylbihajfcicih ze 
stlrefd-u, pfi cemiz fcazida c*wft nebo kazidy ©brack zhlruba od- 
poviidiaily nejal^errm remeslu netbo zsaim&taairii, kitere tarn pfe- 
iflaidalo, ale byidleiii bam potspoiu li'de nejVuznej'sifoo socialkiiho 
ipodbaveni a zam&toaini — Skicihtiqi, kuipci, reimeisilinici, ba i 
polctneYiodnfcii, a kaiidy cfatsek nebo ka'Ma clbvtrlt zily doicela 
samfodBaltaie. V Ban amikacin byl kazldy ctabrov nezarvisll'ou poli- 
tkfcou otbd, mell -vflastoii ofrgamisaici zameisftaani, s»amoB.ta;tne 
obdboidorvial soli, mei vliastai sfowdnklbvi a saimiosprajvu, ^llastni 
fiowm. A jwiflnovallb-li mesfto v cele dcize, nezmanila se tim 
nij'ak neizai\iklto<stt jefdhodwydh caslti. 40 ) V KtoMtne vidime, jak 
se dbjnvtetelislljvo deti v G e b u r s c h a f it e n a Heim- 
schafftesn (vicinitae) t j. v ceidhy sotusefdu, latere po- 
chazejf jiz z ctaby franeke. Kazldy tew cecih mel wefio soiidce 
(B u arir ifclhit ct) i obvyMydi dvaeadt komselu (S c h 6 f- 
f en) svetao fojftja a sve gre<ve ci veltede misltini milfce. 11 ) 
Histeie nejstarSiho< Lomdyna pfed dobytiim Normany, px>avi 
p. Green, jest historii »cetnych skiiipkek, mztousenych v ob- 
vo'du \i\vnM hsnadeb, z nidhz kazlda vyruislta ^festoiim zivoitem 
a s vkisiteiiimii zmmimi, cedhy, uibuUky, kllaStery a pioidbbine a 
jen znenahla «e spojuji v jeden mesisky svazek«. 42 ) A <na- 
bleldineime-8i do. broaiifk ruiskyiah meslt, Nlo'vigoirtoidu ameb Pisksova, 
z n'itobz kaMa obsdrmije pomearine hotjaie mistofdh poAobraostf, 
sMedaVame se tu s dbsky (k ta e ic) , slozetnyimi z ulic ma 
sobe nezamiych, kazda jest sice po've'tsiiie obydlena remesl- 
niky urcilteho odbwu, ale jisou toi i 'kuipcii a sMkari a jest 
skupimoiu pro sdbe. Spoieone oidpo(vitda zia nejiak^jr zfl'ocin, ma 
vlastnf soudinictvi a sarma se spravuje skrze mlicni sitarsi 
( ! u<K6amsikije sibajroisity) , ma ^Lasibni peioel? a Irelba4i, i vlasbni 
fctram, vikisttini milidi, Voili si viatstaii kneze, a vubeic zije vikst- 
m'm po^ipoilityim zivotem a vseidrmo samia po'dmika. 43 ) 

Sfftredtorveka obec se teidy jevi jfafco dvotji federiace: jednak 
vseoh bosfpoldafu v malydh uzeim^niidk sdruzemidh : ulici» far- 
nosti, okrsku, jednak jednotlivcu, spojenych pffsahou v ce- 
sioh poidle srveho zamestoanf. Prvini fedearace jest dedictvim 

157 



po obcime, z nitz mesto vizmidclo, diruiha se vy/vinaula s novymi 
pdfcrabiaimi. 

Hlavnim diem stredo<vekeho mesifea bylo zabeizipesoiibi svo~ 
bodu, samospravu a mir, a bylo zalozeno hlavne na praci, 
jak usvidiime, az pojedinaime o cesfch. Ata » ! vyr-ctaa« nezabirbta 
•viedbtau poizicfraictsft stredo*veke!ho ekonosnisty. Svwn zdiravyrn 
iroizimmem potfccjpil, ze dluizai'o ztaji&tiifci »sp€itkbxi«, aby se 
tmioMo vyrabeti. A potato bylo zakladmi zasiadou kiazdeho me- 
sta, posfoarati se o »inejaitOtoejsi zivobyti a obydli piro chude 
i botote stej(ne« (g e m e i m e aotdurft u n d gemach 
a r rn e r u m d richer) . 44 ) ZiacpattirQYaifai si pofbraviny nebo 
pne zivcitmi nezbytoosti (oibli, dfefvio a p.), drive nez prisly 
na trh, neibo vubec s nejiakymi vyfejodatmi, jiduz by dmzf 
nemelli - — zkratka p r e e m ip ic i o — bylo vubec zakazano. 
Vseidh&o pfill/o netjpnve ma trh a tarn se vylofilo, aby kazdy 
si moM Bakoujpifci, nez odzvoaien klomec bxlhu. Teprve pak 
si mohl zakoupiti, co zbylo, prekupnik, a jeste smel miti na 
torn jen. »pocti%y vydelek«/ iri ) Mimo to, nakoupil-li nejaky 
pekar obili ve velkem, kdyz bylo po trhu, mel kazdy mesfan 
prawo, kotupiiiti si pro sebe cast tohofco obili (*asi p&l meftce), 
za p'fiimefeimou cerau, pcikud oibcbod nebyd uizlavfon, a za«e 
kazidy jpdkair moM fcotez zaidati, ko'inpiWi si nejtaky mSsfam 
obili, aby je z'ase prodal. V pwern pinlpfade si kazidy mohl 
obili sernliiti v raesibskeim milyine, kidyz priSia rua neih'o rada, za 
uTcciny potplaftelk a oblleb si moM dalbi upeci v obecni peoi 
(four b a in a 1) . 4e ) Korattce, vzailkfl4i ve meste nedjositiatak, 
byflo tirjpelti vice oi m6ne vsem. Ale, vypm&je tuize zlle fiasy, 
a pokud tu by ! k srvcbcrfna meisfca, namcM niikldio zarnrfti Ma- 
dam v jejitcfh zdedh, jtafk se >fco, na nditeistf, tee ctasifco deje 
za nasitclh deb. 

Ale uvedana upatava sipada teprve <&o pozdeijsibo obdobi 
mes^skebio ziviofba, v obddbi psrvoitoion makupo'va'Val'o si mesto 
saimo viseclhmy ipo'bra-viiiny pro sve obyrvatele. O torn aveidci 
docetla zfatdke dokkdy, klteire nedavin'o U'verejeil p. Gross, 
a potsflonji jehio zaver v toim smyslu, ze zasoby zivotnkh 
pio*reb »zialk 1 ofu«pefny jadaiim cbaandkym wednilkam jmenem 
mosltia a pak po cas'teciK roizidelleny m&tiskyim obohodnicu-m, 

158 



nikomu vsak nedovoleno, aby si koupil zbozi, vylodene v pri- 
stavu, jestli si vyhradila prodej mestsfka sprava sama.. Zda 
se, — dcdava tyz aurtoa* — ze to byfe zcela obvykle v Anglii, 
Iwfcu, Wa-lesu i Sk'Otsku.^c 47 ) Je&te v XVI. stol. vidfme, ze 
obec ndkujplorviak obilf k pirotspecbu a uiztitiku ve vsech ve- 
cech . . . tohotto imes'ta i kctmoiry Lonidyna i vseiclh oboanu a 
obyvatelu jeho, pokud je to v nasi moci (ȣor the comodkie 
and profkt in all things of this . . . Citie and Chamber of 
London amd of all the Citaems and Inhfabitan'ts of tthe same 
as mcche as iai us lieifih«) — pise mayoa* (lo(ndyindky) roku 
1565. 48 ) O Bemalikadh jest znamto, ze obec mela v rukou 
cdly obdhod obiiiim a »bWx\ti« byly poivfeny, kdyz do'slUaly 
od dcivoizaiiho uradu zdlanitnu, aby kiaide nieistske domacrtosifo 
do'daly mtioizsfevi, ktere ]i bylo pHdeilearo. 49 ) Ve Firaincii z/ase 
Amieins Ziakupcwal sM a rozdelovaJ vseim obciainuim za re- 
zijaii canu. 80 ) A dosufd jsoai v oabnyefa fnamcoouzsikydh. me- 
stacih ta&iiice (h >a \ I e s) drive mestska skladiiite obiili a soli. 51 ) 
V Riufsiku to bylo piratvifdelkiytm zivykem v No»vgoTodiu a 
v Ptskovu. 

Zda se, ze dejepisci, kteri pisf o tehdejsi dobe, nevenuji 
radme pDZJcomoati toimiu, jak obce saimy nakupovaily ve ipro- 
sipecih ofbaamu, a<ni toimiu, jak se to provadSlo. Ale tu a tarn 
jsoai fiatkba vefcaijiini<a'va, ktara vec osvMiufji s mbrve stramky. 
Tiak meizi dokkdy p. Gx'c^sovymi jesit nanizesni obce Kil- 
kenny, z r. 1367, z nehoiz se dorviidame, jak uireotvainy ceoiy 
zbozf. »Obohodimkum a lodnikikn — pise p. Gross — 
byk> pod praafboiu udaiti zaklk'dini cetny zlbfozi a vyldaje do- 
vozni. Potorn sffcaroisltia mesta se dvemia rcizvaznymi rntuzi wrcil 
ceny, za noz se melo zbo«zi prodavaibi.<< Tiak se to provadelo 
v Tfauirso se zbozitai, ktere doisOlo »po vcde 6i po suidhu«. 
TeniMe zipfeob >>uircilti cemai« tak vyihlovoval predstavam o ob- 
cihodu, ktere byly obtvykde ve srredo'veku, ze byl jiste vse- 
obecny. Jest prafstaoryim zivykem, aby cenoi zb'o'zf urcil nekdto 
treti. A jiisite bylo i velsmi rozsifeinym zvyfeam, aby ve veSkerem 
obcfaodimtm sitylku v meiste siameim ur&rvfali oemy »arozvazni 
m'uzove« — nekido trail — a ne prodiaviac ci ktupujici. Ale 
tenfto obycej nas vede jelte dale Zipet do hi'st'oarie, totiz do 

159 



doby, kdy obfdhlod se zibo<zim hrcniadnyim by 1 ! v rukou celeho 
mesta a obdhodnfcii bylii jen zprosltiredkioyaltdli, plncmc^'niky 
mefeta pri pirodefjii zibczi vyvcsanlha. V niarfeenf ofcce Water- 
fondu, ktere rorvnez U'vadi p. Grass, se pravi: Wnat all 
manere o<f marcihiandiis wkait s <o ever k y m d e t Ih e ,i be 
of... shal be bought by the Maire and balives which bene 
doammene biens for the time being, and to dkbribsulte the siame 
on freemen c*f the citie (the prc!p»r>e go-odis o»f free citoaons 
and inhabitants only excepted). « [Vsecfeno zbozi, 
n e c h ( j a k e k <o I i . . . buldiz kouQpeuo stttarosftooi a uradinimi 
poonoenflty, kltenz jsio'u n>a ten ciais obecmfimi niakai(po<vfaci, a 
bufdiz rozdeHenio- vseim avob(o«dnym mesfiamfiim a obywaitelfim 
mesta (fvy<jma jedine zbazi, ktere paftsci osobne svofcednym 
mesfanum a obyvatelum) ] . Toto nanzeni si nelze vysvetliti 
jinak, nez tim, ze vsechen vnejii obebod mesta se dal skrze 
mestske sprostredkovatele. Nadto mame prime doklady, ze se 
totez delo v Novgorode a v Pskovu. Svrchovana obec nov~ 
gorodska i svrchovana obec pskovska vysilala sve karavany 
kupcu do dalekych zemi. 

Take viime, ze skta> ve vsedh slUfedicveikycb mefstecih ve 
sitredni a zaipafctai Ewope nakupcvaivfaily sii cedhy, jialkjo calek, 
"viechny po'tfebne •swrfo'viny a pncfdavaly sve dfllo skrze sve 
ufeldiniky, a s^cibvta jest moine, aby se to* fcak nebyfo deialo 
i v ofbdhcdu vnejska — tim sjpiise, kdyz jefsit vehm doibre 
znaimo, jak az do XIII. stol. netjen ze byili vsichnii cfechodnici 
z nekterebo mesta povazovani venku za celek, odpovedny 
za dkihy nefcterebo kuipoe, ale i ze ceile mesto rwcilo za dkby 
kazdeibo ze svyicb dbdbotdniku. 

Teipinve ve XII. a XI H. sftol. uzaivreJa mesta ryritska 
vlastnl smlooivy, jimiz tato odpovednost zrusena. 5 ") Konecne 
mame pozoruhodny dekument obce Ipswichu, ktery uve- 
rejnil p. Gross a z nehoz se dozvfdame, ze se kupecky cech 
tchoiUa mesiba uitrvowl ze vsech, kdotz mSlii volny pebyt ve 
meste a kdoz chteli platiti pnspevky (h a n s a) tomuto 
cedhiu, pfi ceimz se ceia obec ddhrowisady raidila, jfak nejllepe 
uidirfzefci kuipedky cedh a daia nvu> i nefkltere ^vysady. VyUizi 
tedy kimpedky ceich z Itpiswidbu sipi«e jWklo sibctr ziptncmoonein- 

160 



cu mesitia, nez oibecny souikiroimy cecii. Krafcce a dioibfe, cim 
lepe zacimaime posanarviaifci s-tredovSke mSsito, turn vice sWe- 
d&vaime, ze ndbyfo jen neijiaikio'iu. poliitiicikcai owgainjiisaci na 
cdwiarou nefeltearyicih potliiticikych evoiboid. 2e byflo poikusiem, 
aby se organisoval ve vetsim rozsaJiu, nez byla obcima, 
uzsky sviaizeik paspdlito«iti a vzaijeimne podpory, svazek vy- 
robnLa spotfebni, vubec svazek pro cely spolecensky zivot, pri 
ceiraz nmin'Uipcfvial'o clweikii pouJUa staibu, popravajilc pine vol- 
wcisitii pwjevu fcvuromu ganiu Ic&Me sfcupiiny jectaotlivcu 
union i, v reimesledh, vede, cibdhjoid'u i poikice. Jak se tento 
pckoKs pccliairil, u<viidfme ©ejlepe, az v dtalsi kapiltole rozebe- 
reme organisaici parace ve sitred'avetkeim meste i poimer mest 
k ckolniim'u selslkeaniu cbyvaitetoviu. 



II. Pospoiitost. 161 



HLAVA SESTA 

POSPOLITOST 
VE STftEDOVEKE OBCl 

Podobnost a rozdily stfedoveh^ch obci. — Remeslnicke 
ccchyt \azd^ md pfhlastkv statu. — Chovdni mesta k sedld- 
kum: po\my osvoboditi /e. — Slechta feuddlni. — Ceho 
dosdhlo sthdoveke mesto v umeni, ve vede. — Pricing 

lipadku. 



Stfefdo'vSka meisfta ndbyk orgtaaiso'va'nia poclle nejakeho 
pradlbeizmelbla planu, poldle vule nejdkebo za^ono'darce, ktery 
©tail miiBO. Kazide vyrikltaio' v pmaveini sfrovia stmyshi pirirozene, 
a meniio se fpodlle fco'ho, j'ak doipaidal zapais ruzmytlh sil, k/tere 
se preiiivafeily a prizipitaoibovially, po<cMe tloihio, kolilk v te ktere 
byllo emepgie, j-ake o«u»dy je p'oitokady a jekeho oHa«u nasly 
ve svem olkotli. P-rcito nebylb dboiu mesit, jicfaz -vinitmi organi- 
aace <a jiichz otsiudy by byly stejme. I kaizde sairao se meni 
kiazdym stodetim. A pfece, poiji«mame4i mestia v Ewoipe jaklo 
ceiek, mizeji mfofini a naowdni orozdily a pfekviaipi nas, j<ak 
poidivushoidne se ipcidoba jeidtno cbufaenm, ac se kazde vy- 
vijelio piro sebe, nazavitsle sua dtrulhydh a za odlisnych pod- 
mi<nek. Nia poMed se zida, ze jest piramalo spdlecmefoo mezi 
mesiteiSkenn v severaifm Sfeoifiskiu, klde zijf prodf sedlaei a ry~ 
bari a bictetym mefeifeeim fliamidedkym, se &veifeo<vym obdholdem, 
s prepydheim, ttadorvainkami a rcuSnyim ziiivotesm, Si meizi ital- 
sfcym mesiteim, zfeofoa'lilyim obclhioidetm s Orieratem, v jehoz 
zidedh se vytvaff uimeflacky ^tbus a vizidelknoislt a cihudym, po 
vyce selskym mesiteim v mocaiovem a jeizemiim ktiaji rudkem. 
A pfeoe jest zmacina roditmna podoba v zasadadh cwganisace 
i v duchoji, ikteory azmsje mesita. V&nde vidfmxe tulez fedeiraci 
dTobnydh olbcf a cachu, taz »piredlim^sti« kioJem materskeho 
mesfba, tioitez obeioni shraimalz'deni i siteijme adzmaky nezavi- 
siosti. Defensor mesta predstavuje tutez aufcoritu, a tyfcez 
zajmy pod ruznymi jmeny a ruznym havem. Zasobovaim, 
pirace i obdnod byly orgfanisovamy ma velmi pfilbuznycih za- 
kila<dedh, a stejne ofdh'odlaoie vybb^avovany vniiferini a vmejsi 
zaspaisy. Ba poidob&osit jde az do tecli fowraulf, uiziVanych 
v bbjidh, v kronikadh, v mafiizeinidh. i IkftSsiacSi. Sfearviitelske 

165 



parnatky, at' ve slobu gotickem, rcmandkem ci byzanitskem, 
vyjiadiuiji stejoe toothy i s-teijne idea/ly. Jsou na/vrbovaoy a 
stiavemy tymz zpfifsdbem. Ty mnobe rozindily jsou rozdily 
velku a KSi-li se cpiavdu dve sesfterska m&ta, pak se to oipa- 
kuje v r&znych ko<neinacb Evropy. Jednotna vudci idea a 
jednotny purvc-d ^yrcvnavaji rozdily podmebi, zeanepisne po- 
lony, biG'baitsftivf, jazyka i nabiozen&tvi. Piroibo mhwime o stre- 
dovekem meste jiafkfo o ty<pu, jaka o vyanezeinem obdobi 
civilisa'oe. A trebaze je velevitano kazde baidauni o mistniah 
a iodwiildueilinicb rozdilech, prece jen muizenne vz>dy ukazati 
na h&arvni smea- vyvoje me&t, kteory jest vsem jim spo-leony/ 3 ) 
Neni podhyby, ze dulezity, ac ne vyhicsny pochU na osvo- 
boizeinf sifcreidcvekeibo mesta mela ocbrama, ktetre se dositavalo 
trzistrm od nejsita<r<sTch barbarskydi deb. Prvni barbari ne- 
zwaiii obdhio'du ve $vycb oboinacb, obcbo»dovali jean s ckinci 
na UTcitych misteh a v urcefnydh ctaech. Aby citzinec mohi 
priijki ma tT'h bez obavy, ze bude zabrk, ptrotoze snad mezi 
dvema kmany jest nejaky svar, byslo tnziste davano ped 
zivlastmi odbiTiadiiu vseoh kmenu. Bylo to mfato Iriedo&nuielne, 
sstqjine jiako swa'tyee, v jeijfmz straw bywalo. U Kabylu jest 
dosu'd a n m a j a, jako stezka, po niz zany chodi ke sfcutdtni, 
a netreiba se na cesitu tarn o'Zibroijotva<ti, ami kdyz jest valka 
mezi kmeaiy. Teze G'ohttane se tesilio vseobecne i trziiSte ve 
stredc«veku. M ) Zadny rodovy spor se nesmel vyfizovati na 
mfste, kiam se lide scJiazeJi za cbchoclem, mi ne v uircitem 
okruhu. Vznikla-li hadka v pomichanem davu obebodniku 
a kupcu, urovnavala se pred tun, pod jehoz ochxa- 
noai trii sitail — pred cbecnfm souidam, nebo pfed bidkup- 
sikyim, kniizaefsm nefbo kralovskym souidicem. Cizikec, ktery 
priiel zta obebo'dem, by'l hostem a take byl tak jmenovan. 
I Serihltic, kteiy jinak dccela bez okdlku olcmpil kiiipce na 
ceste, respekibovtai Wedchbild, t. j. slouip, postaveny na 
b^'iStii, budf se zn»ake«m kralicvskym, nebo s rukavici, nebo s 
ebnazGm mfetmfco svateho, neibo proste s kfizkem, po-dle tobo, 
sitalo-li trzisite pod odiranou krale, slechtice, misbnibo kostela 
nebo po«d ocbranou obce: vese. 55 ) Snadno porozumfme, 
j'ak se vbeitai soudndidtvi mesta moMo vyvbotillii se zjv?astnjiho 

166 



somdinicbvi trzm'ho, jakmile toto priziiaino onestu, dobro- 
vclne a nedobrovoke. Teoto puvod mestsJkych svobod, 
klfeeiry muzetme znawiemiaiti v cetmyicih pnjpaideich, n<ultne vifciskll 
ckflsmvu vyvtoji unaiity raz. Ofocbcdkii trflda v mSste iuabylia 
wsdhu. Mestbne, klteri mSH v te d'obe ve mesite duon a byli 
&pokmfa(je ! feniky obecmi pudy, sesfaupitlii se zahy v kupecky 
oecih, kltary mel v rukou ofadhiod mesitia, Ac pujvtodine iroohll 
bylti cleneon ceclliu kuipeekefoo' kaiz/dy mestfam, cfauidy i boihaity 
a zidallo se, ze mesfesky obicihod je vefdem zia cele niestio jeho 
apkomocnenci, pirece jen se sba 1 ! feupecky cech poimialu ja- 
kousi ptri^ilegO!Via(no'u spokcnjostu, VistUip do cedhiu zariive 
sitrezetn pired ciziimi, klteri se zaea'li hortno'ulti dto meslt a vyhio'dy, 
plywouiei z cfodkodu ucthoivavial jetn pm jiekfciBk »tfodtm«, kltere 
byly imes6ainske jiz od pocatiki o$vo«botzeini. Zrajone brozilo 
nabezipeci, ze 6ak zaniikne kuipedka oligarchic. Ale jiz 
v desatem, a jeste vice v dalsich dvou stoletich, sesilila hlavni 
remeisk, roivnez jiiz orgianiwvtana cedhiavme ftak, ze zalbrano- 
vak neljiakyan oJigaichickym tendemcfim kuiptcu. 

Cech remeskiku prodaval sve vyrobky jako celek a jako 
celeik niakuipovai swnoviny a cleintove jeho byli souciasne ob- 
cliicdmlky i dekiky. Pfedni pioisba vesri, ktoe zaujfraaly stare 
remesHine cedhy od prvopocatku svobodoeho mestia cvieim pak 
zaimcovalljo prad rufcou vy&oke pio-stoveini, kteire imelk po'tom 
v meste* 56 ) Vskiuiliku take prace rdkbu nebyk ve sitreldoYekem 
meate v nejakern opo<VT!zenn, naopak, teSffla se teze vazmositi 
jako v obeke. V »imysteriic]i« cfaaipawa prace rukoiu jako 
zbo-zna povinncst k obcanum; byla verejnoai ckmosti (Amt) 
stejme duisllfojtntou, j'ako ka®dla jina. Vytfofaa i vyaneima byla 
naplneoia duicheim »i^l'usni*oslti« k obci, a »jpraiva« vucfi vyrobci 
i spotrebiltdlii, ze by naim to daies pfipaidlalo nemoa^malni. 
Prace koizdkJia, kotlafe, sevce mmsf by^fci »sjpravedJiiva«, 
du-sna, psaio se tdhidy. Dfevo, kusze nebo poze rami by'bi 
»ipioidfcive«, cMel> tfeiba peci »isip(raveid!litve« a p. Premesime 
tafcovooi rec do naisebo zivotta a boide se nam zidalti neipfi^oze- 
nou, afeikitovanou. Ale tehdy byla prir ozena, neumelkovana, 
prostoze stfeoWeky remeskiik nevyiraibSl pro nezmaimeho 
kuipee, ami nedoidavtal zlbofzf na nezmamy trb. Paiaioo^al v prve 

167 



rad'e pr>o each, pr f o bratefcvio* iidi, ktefi znali jeden drdheho, 
znali techmitku remesk, a urcujice cenu kazdeho vyrcbku, 
mchli od'hadnouti kolik jest na vyrobku zrucnosti remeslne nebo 
kolik prace vyzadoval. Potom cech, a ne sam vyrobce, na- 
biidl zfciczi k it^zprcdaji v cbci a t<a zase nabidk bratotvum 
spogemyiclh olbcf zibozf, kitere se z mesfoa vy^vaiz'dlo a zianicila 
se, ze jesit fdcbire. Pfi ta'kicve orgarasfaici se smazilo kailde re- 
meslo, aby jeiho zbozi nebyilo spiastne; tecihniiciky v-adne, nebo 
fafllso'Viaine zbozi se dotykialo cti cele oboe, jez'tso »by znicilo 
vefajn'otu d&ve t ru«, jiak se pi!a>vilo v jadaicim n&Kzani/' 7 ) Jezto 
vyrotba byta sociafai poviiuiiotsti, a poidlehala cede a m i 4 a s, 
namiobk ruonf prate uipaidmciuiti tiak, jakio dnes, pokud ziio 
svdboidne mesto. 

Qd prvoptocaltkn byl ve sttireidoivelkyich mesttech rozdiil mezi 
mistoram a u'cnam, nebo mazi miktaim a fco»varysem (com- 
payne, Geselle). S pocatku <fco byl mozfdid jen vefcu a 
zrucnosti, ne rozdil bohatstvi a mod. Bo sedmiletem 
ucenf, kdyz dokaza! mistrovskym kusetn sve zna^osti a schop- 
noisiti, situ! se ween sa<m imiisifcrem. Tepmve imohem pczdieji, v 
seis'bnactem ^tioilelti, kldyiz krafitavska moc ztnicfilla me'stc* a oarga- 
niisaci remesel, moWio se mis&rovstvf dosfoi dadkltvfm nebo 
kioojipi. Ale to jiz byk strado-veka recmesla i "vyopoba ve vse- 
obecnetm upaidlku. 

V ipnvxiitdh ddbaidh rodbvetai sfcredovekyich mast nebylio 
mintoSio oniisltsa ipno nafflnegdbotfc praci, a jeste mesne pro jadno- 
tlivelha nimazctaiho dakiika. TTtaalci, kovafi, pebari a pod. 
pracioivtali pro each a mesfco. A kdyz se najiimiali' reanesfaici 
na si&aiviby, piraaovali jafko dofiasma korporace (ijtakio dos-uid 
v ruslkycb anitSlecih) , a byii placemi v celku* Teprve poizsdeji 
se zaciak rromaibaiti prace piro mis'trn, ale i pak by] delnik 
placen lepe, nez je placen.dnes i v Anglii, a mnahem lepe, nez 
se plkltivialo <po cele Bvflope v putvni pokitvine davalanacteho 
stoieti. Anglicke ctenafe s tim seznamil Thorold Rogers, 58 ) 
ale plaiti to steijine pra celom EW'ropu, jak ukaizaily situdie 
Fallkehio a ScJiombeirgto'vy i ranobe jiocie ziprawy. JeSte v p^t- 
nacitem sftoleftf dostfeail zadinik, tesiaf nebo kofvar Styafi s o 1 y 
dantne, coz se rovaiialo 48 libram chleba nebo osmine 

168 



volka (b o u v a r d) . V Sasku se platilo tovarysum ve s-ta- 
velbiniiclh r^imeisd'eidh tfoiik, ze si za tydenini mizdai mioiM kmipki 
tri o»vce a pair stnrevfcu, jak pcznaimenava Fatk, 60 ) I veno- 
v&nf tovaaryisu kicst<elum sveidici, ze se meii poimemne dsobfe, 
nem)lu<ve o skvSlydh v&i ordain iidh naklterycli reimefsllinfidkyich 
ceohu, a<ni a tioim, too vsecbno vycktii na skvmoisti a piru- 
vody. 60 ) Qprtaivdu, cim lepe pcznavaime slbreidoveke mesto, 
titm siinetjfsi jeisd nase preisrvedeeini, ze nilksdy parace tak ne- 
zfcve*a*!ia a nebyk v tafco've vaiiraositi, jta'kio kdyiz zivot mest 
by! na vrcbolu. Ale jeste nrnohem vice: nejein ze se ve stredo- 
veku uiskutecinily imniobe pozadiaivky dinessniidh riadiikalu, ale 
bylo tehdy samozrejmeu veci i leccos, co se dues povazuje 
za utiopii. Sirneji se nam, rekineme-li, ze prace imiisi tesiiti, ale: 
»ka£dy se musi radoivati ze sve poraice«, pnavi se v ku'tno- 
horske ordonanci, »a kdo nic nedela (m i t n i c Ji t s t u n) 
neismi si pfivlaistalti, co diiuzi vyirobiili pfli a pmaci, jeizifco za« 
kcmy miusi cibvalifci pfli a praci«. 61 ) A kdyz se tolik mkivi 
c osmiilhiodiiorove praci, neiskcdii, piripomenouti si narizeni 
Ferdkiainfda I., vztabujici se na cisafeke uiheike doly, ktearym 
se ustaOTovialk oOTiibodhiina piratiO'V<ni dicba »jak byio zvy- 
kem ode darraa« (wie vor Alters herloimmee) a 
zaktoavfak piracy v sabiotu odpotbdine. D^lsi praocwni doba 
by'k ndlkyim zfjevetm, jak se dozvfdame z Ja«i;ssena, kdezto 
hvditm byla obycejncm veci. V Angtii v paibnactem sitoleti 
»idSlnici pjpaiooviali jen otyricet oi&m bodk tydsne«, pise Ro- 
gers. 8S ) Take prazdno v so-botu odpoledne, ktere mame za 
iwodeinni vyinvozen'osit, jest ve skiuiteanosti sitarytm stfedio<vekym 
abycejem: v tu dob<u se velka cast cbce koupak, twiaxysi 
se koupali zase ve stredu odipoledne. 63 ) Na mwoba 
mfetech dos'taviali ctSti chiuidsich rcdicu, penize na fcoutpel — 
sktofafcsh ofceidu tehldy jeste neby&o, asi proto, ze zaidne di'te 
meslio do Skclly hikdiove. T t ake dekicke sjezdy byly cbycej- 
•nyim zijevem ve s'tredovelk'u. V nSbteirych nemeckydh 'ferajich 
se aobaizfviaili rck c'o^ rok postluiniti teihtoz reimeisla z ruczinych 
obci, aby pojednali o otazkach svebo odboru, o dobe ucenf, 
o doibe »aia zk!usento«u«, o mzdabh aid. A r. 1572 uiziniala 
hamsovnf mesta formalne pravo femesel, aby se pravideke 

169 



schazela a usnaiela se na visem, co uzaiaiji za dobre, pokud 
to oivsem neodiporufe mestskyim usftawiO<vemim o jiafcosti zbozi. 
Jeslt izjisteno, ze takave sjezdy, casteoie i mezinarcdini, jako 
byla sama Hansa, konali pekari, slevaci, Icovafi, kozeluzi, 
mecfri a bednari. 04 ) Cechave fizeni c ( vSem vyzadoviak), aby 
se ifadne dohli^eilo ma ramesSlimky se sfbrany ceeli'u a bake vzdy 
pno*to /ustanoveni zmlaStini doWilzitele. Ale jesit veikni pozo- 
ruhodne, ze neibyito silyseti ztiziiiositi na tan dioMed, pokud 
mestia iiife svcbiodsne, ale sctvia se do veci ziaanidbal stat, 
7}3hmw majetek cedhu a zimiciv jidh nezaivisilosst ma prospeoh 
sve byrolkracie, nebraly stiznosti kcwice." 5 ) Na dsruhe stone 
svedei obroivisky pokrok vseho mmeni za cedborvffiSho zrizoni 
sstradoivekefco, ze toMe zinzemi nebraimio micitalfeive jedno- 
t-Hvce. 68 ) Jiiste jest, ze s'bredoveky each, stejee jiaklo siferedo- 
vcka farnost, »ulice« ci »ctvrt ? «, nebyl organisaci oboa<nu, 
sStoijicflch pod ko'Dltrolou st.alhnfdi uredlniku: byio to 'adtnuzeni 
vsedh lidi v urcitem cdbofpu: zipitao>momenych nakuipwacii 
suiro'Viin, prcdavacu hiotevebo zbo'zi a fomeislnftu: mktru, 
toivtairysu a ucnu. V zaleiiHoistedh vinitfini oirigainisace odboru 
byla hnoimada cedboivm swdhovana, pokud to neziasahovaio 
v prafvia jinebo cedbu; ptalk se veci zabyval cedh cedhu ~— 
mesito sta^o.^Aie cedh zwaimanal jeslte ttiStfo vice. Meil vJastni 
ooudinidbvi, vlastni bsflannou mote, vlia^fcni valine hroraady, 
vfasfoni tediici boju, slaVy a nazaVisfosti, vfostoi pomer k 
diruhyirn cecihum tehoiz odbosru v cbdhydta me&ech: zfaratka, 
ill iplaayim -oirganickym ziiivcitem, keay se rn'obl uidrzwati jen 
tiim, ze zivo'bni f'vmkice byly v souladiu, Kfdyz m&ito vyzvaai.o 
do zbtfame, dosfflavfl ise each j«aiko zivlastim o'ddil (S <c h a a r) , 
oizbrotjen, viliasta'imi zbrainama (poadep h'owfiniicami, kitere si 
cedh (vdsm peSlive vyizdobil) , pod vlla^towni vudci Byk to, 
kraltce, jedin'oitka- tak nezaviisia, jiako byk pred padesari lety 
Tepaibliksa Uri nebio 1 Zenerva ve ivyaaa^ke boniederaci. 
Srovnava-li se tedy stfedoveky cech s mcderni odborovou orga- 
nisaci, zbfaven'O'U vsecb priviasltku statoi srvi'dhovaniosti, ame- 
zenou na nekolik fudkici maleho vyizeamu, je«t k> asi !?ik 
roauinune, jako by <nekdo srovmaval Flciresacii ci Brugy s fcaft- 
couzsko'ti obci, zivpnei pod napoleonskym zakonikem, nebo 

170 



s ru'slkyim mestem, pcdlekatjicfm obeicnfoiiiU zakowu Kaiteriny 
II. Gbe t& meslta mtajf Wlene staosty a ruslke mesfco ma i 
sva remeslnidka sdmzenf, ale rcmdii jest — iniu takcvy rcz~ 
dil, ktery jest meizi Flforeaicii a zlamiawcm Lfocto.u nelbo Ko- 
coiiAoiveim, neibo mezi benaifcskym dozeitesm a roodcoinicm s t a^- 
r o s t o u, klteiry zldria-va prsaf e z pcd(piref ektay. 

Stredwake cachy si dwerfly wcfazelfci nezayiklc^t, a pozidejfi, 
blavine ve ctaatofceim atoletf, kdyz meohe praliy* o raiohz se 
zminime, zimeinily Muiboce stey mestsiky zivoft, dkazaly se 
mlliadsi cecihy dbsti sitae, afey si doby'H piatraaneiho p*odilu nia 
sprave mesAy^h zatteziifcodti. Sitroke vrstvy, orga>nisio<va«ie v 
xmizSidh reimeislefcih<< se pozdivihly, a'by vyarvali mcic z pukou 
m'obutmiici cngamisasce, ooz se jim vSti&imou podanko, cimz 
zahajeaK) n i otve obdoibi uodcvaiu. Pra^dia, v nefeesrydh mesftech 
bylo povstani uduseno v kiwi a de'lnici pcpravovaari ve wlkem, 
jako se stalo v Pafizi r. 1306 a v Koline r. 1371. V tecfoto 
pnpadech rychle upadaly svobbdy mesta, jez se postupne 
cfosfcafh) do podruci usibretdnif aiiitority. Ale vetSitna me'st si 
zadhaviailia d'as'ti zivctauraifci, takze ze zimiaitfku vySk k nwemu 
zivotu s -novou silou. 07 ) Prislo cbdobi omlazeeL Rozproudi! 
se navy zivoft a projewviafl se naidbarnyimi staivitelslkymi dily 
i iwvyim rodcvStem, necekamym pokirakem techniky a vyna- 
JetzajvofStji, i Dfovyim duseviimn hmultim, ktetre veidilo k remesanni 
a k reffoirtmiadL 

2Jwct sltJredo<ve!ketio 'm&ta byl pirn tezlkydh boiju, zia svo- 
bcdix a k obhajenf. Vyrostla sice za techbo prudkych zapasu 
sillna a touizavauaita pokfotemi mutstkimu, v-zeSlia sice v fcamibo za- 
pasai ladka a feta k roidndmiu mesiru, a z te lasiky vykoinialy 
stiredo'velke ofece vsedhiny ty velke veci, niemetne, byly obeti, 
jez byfc obfcim praiaseti v bogi za svcboidu, veil mi tvrde a 
take ziamedhialy bluiboke ^bopy ve ^raMmim zivote obci. Jen 
mal'O mefsttkn se pc^dafifo diosfci svobiody jmraz, ponevadz 
se najediio^u se§la cefla fad'a pffenivych oklokosfti, ale tech 
nekolik vsak ji zase stejne rychle pozbylo. Vetsine mest bylo 
zapaski padesait i slo let neipreteziite, das'to i d^le, nez jam 
bylft> pthnmo pravo na sv^bodny zi'V'ot a dailsfcli ssto let, 
aby si pofadBe uperaily mabySJou sviobodu: vjrsia'dni listiny 

171 



drvanatitefoo sfco'leti byly jenx jednim stupaem k sviobode.**) 
Ve skutecroosti byllio siferedcfveke mSsito o>mvn\ upmoeilfed kraje, 
ktery byl pod feudalnim jhem, takze mestu nezbylo, nez si 
delali volne <mfeto k-ollem sebe se zibra.ni v nice. Z pffcin, 
kraibce niaizinacemydh v pireiddiazeijitci kapitbole, upada-la cfocina 
pcsJbupne ve jluo svefcskefho nebo duclho<vnih<o paina. Ten si 
udalal z p<nibyitlk'u hrad a jeko oabirojetna cfouziraa se sbala 
bamdau dctbitodniliu, ktefi se medali dtvakraste pobizeti, aby 
sedlaiky oiotupii. Vedle toho, ze sedilaoi ptfajoovali tri dny 
na pamiskem, pkitili vsemoiztne davky za to, ze sme*Ii si'ti a 
zxDowti, ze se smeli radavati nebo trwcMiti, ze smieli ziti, ze- 
niti se a uimi<ra*ti. A co Rejhcrsilho, kia-zidlcu cfovili je vylou- 
pili O'zbiro'jemi lurpici naktereh-o scwsefckniih'O slechitice. Ti se 
ma ne bcftiz dfviali jiako na poddiame pana, s nfimz byl snad 
jejidh pain ve spam, a tak se tedy msitili na vseoh, na jejich 
dobyibku i ma jejich uro-de. Kazda Icuka, kazde poile, kazda 
ireka a cesta kolem mesiba i kazdy cicvek v kmaji, vsechno bo 
patrilo nejakemu sleohtici. 

Jak mestane nenavideli feudaim barony, o tbm svedci 
vyznamine zineni ruznycih vysadnich lisrin, k podpisu jichl 
mesta slecbtke pfinutila. Jindrichoi V. bylo podepsati v listi- 
ne, vydame Sipyru r. 1111, ze ctsrvcbotzuje mesfaaiy od »sbras~ 
neho a chavneho zakema motive ruky, skrze nejz mesito klesk> 
v nej vetsi chudobu« (von dem scheuslichen und 
m i c h t s w u r d i g e n Gesetze welches gem e.i^n 
Budel gen an lit w i r d, Kallsen I., 307). V Cou- 
tume mesta Bayonnu, psane kolem roku 1273, s-toji 
psain»o: »Lid byl d&vmo pred pamy. Lid, pocefcnejst 
nez vsidiei dipuzi, tooKcii po pokoji a udelal si pany, aby 
dnzeli na uizde a v poshismosti moone« atd. (Giry: E t a- 
blissements de Rouen, I., 117, oitovana Luchai- 
rem, stbr. 24.). Steijne kanak'terifsticka jest listina, p'redlozena 
k podsprsu krali Roberbovi. Bylo m v ni predeipisamo : »Ne- 
ulooiipiim ami vclu ami jinych zvinat. Nezaj'mu za'dmeho kupce, 
ami mu nervecamu penez ani vykntpnaho. Od zvesibovani Panny 
Marie az do Vseah Svatych nevezmu na looikach ani kone, 
ani kravy ani hribSte. Nespaliim mlyinu ami jim nepoberu 

172 



iwodky . . . Nelbudu dhraniiti zlcdeju« afcd. (Temito dokumerrt 
uverejnil P fister, a jest uveden u Luichaira.) Stej»ne kairakte- 
ristioka jest i listina, kterou »vydal« arcibiskup Hugues 
Besangonu a v nxz jest noiceo vypocitati vsechny ty pre- 
hmaty, ktere vzesly z jeho prava mrtve ruky 69 ) atd. 

V bafkovem sousedstvi neibyto si be udrzeti svobodb, takze 
mest&m nezbylo, nez prenesti val'kiu za kriadlby. Mesfane 
vyslali emisary, aby poboufili vsi, ktere prijaly do svazku a 
puisfcili se i priirrao do valky se sledbtcu. V Iitalii, kde byl kraj 
hmte poset feuidalnimi hrady, n&byla valka hTtdkiskych roiz- 
meru a vedma obama sifcrtainiaimi s knajaii nenarvisti. Floremcie 
valcila krviave po sedmasedmclefsaft let, aby vyobtila sve 
c o n t a d o od slecbfcicu. Kdyz se ji to povedlo (r. 1181) 
byk> traba zacJti riasrtovo. Sledhta se spojila, zridiila siviastni 
iigm piroiti Ike meat, dostavaik niovou a novo<u pornoc bucT od 
cfeafe nafoo od pa<peze, feakze Valeria dalsich 130 let. Totez 
se dalo v Rime, v Lcimbtandii, vuibec ,po cele Italii. 

V tecihibo valkach deliali meslfome diivy hsidinsitvi, smekisti a 
vyftrvalcsiti. Aile hilky a sekeary urheni a ifeimeseil nemelly vzdy 
vrchu v p&tkaeh s obrnenymi pany a mnohy hiad odolal 
naipoinu dfimyslnyoh oMeihacioh sltoro'jfi a vyfaniailositi mestianu. 
Neberym mesituim, jtaikso Floirejicii, Bolo'gni a celtayim mestum 
fnancoiizslkyim, nemeckym a cedkym se podafiio osvo'bodki 
ckolmi vesnice a za to se jfan dioisit'alo neobyceijnelho rozkvetu 
i pekoje. Ale i v techto mestech, a jeste vice v tech slabsich 
a mene uitoonyoh, z&cali cibchodaiitci a reimesll-nki, vycetipani 
vallikou, a nechalpaijiice vfasltawicih za'j*mu, vyjjedlnaivati pres 
hikvy sedlalku. Pfiimeli sledhitice, aby pn'sahial mastiii vem-ost 
Jeho htfad venlku byl zbaven br:a)deb a on svolil, ze si vystavi 
pnbytek a bude bydleti v meste, jehoiz spolusoboainem se steal 
(com-b u«r g eoi s, c o thc i tt it la ,d in»o). Ale zia to si 
podvzeil vSlSinu svych p<rav nad sedlaky, kitefi se zbyii jen 
male caisti bfemen. Mesfain nemobl podhoipifti, ze by se stejne 
dbaainske pira/vo meUo daiti i sedlaikc^i, bteiry ho zivi a tak 
vzinikk hluibioka piroipa®t mezi mestteim a vsi. V nekteryoh 
pritpadedh sedilaici jein zoneoiilli pam:a, kdyz m&ilja vykoupilia 
prava baronsa a proidala je po diledh vliastamiim oboanum. 70 ) 

173 



Nevolniolrvi ptcdrzeaio, a tepirve pozdeji, ke konci brinacteho 
stoleti, pdkmsik se revcluce renresel udekifci mm kcmec a od~ 
stra«nila oeobni nevolniotvf, ale zairoven zibavik poddane 
pudy. 71 ) Roziumf se, ze me^a sama zany pocitila neblahe 
nasledy teto politiky. VejnJoov se stal meisfcu nepfiitedem. Val- 
ka pircti harcuduim meik jeste jine zle ucinky. Mesta zsapletena 
wavzajem do nakomecnyclh boju, coz zavdalo podnet k 
theorii, ktera se pozdeji tak ujala, ze pry mesta pozbyla 
sa<mio<srtiatao®fci tfm, ze ma sebe zariik a sipolu zapasiik. Tuto 
theorii, ktero<u viak moderni badani jiz hodne podvratilo, 
obhajovaii hlavne historikove imperialisms. Jest jiste, ze 
itolska mosla spolu zaipiasik krajine nenavistine, a«le v takove 
rnfre se to neopakorvialb jiz nikde jirode. Bia i ty mestsfce valky 
v Italii, zvlake pozidejsi, rnely zvdastai pffciny. Byly proste 
pofoaoo'vaniim valdk proti hiraduim (jiak jiz ufkaziali Sigmondi 
a Temrasi) — miMciipalni a fedejoafcivini zasiada se nezbytne 
dostak do pinuidkeiho roizporu s fauidaliswiem, impeflalismem 
U papezsibvim. Mwoiha me®tia 9 ktera jen casteone ^rhla jho 
I bidkuipie, slechifcidke nebo cfaafske, byk popomzena prtiti 
mestuim svebcdnyim, sleahtoiu, cfearem nebo ciikjvi, kten meli 
zajem na torn, aby se mesta rozdelila, a take jedbo proti 
•druhamu azlbaroijoviali. Tyifco zjvlashni pocky (Ikiteire se castecne 
pjranesly i do Nameckia), vyayeltikiji, piroc se itoakka mesta, 
z nidbz jadna bleckk pomoc u cisatfe prod paipezi, druha 
zase hledala podporu cfrkve proti cisafi, zahy rozde- 
lila v taboir giibeiKinsky a v tabor guetfsky a prac se kazde 
mesito z^llast' rozdelilo ma ty dive stnainy. 72 ) 

Ohromny hospodarsky pokrok vetsiny italskych mest 
prave v dobe, kdy valka byk nejlftejsi 78 ) i to, ze mesta tak 
sniaideo mzaviuaia mezi sebom spojemecfcvi, obaji osvefcluje 
iyto boje docek jinak a jeste vice podkopava zminenou 
theorii. Jiz v leitedh 1 130 — 1 150 vzinikly moone ligy a o 
nekolik let pozdeji, kdy Friedrich Barbarosa vpadl do Italic 
a taihl ma Milan, ptodpcrovaai Slecbtow a nektearymi oipozdi- 
lymi meaty, vzibuidili lid'ovi kazaltele roadisemi v cefcnych 
mestech. Cretmoma, Piaeen/za, Brescia, Tottocia atd. prisly 
Miami na-ponnoc, kcroulhve cedhu z Ve<ro<ny, Paduy, Vicen- 

174 



zy a Trevisa sltaily vedle sebe v taibofe meat prcti korouhvim 
cfsare a sledbity. Brzy na to se msifcavila kmbasdlska Liga a 
o sedesait left pozdeji jesit sesJlemia ceitayimi jiinymi mes'ty a 
jest tarvialyim znizeiniim, ktere ma polovkm valecme poMadny 
v Jaiuwe a dtruiboii polovinai v Beinaltikacih. 74 ) V Toskatnsku 
alalia Roorencre v cede jine mocne ligy, k mi pa»trily Lucca, 
Bolcna, Pistoia a p., a ktera mek dulezity podil na torn, ze 
zkrusena slecbta v stredni Italii Male ligy byly neco docela 
obycejneho. Jest tedy jkte, ac t*u byla drctma re.«vn£vo«t a 
rozpory vznikly letaoe, ze vse to nezabranilo mesfasaum, 
aby se spojili k spoleone cbrane svobody. Teprve pozdeji, 
kdyz se jedtnoitiliva meste stialia drotanymi staity, vypuMy mezi 
nimi valky, jako jest to vzdy, kdykoli staty zapasi o mad- 
vladu nad koioiniemi. Podobne ligy se tvofily v NSmecku 
k tymz ucelum. Kdyz za nasfcupcu Kcmradovych byla zeme 
vydania \fSaimc nekcnecnyim stporuim slecihlty, uzjavrela wesfc- 
falska mesta ligu proti rytirum, a jedna z klausuli znela, ze 
se nesmi pitjoki penize rytfri, kitery prechovava niakradene 
veoi. 75 ) Kdyz »orytiiri a urozemi zili z loinpeiza a vrazdiiK, koho 
si uismyslilk, jsak si Sfteziuje W ormser Zorn, diala ryn- 
ska mesitia (Mdhuc, Koh'n, Spyr, Stossbmrk a Basilej) pod- 
net k lize, v niz se zafoy spojilo sedesait mest, a ktera pctla- 
cila lupicstvi a udrzovala poradek. Pozdeji vznikla k temuz 
cili liga mest svabskych a rozdelila se na tri »mfrove oblasti« 
(Augspurk, Kostnice a Ulm) . I kdyz <ty ligy byly nakonec 
zlomeny™) , pafece ijen trviaiiy dctsti dkulbo, aby byio patrno, 
ze meata dada pop<uid k cbmio'veini pokoije a jedmotty, ziatim co 
domneli obnovovatele pokoje — kralove, cisarove a cirkev, 
jeoom rozidmyicihaiviali svary a byli si&mi beizmiQcrii iptrc*ti loupe- 
ziivym ryitifum. Mesifea, — a ne ciissarave — vyifcvarela sku- 
tecne na-rotdni jedmo<tiu. 77 ) 

Podc'boie fedarace, za tymuiz iicely, tvofily i drotbne vsi a 
nyni, kdyz Lmcihiair ma vec Liipcaonnil, muzeme doiukti, ze 
se o torn brzy d^zvime vice. Vesnice se sdtmiizio'viady v male 
spolky v contado f lorentskem i v oblasti novgorodske a 
psko'vske. Co do Francie, jest bezpecne zjisiteno, ze v Laon- 
inais farvaiia fedeinace asi sedmdesati vsi kolem sto let (do r. 

175 



1256) a ze upoonne zapasila za sarnicsitaifcnctst. Jine tri selske 
republiiky, ktere byly pHsezeinstvem asi jaiko Soissom .a Laon, 
byly v ofcodi kiooskeim, a jazto se jejioh uzeimi stybala, po- 
mahaly si navzajem v boji za svobodu. V celku Lu- 
chaire soudi, ze bylo jiste iraioho takovych republik ve 
Fnanoii v dvanaictem a tnnactem sfooleti, ale zpra/vy o nich 
se vebskiou zltrtatily. Jezifoo nebyly chraneny hradlbatmi, byiy 
snadwo porcbeny krali a pany. Jen za zvlaSte priznivyoh 
pomeru, za podpory ligy mest a pod ochramou hor, staly se 
z fcakcyvydh selskydh republik saoniositiaitine jednoifeky svycarske 
kcnfedertace. 78 ) 

JeoWty mest za licelly pclkoynyimii byly zjevewi decek 
abycejinym. Styky, ktere <n<a<vazany v obdobi arn&ineipace, 
udraova/ny i pozdeji. Stalo^i se nekdy, kdyz scabini v 
nemedkyioh mesltedh si nevedeli raidy, jafe rozsooditi v pri- 
padech novych a slozitych (d e s U r t h e i 1 s n i c h t 
weise zm seitn), poskli pro roasudek do jineho mesta. 
Talk se dalo i ve FraaeiL 70 ) O Fotffci a Ravenme jest zase 
znamo, ze udeiila navzajem obcanska prava svym obcanum, 
naturaliswiaik je jedno diwhamu. Rovaiez v duchu tehdejsi 
doby bylo, pfeidloziti jine dbci, ktoa parizvana za rozhod- 
cifoo, spoor vznikly mezi dvema mesity nebio i v meste sa~ 
mem. 80 ) Stejne tcbvykle byly obdhoctai smiouivy mezi 
mesty. 81 ) Unie na jeoWtaou upraviu vyroby a obisahu sodu 
pro oibdhcd viwem, »s i laine3oova unie« alfed. byly jen pred- 
chudci velkych federaci, jako vlamska Hansa, a pozdeji 
velka severonemecka Hansa, jejiz historie sama o sobe ma 
radii a 6adu sferanetk, jez Oisvetlmji dfucfaa poispoditeti, ktery 
tehdy ozivoval lidi Sotva treba podotykafci, ze hansovni 
unii pftspela sitfedo»vaka mesita k vyvo'ji mezinairodnfch vzta- 
hu, pk\(by a namofnich vyzkuimu vice, nez viechiny staty 
dofarcimady za prvniich sedmnact stokti naseho letcpoofcu. 

Kjratce, ziviot a myisleini tdbdeijiibo obdobi se pnojevuje 
nejaryzeji p<rave v tech fadeofiaci'cih mialydh lkeiBnioh jedno- 
tek a ve svazcich lidi sloucenych v cesioh za spolecnym 
diem, i ve fedenacich meat a skiupim meslt. O pirvmicih poti 
stoletich v druhem tiskileti naseho letopoctu lze fici, ze byla 

176 



pin a mccoelriio feili zabezpeciti si vzajemtnioii pomoe a pod~ 
poru ve velkem, skrze federaci a sdruzeni, ve vsech projevech 
lidislkeho zivoita a ve vsech rnciznycih stupniah. Tobo usili 
skwracilio uspesne v rozsahle mire. Spojlo lidi, drive rozde- 
lene, ziaijistiilo jiim zmiaonciu svobcdiu a zdeaaiteronasobilo je- 
jidh sfly. V dobacb, kidy minoizi cmikele udrziovialy patrti'ku- 
larismus a kdy bylo <tolik pricin k rozponim a revnivosti, po- 
tesuje cloveka, vidi-li co toho jest spolecnebo mezi mesty, roz- 
trousenymi ipo rozsahlem uzemi a jak se ochotne spojuji, aby 
sledovala tolik spoilecnych zameru. Bodldhk na konec 
moonyim napraiteluim. Nep'Odhopivse doabatecine zasady vza- 
jemme poimoei, dopustilia se osu'dnydh ohyib. Ale nazahyraula 
vksibni revinivositi a neohybovala z nediostoa'tku pospoliteho 
dudha. 

Molbuitiie byly vysiledky toiboibo noivetbo hnuti lidsttva ve 
stredoveikyicih mesftedh. Na pocaitkoi jedeinaateho -sfcoleti byla 
evrapska mesfca bniizdy s bifdnymi chaibrcemi, uipro-stfed nichz 
se tyciill nizsky chudy kotstelik, jehoz stavitele ani nedovedii 
udelati skruzi, remeslo, vetsincRi trochu tkalcovstvf a kovaf- 
stvi byilo v pilenkacih, vzideJaino<sit byla jetn v netac-lika Maste- 
ifich. O bri stoa padesat let pozdaji se zimenilia cela bvaraiosit 
Evrcipy. Zeme byik pltna bohiaftych mest s mocmyimi hrad- 
ba»mi, okrasletnyimi vezeimi a bonanami, kazda saima o sobe 
umelym dillem, Kialtbediraily, nawzeaie ve velkem slcifou a 
miairnotbnatne vyzdobene, tycily sve zvoniee k ndbesutm a 
proznaaovaily talk ryzi iormu a stmelou obmazobvoamost, ze 
jf dnes rnairme do'slbifojuijeme. Umeni a remesla se bak zdoko- 
oalila, ze v mnohych smerech nas maize sotva napadnouiti, aby- 
chowi je dhteUi prekonati, boidnotime-Li ovsem vytse vyna- 
lezavosit deliniloa a dokomale jermnou praci, nez ryclMoist vy- 
roby. Ktoraby svobodinyah mest knizovaly vsemi smeary v 
several i jtzmi casti mare stredozemiskeiri'o. Jeste krok a budoxi 
kfiziovaibi i cceaoiy, V celych uzemkh daleko siroko wasifcoajpil 
blahobyt misto drive j si bidy. Vzdelani vzr-ostlo a rozsirilo 
se. Vyporaoovany vedacike methody. tPoilozeoiy zaikliady pri- 
rodoveidy a pfiipiraveina cesiba pro vsecbny ty meclh'ainicke vy- 
nalezy, na nez jsme dnes tak pysni. Tak kouzelne se zmenila 

12. Pospolitosl. 177 



Evropa, ami ne ve Styrecih stech letedh. Jta-ka ztoata postihla 
Evropu, kdyz pozbyla svoboctaych mest, muze pochopiti 
jen, feda srovina sedmnadte sltolesti se otanacityim fnebo tfi- 
snacltym. ZmizeS blahobyt, jfmz se tak vyzmacovalo diive 
Skotsko, Nemecko, roviny italske. Cesty nadobro zpustly, 
mesta vylkktena, pirace zofcrocenra, ramesk zanMia, i otaohcd 
utpadal. 82 ) Kdyby pa stredo<vakych mesiteeh ncbyfo zbylo 
jedineho piWaxmehio dokkdu o jejich naidhere, jen ty pomni- 
fey stiavkdlsik^ho uanerii, ktere vidime po ceie Evrope, od 
SksoitsHoa do lifealie, od Geromy ve Spamel'slku do Vra'tislavi 
v oblasti slovanske, prece jen bychom byli usoudili, ze doby, 
kdy mesiUa by*k s\}cibiodna byly i dcibawii, kdy se ziase rotevtjel 
lidisky diuclh v krestmniske ere, ai do koince osminasciteKo stoleti. 
Pioidiivame-H se na pL ma sforadovelky cbiraz, pfredstewujici 
Norinibaxik s calyim leseim iwasivinicih i itifclych *vezf, z mchz 
kaizda nese pecet wlmeho tvurcifao mmeaii, $o*va podhoipime, 
ze tfi s'ta leit ,pred tim. bydo totez met&ta shildkem Hdnych 
dhiatoci. A nas abdiv jen vzuoste, vsiiriiname4i si M|ze podrob- 
noslti ardbilteikbojiidkyidh a defeoaracinidh v kaizdam z tech nea- 
cetoych kotstelu, zvctnie, birasn a radnic, rozsdtytch po cele 
Evrope na vyohode az do Cech a do >mest polsike Halice, 
dines m»rifcvycih. Nejem Iitalie, maiuka uimeini, ale vubec cela 
E/wcpa jest pilina tech to pciminiiku. Jiz jem to, ze vfsechn»o 
staviteiske oiimenf — iraienf predevsfm scciakii — se vyvkmlo 
tak vysoko, mlurvi presvedcive. Aby se sfcaio tiim, a'm jest, 
poibreifoovia'lio za poicMad zivot socialnf p la r excellence. 
Sfcredoveka architektaa se stak velkolepciu nejan p»roiio, 
ze se vyivinu'k pfkozene z remesla, najen pno<to, ze kazda 
bitdova, kazda sffcavikelska ozidoba byly nawzeny lidmi, kteri 
vedeli z vlaisifeni paraice, jakych uimeleckych ucinku lize dosici 
kamenera, zelezem, bironzem, neibo proisite jem tramy nebo 
mafeou, nejen p-roito, ze kafdy mjonjumeniit vzeiel z kolek- 
timii idkuiseecsti, nalircmiasdeine v kazdem » , fcajjiem sdruzenf« 
(m y s t e or i e) ci remesle 83 ) — bylo winesene prctto, ze se 
zrcidilo z velke ideje. Jako recke umoni, vzesb i omo z pred- 
ata'vy bralbrslbvi a jeidmMy, ultwzOTane mesltem. Byk v nem 
smelost, jiz lze dosici jen smelymi zapasy a vitezstvfmi, vy- 

178 



jadrovaJo sihi, jeabo sila paranikak \®echen zivot mesta. 
Kaitlhedlraik, nebo radmice byk syanibolem mocneih'o o<rga- 
nismu, ma nemiz spolupracoival kazdy zednik a kamenik. 
Stredoveka stavba se nepredstavovak jako ojedinely vykon, 
k nemioz prispelo tisice otroku, kazdy castkooi, urcemou pre- 
dem tv&rciim daichem: sibavelo ji cele mesto. StiMa zvonice 
se tycik Maid sta^vbcu, jez byk moona sama o sobe, a v niz 
prowdil zivot mesfta — nebyla nesmysikou kostrau, jako 
Eif feWa vez, ami lzivcu kaimennou starvboii, ktera ma zakryti 
oiharaciu, ze'lezaiiO'U kos*ru, jtako u Towefskelho m'o®fcu. Jako 
aifchenska Alkr<o!poliis, mek i ka/thedirak sbredovekebo mesfea 
byti oakvciu moci vfteznelho mes'ba, mek symfbolisovali 
jednotu jebo remesel, mek byti vyrazem slavy kaiideho ob- 
oana v meiste, kteire sam po-mahal trariti. Kdyz sfconcik 
revolmce jeho cechu, zacalo mestto mti'obdy buidovati novou 
ka'tfhedralm, aby by'k vyraizeim neve, lim a hktbsi jednoty, 
ktera se vytvook. 

Tyto podniky pooaty s prostredky nepomeme malymi. 
Kcfyiz se zacaik staveti kolinska kabhedrak, vydalo se roicne 
jeai 500 marek, dar 100 marek zapsan jako dar veliky, M ) 
a jeste, kdyiz se sibavka blizi'k ke konci a daxu pribyvaio, vy- 
davalo se rocne na penezich 5000 marek, nanejvyse jen 
14.000. Take kaibhedrak basilefjiska sbavena s bak malymi 
prositledky. Ovsem, ze ka&da koirpoirace ptri&pek svym dilem 
oia kameny, na praci, i dekoratrvnim geniem k s p o 1 e c- 
nemu pomniku. Kazdy cech v torn vyjadril sve politicke 
pfestvedcenf, lief v kamemu nebo spezii histcorii mesta, oskvu- 
je zaisady Svobody, Rovnosti, Bratrstvf, 85 ) vychvaluje spo- 
jence mesta a do pakekeho ohne posila nepratele jeho. A 
fcatzdy cech csvedcil svoji 1 a s k u k sfpoleonemtu dilu, vyzdo- 
biiv jej bohate ckny makvanymi, ma lb ami, »dvermi, ktere 
by byly ozidobou Raje«, jiak fekl Michael Aaigelo, nebo 
kamennymi ozdobami v nejmensim kooitku. 86 ) Mala 
mesta, ba i male farm csady 87 ) zavodily s velkymi mes-ty 
v takavem dfte, a kaliiledlrak v Laome nebo v St. Ouenu sotva 
zada kaibhddtralk v Remesi, nebo radnici v Bremaoh, nebo 
mesibske zvemici ve Vrabiskvi. »2adna dik nesmi byti po- 

179 



, ?' ' : .: ; ; ; J: , :, I " . . , ; .n ; - 

. }, ,,, . y ,, ? , ,,,.„., , r ... . ... ~ - •., '. i r , : : j _•>_ * 

se i ;>"-:,': - ", i v, t ., > . ,..:, ,u.*m ..m, ,.„ , : ,,,-. 

"^ ' 1! ' -- " ' : ^ : ■ "" ' " ' . . ■ . , , , : '. 

- «'t.n. \ , ! ,. • jie'x, % -:iv "■•> !■ >- ' -- ^ f *<> 

"-■-''- 4 -' ^ - — . :_■';_ ■'!,., :. . . ' „ 1 a 

?" " ■ ■ " ' V ' , c -. L > . ; ,; . ' H ) 

Ve *■- *<■ ; -"^ "- " " ■■ — , ';,-•' -< * * - 

I ' : . ....,; ,;..; !:,. it i _. .. i, » » i ■ ., , *.., , go 

ilia ,'\ 1- J- , 3. .1, .', . ! 4 ,,,, i i , ltll li r. . < , : J, .5 ■<-',' 

"«,■--": ' !l . ' : ! : ; y J • ' ' M x ' . \ . ' 

i - i ■ ; • • !.,-..>.;.--.. - - \ ■ < ' *•■• i - ' .• ' - »" 

":'•••. N ' ' , - . 3 . " . , , ' ' ": ' , , . , ',i : 

; ,': : : ( ; ! Ii! , ,'../' ! ,, > :''.i -. , ' , ,. . : , >, , ,.., y. cu .^ 

,,,-,:, , ; ,, ., : , , yv< .pr^ ^ .*-, - -■ ' • . . 4 

'' • " l N '' '•>: f , : i. - 1 ! ," ; ' / '. , , i " , i, ., 

S c 1 c ■.: . -; ; ' ., !' ; 2.) 

. , . 1 ,., i , i, . i .1 ,,: i ,i .- 1 w i,. / », -- « .ii. «:.- . r. 

, , ,; ,, ,,, , . : -_ . .. : : I '- - : / . :' 

pfiprri -ov. .] . . 0^ . . v .* -<- •■ - , «.i)>.v- v } -nn 

znasme ¥ " : I \ • ; , ± ': ■:' -. :': :' % , :- ' " .;.j a. 

ys'UJZOY'-i i " iv ^ v , -,, v< - ■ : ■." ^ ' ^1 v* *^ 

I ;i • - : , , ; 'i 1 1 .:■'.. ,-,;]■/« '; . , : ; ^.; ':. > 

zaikkidy 1 ~" ^ rv-r^ v r- - r ■-< - ; 1- ; , - * '^ : ■: 

Galilei a K-o^ / : 1> , :■'.'.- J. :,';.;,;:, : > ^ '>. c» 

c ■ 1 a Miidnalu Sco-tovi jako p '~ " :- : ^ 



z pokusu na itadskych universitach o tizi vzduchu a z mate- 
maitickycih a tedmickych naiuk, kterymi se proslaivoivai No- 
rimiberk. 

Ale nac si lamati hliavii, jak bydhoim nejdeipe ukazadi po- 
krok veidy a umeni v stredovekem meste? Nestaci, pouka- 
zeime-di na katlhedTaly v obdasti technicke a na itadskoai rec 
a basne Danteovy v oblasti ducbovni, a'by bylo razem 
patnno, co vsechino bydo vytvoreno stored© vekyim mestem 
za tech pet set let, co zilo? 

Neani ipochyby, ze sffcredoveka mesifca vykonaia nesmirne 
m-nobo pro evroptskcu vzd6laino®t. Zacborainiila ji, ze newpadla 
zase do staviu starydh tiheokaracii a despotickyidh statu, dodila 
ji rozirnainitcsti, sebedurvery, iniciativnosti i obrovske dusevni 
a hmcfcne energie, jiz nyni vladne a ktera jest nejlepsi za- 
rukou, ze 'cdola novym naporunn z Oriemttu. Ade proc za- 
nilkla taito strediska civifoace, ktera byla pokusem, vyfooveti 
hliubckym potfebam lidiske pfiirozeinGsti a byla i .ptlna zivota? 
Proc zaobvacena mairasaneim v sestnactem stoleti? Proc na- 
konec pcdleihd'a u'bokuim z venci, ac jioh tolik odrazida, i za- 
pasuim vnikrniim, ac z nich cempavala vzdy jen novcu silu? 

To zipuscbily ruizne priciiny, nekltere flu byly jiiz odedavna, 
drmhe zase vznikly z pifehimatu, jicliz se dopotustela mestia 
sama. Ke kcinci XV. stol. zacaly vznilkati mroone staty, zfi- 
zene po starem rimiskem vzoru. V kaizdem kraiji a v kazde 
oblasti se pcdanlo nektereiriu slech'tici, vycbytirad0Jsiimiu, bo- 
ha'tsimiu a oasto i mene vybiiraveimu v prostredciiciri, nez bydi 
sousede, .ze si paisvo j il lepsi stiatky, vice sedlaku na sve 
pude, ze dostal vice rytiru do sve dru'ziny a vice pokladu 
do pokdadny. Za sidlo si vybrad skuipiirnu v'hodine podozenyclh 
visi, je§te nezk'usenyicih v mestskem zivote — Paniz, Madrid 
ci Moskivu —as pomoci nevolniku z nich udelal kralovska, 
cforaizena mestia, karai lakal valecne dobrcdnuihy tiim, ze jim 
razdelid vesnice a kupce zase, ze poiskytl ochranu obcbod'u. 
Tak pcdozen zarodek baiidoucilio statu, ktesry postupne po- 
hltil ostatni strediska. Juriste, boneni v rimskem pravu se 
hxnuli do techto stfedisek; z tecihito mesfanu vzniklo houzev- 

181 



nafe a ctiizadosfcive pleme miiizu, kteri meli v nenaVisiti jak 
hofubost sJechtice, tak i »nevazainost« sedlaku. 

Formy -vesnicke cbce, jichz neznal jejich zakonik* i 
zasady fedeira&ticke je odpoizovaly jako pozusfcatky »b'ar~ 
barstvi«. Cisarstvf, zalozene na fiktivnfm souhlasu Kdu a op- 
tiajicf se o moc zforanf, to byl jejich ideal a kdo jim slibil, 
ze jej uskutecni, pro toho pracovali s nejvetsim usHim. 90 ) 

V temze sanys>Lu praoavaila i rimska cirkev, ktara se kdysi 
bcufila proti nimskeiniai zakonu a nyaii se s nfan spojiia. Kdyz 
se iikazalo, ze nejde vyifcvonti foheokratickoai fisi stfedoevrop- 
sfconi, zaSali vzdelianegsi a cstizadositivejsi biskupove podpo- 
rovati ty, na nez pocitali, ze obnovi moc kralu israelskycb 
ci cisafu canhradrikycih. Cidkev propuijci'la no-voipeceinyrn 
vladcum svoji velebnost, komnovaia je na pozemske zastupce 
Boha, dala jim k sihizbam vzdelani i stafcnicke umanf svydh 
shdiu, i sve pozehnam i sve kletby, sve bohace i sympatic 
ktere melia <u obudych, Sedlaci, jicbz mesta nedovedla, nebo 
nedfotela osycbodki, vidouce, ze mesfane nejsom s to, aby 
skonco'vaK nekcneane bctje mezi rytffii — th coz mSli nymi 
diraze zaplatoiti — zacali se sfpolebati na krale, cfeafe mebo 
velkokiniize'te. A kdyz jim pomoMi zniciti mocne feudalm 
pany, pomohli jim tak vyfevoriti cenfcria/listicky stat. Tomoi 
jen napoimahaly vipady Mongolu a Twrku, svata valka proti 
Mauiruim ve Spanel'sfcu, i hirozsne valky, ktere brzy potom 
vznikly mezi no'vymi stredisky svurchovanosti — mezi lie de 
France a Burgimdskem, mezi Skotskem a Anglif, Anglii 
a Fr'ancii, mezi Litvou a Pc'l'skem, Moskrou a Tverem atd. 
Zacaly se vynoJcvati mocne staty, a mestlanuim se bylo nyni 
braniiti nejen volnym federaciim sledbfcy, ale i pevne organi- 
sovanyim s<frre ! d i iskum, kteara vladia armadami nevolniku. 

Nejborii bylo, ze vzirustaijici aiuAckracie mely oipdru v roz- 
porech meizi mesty saimyimi. Zakladmi idea stredo^vekeho 
mesta byla vetlka, ale ne dostti rozsahla. Vzaijetmne poimoci a 
podipoiy nelze caneziti na mialou skoupitnii, treba je rozsinti 
po celem okolf, nebo okoli pohki skupimu. V toim se stfedo- 
veky mest'an dotpiBtil hned ma pocatktu strasnelho prehimatu. 
Mfsto, aiby povazovaly sedlaky a femeslniky, kteff se sesku- 

182 



pili za mesfeskytmi hradbami, jaiko za stpojence, kten po- 
mohou, podle moznosti vytvareti mesto — jak to take dehli 
— zac&ly se »rodiny« stairousedliku sstraniti nerve pristeho- 
valyoh. Staroiu'sedlikum vyhrazen vsechen uzitek z obchodu 
obce a z obecmi pudy, kdezto na pMtebovale mezbylo nic, 
leda pravo, aby volne uzivali vysledku prace svych rukou. 
Tak se mesto rozdelilo v »mestany« ei »obec« a v »oby- 
vatele«. 01 ) Obchod, zprvu komunakii, sta'l se nyni vysadou 
ktiipedkyoh a remeskidkydh »rodin« a nezbytne doSlo k dal- 
simoi: ze se s'tal cbdhodem individualoiiim, nebo vysadofU 
vyderacskyidh trustu. Podoibne se rozdelilo mesto na vlastni 
mesto a na okolof vsi. Obec se cprarvdu pokouisela osvobo- 
diti sedlaky, ale boje, ktere vedla s pany, se vedly, jak j-iz 
poznamenano, vice o to, aby se mesto samo zbavilo panu, 
nez o to, aby osvobodiio sedlaky. Obec ponechala slechtici 
prava nad nevolniiky pod podimimkou, ze nebude mesto ob- 
tezovati a sfeane se jeho spoJuiobcanem. Ale sleehitici, »adoip- 
toivamk mesfeeim, a nyni v nem i sidlici, valeili po staru dale, 
jenze nyaif pfiimo v obvodu mesta. Nebylo jiom po choiti, 
ze se nmji podnditi tribunals obycejnych reimaslniku a kupcu 
a vyporadavali si sve stare sipoiy na ulicfcli. Kiazde mesto 
melo nyni sve Colonny a Orsini, sve Obenstolze a Wise. 
Ma'jice velke pffjmy ze statiku, ktere si padrzeli, obklopili se 
cebnymi klienty a naD.lnili feudalnim duchem a zvyky a oby- 
ceje mesta sameho. A kdyz remeslnicke tridy zacaly by 1 :: 
nespokoijene, nabidli jiim sledbtid svu>j mec i svoji dorazinu, 
aby si vyrovnaly spory v otevrenem boji, misto aby si ta 
nespc'ko'jenost, jako za drfvefjsich dob, naMa jiny pruchod. 
Nej'vefcsi a nejo'siidnejsi chybou vetsiny mest bylo, ze si 
zalozila botiatstvi na obchodu a pr&mysk, zanedbajfee ze- 
medefetvi. Tak jen opakovaJa chybe, jfz se kdysi diopu&tilo 
starovSke Redko, a tim uipadia i do tydhz prehimatu." 2 ) 
Tim, ze se mnoha mesta odipoutala od venkova, zacala ne- 
zbytne provadeti politiiku, venkovu napratelskou, jak se to 
ulkatzo'valo cim dale zrejmeji v dobe Eduarda III., v dobe 
francouzskych boufi selskych (jacqueries) aza husit- 
sikych valek i za selskebo povsitani v Nemecku. Na dmhe 

183 



strane za<se obchodini politiska zaplet la mesta do vzidalenyoh 
podniku. Iifealove hledali kolonie na jibovycho'de, nemecika 
mesta zase na vyclhode, slovanska mesta na dalekem severo- 
vyohode. Zacala se vydrzovati zoldnefski voijska pro valley 
v koilonifoh a brzy i pro obria<n<u doma. Uipisovamy pugeky 
v takove mire, ze to mestamy nadobro zkazilo. A doma 
byly cfim dale horsi spory pfi kazdych volbach, kdy se 
jednalo o kolonialmi p^olitiiLu v zajmsu nekolika rodim. Pro- 
past meizi chodyoni a bohatymi se jan prohfoibovala, az 
v 1 6. stoleti nasla kralovska awtorita v kazdem meste v tftde 
chudych oehotine spojeince a po'dpowu. 

Ale jest jeste jina pin'cioa uipadkiu obecnidh zrizem, ktera 
jest mnohem vyse i mnohem hloubeji, nez vsechny uvedene. 
Dajiny stredovekyeh mest ukazmji zretekie, jako malo oo 
jineflio, jaky vliv na osiudy lidisftjva maiji ideje a zasady 
i j'ak vysiledity j<scm docela opacme, zmeni-li se hkifboce 
vu*dcf ideje. Vttdtci«mi mysledkatmi 'jederaacteho stoleti byly 
duvera v sebe a -federalism, sivrchorvanost kaizde xsikuipiny a 
oorgamiisace poikiekeho telesa od jednodfU'cheho k sStozitemu. 
Ale od tech dob se pojeti nadcibro zanenito. Vyikkdacum 
riim'skeho pxava a preilaituni cirikve, kteri od casu Innocence 
III. drzeli pevne pospohi, se podanlo ochiroimiti <buito ideji 
— ideiji sbaroreckou — ktera n'dila zaMadanf mesit. Bo dve 
tri sta let netprestavali vykl&dati z umitversitni ksatedry i ze 
stolce soudcovskeho, ze spasu nitoo hledali ve state, pevne 
centnailkoivainem, stojfciim pod cchiramou polobo&ke au'lo- 
rky 03 ) , ze zaehrabcem spolecnosd jest a nwusi byti j e d e n 
moz, ktery se maze dcipwstki kazdeho nasili jimeneim vefej- 
neho blahia: mu#e paliiti .muze a zesny na hiraniei, zabfjeti je 
za neuiverkelinydh milk, uivrhcnoiutti cele kraje do ne<j(hircz«nejsi 
bidy. A take to nemeskali vylo*zki i nazorne, ve velkem, s ne- 
slycfoanou kmtosti, vsutde, kann dosahl fcraluv mec a cheh 
ci'tfWe, nebo obe ®polecme. A ty^Me naxiky a prilklady, stale 
a stale opakcviane a vanuccvafne vereijne pozortnosti, piretvorily 
dosavadni mysleni cbcanu. Brzy jim nebyla zadna autoriba 
dosti rozsaWa, zadine znenable zabiijeni do-sti krufte, jen kdyz 
to bylo ve »verejtneim zaj;miu«. Pfi tomto novem zpu-sobu 

184 



mysleni a za teto aiove viry v moc j e d <n o «h o maize, za~ 
oala se vybraceti sbaira fedenalisbidka zasada a vymfel dosa- 
vadmi tvurci gethius Kdu. Riimska idea opamowala pole a za 
takovyoh pomeru byla mesiba smadnou koristi cenfcrafotickeho 
atabu. 

Tyipickyim prikladem toho jes'.t Florencie ve XII. stoleti. 
Drive liido'va revoluee byla zna:meni»m noveiho smeru. Nyjii 
v&ak, kdyz se zoufa-ly lid vzbounl, nemel jiz tvurci ideje. 
A z krmti jiz nevysla nova mysleinka. Do Obeoni Rady 
prislo tisic zastupcu mfeto dosavadnich 400 a 100 muzu 
vstoiupilo do s i g n o r i e mfeto d'K'vejsich 80. Ale revokiee 
ci-selma byla bezcenna. Nespoko-jemy lid povisfcal a vznikly 
nove booire. Pcvolan ziadhirance — »-tyrain«, pobll -vzibou- 
fence ve velkem, ale organism obce se rozkladal j elite hufe. 
A kdyz po nove >rev©luci lid florencky zadal o radu nej- 
populameijisiiho rwuze, Gaeromynua Savoaiaorolu, cdpovedel 
ra'u temto mnich: — »0, muj Hide, vis, ze se neimohu po>u- 
St&i do zalezitosti stalnioh, . . . ocisti svoji dusi, a provedeis-ii 
v tafcovem sfcavu mysli optravu ve Floareineii, pak zjapocars 
otpravu v cele Italii! « Karnevatlove masky a neonnavaie kiniihy 
sipaleny, vydam zakom o dobrocinmosti a j'iny ziaise piroti lich- 
varuim — a deimckracie floretracka zuistala, kde by.lia. Stoary 
diuch zmizeiL 2e prespfvliS vefili vlaide, prestali vefiti sobe, 
nebyli schcfpni, aby zacali meco notveho. Stacilo, aby se 
vjmfeil stat a zinicM s!baare svobody. A ptrece jem nervymizel 
z lidu cfc po<sipoli ! to©ti a vzaijemne podpory, brval i po po- 
razce. A vzedrnul se zase mocinou vlmou ma ko-miuoiisticke 
vyzvy pr^micri hksatelu reform ace a nevyschl ami potom, 
kdyz lid upadd v podnuci atuttokraiticke mod, jezto se mu ne- 
pcdarilo uskutecniti zivot, jak v to doufal v parvmiim nadseni 
cbinc«veeelio nabozensbvi. A plyme i dmes a Medi se proijeviiti 
v nove forme, ktera by nebyla statem, ani stredo'vekym me- 
sitem, ani oboimou barb ani, ani kimenetm divosskym, ale vy~ 
chazejic z nich vsech, povznasela by se nad ne lidskosti p!- 
nejsi a hiubsi. 



185 



POZNAMKY: 
V.-VI. ^Bospolitost ce stredovike ohci. 

1 ) W. Arnold ve svych Wanderuagen unci Ansiedelungen 
der deutschen Stamme, str. 431, dokonce tvrdf, ze polovina pudy, 
dnes obd£lan6 ve Btfednfm Nemecku, byla vzdelana v pole v obdobf od VI. 
do IX. stol, Tot£i aoudf Nitzsch, Geschichts des deutschen 
Volkes, Lipsko, 1883, L 

2 ) Leo a Botta JHistoire d' Itali.e, vydani franc. 1844, I, str. 37. 

s ) Nahrada za kradei pouheho noze byla 15 solidu, za kradez 2eleznych 
soucastf mlyna 55 solidu. Viz o torn Lamprechtuv clanek Wirtschaft 
und Recht der Franken, v Raumerove Hi storisches 
Taschenbuch, 1883, str. 52. Podle ripuarskeho zakona mely mec, 
kopf a ielezna" vjfrbroj valecm'ka hodnotu aspon 25 krav, nebo dvou let 
prace svobodnfka. Pancfr sarn podle salickeho prava platil 36 mefic psenice 
(Desmichels, citovanjf Micheletem). 

4 ) Hlavnfon bohatstvfm naielnfku byly po dlouhou dobu jeho osobnf 
statky, na nichi vetsinou pracovali zotrocenf zajatci, vetsinou v&ak osidlen6 
tak, jak uvedeno vf&e. O puvodu majetku viz Inama Sternegg, Die Aus- 
bildung der grossen Grundherrschaften in Deutschland ve Schmollerovych 
Vorschungen, sv. I, 1873, F. Dahn, Urgeschichte der gerina- 
niscben und romanischen Volker, Berlin, 1 88 J , Maurer, D o r f- 
verfassung, i Guizot, Essais sur 1* histoire de France, 
Maine, Village Community, Botta, Histoire d" Jtalie F. See- 
bohm, Vinogradov, J. A. Green atd. 

5 ) Viz sir Henry Maine, International Law, London, 1 888. 

6 ) Ancient Laws of Ireland, iivod, E. Ny&, Etudes de droit 
internacional, I, 1896, str. 86n. U Osetincti test se zvlastnf vafcnosti 
soudcove ze Itt nejstarSfch vesnic (M. Kovalevskij, Modern! obyeej a star^ 
zalcon, Moskva 1886, II. sv., rusky). 

7 ) MoXno mfti za to, ze tohle pojetf (prfbuzne predstavc* tanistry — 
t. j. posloupnost urcovana volbou clenu rodiny) mela velky vyznam v zivotes 
tohoto obdobf. Ale dosud se v torn smeru nebddalo. 

8 ) Ve v^sadnf listine St. Quentinu, z r. 1002, bylo vyslovne" ustano- 
veno, ze vykupn6 za domy, kter6 se mely sboriti pro zlociny, pripadne na 
mestske hradby. Podobne" ustanoveno o ungeldu v nemeckych m£stech. 
V Pskove se ukladaly pokuty do kathedraly, odkud se zase braly penfze 
na stavbu hradeb. 

9 ) Sohm, Frankische Recht- und Gerichtsverf assung, str. 231, 
ieZ Nitzsch, Geschichte des deutschen Volkes, II, 78, Totei ve 
svobodnych mestech rusk^ch. 

187 



10 ) Viz vyborne poznamky o tomto predmetu v Aug. Thieryho L e t - 
tres sur I histoire de France, dopis VII. Nejvyse poucne v torn 
smeru jsou pfeklady casti bible do barbarsk^ch jazyku. 

J1 ) Tncetsestkrate vfce nei slechtic, podle zakona anglosaskeho. V za- 
konfku Rothariove se v§ak zabitf krale tresta smrtf. Ale toto nove ustano- 
venf (vliv rfmsky stranoul) bylo zavedeno r. 646 do lombardskeho zakona 
— jak poznamenali Leo a Bo tt a — aby kral byl chranen pred krevnf 
mstou. Jezto v te dobe kral vykonaval sv6 rozsudky (jako pred tfm zase 
kmen) bylo tfeba ho chraniti zvlaitnfmi opatrenimi, tfm spfse, ie pred Rot- 
hariny zabito nekolik lombardskych kralu (Leo a Botta 1. c. I, 66 — 90). 

12 ) Kaufmann, Deutsche Geschichte, sv. L „Die Germanen der Urzeit", 
sv. 133. 

13 ) Dr. F. Dahn: Urgeschichte der germanischen und ro- 
manischen Volker, Berlfn 1881, sv. I, 96. 

u ) Drzfm se tu nazoru, davno zastavaneho Maurerem (Geschichte 
der Stadteverfasung in Deutschland, Erlangen 1869 (proto, 2e 
uplne dokazal nepreiuSenj? vfvoj vesnicke* obce v stredoveke mesto a ze jen 
jeho nazor miize vysvetliti, proc to lidove hnutf bylo vsude. Savigny a 
Eichhorn i jejich nasledovnfci dokazali urate, ze tradice ffmskeho municipia 
nezaily nikdy uplne. Ale nevSfmajf si obdobf obciny, v nem2 zlli "barbari, 
nez meli meista. Jest jjiste, kdykoliv lidstvo udelalo navy krok v civilisaci, 
v Recku, Rime, nebo ve stredn( Evrope, pro&lo tj?mi£ stupni — kmenem, 
vesnickou obcf, svobodnym mestem, stdtem — pri cemz se nasledujfcf vy- 
vinulo pHrozenS z predchazejicfho. Ovsemze se nikdy neztratila zkusenost 
predchozfch civilisacf. Recko (na n£i zase pusobily vychodm civilisace) pu- 
sobilo na Rfm a Rfm pusobil na nasi vzdelanost. A jako nemuieme Hci, 
ie by nase staty byiy pokracovanfm statu nmskeho, tak nemuzeme ffci ani, 
ze by stfedovSka mesta evropska (i se Skandinavif a Ruskem) byla pokra- 
covanfm rfmsky ch rnSst. Byla pokracovanfm barbarske obciny, na nil ponekud 
pusobily tradice ffmsk^ch mest. 

,& ) M. Kovalevsky, Modern Custom and Ancient Laws of 
Russia (Ilchester Lectures, Londyn, 1891, pfedn. 4). 

16 ) Bylo tifeba spousty studia, ne2 byl spravne objasnen raz obdobf t, zv. 
udelnyj period; pracemi Belajeva (Vypravenf z rusk^ch dejin), Kosto- 
marova (Pocatky autokracie v Rusku) a zvlastS prof. Sergevice (Vese a 
knfie). Lecos Ize najfti i v Rembrandtovych : Histoire de Russie (tez 
nemecky). 

17 ) Ferrari: Histoire des revolutions d* Italie, I. 257. Kail- 
sen: Die deutsche Stadte in Mittelalter, sv. I. (Halle, 1891), 

18 ) Viz vyborne poznamky p. G. L. Gommeho o lidovem snemu (The 
Literature of Local Institutions, Londyn, 1886, str. 76). Nutno 

188 



v§ak poznamenati, £e v kralovskych mestech nedosahl lidovy snem neza- 
vislosti, jako jinde. Jest skoro jiste, ze Moskva a Parfi byly zvoleny krali 
a cfrkvf za kolebky budouci kralovske autority statu, jeito v nich nebylo 
tradice lidovych snemu, zvyklych jednati se vSemi jako svrchovany vladce. 

19 ) A. Luchaire, Les Communes francaises, tei Kluckohn, 
Geschichte des Gottesfrieden, 1857. L. Leraichon (La 
paix et la treve de Dieu, 2 sv., Parfi, 1869) se pokusil vyloiiti 
vznik hnutf mestskeho i instituce „bozfho mfru". Ve skutecnosti byla 
treuga Dei veskrze hnutfm lidov^m, jako liga, zrfzena za Ludvika Tlusteho 
na obranu pred Ioupeznickou Slechtou i pred spady Normanu. Jediny d#je- 
pisec, ktery se zminuje o teto lize, Vita lis, Ifci ji jako „lidovou pospo- 
litost". („Conside>ations sur Y Historie de France'*, ve IV. svazku A. 
Thierryho, Oeuvres, Paffz, 1 868, str. 171 a pozn.). 

20 ) Ferrari, I., 152, 263 atd. 

21 ) Perrens, Hist o ire de Florence, I, 188, Ferrari, I.e. 283. 

22 ) Aug. Thierry, Essai sur Y histoire du Tiers Etat, PaH2, 
1875, str. 414 pozn. 

23 ) F. Rocquain, „La Renaissance au XHe siecle', v Etudes sur 
1' histoire de France, Parfi, 1875, str. 55 — 117. 

2 *) N. Kostomarov, ,,Racionaliste* dvanact£ho stoletf" v jeho Mono- 
grafifch a studifch (rusky). 

25) Velezajfmave fakty, jak byly cechy vSeobecnS xozMreny, jsou v dfle 
„Two Thousands Years of Guild Life" od J. M. Lamberta, Hull, 1891. 
O gruzinskych a m k a r i viz S. Eghiazarov, Gorodskije cechi, 
v Memoires Kavkaz. zemep. spoiecnosti XIV, 2. 1 89 1 . 

20 ) J. D. Wunderera „Reisbericht" ve Fischandove Frankfurter Archiv 
II — 246, citovano Janssenem, Geschichte des deutschen V o 1- 
kes, I, 355. 

27 ) Dr. Leonard Ennen : Der Dom zu K 6 1 n , Historis.che 
Anleitung, Kolfn (R., 1871, str. 46, 50.) 

28 ) viz pfedchazejfcf kapitolu. 

2{ *) Kofod Ancher Om gamle Danske Gilder og deres 
Undergang, Kodan, 1785. 

30 ) O postavenf zen v ceSfch viz tivodnf poznamku pf. Toulmin Smithove* 
ke knize jejiho otce English Guilds. Jeden z cechovnfch ?6du cam- 
bridisk^ch z r. 1503 mluvf zretelne: „Thys statute is made by 
the comync assent of all the bretherne and sisterne of 
ilhallowe yelde." (Tento ?ad by I sdel&n za souhlasu vSech bratrf 
a sester cechu VSech Svatjrch). 

189 



31 ) Ve stredov£ku byl povazovan za vraidu jen zakerny utok. Krevni 
msta za bfleho dne byla spravedliva. Zabil-U nekdo druheho v potycce, 
nebyl vrahem, ovsem, ukazat-li se utocnfk ochotn^m vyrovnati spachan6 zlo. 
Htuboke^ fetopy teto tradice jsou v uvedenem trestnem zakone, hlavne 
v Rusku. 

32 ) Kofold Ancher, 1 , c i t . Tato stara knizka obsahuje mnohe, ceho 
si nepovsitnlt pozdej'Sf badatele. 

3 ' 1 ) Mely velky v^znam ve vzpourach nevolnfku, proto byly zakazany ne- 
kolikrate za sebou, v druhe polovine IX. stoletf. Ovsem, ze kralovsky zakaz 
zustal na papfre. 

34 ) Take stredoveci italstf raalfri byli organisovani v cesich, z nichi se 
pozdeji staly akademie umenf.. Melo-li tehdejsi utnenf italske tak individuali- 
sticky raz, ze i dnes jelte rozeznavame Skolu paduanskou, bassanskou, tre- 
viskou, veronskou a podobne, ackoli vsechna ta mesta byla pod vlivem 
moci benatske\ bylo pricinou toho — jak poznamenava J. P. Richter — 
ze maliri v kaidem torn meste patrili k vlastnfmu cechu, spratelenemu 
s cechy druhych mest, ale jinak samostatnenui. Nejstarii znam^ cechovnf 
rad jest veronsky z r. 1303, ale zrejme skladany podle radu cechu je&te 
starsiho. Povinnostf cfenu bylo ,,pratelsky pomahati v kazde potrebe", „po- 
hostinstvi k cizincum, kterf prijdou do mesta, jezto lze tak nabjHi informacf 
o vecech, o nichz se r&di poucfme", a „povinnost utesovati ve strastech". 
(Nineteenth Century, listopad 1890, a srpen 1892.) \ 

3,r> ) Viz na pf. cechy cambrid^skych gildu, uvadene T. Smithovou, 
English Guild, Londyn, 1870, str. 274—276.), z nichi jest zjevne, 
ze ,,generall and principall day" byl „eleccioun day" (den voleb). Podobne 
Ch. M. Clode: The Early History of the Guild of Merchant 
Taylors, Londyn, 1888, I, 45. O obnovenf viz Joms viking saga, 
o nii se zminuje Pappenheim v knize Altdanische Schutzgilden, 
Vratislav, 1885, str. 67. Zda se velmi pravdepodobnym, kdyz zacalo pro- 
nasledovam gildu, ze mnohe uvadeli ve svych radech jen den hostiny, nebo 
jen hdumike poslanf, narazejfce na sve soudnf funkce jen mlhave. Ale tato 
soudnf funkce zanikla teprve mnohem pozdeji. Otazka „kdo bude myra 
soudcem?" nema dnes smyslu, kdyz stat vyhradi! soudnictvf jen svemu 
iirednictvu. Ale byla to otazka svrchov&ne stfedov£k& ve stredoveku, tfm 
spile, ze vlastnl soudnictvf znamenalo i samospravu. Nutno poznamenati, 
ze i preklad saskeho nebo danskeho „guild brethern" ci f ,brodrae" latinskym 
„convivii" nemalo pomohl zmasti, jak uvedeno shora. 

36 ) Viz o torn v^borne poznamky od manzelu Grcenov^ch v „The 
Conquest of England", London, 1883, str. 229 — 230. 

37 ) Recueil des ordonnances des rois de France, sv. XII. 
562, cit. Aug. Thierrym v Consideration sur l' Histoire de 
France, str. 196, 200. 

190 



Ba ) A. Luchaire, Les Communes francaises, str. 45 — 46. 

39 ) Guilbert die Nogent, De vita sua, cit. Luchatrem, I. c. str. 14. 

40 ) Lebret, Histoire de Venise, I, 393. tez, Marin, jehoi cituje Leo 
a Botta v Histoire de l* Italie, franc, vydanf 1844, I, 500. 

41 ) Dr. V. Arnold, Verf a'ssungsgeschichte der deutschen 
Freistadte, 1854, II. 227 a dalsf, Ennen, Geschichte der Stadt 
K 6 I n , I. 228 — 229, i dokumenty, uverejnene Ennenem a Eckertem. 

42 ) Conquest of England, 1883, str. 453. 
4JJ ) Belajev, Ruske dejiny. IL, III. 

44 ) W. Gramich, Verfassungs- und Verwaltungsgeschichte 
der Stadt Wiirzburg ira 13. bis 15. Jahrhundert, 1882, str. 
34. Wiirzburg. 

45 ) Kdyi dopraveno do Wiirzburgu na lodi uhlf, raelo se prvych osm 
dni prodavati jedine v malem. Kaida rodina mela narok jen na padesat 
kosfku. Zbyle uhli se mohlo prodati ve velkem, ale prekupnik smel mftijen 
slusn^ zisk, (sittlicher) neslusny v^delek byl pnsne zakazan. (Gramicb 
1. c.) jak tomu bylo i v Londyne\ (Liber albus, cit. Ochenkowskim, str. 
161.) a vubec vsude. 

46 ) Viz Fagniez, Etudes sur V Industrie et la clase indu- 
strielle a Paris, au XIII. me. siecle, Parf£, 1877, str. 1555. Ne- 
treba snad ani podot^kati, ie dan z chleba a piva ustanovena teprve po 
pectivem vysetfenf, mnoho-Ii piva a chleba se dostane z ureit^ho mno2stvf 
obilf. V archivech mesta Amiensu jsou zpravy o tomto zkoumanf. (A. de 
Calonne, I. c. str. 77, 93.) Rovn£2 v archivech londynskych (Ochenkowski) 
Englands wirtschaftliche Entwickelung, aid. Jena 1879, str. 169. 

47 ) Ch. Gross, The Guild Merchant, Oxford, 1890, I. 135. Z jeho 
dokladfi patrno, ie se to tak prov£delo v Liverpoolu (II. 148 — 150) ve 
Waterfordu v Irsku, v Neathu ve Walesu, v Linlithgow a v THurso ve 
Skotsku, Texty p. Grossovy ukazujf, 2e se tak nakupovalo, a rozdrfelo ne- 
jen mestskym obchodnfkum, ale i „vsem mesfanum a obyvatelum", („upon 
all citsains and communallte", str. 136, pozn.), nebo jak se pravf v naff- 
zenf obce Thurso, ze XVII. stol. „udelati nabfdku vsem obchodnfkum, 
remeslnikum i obyvatelum feceneho m£sta, aby meli z toho podfl, podle 
potreby a moinosti". 

4 **) The Early Histoire of the Guild of Merchant Taylors,* 
od Ch. M. Clodeho, Londyn, 1888, I, 361, dodatek 10. Rovne* dodatek 
1 1 ., kter^ svedcf, ie se tento nakup stal r. 1 546. 

49 ) Cibrario, Les conditions economiques de I* Italie au 
temps de Dante, Pafi'2, 1865, str. 44. 

191 



50 ) A. ^de Calonne, La vie muni cip ale au XV me si eel e dans 
ie Nord cle la France, Parfi, 1880, str. 12—12. Roku 1485 dovolilo 
mesto, aby se do Antwerp vyvezlo jakesi mnoistvf obilf, jeito : „Oby- 
vatele antverpStf byli vidy prfvetivf ke kupcum a meslanum amienskym", 
(ibid str. 75. — 77., texty). 

51 ) A. Babeau, La ville sous 1' aneien regime, Parfi 1880. 

52 ) Ennen, Geschichte der Stadt Koln, I., 491, 492 i texty. 

sa ) Literatu»-a o predmetu jest obrovska. Ale dosud nemame dfla, ktere 
by jednalo o stredovekem meste, jako eelku. Pro obce francouzske jest 
stale klasickym dflo Augustina Thierryho : Lettres et Considerations 
sur I* histoire de France, krasnym dopltikem jicb jest Luchaire: 
Communes francais. Pro mesta italslca jsou hlavnfmi prameny : velke 
dflo Sismondiho Histoire de republiques italiennes du moyen 
age 1826, 16. svaz., Leo a Botta: History of Italy, Ferrariho Re- 
volutions d* Italic, a Hegelovy Geschichte der Stadterver- 
f as sung und It a lien. Pro Nemecko mdme Maurer, Stadterver- 
fassung, Barthold, Geschichte der deutschen Stadte, a Hegel, 
Stadte und Gilden der germanischen Volker (2 sv. Lipsko, 
1891) a Dr. O. Kallsen: Die deutsche Stadte in Mittela Iter 
(2 sv. Halle, 1 89 1 ) a Janssen : Geschichte des deutschen Velkes 
(5 sv. 1886). Pro Belgii A. Wauters Les Libertes % com munales 
(Brusel, 1868 — 1878), 2 sv. Pro Rusko dfla Belajevovai, Kostomarova, 
Sergejevicova. Konecn6 pro Anglii m&me jedno z nejlepSfch vseobecn^ch 
del o mestech od panf J. R. Greenove: Town Life in the Fifteenth 
Century (2 sv. London 1874), Vedle toho jest ovsem spousta znamych 
mfstnfch historif, ktera" jsem uvedf na mnoha mfstech v teto i pfedchozf 
kapitole. Ale literatura jest plna hlavne jednotlivych, mnohdy ,obdivuhod- 
njfch studh o historii jednotlivych mest, zvla&te nSmeek^ch a italskych, 
o cesfch, o pozemkove otazce, o hospodarskych zasadach te doby, o ho- 
spodairske duleiitosti cechu a femesel, o svazech mist (Hansa) o umdnf v 
mestech. Neuveriteme" bohatstvf informacf jest v di'Iech teto druhe kategorie, 
z nichi jsou tu uvedena nejdulezitej&i. 

54 ) Kulischer ve vyborne studii o primitivnfm obchodu (Zeitschrift fCir 
Volkerpsychologie, sv. X., str. 380.), rovnei poukazuje na to, ie podle 
Herodota povazovani Argipejane za nedotknutelne, protoze se na jejich 
uzemf uzavfraly obchody mezi Skyty a severnfmi kraeny. Kdo se utekl na 
jejich uzemf byl chranen a sami byli casto volani za rozhodcf mezi sousedy. 

56 ) Pred casern vznikl spor o Weichbild a Weichbildgesetz, o nichi 
nenf dosud jasno (viz Zopfl, Altertumer des deutschen Reiches 
und Rechts, HI, 29, Kallen, I, 316). Vysvetlenf, ktere jsme podali 
v^§e, jest pravdepodobnejsf, ale dluino je vsem potvrditi dalSfm badanfm. 
Jest jasne\ ie „mercet cross'* podle skotskeho v^razu Ize povazovati za 

192 



odznak ' cfrkevnf jurisdikce, ale shledavame se s ntrn jak v mestech biskuj> 
skych, tak i v mestech, kde byla obec sama svrchovana. 

56) O v§em, co spada do cechoveho zrfzenf viz dilo p. Grosse: The 
Guild Merchant (Oxford 1890, 2 sv.) Latku vycerpavajfcf take poznamky 
pf. Greenove v Town Life in the Fifteenth Century, II. kap. V., 
VIII. a X. a prehled veci od A. Dorena v Schmollerovych Vorschungen, 
sv. XII. Ukaze-Ii se, ze livahy v predchozi kapitole jsou spra>ne\ ie 
obchod byl zprvu obecnf, pak bude lze oznaciti za pravdepodobnou hy- 
pothesu, ze kupecky cech byl sborem, ktery byl poveren obchodovati 
v z&jmu celeho m£sta, a teprve postupne zacal obchodovati pro sebe. Za 
to t. zv. >, merchant adventures" v Anglii a „povolniki" (kolonisatori a 
obchodnfci), jakoz i „raercati personati" byli asi lide, jimi pone- 
chano, aby otvfrali nave trhy a nova odvetvf obchodu. Nutno poznamenati, 
ie, vzato celkem, nelze vznik stredovekeho mesta prisuzovati jedinemu ci- 
niteli. Vzniklo pusobentm nekolika cinitelu, ruzne silnych. 

r ' 7 ) Janssen: Geschichte des deutschen Volkes, 1. 315. Gra- 
nich: Wiirzburg, a vubec v kaide sbfrce narfzenf. 

58 ) Th. Rogers, Six Centuries of Work and Wages (p. pr,). 

69 ) Fatke: Geschichtliche Statistik, I., 373—393. a H. 66. cit. 
v Janssenovych Geschichte I, 339. Blavignac vCoraptes et depen- 
ses de la constructions du clocher de Saint Nicolas a 
Fribourg en Suisse, dochazf k tymz z&verum. O Amiensu viz de Ca- 
lonne; Vie Municipale, str. 99. a dodatky. Podrobne vysetril, na- 
zome vylfeil stredovSke mzdy v Anglii a jejich hodnotu v^chleb€ a mouce 
podal G. Steffen ve v^bornem cidnku s diagramy v The Nineneenth 
Century r. 1891 a v knize Studier ofver lonoysteraets historia 
i England, Stockholm, 1895 (tez nemecky, pozn. pF.). 

m ) Abychora uvedli aspori jeden z cetnych prfkladu, ktere lze najfti 
v dilech Falkeho a Schonberga: Sestnact §evcovskych tovarySu (Schuster- 
knechte) v mestl Xanten na R^n£ dalo na postaveni kostelnf mffie a olt&re 
75 zlatych na prfspe>cfch a 12 zlatych z pokladny cechu, dar, ktenf ten- 
ktit rael nejmene desetkrate takovou cenu, nez dnes (rozumej pred valkou ; 
p. pr.) 

Cl ) Gtovano Janssenem 1. o. i. 343. 

02 ) The Economic Interpretation of History, Londyn, 1 69 1, 
str, 303. 

m ) Janssen 1. c. Viz tak£ Dr. Alwin Schultz: Deutsches Leben 
im XIV. und XV. Jahrhundert, velke vydanf, Vfden, 1892, 
str, 67. V Parfzi se pracovalo v zime sedm ai osm hodin, v lete ai 
ctrnact. V sobotu, a asi v 25 j'inych dnech v roce (jour de commun 
devilefoire) se pracovalo jen do ctyr hodin odpoledne. V nedeli a 

13. Pospoljtost. 193 



ve ctyriceti jinych svatcich se vubec nepracovalo. Z toho lze uwudtti, ie 
celkem pracoval stredovekf delnfk m£ne nez dnesnf. Dv* E. Martin Saint 
Leon: Histoire des corporations, str. 121. 

64 ) W. Stieda: „Hansische Vereinbarungen ttber stadtische Gewerbe 
im XIV. a XV. Jahrhundert", v Hansische Geschichtblatter. 
(yg. 1886, str. 121), Scbdnberg: Wirtschaftliche Bedeutung der 
Z u n f t e , tit castecne Roscher. 

° 6 ) Viz procftene pozn&mky o torn, jak kralove oloupili cechy v Uvodu 
k English Guilds od pi. Smithove. Take Ve Francii kralove okupovalt 
cechy a zbavovali je vlastnf jurisdikce, pocfnaje r, 1306 ai do konecne 
rany r. 1382. (Fagniez 1. c. str. 52—54.) 

6<5 ) Adam Smith a jeho soucasnfci dobre vedeli, co odsuzujf, kdy£ psali 
proti zasahovanf s t a t u do hospodarakeho zlvota a proti monopolum, vytvo- 
ftnfm s t a" t e m . Na neStestf jejich nasledovnfci, povrchnf a* blda, hodilt 
stredoveke cechy a statnf zatahovani do jednoho pytle, nerozlisujfee mezi 
versailskym ediktem a narfzenfmi cechovnfmi. Jest asi zbytecne podotknouti, 
ze se takoveho omylu nedopustili nikdy ekonomiste, kterf atudovali tento 
predmet vazne jako Schonberg. Ale ai do nedavna se o to vedly znialene* 
spory v hospodafske „ved5*'. 

67 ) Ve Florencii udelala takovou revoluci mM( Femesla r." 1270-82. 
Vfsledky podrobne* vypsal Perreris, (Histoire de Florence, Par$, 
1877, 3 sv.) a zvlaste' Gino Capponi, (S tori a del I a republica di 
Firenze, 2. vyd. 1876, I. 58—80,, tef nemec. pfeklad). V Lyott& zase 
byla nizsf femesla, kdyz se r. 1 402 zacala h^bati, porazena a pozbyla prav 
na vlastnf soudce. DoSlo k jakemusi kompromisu obou stran. V Roztokach 
vzniklo podobne hnutf r. 1313, v Curyehu 1336, v BrunSviku r. 1374, a 
rok na to v Hamburku, v Lubeku v 1. T376- — S4 atd. Viz Schmoller : 
Strassburg zur Zeit der ZunftkHmpfe Strassburgs Bltithe, 
Brentano: Arbeitergilden der Gegenwart, 2 sv. Lipsko* 1871 — 72, 
RovnSi Rain: Merchant and Crafts Gilds, Aberdeen, 1887, str. 
26 — 75 atd. O nazoru p. Grosse o stejnych bojfch v AngBt viz poznamky 
si. Greenove v Town Life in the Fifteenth Century II., 190 — 2 1 7» 
rovn62 kapitolu o socialnf otazce, vubec celf ten svazek nejvjf&e zajfmavy. 
Brentanuv nazor o bojfch femesel, ulozen^ hlavn^ v § 3. a v § 4. jeho 
studie „0 dejinach a v^voji cechu", obsazen<§ v knize Toulmm Smithove: 
English Guilds, jest klasicky a byl pozdejsfra badanfm jen potvrzen. 

68 ) Aspoii jeden pfr'klad: Cambrai udelalo prvnf revoliict r. 907, a po 
trech ctyfech dalSfch vzpourach dostalo vfsadni lisfcinu r. 1076. Tato 
listina dvakrate odvolana (r. 1 1 07 a 11 38), ale zase dvakrate znovu vy- 
mozena (r. 1127 a 1180). Celkem bylo tfeba 223 let, nei by!© dosazeno 
prava na svobodu. Podobng Lyon, od r. 1195 — 1320, 

194 



e9 ) Viz Tuetey:\„Etudes sur le droit municipal . . . en Franche Comte" 
v Meraoires de la Soci^te d* Emulation de Montb^liard. 
2. fada, II. 129. 

70 ) Zda se, ze to bylo castym zjevera v Italii. Ve Svycarsku si Bern 
koupil i raggta Thun a Burgdorf. 

71 ) Tak se to melo aspon s mesty toskanskymi (Florencif, Luccou, 
Siennou, Bolonou, atd., kdejest pomer m&sta a sedldkfi nejlepe znam. (Lu- 
§ickij „Otroctv( a rustf otroci ve Florencii", v Izvestijfch kijevske university, 
1885. L. pouftl Rumohra: Ursprung der Bes i tzlosigkei.t der 
Colonien in Toscana, 1 830.) Cela ta otazka pomeni mest a sedlaku 
vyfcaduje vetsfho studia, nei se j£ dosud dostalo. 

72 ) Ferrari sevseobecnuje nekdy pfflfs theoreticky, takze jest to na lijmu 
pravdivosti Ale jeho usudek o podflu, kter^ mela slechta v bojfch mest, 
jest zalozen na spouste puvodnteh faktu. 

73 ) Valkou pozbyla jen rnesta jako Verona a Pisa, ktera by la slepe 
oddana veci baronu. U mnohych mgst byla poraika, kterou utrpeli po boku 
baronii pocatkem jejich osvobozenf a pokroku. 

™) Ferrari II., 18, 104, Leo a Botta, I., 432. 

75 ) Joh. Falke, Die Hansa als Deutsche See- und Handels- 
mkcht, Berhn, 1863, str. 31—55. 

7(5 ) O Cachach a Kolfn£ mame pfesne svedecfcvf, 2e biskupove obou 
mest otevreli neprfteli brany — jeden podplacen neprftelem, 

77 ) Viz fakty, ne vsak zavery Nitzschovy L c. III. 133, tefc Kallsen I. 
458, atd. 

78 ) O komune laonnaiske, ktera byla zameftoviina s komunou laonskou, 
a?, do studie Mellevillovy (Hisfeoire de la Commune du Laonnais, 
PaH£, 1853) viz • Luchaire, str. 75. O prvnfch selskych cestch & pozdljgfch 
jednotach viz R. Wilman: „Die landlichen Schutzgilden Westphaliens" 
vZeitschrift fUr Kulturgeschichte, nova fada sv. Ill,, cituje 
Henne an Rhyn : Kulturgeschichte III. 249. 

™) Luchaire, str. 149. 

80 ) Dve vjrznamna" mesta, jako byla Mohuc a Worms vyHdila si poli- 
ticky spor smfrcfm soudern. Kdyz vypukla obcanska valka v Abberville, byl 
rozhodcfm Amiens r. 1231 (Luchaire 1 4 )) atd. 

81 ) Viz na p?. W. Stieda, Hansiscbe Vereinbarungen 1. c. 
str. 114. 

8a ) Cosmo Innes: „Early Scottish History" a ,»Scotland in 
Middle Ages, cituje rev. Denton, 1. c. str. 68, 69; Lamprecht, Deut- 

195 



sches wirtschaftliches Leben in Mittelalter, prehled Schmolleruv 
v jeho Jahrbuch, sv. XII. Sismondiho Tableau de V agriculture 
toscane, str. 226. Dominie florencke bylo lze poznati po jejich blaho- 
bytu. 

88 ) Pan John J. Ennet (Six Essays, London, 1891) ma* skvele pasaie 
o tele strdnce stredoveke architektury. Pan Willis v dodatku k Whewel#ve 
History of Inductive Sciences (I. 261 — 62), vyzvedl kr£su mecha- 
nickych proporcf v stredovekych stavbach, ,,Nova dekorativnf konstrukce 
vyrostla — pfse -— tfm, Ze neruSila a neznasilnovala konstrukce mecha- 
nicke, ale ze ji doplriovala a podporovala. Kaid^ clen, kazda fimsa, pfe- 
jfmala cist tfie. Mnoistvfm podpor, pom£hajfcfeh jedna druhe a dusled- 
nfm rozvrzenfm Hie bylo oko uspokojeno pokud jde o pevnost stavby, ac 
jednotlive easti vypadaly neobycejng Stfhle." Nelze lepe karakterifcovati 
umeni, ktere vzeslo ze socidlniho 2ivota mesta. 

84 ) Dr. L. Ennen: Der Dom zu Koln, seine Konstruktion und 
Ausetaltung, Kolfn, 1871. 

85) fy t fj sochy jsou mezi vnejSf dekoracf kathedraly Notre Dame 
v Parfii. 

m ) Stredoveke umenf, stejng jako recke, neznalo panopiik, jimi rfkdme 
Narodnf galerie ci Museum. Obraz malovatt, socha rezana, bronzova" ozdoba 
odlevana, aby zaujaly mfsto, jei jim patfilo v torn kterem pomm'ku umenf 
obce. Tam Silo, jsouc casti celku, a prispfvalo k v^razove jednote v celku. 

87 ) Viz J. J. Ennet: „Second Essay" L c. str. 36. 

88 ) Sismondi, IV, 172, XVI, 356. Velk? pruplav Naviglio Grande, 
kterjrm jde voda z Tesina, pocat v r. I 179, t. j. po dobytf sarnostatnosti 
a ukoncen v 13. stol. O pozdSjsim upadku viz Sismondi, XVI. 355, 

80 ) Mela v roce 1336 8 — 10 tisfc hochu a devcat v obecn^ch 8kol&ch, 
1000—1200 chiapcu v sedmi strednfch Skoldch a 550—600 studentu ha 
svych peti universitach. Ctyificet obecnfch nemocnic melo pfes 1000 luzek 
pro 90.000 obyvatelu. (Capponi, I. c. II. II. 249). Povolanf spiaovatele ne- 
jednou poznamenali, ze v^chova tu byla mnohem vy§e, net se za to mfva\ 
A stejne tak v demokratickem Nortmberce. 

90 ) Viz L. Ranka vyborne tivahy o podstat£ rfmskeho zakona v jeho 
Weltgeschichte, sv. IV, odd. 2r, str. 20 — 31, Rovnez" poznamky Sis- 
mondiho o podflu, ktery mill na zavedenf kralovske autority legisti, 
v jeho Histoiredes Francais, ParE, 1826, VIII. 59—89. Hnev lidu 
proti temto „weise Doktoren und Beutelschneider des Volks" vypukl plnou 
silou v prv^ch letech Sestndcteho stoletf v kdzdnfch prvotnfho obdobf re- 
formace. 

196 



91 ) Obchod s otroky, uloupen^mi v Orients, trval v italskych republikach 
nepferusene ai do XV. stol. Slabe stopy lze najfti i v Nemecku a jinde. 
Viz Cibrario, Delia schiavitu e del servaggio, 2 sv. Milan, 1868, 
prof. LuSickij, „Otroctvi a ru&tf otroci ve Florencii ve ctrnactem a patnactem 
stoletf" v Izvestijfch, kijevske university, 1885. 

92 ) L R. Green: History of the English People, Londyn, 1878. 

93 ) Viz theorie, prednesene boloiiskymi pravnfky jii r. I 187 na kongresu 
v Roncaglia. 



197 



I P t a 9 



HLAVA SEDMA 
POSPOLITOST V NASI DOBE 

Lidove bouh na pocdtku obdobi statu. — Zfizeni pospoli- 
tosti v dnelni dohe. — Obcina, jeji zdpas, aby ji stdt ne- 
odstranil. — Zvp/f}?, zachovane ze zivota v obcine se udrzuji 
v nynejltch vsich. — Pfiklady ze Svijcarska, Francie, Ne~ 
mec\a> Ruska. 



•I 

P/uid posipolitos'ti jest v clo-vSkiu od nepajnebnych dob a 
jest ifcak ibce spojen s celysm do&aviadinitm vyvojem lidsfkeho 
rodu, ze se udrzei v lidsbvu poddies, pares vsechtny promenlive 
o«udy. Vyviijei se nej-vice v obd'obi mini a blahobytu. Ale 
i kdyz sibihly clovSka po'hiroany neij<vetsi, kdyz cele karaje spa- 
sfcoseny valikacnai a obyvatefetvo bfd<o<u zdecimovaino, nebo 
utpelo ipod jhem tyraiistivi, udx^oval se pud pospoliitosti ve 
vsich a a chudsxh tfid ve mestech. Udrzoval je pospolu 
n>akonee ziacal pttaobifci i na ty vladnouci, valeicf a pu&toiici 
memsiny, ktere jim opcw'hly jako seiratimeratakim ne&my&leim 
A kdykoli mel»o lidsbvo vytvofiti sociakn organisaci, vyho- 
¥ujfci novemu objiobi vyvoje, vizdy ceiipal jeho tvuirci genij 
psrvky i insipiraci k aiove praci z tehoz pudiu, vecne ziveho 
Now a zrkeni ihospodalsfka a spolecenska, (move irwra/vni sou- 
stavy i no<va nabozeoisbvi, v<se t«o melo tyz pramen a divarne-Ii 
se na nuravni pofcrok maseho rodu v ceifcai, vidime, jak se 
zasada pospoliioftti rozsifuje z kmefne na cellky veJtsf a vetsi 
m jednobo dne cbsahne cele liictabvo, bez zfete'le na wry 
jazyky a pkimema. 

Kdyz prosli obdobfm divosskeho kmene, a na to obcinou 
d'ostpeli Evrotpane v stredo-vekyoh dobadh k no«ve fo<r,me orgia- 
nisace, ktexa poneohaiviala hodne vokieho pole individual"^ 
incciative, ale pri torn i velmi vyliovo<vala potrebe vjzatjernne 
pcdtpory. Vyfcvoreaa fedenace cbcin v podobe sbredo'vekych 
mest, a piropkitena celo'U «i*ti cechu a bratrstew Jdkych 
ohrnmnych vysledku dosazeno novou formou spojeni v 
blahobytu poro vseebmy, v pr&myislu, v uimeinfch, ve vede a 
obc'hodiu, o ttonn jstme pojedoiali obsimeji v predeslydh dvou 
kapitolatch, kde jsxne se i pokusili ukatzati, proc stredoveke 

201 



repuibliky — obklopene domenamd nepfatalskych feudalnich 
panu, neschopne osvoboditi sedlaky z nevokictvi a posbupine 
kazene ideami rimskeho cesarismu — byly ke konei patnacte- 
ho stoleti odsouzeny, aby se staly koristi vzrustajicich vo- 
jenskych statu. 

Ale nez byly na pratfcli tfi sta let podirobeny vse pohlcu- 
jici autorite statu, vyvinuly siroke vrstvy iidu jeste mobutne u~ 
sill, aby pretvof ily spoleenost na starych zakladech pospolitosti 
a waijemsne podtpoory. Dnes jest velmi dobre zinaimo, ze mo- 
foutme tonuiti reforanaarn nefcyto jeai- vzipousrou prod zloraduna 
katolkke cidtave. Melo take svuj tvuirci. ideal, ideal zirvota 
ve svobo'dinych, bratinskycih obcfcih. Ty prvmi spisy a kazani 
onoho obdobi, ktere nasly nejvetsf odezvy v lidu, byly na~ 
pkieny iideawri o hospoidarskem a socialiiiifm braWbvu lid&tva. 
»Dvaiaaict artikimlu« a jiim podobna vyzraani vky, ktera kolo- 
vala mezi nemeokymi a svycarskymi sedlaky a remeslniky, 
vyz'dviJiovala nejem, ze kazdy, bez rozdi'ki, ma pravo, aby 
si vykladal Pfeimo po ©vem vlastam rozomiiu, ale pozadovala 
take, aby se vesmidkyim obciim vratila obeonf puda, a byla 
zrusena robota, poukazovala na »pravou« viroi — • viru 
v bratetvi. V teze dcbe na tisice mmzu a zen uf&vorilo ko- 
raunisitiicka bnatostva na Morave 1 ), do nichz prkiesli vsechen 
majetek a zili v cetnych a rostoiicich osadach, podle zasad 
komowii'Staokych. 3 ) Jen ohromne vrazdeni ve velkem, po tisi- 
cfch, mohlo zaraziti to to hmiuti, kitere se rozsirilo daleko si- 
roko; a milade staty si take zajistily prvni a rozhodne vitez- 
stvi nad sirokyimi vrstvami meceoi, ohmem a msucirinou. 5 ) 

Po dalSidh fcri sfca let vyjpleiiovaly sitaty, jak v Europe 
taik v Anglii, so/ustarwie vsedhna ztnizeini, v nichz se projevo- 
vala dove teodence pospolitosti. Obcitny zbaveny vesnickych 
hiro'mad, vlastnich souidfi a samospravy, p&da jim skonirsko- 
vana. Cechy pfipraveny o miajetek a svobody a vytdaaiy do- 
hledu, roizmarum a upiatkum statnioh ufednilkfl. Me®tuim vzata 
svichovanost, zrusena i ta hybla vnitfniho zivota: lidovy 
snem, volene soudy i volena sprava, funkoe mesta jako vrch- 
nosti farm a nejvyssfbo cechu. Co bylo dosud organickym 
celkem, . to si nyni rozebrali byrokrate. Pfi takove po- 

,202 



litice a valkach, ktere vyvolala, zpustoseny cele obla- 
sti, kdysi lidnate a bohate, zasmozna mesta skdesla na 
hinizda, cesty, ktere je drive spojovaly s druhymi mesty, se 
nyni sttaly. nesdhutdoiymi. Upadl pruimysl, umeni i vedenu 
Politiclka vycWva, veda i zakon dany do sliuzeb mysleeky 
stafcni ceetalisace. Na univenskacli i z kazateky se uciro, 
ze ve state radne organisovanem nelze trpeti zrizenf, v nez lide 
drive vtelovali potrebu vzajemne podpory, ze jedine stat muze 
spojovati sve poddane, ze federalismus a »partikxilarismus« 
jtsou nepratele pckjrtoku, a ze je!n stat miiize vhodme povzbu- 
zovati dalii vyvoj. Na konci osminacteiho stoleitf se kralove 
v E/vr>ope, pafrlaiment amglicky i rervolumi konwent ve Fran- 
cia, ac jedans d-ruhym va'lciH, slhodli dogiiraave v torn, ze 
ve staite , nesmf byti nejakeho jiimeho, saimostaitinelio sdiruzeni, 
ze aiucena prace a smrt jsou jedine vhcdnym trestem pro 
delniky, kten se opovazi utvoriti »sdruzenf«. »Zadny stat 
ve state !« Jedine stat a statin cfrkev smi pecovati o zajimy 
cdlku, poddanf simep byti jen vokymi shldky jedmotlivcu, 
nespojenych zvlastni'm svazkem, a musi se obratiti na vladu, 
kdyfkolii citi n&jakou spolecnoii potfefau. Takova byla theorie 
i prakse v Evrope az do polovice XIX. stol, I spolecnosti 
otbcihodei a prumyslove byly podeziVany. Sdraizemf dekicka 
povazovana za nezakonoa, neni -toimi ami cely liidsky vek 
v Amglii a sofcva dvacelt let v ostata' Ewope.*) Cela sou- 
sta<va statoii vycitaovy byla do nedavma i v Anglii takova, ze 
by zrtacna cast spolecnosti povazova a za opatrenf revolucni, 
kdyby se kazdemoi pftsznala prava, kteryoh po pet set let 
uzfva'l kazdy, svobodnfk i nevokik, ve vesnicke obci, v ce~ 
chu, ve faimosfei i y m&te. 

Kdyz stat uidivatil vseckny sociakif funkce pro sebe, pak 
se ovsem zdarineji vyviijel nespoutany, dusevne oinexeny indi- 
vidualisim'us. Merou, jak se vzmahaly povinnosti k statu, zba- 
vovanii oboane zrejime povininosti, ktere mivali jeden k dru- 
hemu. V cechai — a ve s-tredoveku byl kazdy olovSc udem 
nejakebo cecibu nebo bfrattrsltva — bylo se dvema »<bra.fcnin« 

*) Ps£no v letech devades^ch, (Pozn. p?ekl.) - 

.203 



stfidati u loize brafera, ktery onemocnel. Dees by bylo dosti, 
kdybyclioim taloaveimiu sousedai rdkli adiresd nejblizsi nemoc- 
nice pro chtuide. Kdyby nekido ve spoleonosfci brabairdke ne- 
z&braail nejixoirsiiiuu, nanodil4i se k tomu, ze dva, kteff se 
pohadali, utoci na sebe se zfarani, bylo by se s man safmytm 
nalozilo jakio s waheim. Dues, zia bheorie o Stalbu - — vse- 
cchramci, neipotrebuje byti kolemgdoucimu do podobne veci 
zhiola nic, od tcho je tu prec policajt V zemii diiwibke, 
u Hottetnlfcotu bylo by ovsem h<awbo»u, kdyby se zacalo ijfeti, 
aniz se pred tfon trikiate Masite meza<volaio, kdyby snad ne- 
byl na blizku nelkdo, kdio by chltel take jifeti; u na«s vsak dnes 
postaci, zaplatf-H si ctibodmy obcan prapevek na cbaide a 
ma-li kdo hlad, at' ma hlad. Takto dines ve vsem vsudy — 
v zakone, ve vede, v nabozems'tm — n&byva wdmi titaeorie, 
ktera hlasa* ze lide mohou a rami bledati ste&ti jen pro sebe, 
nesteajice se o potreby druhych. Tot' dnesnf nabozenstvi 
a kdo by pocbybovtal, ze jest prospelne, byl by povazovan 
za utopistu. Veda hlasite prohlasuje, ze boj k|Mebo proti 
vsem jest hlavmi za^adiou pnrody i lidsike ap'oleciriosti. Tomu 
to zapasu pfisuzuje biologic, ze se svet zivocisstva vyvijel k 
vys§i<miu. Totez tovrdi ha&torie. A narodohosipodan s-e ve sve 
prostodutchositi doimmvaji, ze moderni pruonyisl i sfcrojnicfevi 
jscfu >»tzazffiacnym<< uoiinikeim teze zasady. Co se dnes kaze, 
jest nabozenstvi in di vidua lism'u, trosku zmitneneho ivice 
inene dobrociinmym pomerem k bliznfm, niatjone v nedeli. 
»Praikti!kove« i theoiretikove, vedci i kazatele, pravirifci i po- 
litikove, jeden jako druhy si >notuji v jednom: ze by se 
snad mely vice metne zmfraiiti ponakud drsne uciniky indi- 
vi'duailismu nejako<u tou dobroeinntosti, ale v celku, ze jest 
individualismus jedinym bezpecnym zakladeim clnesni spolec- 
nosti a jejiho pokroku. 

Podle toho by se zdalo, ze bychofm v dmesni sfp-olecnosti 
mame hledtali zffzeinf k vzajemme spodpore i tu vzajenmou 
{pomoc sa<mii. Co pak se moKlo z toho udhcyvaiti? A pfece 
nas az pfefcvaipi, jak mocne se uiplatn'U'je zas-ada pospolitosti 
a vzaijeimme podfpory i v zitvote dnesnfch lidf, kdyz ze zve- 
davostii, jtaflk dines lide zi'ji, zjaoneme s<tudovati jejich vza- 

204 



jem&e vztahy v obyeejmem zivote. Ac zrifzenf pospolitosti 
nicena prakticky i theoreticky plnych tfi sta let, prece jen sta 
milionu lidi zije dale v tecfoto znzenidh, udinzuije si je s 
uctou- a hledi je obnoviti tarn, kde zsajiikk* Ve stycich s lid- 
mi mel kaizdy z nas ohrvile, kdy se bouiul proti kdivsidiuali- 
stocke vffie, kteora jest dines v mode. A v raaSich deiramcti sty- 
cicih jest tolik jednani, kde se lide ridi naklonosti k pospo- 
litosti, ze by se razem ziastavil m<rawii poJanak, kidyby se ta- 
kove jeidnaim nrohlo zakazativ Sama li'dska. spaleancst by se 
neittfczek bez toho ani na tak kri.*tkou diofau, jako jes't jedem 
lidtsky veL 

V dalsim rozebereme tyto fakty, ktere sociologove vet- 
sinou zaaiedbavaji, ac jsou nejvyse dulezite .pro zivot a dalsf 
weafcuip lid®fcva. Zaoneme se stalymi zrizenwra vstajeirrme 
podpary a pak prejdeme k projevikn po'spoK-tosti, k'tete vzni- 
ka>ji z osobtniclh ci sod&lnidh syimipafcii. 

Podivaime4i se v cellku iua dnesni utvar evropske spolec- 
nosti, jisme majedmiou pfekivapeni, shledajfce, ze vesmicka 
obec trva dale, a bned uvidi'me v jake mile, ac se dekio 
vie mo&ie, aby zimizela, i ze se de<ji ruzme pokusy, aby se 
0bno*vila v te ci cine fome, nefao aby se za ni naSla nah'rada. 
Dnes se vzil nazor, ze vesnioka obec v zapadini Europe 
zaSla pirirozOTcxu staaftl, ppofcoze spoleaia drzlba pudy ne- 
vyhovovata modeomiim pozadavkum agmikulliuiry. Pnavda 
vsak jest, ze nikde nezask obcina z vlastni vule, na- 
opak, vSude bylo vlachunrcittii stifidaim uisiilovati kollk set let 
bez uistaim, ac ne v$dy uspesne, aby ji odisiferanili a zabrali ji 
obeoni pudiu. 

Ve Francii zacali pripravovati obciny o samo- 
statoost a olupovati je o p&du jiz v XVI. stol. Ale teprve 
v dalsim stoleti, kdy dane a valky privedly sedlaky do po- 
roby a bitdy, jak ji zive Ha vsicfarai hisitorikovi, teipirve tebdy 
bylo jiz snazii uikradati jim pudu, a take se to dela v imire, 
az pob'oislive. »Kaz»dy si v&al co mobl . . . Vymahauny vy- 
my&lene dldhy, jemioim aby se mtoblo sahnouti na pudoi«, jak 
otame v edalbfcu Lmdvilka XIV. vydanebo r. I667. 1 ) Ovsem 
ze sitalt odipoanabal tcmuto zJu tim, ze obce podffdil statu 

205 



jeste vice a zacal je olupovati sara. Vskutku za dva roky 
nato zabiavil kral vsechiny pnijiiiy obci. Obecni puda se lo li- 
pid a ciim dale nestydateji, takze v nasladujiciim stolati mela 
slesabta i ducihoyeaisfcvo v rukcu cbxovske lany pudy — podle 
nekterydh utdaju celou polovinu obdelane pudy — kterou 
pak nechali vetsinou ladem. 5 ) Ale sedlaci si udrzovali o- 
becni znzeni dale, az do r. 1787, obec, t. j. vsichni, kdoz 
melii sbaveni ve vsi, se schazivali pod zvoinia nebo stromem, 
rozdelovali znovu, co zbylo z obecni pudy, rozvrhovali 
davky a volili si exekutivu, jako to podnes dela rusky mix. 
To dokazal bad'ainfm Babeau. 6 ) 

Vlada ov<se<m shledala, ze veeoikky snem jest »pfflis blue- 
ny« a neposilu&ay a zavedia tedy i. 1 787 volene rady, $lo~ 
zesne ze s-tarcsity a tri az sesti radnicib, vytbisrainych z boba- 
tycb sedlaku. O dve leta pozdetji (1. prositnee 1769) po<- 
tvrdilo tento zakon pine i revolucnf Narodni shromazdeni, 
ktara v tomato bodiu bylo upline za jedno se sterym iraziimam, 
a nyni zase bourgeois du village (vesnicky ' rhesf ak) 
zacal rozJaradati obeemf pudu po cele revoluoni ohdobi. 
Teprve 1 6. srpna 1 792 rodbodlo zakemedarne shTomaide- 
nf, pfianuceino seliskyimi bcuremi, ze se ma zaiMnana puda vra- 
tki obcim, 7 ) ale zaroven narizeno, ze se ma rcadeliti rovmym 
dilem jen sedlakum bohatsim, Toto opaifeni vyvolaio nove 
bo.ufe a za rok odnflolamo ( J 793) a dovolemo rocadelitii pmki 
vseim obyvatelum, chuclyim i bomMyim, »a5c!tivnim«; 
i »meaktit\ini t m«. 

Ale ofaa dvta zakomy se tak pnoiily selskamu rozumm, ze 
zustaly ma papiire, a kde si sedlaci vzali zase casit pudy, drzeli 
ji sfpcleone. Ale pak prisia dlouholdta valfea a siai Ofbecni pu- 
dtu prosste zabnal ( 1 794) , jiako zaurafcu statoidh pqjeek; daraa 
do prodeje, pri torn vydrancovama, pak zase vracena a na- 
novo ziaborana (1813). Teprve r. 1816 cbnovea zbytek, 
t j. asi 15,000.000 <jite (©a 6 mil. ba) nejhorSi pudy, 
jako obecni puda. 8 ) Ale tim jeste sc^ufzemi dbci neskoncilo. 
Kazdy novy rezim videl v obeenkh pozemcicb prostrede-k, 
jak by odm&niil ave verme. Tak vydamy ftfi zakony (prvnf 
1837, a posledni zia Napoleona III.), aby dfbee pfimely 

206 



rozdeliti pudu. TfSkarat bylo treba zakon zsase odvclaiti, jez'to 
narazil na prudky odpor ve vsich. Ale neco vzdyeky zitatalo 
za nchty a Napoleon III., prirkl cele statky z obecni pudy 
nekterym svyim mlcuim, pay, aby se podpcfrovialy lepsi zpfr- 
sob zemedelstvi. 

A co se mofalo iwkzeti ze saimosipiravy vesnidkydh ob-ci, po 
fcoMka ranaoh? Stair osta a radtai byli povazovan* jeoi za ne~ 
placene ufedtniky sftatmiho meohaniisami. I nymi, za tifeti repu- 
bHky, muze obec udelati jen malo co, aby nebylo treba . 
roztocM ofaromny statof sbroij, saz k pfrefdktovi a miiniater- 
s*vu<m. Nemaite chuiti toraiu veriti a piece jest pravda, ze na 
pi\, chce-li sedlak zapiatiti, co na neho pnpada na opravu 
sikxice, — mfeto co by sel a malamal na m kaimen sam — 
musf to napred schivaliti nememe nez d v a in a c t ruznych 
sfcatnich ufednflku a pro torn vynditi »/jenom« dvaap a- 
d e s a t aktfi — pak teprve jest sedlakovi dovoleno, aby za- 
platil ty penize na obci. A ostatni jest zrovna takove. ) 

Co se dalo ve Fitfaincii, dalo se viude v zapa dmi a stfedni 
Evrope. Ty velke uitoky na sekfcou purfu jsooi stejne, skoro 
1 Ciisove, U Anglie byl jedioiy rozdil, ze se zabiValo podle 
jednotlivych rozhodnuti nikoiiv najednou, vseobecnym opa- 
trenfm, take se tolik nepospichalo, ale za to se to bralo 
dukladneji, nez ve FramciL ZabiTati obecni pudu zacala 
sleohta rovnez jiz v XV. stol. kdyz poitlaceny selske bo'ufe 
(1380) — jak paifcrno z Roasmiscvy Historia a ze sta~ 
tutu Jindimciha VII., kde se mlauvi o tecfafco ucshvatedh jako 
o: »enormitees and myschefes as be hurt- 
full . . . to the common we 1 e« 10 ) , (neslychanosti 
a prefomiaty Skodlirve . . . oibecnemiu dobiru«). Pocodeji, za 
Jmdrkha VI I L zacala velka anketa aby se zasta- 
vilo zabiram obecni pudy, ale skoncilo to tak, ze po- 
tvtzeno, co se jiz stalo. 11 ) A obecni pfida se zabiiala dale 
a sedlaci vyihaneni z hroojfdy, Hlavne v&tk od poloviny 
XVIII. stol. se v Anglii, jako vsude jinde soustavne vyhla- 
zo<valy vseohiny sitcpy oibeanifoo vlastnictvi. A je4i se cemn 
diviti, tedy ne tonnu, ze zaslo, ale ze se moblo udrzesti i v 
Angli, tafcze ^vseobecne pfevlatdlaJjo jeste zia doby nasidh 

207 



dediL 12 ) Skutecaym cilem E n c I o s u r e A c its (Vynosu 
parlatnentu o zabixam (ofara£*avani) pudy) bylo, jak uka- 
zal p. Seebohtm, 13 ) od^tartadiisti obeoii ctaibu pudy. A take 
odsfcranema cel'kem asi otyfoii tisici aktu, od r. 1 760 az do 
1 844, talk dokofiale, ze dines zbyly pa nf jen nepateme atopy. 
Pudu obcim zabradi veUkc^tatkafi a zaber sdbvalen, pripud 
od pripadu, parlamentem. 

lake v Nemecku, Rakousku, v Belgii znicii stat obcku. 
Jen malokide se o pudu obecou rozdeffi osadiuci sami, 14 ) 
ale vsude je stat mod nutii, aby pudu rozdelili, nebo aspori 
podspcrorval jedsnotlivice, kten si pfisvcjo'vali obecoi pozemky. 
Posledm ranu dorstalo obeone vlastnictvi ve stfedinf Evrcpe 
rovnez v polwki XVIII. stool. V Rakoussku uziia vlada r. 
I 768 skoro nasiJi, aby dofanala cbce k rozclekini obecm pfl- 
dy a zvlaiitai koarase pro to jmemovaea. zia dvia roky potom. 
V Praskiu Bedrkh II.,. v rade naraemi (r. 1752, 1763, 
1 765 a 1 769) dcporuco'val j ustizcollegiim, aby 
vynutilta rocadelcmi. Ve Slezku vydae puro to r. 1771 i zvlait- 
nf rodkaz* Totei se dalo v Belgii, a kidyz obtlfe neposlou- 
cihaly, vytdan r. 1847 zakcn, kterym se vlada zmocmaje, aby 
dala do nuceneho prodeje cbaccif pudu, kidyz by ji chtel 
nefodo kouipiti. 1 ®) 

Kratce, vyklada-li se, ze, obcina zasla prirozenou 
amrti, pfisobenim hospodarskycti zakcnu, jest to asi takovy 
vtip, jako kdyby nckdo fekl, ze vojaci, padli na bojisti sesli 
stmT'ti pfirozenou. Bylo to prosfe tak: obcimy zily pres tisfc 
let, a vmde a vzidy zlepiovali sedlaci zpueoby obdelavamf 
pudy, actbyK-la zsiiceai valkaimi a mofeni diamemi. Ale kdyz 
wor&stal prflffnyd, rcstla i hod/ncfca pudy, a slecihfca, ktera za 
srtatoi offgamkace nabyla moci, jake nikdy neimelta za feudal- 
ni sousftavy, se zsmto-anila nejlepsfcb kusu obacaii pudy a de- 
lala co mohla, jen aby zmicila obecni zrizenf. 

Obcina viak vyhowvala potJebam a predstavara pracov- 
niku na biroude tak, ze prese vse ijso-u podnes po cele Evrope 
ziTouci zby'lky ofeein, a ewopsky zivct na venkove jecft 
prcmikmut zrvyky a obyceiji jeite z doby, fcdy ves byla poapo- 
litosti. I v te Anglii, ktera uzfvala drastickych opatreni proti 

208 



staremu iadti veci, pqtrvala tradice do pdcatku XIX. 
sffcoL P. Gotmime — jeden z mala anglidkych ucewcu, ktery 
venoval pozomost teto otazce — ukazuje ve svem dile, ze 
nrnoJie stopy obecmi cfazlby pudy shledany ve Skolsiku, kde 
se ve Forfarshire udrzela pozemkova soiistava t. zv. »runrig« t 
do r. 1813, a v nekterych vsich v Itnvernessu bylo az do r. 
1801 avykem zorati puidiu pro celou obec, amiz delajay meze, 
a pak teprve ji rozdeliti. V Kilmorii se puda obcasne znovu 
rozdelovala »jeste pifed petadvacebi lety« a Groiterova ko- 
mise walk tenifeo obycqj jeSte na nekterych osftrovech. 16 ) V 
Iarsku tat© sotusltava pfevlaidala az do doby TeJfceh© hiadu. 
O pojneoracih v Anglii nenechaviagf <nas dila Marshallova — 
nepovsinunuia, dokud ma ne urpozornili Nasse a sir Henry 
Make — v podhyibsiosftedh, ze ©oiustava obcimy byla iiroko 
daldko rozsireixa, skoro ve vsech forabisljvfch angliakych, jeite 
na pocatkii 19. stol. 17 ) Tak v ledesatych letech minuleho 
stoleti byl sir Hensry Maine »vekm pfdbvaipen radou pfi- 
padu neoibvyiklych vdasftoick^cih prav, jiraz nezbytae pared- 
chazel© kolefctivim vlastoiobvi a spolecne ofodeiavani pflidy«, 
o cermz se dozivSdel z jakesi (meaisi sifcudie. 18 ) A kdyiz se obec- 
ni zffzeni udrzela tak dloubo, nasla by $e jiste rada oby- 
ceju a zvyku, svedcici-cfa o vzagemne pomoci, jen kdyby se 
an^licti sipAsotvatele vsimali veankkeho zivofca. 10 ) 

Na pevmine evropdke se shledavame s obecnfrni zfizenirm 
jeSte v pine sfle v imaiohych krajfch francouzskytih, svyoaa*- 
skych, nemedkych, itolskych a skandinavskych, i ve Spanel- 
6flou» nemlwe o vydhodni Evrope. Vesnidky zivot techt© kra- 
ju jeslt pin zrvyku a obyceju z obdobi kooninnaliniiio, $koax> 
rok co rok vyjde v Ewrope vazne dflo o tedhftio a podob- 
nych predimetech. Protoo se owiazim na nefcoMk nejj/vyzmac- 
nejsfch pfilkilaidu. Tako<vym jest jislte Svycairsko. Tu nejen 
ze pet rqpulblik: Uri, Schwytz, Appeaizell, Gtauroiis a Untear- 
Wnlden ma velke lany nerozdelene pudy a ze kazda jest 
spnavovania vlastinim litdovym snemem, ale tak£ v druhych 
kamtomeoh ma/ji vesnidke obce sirokou samospraivu a drzf 
rozsahlotu cast ptbdy federabi. 20 ) Dve tfetiiny alpskych 
pa«fbvin a dtve tretiny vSech iv^amskych lesu jsoiu podnes 



14. PoipoUtott. 



209 



obeonfim magetkem. A ve spoleonedn vlastnictvi je i cela 
rada poll, owcnych za ( hrad, vinic, rasediniisf, lomu atdL Ve 
Vatid, kde vsichni hospodafi <maji pravo ucastoiti se je<inani 
volene obecni rady, jest komu&alim duch zvlaste zivy. Ke 
komci zimy jde miu&ka mladez nefaterych vsi do lesa, ma- 
kaci stromu, sveze je dolu po srazne ceste a stavebni dfevo 
i palivo se pak rozdeli \ienm doimacnoisteim nabo se proda 
v jejich prospech. Tyhle vylety jsou skutecne svatky muzne 
prace. Na brezich Lemanskeho jezera dela se dodnes spo- 
lecne cast prace, potifebna na udr&ovani vinioniclh teras. A 
s jara, kdy jest obava, ze buide moraiz pfed vychodem slimce, 
budi hlfclac vsecibny hosipodare, ken zapali hromady slamy 
a suche nurvy, a chrani ko-ulem vinne keare, aby nenamrzly. 
Skoro ve vsecih kanfcoaiech magi ve®midke ofece t. zv. 
Burgernutzein, t. j. cfazi si sipoleone stoaclo krav a kazda 
rodina dosbane maslo, nebo maji obecni pole ci vimice, a 
uroda se rozdeluje mezi usedliky, nebo se pronajimaji obecni 
pudu k obecnemu uzitku (Miaskowski, str. 15.) 21 ) 

Zpra'vidla moizno rici, ze tain, kde si obce podrzely velikcu 
cast furikci, tak ze zustaly zwyani casitani narcdniho oirga- 
ni«miu a kde neprivedeny v kra»j(ni bidu, nepfestaly se radne 
starati o svo>ji pudiu. Pak se o?viem cbecni statky ve Svyoaor- 
sfcu napadne lasi od bfckycih »obecnich poli« v Anglii 
Obecni lesy ve Vaud a ve Valais jsou obdivuhodwe spravo- 
vany podle vsecih pravidel modernibo lastnidbvi. Jinde jsou 
zase doi v *e hnojeny »pruhy« obecnich pozemku, zvlaste tarn, 
kde jest dtosfci liuk a dobylka. Honske lodky j&oiu zpravkMa 
peclive uidrczovany, a polmi cesty jsou ve vybomem stavu. 27 ) 

Obidijvmjame-li se svyoatrdke chalet, hoirske ceste, sel- 
skeinvu dobytkiu, terasaim vimflcmim, nebo sktolni bowiove ve 
Svycatrsiku, mejme na paonefti, ze zbaistia jest dfrevo na 
chalet z obecmilho lesa a karnien z obecniich lomu, ze se 
feoravy pasom na obeanich liulkaich, a ze cesty jsou delany a 
skoly dtaveny spolecnou praci. Jinak by tu bylo malo, co by- 
chcm m»obli obidwovati. 

Jes;t skoro sarniozrejuie, ze se ve svycarskych vsich udr- 
ztuje raida zivyku a obyce«ju posipolitosti. Vecenni besedy, 

210 



kide se lousfcaji ofSky, po rade v kaszde domacnosbi, vepemi 
scbuzky, na nicfaz se Sifje vybava pro aieveslu, vypoonoc pfi 
sliavbe dtoarau a o zqfcih i pfi kazide praci, kerooi snad pofcre- 
buje nefcteiry osadnik, zvyk posilati deti na vym&tMi z jednoho 
kamlo.riu do diruhebo aby se nauoiJy frapootuzsiky a nemecky, 
atd. Vsedhno to jest docela obycejwe, 28 ) a na ctaube stane 
se vyhovuje v temze pospolitem ducbu i pozadavkikn moder- 
ni deby. Tak v Glamsu prodana v dobe nouze vetsina 
alpskyrfi pasitrvin, ale otbce prikupuji stale no<ve polnosti, ktere 
se daijf na deset dvaceft ci trket let do drzby jednotliveami 
uiseidliku, jak kterak, nacez pripactnou obci, kteora je spoleciie 
rozdehiije. Twfi se spousty malydh sdruzoni, aby vyrobila 
veci, potrebne pro zivot: chleb, syr, vino, spolecnou praci, 
byt jari v maleim. Zemedelska druzstva se uijiimaji ve Svy- 
oaafsku neoibycajme snadiio. Qbycejnym Zijevem jsou scbuzani 
deseti ajz Styocefci sedJaku, ktari kupMJi spoleane lodky a 
pole a oibdelavaiji spclecme, a vsuide se orgaoiismiji mlekafska 
druu&tva, prodavajici mleko, maslo a syr. Tato druzstva 
take vanikki puvodne *ve Svyoafich, jez jsou i jin-ak rozsatalym 
poiem pro stadium vsemoznycb spolecnostf, malych i >vel« 
kych, vz'aikajicich, aby ukojily kteroukoli moderni potrebu. 
V nelbtesrycih farajidh svyciairskydb natjdame skoro v kazd£ wi 
iiadiu sdbozeni, na ochirasm prcfti ofani, k plaivbe, na udrio- 
vami nabfezi jezer, k zasobavanf vodoai, ai&d. a ceJa zesne 
jest poseta apolky kikostfeku, ostrostirelcu, spolecffifostmi to- 
pograBckymi, na vysetrovanr ceslt a podobnymi, ktere ma ji 
puviocl v modeomiim votjensfbvi. 

Ale §vyta!ry nejsou nejako-u v^jimkoti v Evrope, vzdyf 
taz zrizeni jso-u ve vsidh firanoouzskydi, kaiskydh, nemec- 
kych a daniskydh. Piraive jisme videli, oo u/delali fraaicooizStf 
vladbo«ve, jen aby znicili obcimu a zttwocmili se jeyi pudy. 
Ale pres to zuisitafva v obecnim vlastoictvi desdtnna cele obde- 
lateke plodliy, t. j. 13,500.000 jiter, v ceinz jesit asi polo- 
vina vsech paslvin a skoro petina vsech lesu v zemi. Z lesu 
magi osatdnici palivo i stavebni dfivi a kacf je vespolek, do- 
cela prarvidelme, na ladecb se pase vsecihein dobytek obce a 

211 



obecni pole se vzdy znovu rozdehiji.v ruznych krajieh fran- 
cOuzskyoh, Mavne v Ardennach. 24 ) 

Table vypomoc, ktera umio-zneje cfoudsim sedlakuim, aby 
pfedrzeli doby, fcdyz byly spatne zme, a nepriSli o sva po- 
h'ckia, neibo nezabfedli do veanych dloihti, taito potmoc ma 
jiste vyzniami jdk pro zemedeWke debiidftvo, tak i pro tri 
miliooy malych sedlaku. Ba, je pcchyibno, zidia by se jitnak 
ddrieli mail sedlaci. Ale jeste dulezitejsf, nez po strance 
hc^odaiske jest obecni vlastnictfvi, byf sebemaasf, po strance 
miarvim. Jest to v izivote vesmicfeeim j&fc&i jadro, koleon ne- 
hoz se udrzfUiji zivyky a obycaje posipolitosti a jest beizegporw 
i silmosu pfekaizkooi, aby se polis novyvomil borutalmi individu- 
laiismu a zistnost, k nemuz mail sedlaci toaji velky sklon. 
Posipolitost za vseah priletzitositi vesnidkeho zivota jest casti 
obycejin^ho zivota ve vsech koaitedh zame. Vsiude nsalezame, 
pod rfcanym jmemeim, t zv. chaariroi, t j. dobrovolnou 
vypomoc it sonusedu, ve zsnfcii, za vinobfratni, nebo pifi sfcavbe 
domu. Vsude jsou vecerni besedy, jak jsme je p<r v ave videli 
ve Svycarskiu a wiide se osadimci sdxwzuiji pro bu ci ouu 
piraci. O tedhfco zvycfdi se Eimiikiiji sfcooro vsidhni, ktdoz 
psali o zivote ve framcomzske vsi. Ale swad bude lape, uve- 
diu4i tu neijake uryrvky z dopisu, ktere mi psal pritel, jefhoz 
jisem zaidal, aby sdelil sva pozoirovaini v tomfco sonearu. Jest 
to muz letity, ktery byl dloulia leta sfcarostou ve sve obci v 
jizni Framcii (tAriege). Co mi sdehnje, zna z dlouholete 
o<sotmi zikuiseaiosti a jest to vsecfomo ze sonssedsibvi, a ne kazdy 
kus buihvf odkimd. Mi'sty jest to smad pfedunaino, ale v celku 
maime vemy obnaz zivota na visi 

»V minoha soaiised&fch obcfich zije stale starodavmy zvyfe 
emprotiat. Je4i potflfefci hodaie ru'kcu k nejake pike 
praci v tmetairie, at' se miagi satze^ti birambioory neibo ziti 
trava, svola se mladez ze sousedistvi. Seijde se pfao bochu a 
devcat, udelaji praci vesele a zda<nma, a po veseie vecefi si 
zataoiougi. 

V tychz obciA pomahaji devcia-ta ze scmsedsbvi siti vy- 
biavu neveste* . V maiofhych obcfch zeny poidmes hojne pf e- 
dou» Ma-la se nataceti pfize v aiekteire domacnosfti za jedan 

212 



vecer, svolaiji se k praci vsichni znamf. V mncba obcich v 
Ariege i jkude na jihozalpade poonahaji vSidhini souisede looi- 
pati kuku'i&ci. Vyca<ssbu/ji je kaStany a vfmem a mlaidez si po 
praci zaifcanci. Tak se to dela i kjdyiz se t&acf olej z orecihu a 
vocfolyje koinopi. V obci L. se tak po'spolite svazi uroda. 
V takavycb dmecli, bdy jde pa-ace do tulia, jsou via&taie 
svaliky, jezfco hospodaf se necha videt s pofadinyim jidlean. 
Deli se zdiarma, vypomabaji jadem dmulhemu. 25 ) 

V obci S. se rok co rok zvetSujf obe>oni lada, feakze skoro 
visecbma pufda v obci jest oibecnf. Pastyre voli viidhini, kdo 
map dobytek. Byfoi jsou obeani. V obci M. se sezeaie do- 
hraoiiady Styriceit, padesat kusu ovei a rozdeli ve dve tri 
stada, kteora se pak vyzenoa* nahoiru na pa&tvkiy. 

Ve vesnicce C. si nekolik hospoda&lvi koupilo spolecne 
mlaticbu, obslulbuije ji patnact az dvacet osob, z kazde ro- 
diany nekido. Vedle toho si tfi hospodafi koupili vlaistai mla- 
ticky, ktoe pfljcisji, ale obsilubiuiji je zase lide ze soiusedstvi, 
jiak jest zvykewi. V nasi obci R. jscme potreboviaii poeftaviti 
zed kolern brbkova. Polovinu nakladai za vapno a plat 
zedinikflim bradilo okresm zasffeupkektivo a na dmboii sebrano. 
pts'tiailinf par£ci 9 dcpnavu pidku a vody, delanf malty a pfi- 
davamf zedmkikn delaii dobrovokuci Cjako u kabykke 
d z e m im a j e) . Podobne opravovamy obecni cesty dobro- 
volnooi piracf osadmkfi. V jinyclh ohcidh vystaveny tak stud- 
ne. Obec tn&va vlasfcm lis na vino a jiine naftadi, casto po~ 
Ifrebee. 

Jki dva z tebioz sousedslvi doplnili to, na dotatz meho 
pfitele trmlto: 

»PFed nekolika lety nebyl v O. mJym. Obec jaj posta- 
vila z obecni davky. Aby mlynair nekradl a nestranil jed- 
eam, rozhodwuto, ze bude dos-taviati dva firanky z kazde 
hlasvy a ze bude mlftfci zdaraia. 

V St. G. bylo pojiiteno proti obni jeai par sedlalku. Kdyi 
nefado vyfoorel — a to se stavalo do ned&vma — dosffcali po- 
hofeli od loazdebo souseda neoo: hrnec, po®tel, zoldli a p., 
takze . se z;ase stlodkk meinsi doimacinost. Vsichai soiusede 

213 



pomohli postavifci dum, a zatim rodina u oekoho bydlik 
zdarma. 

Takove obyceje vzajeimine podpoiry — mohli bychom jidh 
uvesti mnohem vice — svedci nesporne o torn, jak snadno 
se (vamcomziSti sedlaci sdruzoiji, aby si jedem po dmaheim zo- 
rali pole paorem kcni, aby utzivali spo-Iecne%o lisu na vino 
i mlafricky," ma4i ty veci ve vs.i jem jeden z nich a podobne si 
pomabiaiji i v pokfcb pracidh. Od nepamcie'tl udrzovaly ves- 
nicke obce k&maly, myfcily lesy a sazely stromy i vysusovaly 
baziny a delaji to po-dnes. Nedavno prave vzdelany rukou 
spolecnou puste strane v Lozere v urodne zahrady: »iPrst 
vynesli lide na zadech, udelany terasy a osazeny kastany, 
brofkv'Onemi a jimym ovocnym stromovi'm a privedena voda 
na zavkzovaci prfleiopy dve tri mile dlotihyimi.« Prave vy- 
kopali novy kanal jedemact mil dlodhy. Tyz dudh privodil 
pozoruibodny uispecfa zemededtskych druizsterv (s y n d i c a t s 
a g r i c o 1 e s) . TaW e sdruizenf, v iniclhtz muze byiti vice, 
nez devatenact o«sob, povolena ve Franci teiprve r. 1884, 
a netreba podotykati, ze nez povolen tak »nebezpecny po- 
kus". jak se vyjadrili ve snemovne — ucin&na vsecbna »opa- 
treni«, jaka jen si oufadove vubec dovedli vyrnysiiti. Pfes 
to dTuzslbva ve Francii rostk. S pccaiku kupovala spolecne 
jen bnotjivo a osivo, pcmevadz v tech'to dvo f u veeech kveifcl 
tehdy stra&ny svimdl. 27 ) . Ale postJUjpme se uipla.tnov.ala i na 
jinych polich, meizi jinyon prodavala zemedekke vyrobky a 
sitarak se, aby p&da byla ferviale zlefpsovana, V jizini Francii, 
kde radila vinna msice, vznikla rada vinarskych sdoruieni. 
Deset, dvacet vkialu usfevori diroztitwo, koopi si spolecne parini 
Sftroj ma cenpani vody a jeden po drubem si zaleva vinicii.* 8 ) 
TvaiK se nova a nova sdruzeni na ochtanu pudy pred zato- 
parni, na odvodncvani, k udrzovani kanalu, a nic nevadf, 
ze zakoai zada, aby s tiim byli svolni v&idhni okoki sedlaci. 
Vsude jsou fruitieies, ci mlekiaiiska dinuizsibva, v nekte- 
rych dostavaiji viidhini clenove s'tejme mask i syra, at jejicih 
karavy doji vice neibo meme. V Ariege se sidroiiilo o®m obci, 
atby spoleone obdelavaly pudiu, ktero«u si spo<jily, v t6mze 
depai^tmentu se utvoHlo v 172 obcicb cetlkem 337 sdru- 

214 



zeini pro l&a&kou pomcc. V souvislosti s tim vznikaji sdiu- 
zem konsumeatu, atd. 29 ) »V nasich obcich delajf hotovou 
revoluci, — *pBe Alfred Baudrillart — table sdruzeni, ktera 
mail v ka-adem ofasfcu svujj vlastau ira<z.« 

Podobne v Nemecku. Kde sedlaci mohli zabra- 
niti, aby jim nerodsradli pudai, uidmeli si i obeom vlastatiefcvi, 
ktere prevlada v zinaene mire ve Vifntaberskiu, v Badensfcu, 
y Hohenzolleriiu a v hesenske provineii Starkeinbergu. 30 ) 
Gbecei lesy se pnavidlem udranji ve vybomem stavu a v 
tisfci obcich se rozdeluje drevo na otop vsem osadinikum. 
Daleko rozsifetn jesft i starodavmy zrvyk, Lesholz<tag:na 
znameini zvomku ve vsi jdcu vsidhni do lesa, aby si tarn 
nasbfaali dfeva co kdo unese. 31 ) Ve Wesfcfalslku naijideme 
obce, kde se puda vizidelava v celku, jako obecni statek, 
podle viech zasad motdemibo zemSdefebvi. Stare zvyky a 
obyceje pospolitosta ziji podmeis ve vfifcsime mameckych kraju. 
Vypomoc po pokiich praci'ch, ktera byva svatkem prace, 
jest docela obycejinym zivykem ve Vestfakkw, v Hesensku a 
Nasavskm V krajich lestnatych bcrava se drivi nia stavbu 
z obecniho lesa a sousede poraiahaji duim staved.. I v pred- 
mestich fraektoskych jest zvyketm, onemoaii-li nektery ze- 
lraar ci zahradnik, ze mu druzf pfijdou v nedeli obdelavati 
ziatbra/du. 32 ) 

Jafcmile v Nemecku, podobme j»ako ve Fraimcii, vlada 
odivolalia zakony proti rokiidcym druizstvum, coz se stalo te- 
prve v letedh 1 884 — 88, zacala se druzsbva rozvi jeti obtdiiv>u- 
hodne rychle, pfese vsechsny prekazky, ktere jim staveny v 
cestu. 33 ) »Jest fafct, — pise Buchemberger — ze v tisicich 
verikemkydh obcich, kde jaktezwi nevedeli co jest to uimele 
hnojjivo nebo racionelni krmivo pro debytek, zacali jednoho 
i draheiho irzrvati docela obycejne, je<n puaobenim techto 
sdru'zeni« (1. c. II., 507). Druzstva kupuji nafadi, kterym 
se uSetri prace, zemedelske stroje, lepsi plememiny dobytek, 
a zavaidi se rfene zfptteoby, aby se zleipiily vyrobky. Tvori 
se i doruizisitva, ktera prodaivagi zemedefeke vyrobky a staraji 
se o trvale meliorace puidy. 34 ) S hlediska socialniho hospo- 
darstvi jest ovsem fohle <iisiili sedlaku nepfiliS vyzoiamBe. Ne- 

215 



mohou zlepski Spatne postaveni venkovskeho lick po cele 
Evrope podstatne, nefku4i trvale. Ale se stawoviskia mra»v- 
nilio, kteare tu mame na mysli, neke docemiti jejicJi vyznasmu 
Dokazala, ze siroke rwtvy vedkovskeho lJdu peoliive udr- 
zwji dedkfcvi poapolitosfci i za so<wstiavy nevybnwveh© indivi- 
duafom/u. A jafcmile staty zmaiirn! zelezme zalkomy, jiimiz zni- 
cily vsechna pooita mezi Hdimi, hnad se zase navaztaji tyto 
vtztaby, pares vsechny obtfze politicke, hospodaiiske a soci- 
alini, jidhiz neni malo, a obnowjf se ve zjpfeobedh, neglqpe 
vyhovimjicich modernim pozJada/vk&m vyrcby. N>azmacujf, 
jaky fourie asi smeir a jaka foonm'a dalsibo vyvwje. Snad.no 
bych mofol uvedeme roziraifoziti pinklady z Italic, Spanelska, 
Daraska a pod. a poiikazati na nektere zajimave zjjevy, 
vlasfau te ktere zemi. Dluino vzjpomeinouJti i slcwawskeiho oby~ 
vatekhva v Rakousku a na B&lkane, kde se doposaid uidrzuje 
pohromade cely »anoid« a spolecne hospodarsfcvi. 35 ) Ale rad 
bych jiz neco pwedel o Raiskai, kde taz snaha po vzajamrie 
pomoci se pnoijevuje nofvyini a nepredvfdanymi zjpuisoby. 
Mimo to iname pri ruske obcine vybodu, ze jest o nf se- 
brama ohnonnna spomsta mateiriak, anketou dum od domu, 
porad mou mmofoa zemstvy a obsahnuvsi asi 20 mil. 
sadlaku v rfiznyeb castech Ruska. 36 ) 

Z ohromne spousty faktu, sebranych rudkymi anketami, 
fee dojiti k dvema dulezitym zaVerikn. Ve stirednfm Rusku, 
kde plma Sfcvntiina sedlaku byla nadobro znicena (velkyrm 
danemi, nepafcraiym pridelem neurodme pudy, vysokyim na- 
jemnym a vydiranwn dami po spatnycih znich), byla vpfpvnfch 
petadVrxeti letecfi po vyvazemi nevolnfku snaha po soukro- 
mem vkstnictvi pudy v obcine. Cetnf ochuzem sedlaci, kten 
nameli konf, oipusitiH p&du, kterou sfcupovali bobatsi sedlaci, 
majfci vedlejjli pfiijimy z obcfaodu, nebo je skoupili cizi ob- 
okodnici, jectai i dmzi pToto, aby mobli ze sedlakfi vymacka- 
vafti hodne vysoke naijeimne. Treba dodaiti, ze nedo^tatky 
zakoma o vyvezeni sesdlaku, z r* 1861, uisniaidnily skuipo<vainf 
selske pudy za babkiu 37 ) a ze statni urednici ve vetiine pri- 
padu svop vahou podp»O!T0vali sodkronie vks>tinict»vi proti 
o-becnimiu. Ale v ptosletdnidh dtvaceti ldtech jest v sftfedo- 

216 



ruiskydh vsfch zase sidoia opo'&ice proti sodkromemiu vfcstoiiobvi 
a vrstva sedlaku, stojicicli mezi bohafymi na jedne a chu>- 
dymi na diruhe sfcrane, insil'uije veilice, aby obnovila ohciimu. 
tJrodne rvviny v jiznfm Rusku, ktere jsou nejlidtiatejsi a nej~ 
bohatsi casti ewopskeho Rusfca, byly vetsinou osidleny v mi- 
nulem steleitf so«uilcromysmi vlastfcniiky pudy, nebo byly sku- 
povany, zia sodhdai&u statu. Ale kdyz zarvedeny do tefco obla- 
sti lepsi zpusoby zemedelsfcvi s hospo-dafskymji stroji, za- 
cili semi ®oukromf vlasfenici pudy postupne pifeme- 
noviti soukirome vlastnictvi pudy v obecnf drzbu, takie 
v teito obilinici Rusika jeist nymf zwaone mAadycii cbein, vznik- 
lydi saanowlne. 38 ) 

Znamenitym prikladem toho je Krym a kraje, se- 
verne odbud (provbeie Taurida), o nichz mame podrobnS 
data. ToUjo uzeimi se zacalo osiidlcyvati po anexa r. 1 783, 
velkorusJcymi, irialo'rusik'yimi a beloiiuiskymi kozaky, svobod- 
niky i uprcHymi nevo'lnfky, ktefx pnchazeli jednotlive, nebo 
v malytfo skufp&nadi ze vsech kotitu Rudka. Ti ziprvu pe- 
sfcovaH jen dobyfek a kdyz zacali i sedJaciti, obdelavali toliJk 
pudy, na kolik sfcacrli. Ale kdyz o«adniku stale pKlbyvalo a 
zavedeny zleipsene phtihy, byk po pibde poptavka a mezi 
csadnfky zacaly urputne spory. To trvalo po leta, az tito 
lide, dosoid nicim k sobe neipouibam, plrrsli na myslcdku, ze 
se sporuim udela komeic, zavede~li se vkstottctvi pospolite. 
Rozhodli ise, ze puda, dosud v soukronriem vlastnictvf, ma 
byti nadale vlasitn&ctvim obeicnym, a take zacali po zpfisobu 
obciny pridelovad dily pudy jednotildvcuiii vzdy jen na cas. 
Hnuti se postupne rozsirilo, na uzemi, tak malem, jako 
Taaioda, nasli statistiko<ve 161 obcf, v nicfoz si obeoni vlast- 
nictrvi zavedli sawii dosaMadtni vlastniti, biavme v leteeh 1855 
az 1885. Osadimci si takto svobocke vytfcvorili fadu r&zaiyah 
typu obSn. 30 ) Tato pfemSna jest lim zajfmavejsf, ze se 
uidala nejen u Velikoruisu, ktefi jsoai zvykli na zivot v obcine, 
ale i u Malorufsu, bteaff to darvno zjapomneli pod pansbvfm 
pokkym, i u Rekq a Bulbaru, ba i u Nemcfi, kten si jxz 
pared oasean vytvofili vlastnf typ obciny ve svycb prospiviji- 
ctcii a polopirumyslovyicih kolcniidi v Povolzf. 40 ) Jest zlejime, 

217 



ze moslemifniti Tatari na Tauride darzeli pu/du podle mosle- 
mmskeho obycejoveho prava, t. j. v oanezemem souikromesEa 
vlasttnictvi, ale i u nich v mekolika priipadedh zmmhsm. tsvrop- 
sfca obeima. U jinych narodbosti w Tarade odstraneno isou- 
krome vlm&midtm ir ie$ti * estomskych, dwu reckych, dvou 
bufiairskyich obcfcfh a v jedme ceske a jedme nemedke vsi. 
To<to hmuti <je$t vyzmacme pro urodme ro<vimy v jiznim 
Rusku. Ale tu a tarn se objevuje i na Male Rusi; Tak 
v nekolika vsioh v pro-vincii cemigovske meli sedlaici drive 
pole v sodkroimeim drzemi, fcaady mel na to pea-van lisfcimu a 
prodajvaii si a prom aj fan ali pudui podle sveho. Ale v pade- 
satych letech 19. stoi zacal'o i u nidh hsnuti ve p^osjpech 
obeone drzby, Miarvne »pgroto, ze okidych rodim pfibyvalo. 
Jedna oboe datla popud k tefco refoffme a druihe ji nasledovaly, 
posledni r. 1882. Byly ovSem spory mezi chudymi, ktefi 
chteii, aby puda byla spolecna, a bohatymi, kieri byli paro 
eodkromou drzbu, a bo'je trvaly lefca. V nekterydi vsidh, kde 
medosazeno jedmoty, yak zadaJ zakom, roscdeiila se obec ve 
dve, jedna drzela pudu spolecne, v didhe byla^ase v r-ukou 
soukroanycii* A tak to z&staio, asz se bud' obe spojily v obec- 
nem vlastoictvi, itebo zustaly rozdelemy. Ve stiredmim Rusfcu, 
v mmohych obefch, ktere $merovaly k soukromemiu vlastactvi 
pudy, jest od ar. 1880 v proudu velke hmuti, aby se obmovila 
obeima. I sedlaei, kiteri zili po leta v sousfcave indwidiuali- 
stidke, waiceli <se ve velkem k zinzeni obcinovemu. Tak jest 
tu cetme byvalyoh nevoilmiku, ktefi dostali jem dtvor'tinu pravi- 
delmefao pfidelu, ale dotsbali ji zdarma, a v soukrome vlast- 
nic'bvi. Mezii temi vzmiklo r. 1890 rczsahle hmusti (v Kursku, 
Rjczamu, Taimbove, Orelu, a,td.), aby se dike sloucily a 
zavedla se obeima, »Svobo«dni rolmici« (v o 1 n y <j e c h 1 e - 
b o p a s c i) , kteri byli osvobozemi z poddamstvi zakoeem 
z r. 1803 a koupili »si sve dike — kazda Todina piro 
sebe — maji nymf skoro vsichmi cbcinovou sauistaivu, kterou 
u sactni ^za'vedli. VSedhma ta 'hmiuti vznikla meda^viio a zasa- 
tauiji i do nerwskeho obyvatekbva. Tak si zavedli obcimu Bul- 
hafi v letech 1876 — 1882, kdyz pfed tfm po sedesat let 
zili v soustave soukromeho vlastmctvi. Nemecti mennonitc 

218 



v Bendjaiitsku usiilovali r. 1690, aby zavedli obciwu, s.tejne 
jako k towiu putscibili drobinf vkstnfci (Kleioiwirt- 
s c h. a I $ 1 i c h e) u nemeickyicli baptistu. Jeste jedem pri- 
klad: v pro«vinicli satnaidke "vyAvoafik iruiska vlada ve <5tyri- 
catyoh letech ina zkom^koi 1 03 -vesnic sia zaldkde sodcromo- 
vlastackem. Kazda dosnaonost dossfcak heizky majetek 105 
•jitem V or. <1 890 jiz 72 z tedhto obci pro/jejvilo piani za^vesti 
obcioxu. 'Vyibiram •vsecihoua «ta fakfea z vyboraebo dik V. V. 
ktere je podava roztndena jak nabyta zminenou anketou 
dflfm old dotmiUe ; 

Toto hmi'ti za pospolitym vlastnictvim pudy se tuze spat- 
ne snasi s foforvyklyini/i ka&podaiiskyaiui tHieoriemi, ipodle raicfaz 
jest intensivnf zemedektvi nesromateke s cbcinou. To mej~ 
miwiejSi, oo mfizeme rfci a tech to tiheorifoh jest, ze inikdy 
nepodrobeny zkoaisce a patri do oblasti metalysicke. Zato 
faiklty, kteire maime pfed sefoooi, dfaazusji, ze k'dekoli jssou rusti 
sed'laci st'astnou shodou okolnosti, mene bxdni, nez jsou pru- 
merne, a kdefcoli majdooi mezi aousedy Hdi widelanejsi a 
inkiatKinejIi, tarn je obciwa proistrddkem, ze se zlep&ulje mejein 
zemedelfs-bvi, aie i zivot mia v<si. Tu, tjako 'vSuide ijinde, vede 
vzajemna pomoe k pokroku spfse, nez valka vsech 
proti vsem, jak o torn svedcf fakty, jez hned uved»u: 

Za vlady Mikulase L meli urednki korwmich statkfi a ma- 
jkele nevolniku sedlaky k tonra, aby spolecne dbdelavali 
kolinsky pudy v obioi a tlak zase napkiii db&ani sypky, 
z JikJiz se puijico'valo obili tern tnetjdhtudtsim ve wi. Jafamile 
poddiinstvi zruseno, hned sedlaci prestali tak hospodariti, 
poncvadz je to upomfnalo na robotu, ale nyni zase 
spoken ou drzlbu pudy sami zaivadSjf. V jedbosm ofcnsku 
(Ostrogozku, v provincii karske), postacilo, aby jedna osoba 
dala pcpiud, a obeoni vk«ta-ictvi pudy 'ziafveldeino v patactyfi- 
ceti vsfch. Totez se deje i v mmohych jinych mfatech. V urce- 
ny den jdou asadnici na pole, ti bohatsi s pluhem nebo 
s vozem, ti chudsi jen s holyma rukaima, ale ani je 
neinapad-a, aby si «jeden dmiliemiu <vycfitali, co kdo tujdekl. 
2en z obconicih po«Ji se puijiouije chuidSdm osadmikfi'm, vStisinou 

219 



zdafflma, nebo vidcivaim a sitr&tikutm, nobc- se dava ea ikc<stel 
ve ysi, ci na skolu, snebo se z ni uplacejf obecni dluhy. 41 ) 

2e cela obec kona praci, ktera takorka pa-tfi k jejimu zi- 
votu (oiprava moistu a cest, brazi, dretnaze, zsavodnorvani, ka~ 
ceni drivi, oisazovaini &trotmy, attd.) i ze pole oibdelarva a 
l'O'uky sece, pari cermz poimaha]! stan (rnladf, miuzi, zeny, zarovna 
jak to vylicil Tolstoj — vsechmo to lze cekati od Hdf, 
zijicidh v ®oiuatave obckove. 42 ) To jest zijeveim doicek oby- 
cejnym vSuide, po celem Riuteiku. Ale oibciea ( se take nijmk 
ncstarvi fporctti lep&m izpuiscibuim zemedekftvf, m&ze4i si too fi- 
nancine dovoliti, a doeftano-u-ii se vedoimioi&fci, idoeuld ipfiisituipne 
jen bohaitym, i do duakipy <sedlaka. 

Zrnwiil j'sam se prave, ze se v jiznim Rtdkiu siri szdoiko.na- 
lene pikihy a mmohe visi v torn pfedcihaizeji piHkkdem. Obec 
koiipila pluih, Fvyzikciusela je)j ma kuisu obecoil pudy fa vyrob- 
cfrm se dkaizalo-, oo by se melo na pldmi zlepsiti, <i ijinik 
jim i5la cibec na ruku, afcy amo-hM vyrab&ti lacine plmhy na 
vsi same. V obreku mo^keivslkefm, kde z;a pet let, <qo se ihautf 
mjiimalo, koupili sedlaci 1 560 JpJbhu, vysel poipuld od jedne 
oifoce, ktera si naijala ipfidiu, aby se na ni bospodainio idoko- 
naleji. 

Na sevefrovychodu (Vjatka) rozsfrila selska sdnizemi fu- 
kary, jirniz obcJioduji, (vyrabi je vesmicky prumysl 
v jednom zelezarskem okrsku), po sousednich guber- 
niich. 2e se tak rozliftly imlaiti9ky iv Saanale, iv Sanaitowe a 
Ghersctnu, zpustoibila seliska draizisfova, ktera isi rnoWa doprati 
drazsihio strode, iooiz jacbotliivy sedlak neimohL A ac ve 
vsecn hc^podartskych poijedinaniicn cteme, ze obcioa jest od- 
sou<zen<a fe zatnikiu, 'jiakimile se s-omsitaYa stri poll nahradi sou- 
s*avou ^bridiafvou, vidirae pres 4o »y Roisslku, jak catne otbciny 
saimy od sebe izavadejji iprave itaito so.uistav.u. Ale dfive, na 
nekterem fcusiu obeoni ipuidy vyizikoiuiseji vzoanne pole, seimema 
na to ko'upi obec. 43 ) Dopadine4i zikoiuSk'a dolbfe, pak doceb 
beze vseiho si zsn»oviu rozdelf pole, podle souisbaivy Styr i 
peti poll, 

T^fco soosta-vy se oiziva ve s t e c (h vsf guibeimie moiskeivsfke, 
tvearske, £im«oleinislke, vijacke a pskwsike. 44 ) A kide ma abec 

220 



dcsti puidy v zakize, propuijiauije ji caslt i k ovocnarsfovi. 
Rovnez izia podpoory oboby fse iiajectaau roszisifik po Rusku 
mala vzortna kosjpodafsfcvi, ovoeine za'hrady, zeJerainove za- 
foratdy, p&fcujje se i tbouirec moruSoivy pri vesraicke ikole, za 
vederni ucitele nebo nej<ake!ho naidsemce. 

Castytm zgevem (je»t i meliorace puidy o(divo'dii r o«vani(in a 
ziavodnovaiiiim. Tak na pr. ve tfedh okirscidh onoskeviske gu- 
bemie — vetskiou pruimyslove — provedeno oidvodneni v po- 
sledmfcli deseti letedi, ve velkem merilkiu, aisii ve 180 — 200 
ofocich, psfi cemz ^oadeifoi sauna praicoivali Lopatou. Na druhem 
konci Ruska ve vypraMycfo stepich novouzenskych vystaveno 
pres tisic hrazi pro rybniky, vykopano na sta studnf a vsechno 
to uidelaly obce. A na jihovydhoide, v bohfalte nemelcke ko- 
loirii zase praeovali osaidnici, imitzi jako zemy, pSt tylclnu po 
sobe, vhy vystavely forazi k zarodnovami dve mile dlouhou, 
Co by si tu pocali jedTOtlivrii iv tomfco boui se suichym poct- 
nebim? Co zimohiio usili ijodlmotlwcfi, kdyi bylo jazini Rusko 
navstiveino zaplavou svistu 'a kidy vsem, kda zili na iven- 
kove, chudi, bohati, stoupenci obciny i i&dividualiste, bylo 
prilozki luce k dilu, aby tuto rainu zmofali? Zavolati na to 
policajta nebyio nic plafcne, moMa to spraviti jein soucinnost 
vle^h. 45 ) 

Kdyz 'jsetm toko tolik povedel o poispottositi a vizajemtte 
potdpofe, pastoviane sedlaky v >>ovili$ovan3fch<< zeanich, vidim 
nynf, €e bych napltoil dusty svazek pnklady ze zivota sta 
milicnu lidi, kteffi ske zijf <v porucaiifcirvi statu, vice imene 
seen'feralisoivanydh, ale jso<u <mimo imoideinii civiliisaci a mo- 
dem! ideije. MoW bydh vyiiciti vmiftiini zivot turecke vsi a 
eel on Badu obycaju a zvyku pospolitosti v mi. 

Kdytz se tak probiram svymi poiznamkanii, plwyimi prikkidu 
ze selskeho zivota na Kavfcazu, pfipadnoi na raaioihy do- 
jemny piripad vzajemne podipory. Znaimenam tytez izvyky 
v arabske djemmaja aiv afiganskem purr a, ve vsidh 
persfkych, imditokycih i na Jiave, v nerozideleine rodine cinske, 
v taborech polonomadu stfedoaisijAycih, i u noniadu d&le- 
keho severu. A vezmu-li na potaz poznamky, jen tak na- 
matkou, v literature o Africe, vidim, ze jsou pine podobinych 

221 



faktu: o vyporaioci pari zatifcli, a chyiidri, ktere stavi spolecne 
ivsiohni v obci, aby se n&pravik skoda, spachana civi- 
lisovamyrai dobrodroiiiy, o Ededh, kterf pomahaiji jedem dru- 
herrm pfi nejake nehode, cfarani pocestne atd. A procitam-li 
dila, jafco jest Postovo »K ompendioim zivykov.eho 
p r a v a iv A f or i c e«, ehapu, 'proc toto obyvatekwo ne- 
ziaslo v lesich, pies vsecfarto to tyrainsiljvi, vSecJieii utlak, lcu- 
peze a raiasakry, ipifes ty kmenKwe valky, nena-sytoe krale, 
podvodne car-odeje a kneze, pfes otrokare a podobne veci, 
proc si 'iidrzeli jistom 'vzdelairio'st a neupadli na airofverl toula- 
vych rodm zanikajicioh oraiigutamu. Ale jest jiste, ze sice 
davno zajdou otrokari, bojovni kralove, lupici slcnoviny, 
»fordinove« matabelsti a madagaskarsti, zustavice po sobe 
stopy krve a ohrte^a jadro pospolkycb zarfzenf, obyceju a 
zvyku, ktere se rozmoMy v kmenu a v obcine, potrva. Udr- 
zuje lidi pospolu ve spolecnositech, ktere se mohou rozvijeti 
v civilkaci, a ktere" jsou pro ni take pripraveny, az prijde den, 
kdy ji dcstianou imkto kulek. 

Totez platf o nasem civi&otvanem svete. Pfochazeji pri- 
rodni i tsc'cialtni poJirorny, obyvateie celycti kratju pfiivadeiii 
do bidy nebo bladovi. Miliony lidi jsou zbaveny pravych po- 
hnutek zivota, propadnuvse bide ve mestech. Rozum i srdce 
milionu lidi jsou mtrzaceny naukanii, vytvorenymi v zajmu 
hflstlky lidi. Nejii pochyiby, ze talkova .jest jedaa cast naseho 
zivota. Ale jadro poapolkydh zrizeni, obyceju a zivyku zije 
v milionech lidi, drzi je pospoiu. A Ale iide se radeji drzi 
srvrych zvykfi, «ver a tradici, raez by pfija-li «za svooi nadku, ze 
vsdchni !boj«uji proti viem, ktera se jim podava pod rouskou 
vedy, ac to neini veda ani v nejmensim. 



222 



HLAVA OSMA 
POSPOLITOST V NASI DOBfc 

Kdyz sidt znicil cech$ 9 rostou delnicke organhace. — Jejich 
boje. — Pospolitost ve $tav\ach. — Kooperacc. — Volna 
sdruzeni k ruznym ucelum. — Sebeobetavost. — Nesceine 
spolecnosti pro sdruzenou cinnost ve vsemoznijch oborech. 
— Pospolitod ve civrtich bldy. — Pomoc osobni. 



15. Pospolitost. 



II. 

Zkouimame-H vsedru zivat vesnickeho obyvatelsfcva v Evro- 
pe, -sMedarvaime, ze pfese vie, co udelaly modernf staty, aby 
zinicily obckuu, jest zivot selsky pin z»vyku a obyceju potspo- 
Htosti a vzajemne pomoci, ze vyznaiiraie z'bytky obecsu pudy 
se dosud udrzuji, ze jakmile padly zakoaine pfekazky, ktere 
se stavely *v ce&fcu rolnickym sdruienftn, vyr&taly vsuide j<ako 
hodby po deSfci vokia sdruzeni za vsemoznyiiii ucely, pffi 
ceiri toto rolade hamti smerowlo k obmove obciny v te 
ci one podobe. K tako<v$m (zmmma j'sme doispeli v pfedesle 
kapitole «a nynf urvaizaiijime, jdka pospolka zxizmi muzeme 
dnes najiti ve mfcvadh prutmy&loveba oibytvaiteilstlva!. 

Za posladmfdi itfi sta let byly po'dimidky pro vzmik podob- 
nych zJriizemi stejai-e nepntzinive ve m&itesch, jako- na vedkove. 
Jest -velmi dobre zmamo, kdyz m vziruisibajici voijemdke sitaity 
podrobily cv XVJ. istal. sfcradovefka mesba, ze zinioily «naisikie 
vsechna zfUzeai, ktera sipoijovala v cesfbh feoneis»liniky, umeioe 
i kupce. Samosprava a vlastnii soudnictvi, jak cechu tak 
mesta, zxuseny, pns&ha vzajeminosti cechovinich biratrf se 
stala zTadooi <na ©taifcu, stalky cechu iZsabtrany sitqjne, jako pfida 
dbein, a rvmitfni i tedhmckoiu oorganiisafci kazldeHio olbonu vzai 
do risky stat. Vyidany zakony, cim dale pn'snejisi, aby se 
zabranilo feme&lmikuini jakkoli .se 'sdmzovati. Na ncjjaky ca® 
tafipeny jakesi stiny stairyfcfo cethti: kiuipedky 1 !!! 'cedhum se do- 
volila existten'ce, jetn kdyii ibudou ipujjfco'vaifci kralu'm ia nekitere 
feimesk'ifcke cedhy uidrzotvany jako spraivim organy. Nektere 
dcoud zsivoiri bezvyznarntie. Co drive bylo zivotnf siloai stre- 
dovekeho zivofca a prumyslu, davno zmizelo p>od drtivou 
moci cesatralisovaiieho statu. V An«glii, ktera jest meijlepsmi 
pfikladem 'pi*umyslove politiky modernibo statu, zacina parla- 

227 



ment nicki cechy jiz hned v patinaotem stoleti, ale teprve ve 
stoleti raasledujicim iudelal rozkodna opatrenf. Jindrich VI II. 
nejen ze znicil organkaci cechu, ale sebral jim i j<meni, P?i 
cemz s nimi delal jeste mene oavifc&, nez kdyz zabfral statky 
Idasterni, jak pi'se Todimin Smithoiva. 46 ) Elduard VI. to do- 
delal 47 *) a tat jiz v dsrdhe ipolo'vine XVI. stol. vidfime, jajk 
parlament sam vyrouje vlecifony spoxy rarneskuku a kiupcu, 
coz <&>i dove vyrovma^valo feazde mesito samo'. Padiaimemit a kral 
nejenle vydavali zafeosny pro takove spory, ale se zretelem na 
zajmy, ktere mek koaruna na vyvozu, zacali zahy i urcovati, 
koiik v kteirem obani smi byti umu, ipredjpisofvaiti (jak se -co 
ma vyrabeti, vahu latky, pocet nki nta yaold isukna a podotme. 
Pra-vda, « nevailmj'im <fepeicheim, protoize bylo mad sily cen- 
tra lisovaineho istatu, aby iresil spory a tedhnkke oibtilze, kitere 
si drive po cela stalefci vyrovnavaly samy cechy uzce spjate 
jedcn s druhym i federovana mesta. Veenymi zasahy ocharo- 
mili byrokrate femeslla a vetsinu z nich nadi?faro ubili. 
Postavili»li se naroidohospodari na konci XVII. stol. proti 
tcrou, alby ise stat iplettil do pruimysk, dali tjen pradbod' vse- 
obecne 'nesspokojenosti. Kdyz francoraska xervdtace oicfetra«na]a 
tohle zaisahoivani, ibylo to- tuvitasno jako luletxceini a fprifcladiu 
firaincO'Uizisketio se nasledovalo i vSude jimde. 

Lepe nepccbcdil stat ani s upravou mead. KJdyiz se ve 
stredcvSkyich mesteich zacali -vice a 'vice rofzilibvaifei miston a 
tovarysi ei namezdini delnici, vznikly v XV. stol. tovairysske 
jednoty (Ge & e 1 i e n «v e <r lb a n d e) , melkdy i meizinaTcdni*, 
fjaiko oposice sdruzeniim roistru a cechu. Ny-ni vsak se ssacal 
ujimati stizno<sti tovarysu stat, a podle Alzbetkia statutu 
z r. 1 563 meM snn'rci soudcove (jus It i .c e o f ip e a ■ c e) 
urcovati iirazldy, aby fiaimezdnf dekirci a tovairyii imoibli »isfeis- 
ne« if ii . Ale soudcove nebyli s to, smiriti proWne 
/ajmy a primeti mistry, aby se fidili jejich rozhodnutim. 
Zaskcfn zu'stavai cim dale wee na piapffe a 'oidlvolain *na konci 
18. isftol. Ale presifcal-lii stat upar<avoivati im^dy, izakaEotval 2>a 
to, cim dale prfonSji, vsedbtna sdruzetni namez'dnycih dSlmiku 
a tovairysu, kteira by si idhtela ^ynueofviati vStsf mizidy, nebo je 
udrzoivati na jiste vy§i. Po cele 18. ml vyd^vany zakony 

228 



prcti dekiekym sdruzenim, az koaieene r. 1 799 zakazano 
dckikum sdruzovati se v jakekold forme, pod prisnynri tresty. 
Bratsk} parlament se ovsem jen nkfil prikladem franco uzskeho 
revolucaflio konventu, ktery vydal drakonicky zakon proti 
vsem sdruzenim dekiekym, protoze sdrazeni nekoJifea oboanii 
se povazovalo za utok na svrchovanost statu, ktery piy ohram 
Visechmy ssve pH'sluisniky stejne. Talk 'zniceoia $tfedo<veika sdmi- 
izeini snadobro. V oneste i ti*a vm vl'aid'l istait maid 'vokymii sMuky 
jedfnctblivicu, a by\ pSpaiavetn, aby co inejostretji tvyisito«upil proti 
-vgsacmi, co by smad obnwovalo nejjake zivJastai sidrii>zem rnezi 
mmi. 2L& tako<vyoh pom&ru tedy Vtsitiutpoivala ssnahai pa po<sipo- 
litcsiti dp de^atena!dteho> isttoletf. 

Netrefca ami podotykatii, ze zaidme takove opalttreinf ne- 
mohl' zniciti teto snahy. V devatenactem stoleti se dekicka 
sdru«zeni potsfcuipne oibno(vo«valai. 48 ) iPcstaiip ten nezastatvilo ani 
krute pronasledovaini ve smyslu zakcmu z r. 1 797 a 1 799. 
Vyoiizivalo se kazdiakefoo opomemiuiti v ddhledu, kaizdickeho 
zidorahani tmis'tru, taby utdali nSjake to sdnuizemi, Pod ro'iaskcu 
podlpuxinycn ®poleci).Ofsti, polhirebnieb ispolku ci ttajgiycb Iboratr- 
stev se trctzimalhala isdrmzeni rv texitilinftm ipr&myslu, imezi shef- 
fieldskymi nczm, imezi homiky a tvofily se moone federace, 
aby ise poidipcrcfvaly tjednotlive odbcry v dolbe stavelk a pro- 
na'sledctyanf. 49 ) 

Novym popoidem k hnttti bylo, jkidyiz odrvoilan zakon 
o sdruiZ'Ofvami (Ccimbinarioin Law) or. 1625. Ve ■visech od- 
borech se tvorily orgamisace i fefderace 50 ) a Jcfdyz Robert 
Owen izaloiiil Graind National Comis olid a ted 
Trades U in i o< <n, mela <v nekolika mesicich jpul imilioinu 
elenu. Oman ze cbdcibi pomerine isvobody dlodho netovalo. 
Prcinasiledicivami zaicatk anorvm ve itficatych letech a 'pfisly 
i z-name rozsoidky v letech 1 832 — 1844. Grand Na- 
tional Union roizspuitena a scdkromi zamesitoawaitele, 
i <stast ve svych zavcidecih, zacali -v'Sude miuitila delmlky, aby se 
zirekli 'visech sityku s cfrgaaiiisacemi a ipodepsali -v torn s i myslu 
»(pro'hlaieni«. Po vymosu o aBisitrech a idelinfcidh (Massiter and 
Servant Act) (prcnasladofvaini stoonpemci o<rgajiiisaci odlboro- 
vych, zavfrani a odsuzovani kratikym nzenim, jak si jen ne- 

229 



j alky inistr postezo'val na ijajiich chovani. 51 ) Stavky potla- 
cofvany <docela aiuitokratidky a sljacilo, aby se jen oMaisila 
stavka, nebo aby v m byl nekdo jafco* idwernik a hned se 
o»d»uao!valo k neslychaoyon It-restuim, nenukwe ami o torn, jak 
vojensky .potlaco'vaaiy stavkoive neipckc»je, ani o rozsuidcfcli 
v pnpaide najakycii nasikydh eintL Nejtaka vzaijamna pod- 
pora za techto pomeru nebyla veci lehkou. A prece, pres 
vsechny ty pfekazky, jidhz si male pokolem neidaveide ani 
predstaiviti, zacaly orgamsa.ce dekitke za.se ozivofvati od roku 
164! a c»d «te doby ise dekfci onga-nisuyi cim 'dale sikeji. 
Po dUcdhem zapasu, ktery tatval press sto let, idcisaMi dekica 
prava, ze se niofoou organiso^afci a v r. 1902 ®koTO iStvrtina 
delnicfcvd, pravideke zarnestnanebo, t. j. asi 1 ,500.000 bylo 
oAoro've organisovaJno. 52 ) 

O druhycb evropskyc'h statedh pcstaci rici, ze 
'viechtny idrdhy organisaci byly pimnasladcivany, jako sspik- 
nuti, ineni tomi jeste tak davno. Pies to jsoai 'vsuide, a<c etieikjde 
jako taijine spodecaoisti. Jak roizisahle a silne jmu detnicke 
orgauiisace, zvlaite K n i g b t <s of Labour (I|ytiin pra~ 
ce), ( ve Spofjenydh statedh i v Belgii ukatzaly idoistateane 
Bta'vky v letetlh 1890- —1900. Dkizno -mfti take na pa'meti, 
ie i bez pronasledovam musi dekfk primaseti znacne obeti pe- 
nezni : cbetovati voky cas i praci, i ze mil hrozf ztrata za- 
mestnani, (jen proto, ze jest odboiraf. 551 ) Vedle toho jest tu 
stavka, skterou jest organisovanemu dekiku stale pocitabi a k 
prose stavky jiz patri, ze se zaby vycerpa omezeny liver dekic- 
ke rodiny u pekaf e a brzy neni ani co zastaviti, stavkova pod- 
poira neistaa ami ma jfidlo a zahy jest znati na detech, ze 
trpi hlad. Pro ka-zdeho, kdo zije v blizkem styku s dekictvem 
jetst rvlelkla sta/vka nej'fcraipinejsi veci. Co ?vSak znatmanak sttaivka 
v Arag-laa pired cityficeti lety a znaimena i dnets ve vetsine 
zemi ervropskycli, vyijma snatd najbohaitsi, imozno* si anadno 
pfadisttaiviti. Stalky konciVap' i idtneis zkaziooi mnafafcvi lidu, 
m/uceinym vystebcwlecbviim a zijefveim zcela ofoyicejnym v Evro- 
tpe jesit postnleti staVkxiijfici pK aiejtmenSf provokaci nebo i bez 
ptrovokace. 54 ) 

A prece jeiat trok co Tok na tisice staivek a vyluk v Ewope 

230 



a Americe, snejpmndsi a inejivdeikkfjisi jisoai sJtaivky »ize sympa- 
tic^ k'tere se zatiaijujji, aby se poimchlo vyloaicenyim druhura, 
nebo se hagik piraiva organis&ci. C&t tisku orvseim vy&veithfcje 
stavky »zastraso(va(nim«, ale ti, kdaz zili mezi stavkujicwni, 
mluvi s madienfim o 'Vizaijeimine po<m'oici a potdjpofe, ktera se 
u inich piwadf. Kaizdy tslysel o ; oHwroimiie ipaiaci, ktero'u w- 
konali dcibroivoliie ideki'ci, aby iso<rganisotvaii po<d|poimi sitatvku- 
jici'ch 'za loin/dyfinske stavky d'ekiku v dokach, o homkich, 
kten plafciii ctyfi siiinky tydne ma staivfco«vy fomd, kidyiz zacali 
zase pTacowati, ac pred tim mepraicotvali koliik tydinu. Slysel 
o vidove po- hcmiku, kteara data zia ibosje yoidbthiidkeh-o delni- 
obva <r. 1894 celoiziwtmi uspoiry sivaho imulze ma istaivkofvy 
fond. Slysel o torn, jak tse jedni s d«ruhymi deli 10 pofsledni 
fcus dhleba, o hoimiicidh v Raidlsitaeku, kten imeli vetsi zeli- 
nafeke izaSiradky a pozvali si ctyri sta ibristoiskyoh hoimiku, 
aby m kazidy vizal nejake ty bramboiry a zeli, aid. VS-cibni 
dopiso'vatele mo'vim za velke haroiidke stavky v Yorkshire roku 
1894 iznali Ironradu poidcbnysch falktu, ale me ^sidbni iwedla 
ve svycli liistecih takove »vedle|jSi« <veci. 58 ) 

Ale vzajjemna poidipowa se meprojeivnitje (jem odborowou 
argamisacf. Jsoai tu jeste »orgamisace polkitcke, o midbz raio-zi 
delnfci <mysli, ze posveidoiu k obecinemai prc^pedhiu spiie, nez 
odborove crganbace, s dmesnimi omezenymi cili. Ovsem 
ze nelze mid hmed za projev tendence po&politosti, 
patfi-li mekdo k nejake politicke skupine. Vi'me vsicfo- 
ni, w ze po'lkika jest polema, kde se ryize egoisttkke prvky spo- 
lecenslke sp o/jiuiji vekrw slotzite se stnahaimi .atltruifetjick^mi. Ale 
ka-zdy zkusemy polkik vf, ze vsechna velka politicka Wttti 
usiluiji o velimi rotzsahle a velmil ^(zdaleae cile a ze nejlincc- 
n'ejii jsou ta, ktera vyvolavajf nadseni co nejaiezistnejsi. 
Vsechna dejbna hnutl majf tento raz, v nasi dobe socialismus. 
Kdo o veci -nema ami zidainf, vykilada is oiblibofu o »placenych 
aigtajfcoxe!Cih«, ale ©kuitecin'OfSt jest docela ljima, Kidyibych si byl 
vedl za posledmich dvacet let denaiik — a to mluvim jen 
o torn, co znam osobne — a zapisal si 'viechmo to se*bec'beto^ 
vaoif i visedhimu >tu oddanos-t veci, ktere jsem potznal v soiciali- 
stickem femitf, mel by ctenaif -tohoto demniku aeustale na rtech 

231 



slovo »hrdinstvi«. Ale iide, a nicfaz mliuvim, nebyli handiny, 
ale prumernf lide, naidicihinuiti ^zinesenou my&lefnkou. Kazde 
sociafetidke fnovimy — a jen v Europe getst jicih na. sta — majf 
za isefcmi cola lefba obeti, bez nadeje na Ofdmenu v pfevaizne 
vetisbe pKpadu i bez o®obni cibiizaidiostL Znal jsem rodiny, 
kere zily, nevedo'uice, z Sefoo biudofu zirvy zita, manzel byl 
bojkofcovan celym mesteckeni, pro «svuj podil na ssocidfctickych 
novinacii, zena (vydtozofvala rodiniu Stftn, a tyto pom&ry trvaly 
po leita, nez rotdina oi&toiupik, bez vycifcky, «m.ad; jen se sloivy: 
aPokraeujte vy, my jiiiz nemuzeimeU Videl jsem miuze, kteff 
umfrali na sooiicboitkiy, kteri to vSdeli, a prece se tklouk'li 
snehem a imiiou, aby mspoJadaH sdhfize, na- niclbz oniluvili 
sotva nekolik itydnu pfed sm<rtf, kteri oideSli do nefmocimce 
ee sloivy: »P l faitele, se imino'u je konec, lelkafi rekli, ze hudii 
iiv ijen nSkolik tydnu. ftekiete sooidwihibm, ze buldtu rad, 
p&jdou4i za nnnoiu.« Byl jsem avedkeon veci, o nicM by se 
reiklo, ze tptm »idealisovaiiy«, kdybych je %u u'vedl I j.meba 
techto lidi, sotva znamycb mimo uzky krub pratel, budou 
zahy Zcipomenuta, az umrou i ti pratele. Sain opravdu 
nevim, cam/u <se matm vice obldiwavafci, zida beamezne obeta- 
veati tedh nekclika, nebo vsem tern dirobnym projevum obe- 
taivcsti dobroimady <u sirokych vansitev. Kazdy prodany balik 
krejcarovych noyin, kazda schuze, kazda stovka socialisti- 
ckych bU.su pfi volbacb predstavuji tolik energie a obeti, 
ze si to nedoveide 'ana trocfou pfeidistaviti', ik'do stoji minvo. 
A co dues dekjji sofciafete, deialo se v kazide lido<ve a po- 
krokove stane, polilfcioke i inabozenske, v mainuflytch dobach. 
Vse'chen tdosavradnf pokrok byl udTzovan pctdobinymi lidimi 
i podloibnou cddan/oisti k veci. 

O jdruizisfe^motivi, zvlaiite angftokem, se rikava; ze jest to 
»individu:aiism'us akciovy«, a tak jak se jevi dnes, opravdu 
by vytvcril dTuzstevnacky egoismus nejen u celku, ale i u sa~ 
mych clemu cbivzistev. Pfos to jest jiste, ze puivcidne .melo 
to'to ihfn«uiti faz "vylsucaie pospc'lity. I dines jeite jiscai jelio* nej- 
boTlwejSi pc'dpoiro'vaitele pfe'stvSdiceni, ze dbus&ttevmictfvi vede 
lidstvo k .vyssimju, bai^momiiicitejsiimax sbiapni hcBpotdafskydb 
vataibfl a kdo ijednou pfasel do *wzf toboto bnuti v severnf 

232 



Anglii, presvedci se, ze tak smysli spausta tech prostych lidf. 
Vetlina jich by se prestala zajimati o toto hnuti, 
bdyby teto vfiry po'zbyla. A take dliuzno- prazoafci, ze v nc- 
kolika pofslednich letech se zaoaly iugimati u dinuzjste'vniku si<rsi 
idealy a praspedhiu celkiu a o solidarite vyrobcfi. Neni po- 
chyby o torn, ze (jest mym snafaa, aby byly lepsi vztahy mezi 
vlasfcniky drazstewnioh zavodu a delniky. 

Jest dobre zoamo, jak dulezke jest dru'istevmctvi v Anglii, 
v Holamdsku a v Damsku, a v Nemec'ku, zrvlaste na Ryne 
j*sou drazsifcva du'Iezitym anitelem v paruimyslorvem zifvote. 
Ale snad! mejlepe je sfcudovati dmzstevnictvl po nescetnych, 
rozmanitych strankich v Rusku. Tu ro®t!o prirozene, jako 
dediictvi po stredoveku. Kdezto druzsfcvo, fonmabe ustano- 
veme, by bu marazilo na zakonme prekazky a oa podezrenf 
se strany uradu, jest 4ruiz®tvo bez jakekoli zakonne fo<rimy — 
artel — podstaitoai ruskeho selskeho- zwota. Historic »fcvo- 
renf Ruska>« i historic osazovani Sifoffe jest historif lcvec- 
kych a ofa'chodnickydh a r t e 1 u ci ceohu, po nicJiz pfisly 
cbciny, a nymf na'jdeime artel vsbde: tvoff jej deset az 
padesat sedlaku, ktefi cho<di do tovarny z t©ze vsi, ve viech 
stavebnidh retmeslech, u rybafu i lovcu, u vypoivazemtcu na 
ceste do Sibire i na Sibifi, u nadraznich nosicu, u bursov- 
nich poslicku, u dekiiku na celnicfch, vsude ve ves- 
mickych priknyslech, ktere zamesbnaivaiji na 7 milionu lidf, 
od apodiu az nahoru ve svete ptrace, trvale i do'oasme, vyrobni 
i spoitrebini, ve vseoh moznych zpuscbech. Mnoha ryboloviste 
na p'fr'tocfdh Kaspickelio more, jsou majebkem obroTskych 
awtelfi, faka Ural patri spolecne uralskym kozakum, kteri 
pfideluji jedftotliva Wiste, snad nejbohatsi na svete, vseom, 
bez jakeboko'li zasahcvanf uradu. Na Uralhi, na Voke i na 
<v£ech sevefforuiskydh j&zeirecih Wily <o<djaiflzwa jem aitely. 
Vedle tech'to trvalydb organisfacf jest ne®ceteie dccasnych ar- 
telu, UfstavivsicSh se piro zivlaltni ucely. Pfijide-ld deset ci dva- 
cet sedlaku z nerjake v«si do velkeho m&tta, aby tu pracovali 
jako ikaki, tesafi, izedntci, na sitavibe lodi, atd. f vz»dy se 'usbavi 
artel. Natjiroou si imfebnost, ■kiudbare (velmi oasto ho zastava 
zena nektereho clena), zvoli si starsibo, jedi spolecne, kazdy 

233 



zajplati arteta, co na> neho pnpada za byfc a sltravm. Totez de- 
laiji i oddily vypotvezenych na ceste do Sib ire, a zvoleny 
starsi jest ufedne ii'znanym prosfcrednikem mezi vypovezenci 
a velkekun vorjeiKske ©skoaty. Tmtez o'rganisaci ma.ji i v 
katzinkfcih. Na'dxa&ni n-osici, poslfci z bursy, dednici na celnici, 
velejni poslufooive, him odipoviidaiji jako celek za jednotli- 
vetao clena, maji takovou povest, ze obchodnfci beze vseho 
siven sebe vStsi casitku penez kazidemu clem* takoveiho airtelu. 
Ve sta^vebiEich remesledbt se fevon<va.ji artely o 10 az 200 
clenech a .rczuraii podinikatele staveb nebo zeleznic davaji 
vzdy prednost artelum pfed delniky, najimanymi jednot- 
live. Pckus, ktery pred casern ucinilo ministerstvo valky, ze 
jeidnalo primo s "vyrobmfmi artely, ktere* se mtvoftly ad hoc 
v dcmaeikem prutmyski a zadalo jim dodavtau bot a ruznych 
po-treb z niosazi i zeletza, by! pry velmi ospokojivy. Rozhodny 
yspedh vsak mel pronajem korunnfch zelezaren (Vot- 
k si n s k) artelu delnickemu, a$i r. 1 890* 

V Ruisku <muizetoe tedy viideti, jak se staira stft©do*veka 
zrizeni, v mez se stat nemichal (v jejieh nepravni forme), 
pcdnes utdrzela a jak se nejruzeeji utvaraji, jak toho pave 
•vyzadiKje jnodenii promysl a oibchod. Na Balkane, v Tuxecku 
a na Kavkaze se udirzely cechy ve starych formaclh. Srbske 
e s ai a f y si zadhovaly pine slredoveky raz, jsooi v nicfo 
mistfi i pomccnici, -upravaji zalelitosti remesla, jsou to zn- 
zeni pro vzajemnou pcmoc pfi praci i v nemoci. 50 ) Am- 
k a «r i na Kavkazu a zvlaSte v Tiif flisu maiji vedle toho jeste 
znacny vliv na zivot obecnf. 57 ) 

V souvislosti s dm&tevniefcvim bych se me\ zmimk i o 
podpursiydh sipokich, o sdruizenich Oddfellows, o spol- 
ci'ch na vsich i ve mestech k opatfo^vani leku, o spolcfch csaco- 
vacfch a pohfebnich, malyoh sdnizenich, obvyklych u tovaV 
nioh delnic, ktere si sklada«ji tydne po nekolika haleffeh a 
paik vylos'iBJi pfee divacet korun, za coz si mohon mpoh neco 
kouipiti a pod. V techto spolcich a kkbech vladne v rozsahle 
mire duch spolecensky a veisely, oc se prisine diba, aby kazdy 
dal i do&tal co ma nen-o patri. Ale jest i tolik sdaru&ni, zalo- 
zenycfh na ochote, cbeto<vad cas, zdra»vi i zivot, tfeba-H, ze 

234 



byctioon mchli pfedvesti spoaisty nejlepsioh prikladu vza-jemme 
pomcci. Sdruzemi zachrannych clenu (Lifeboat As- 
sociation) v Ainglii, a podobna ztizeni v Ewope jsou 
na pTvniim miste. Uvedena sjpolecnost ma nyni pre® tri sta 
clenu na celem po'brezi britskych ostrovu, a mela by jich 
drvcijnasobne, kdyby rybari nebyli task chudi a mohli si 
clu*ny koupiti. Pcsadka tecihto clunu jest z dobrorvoiniku, 
jichz pohctovost, obetorvati zivoty na zac'hranu lidi, jim 
uplne cizkh, je&t vydaaia tezkym zkcuskam roik co rok. 
Kazdcu zimu zahyne nekolik tech nejod^asneijsich. A zepta- 
me-li se teckto lidi, co jest vede k tomtu, ze vydavaji viSdtnc 
sve zivoty, bude-li jejich odpoved' asi takova, jak hned vy~ 
lici'm : 

Hrozna snebova bo.ure na lamawsskem kanaki zfurila na 
nizkem piscitem brehu nepatrne vsi v Kentu a mens! locT 
is nalkladem pomeoncu uvfzla nedaleko na melcine* V .techto 
•mel'kyoh vodadh niMe plcuti jen zachra«nny clun s plochym 
<dnem a jedno duchy, a jede-li na nem nekdo za takove 
boiyre, vydava se pfiimo ve zkazu. A piece vyjjeli lisde, zapa- 
sili prod vetai cele hodiny a cfcvakrafc se prekcrili. Jedem muz 
se ufopivl, druizi vrzani na bfeh. Jeiden z nich, inteliigentni 
pobfeszni hlidac, nalezen duulheiho cine rano pofemo^deny a 
polozmrzly ve sftehu. PtaJ jsem se ho, p-roc se cdvazili tak 
si'lenebo poctaiibu? »Sam ani neviam«, odpovedeL »Byl tarn 
vrak, vsiohini ze vsi stadi na brehu a rikaii, ze jen blazen by 
se O'dvazil, ze se tim pHvalem nedofctaneme. Videli jsme, jak 
pet, sest lidi vylezlo na stozair a daValo zoufale znaimeni. 
Vsidhni jsme citili, ze se neoo musi u/delati, ale jak do tobo? 
Mkiula hoidina, dve, a my stali na jednom mfete. ByJo nam 
vsem velimi nevoilno. Pak se nasm najedmou zdalo skinze bouri, 
ze ti tarn jako by kfrceli — meli ssebou cblapce. Nesmohli 
j-sme stati dele. Rekli jsime vSichni najednou: »Musfme 
tam!« To fekly i zeny: byly by s naimi jedaaly jako se 
zifaabelci, kdybychom nebyli sli, trebaze druhy den fikaly, 
ze jsme byli blazni. Skocili jsme do cktfmi jako jeden muz 
a vypluli. Clun se prevrhl, ale poidanlo se nam jej udr- 
zeti. Nejhoarii byilo, ze uiboby N. N. se utopil vedle clunu a 

235 



my mu nemoMi pcwnoci. Pak se prihnala strasna vlna, clun m 
pfewhl po dmhe a my vpzemi na bfeb. Lide z lodi byli jeite 
v cas zachraneni climem z D., nas clun byl odnesen na nilc 
daleko. Mne nasli rano ve sne , h'u.« 

Tymie dudfiem byli napkieni i horni'd v Rhonda Valley, 
kdyz pfracoivali na zachsrainu zatopemydh dmithu. Prokopali 
se asi triceti metry ufolf, aby dosaM zasyipainych, ale kdyz 
zbyvaly jiz asi jen dva mefcry, vyarazily na ne dukii plymy* 
Larnjpy jim zhasly a zacbranci ustoanpi'li. Za tako«vych po* 
meru bylo nebezpecnf, ze kaizldoai clwili vyleti do povetrf. 
Ale jeste slyseli, jak potirbeni ho-rai'ci felepaji: byli jeste na 
zivu a volali o pomoc. Sli tedy zase navi dobaxwokifci na 
pomoc, at; to dopadne jakkoli. A kdyz sestupo-vali do jamy, 
plakaiy jejich zany tise, ale nezadrzely jich ami sl-oveon. 

Brave trm se projevutje lidska duse. Pofcud nejsou lide 
pfivedeni v zufi'vost na bo>ji§ti, nemolnw to vydirzeri, aby 
nekdo volal o potmoc a oni z&stali hl/usi. Hrdrlna se odvazi 
a co dela on, to v s i c h n i ci-ti, ze by meli delati take. 
Mozkova safisma nezmoliou nic proti cit&m vzaijemne po- 
moci, piotoze tyhle city byly zivemy tisicilatym seciatnim 
eki.ni lidstva a atatisrciietym zivo'teim «poleanosti zivociicibfl 
pred prkhode/m cloveka. »Ale jak jest to tedy s temi lidmi, 
kten se utopiii v Serpentine 58 ) , v pfitonmosti zastupu Hdi, z 
nichiz se nikdo nehinul, aby jim pomohi?« muze se nekdo 
zeptati: » Jak jest to* s lim deckem, ktere spadlc do kanalu v 
Rege&tpairku, rorvmaz za pntominosti nedekich nav&tevniku 
a zachramila je jeditne duchapriitoannost divky, ktera 
poslala novo»fudlaaiskeho psa, aby di'te vytaM?« Odpoved 
jest zcela jednocfucha. Clovek jest vysledkem jak zdedenych 
poidfl, tak i vyako'vy. U hoirniku a namofaiku se tv-off pocity 
solidarity spclaonytrn zaimestfnanilm a kazdodennim sftykesn 
gedncno s diruiiym a neustale nebezpeci mdrzuje odvabu a 
nebo'jacjnost. V mestech vSaik vznika Ui-o«tejnost 9 po»nevadz 
neni apolecai&o- zajimiu, zsmizi odva'zl'ivost a nebojaonc^t, 
nebo se protjevxiijj j'iinak. Mimo to se u hornflcu a naimofniku 
uAztuje tradice brdinu dolu a mote, okraslena poetidkym 
leskem. Ale jakou tradici ma pomfchany kridynsky dav? 

236 



Spolecnou trasdici by mu smad vytvorila literatura, ale vzdyt 
rem' nic takoveho, co by odpovidalo vesnieke epice. Knez- 
sfevo chce mermoimoci dokazati, ze vsecihiio, co jde z lickke 
prkozanosti, jest bnohem, a vSechmo, co jest v clorvekiu dobre, 
ze mas puvod n^dpfirozeny, a vetsinou si nevsima faktfi, ne- 
lze-H jich uvaideti jako pnkla-du vyssi inspirace aiebo mi- 
ioflti, priohazejici shury. A stvatsti stpbotvatele si zase vsimaji 
vyfora/dbe jen hrdinstvi, Ltere jest podnecovano statnf my- 
slanlkoiu. iProto obdmiji fimslkebo hrdinu, mebo voijaka v 
bitive, a sotva si po-vsiminoti fordiinstvi rybare. Basnika nebo 
smalixe by snaid mohla uclwatiti krasa lidskefco srdce, sama 
o sobe, ale ti zridka kdy znaji zivcxt cbudsic'h trid. Dovedou 
snatd oiperovati, 6i zobiraziti fitmiskeho nebo vojackeho htfdiiwu 
v konvenomm ofcoli, ale nedotvedou p&sobirve oipevovati nebo 
namalovati 'hrdiintu, ktery jedea v prostfedi, ktereho neznaji. 
Odvazi-li se na takowu latku, udelaji z toho jen kraso- 
recneni 50 ) 

Taz vecaie ziva maha po sidruzeni a vzajemme podpore 
se pirojjevuje i nescetnyimi sipolecno&toi, kluby a spolky k 
zatba«ve, k studiu, nebo badanf a p., kitere vziniikaijf posledm 
dobou v fcakovem mmo&tvi, ze by vyzadovalo leta, nez by- 
chom je jen zaznaanenaK. Nektere z nicfa se vytvoJily jedine 
ik poisipolite raidosti ze zivota, jako se z nebo radiuji houfy 
onladyeb ptaku ruznych cbubu na po-dzim. Kazde mes'tecko 
v An@Hi, ve Svycairskfu a v N&mecku ma svuj khilb fotbalovy, 
tenisovy, kriketovy, spolek buzelkarsky, holubarsky, hudebni 
nebo zpevaoky. Jeste cetnejsi jsou jine spo'lecnosti a nektere, 
jako sdiruzeni cyklisticke seinajednou sitae rozmohla. Ac 
cleny cyklistickych spolku vaie k scbe jen snad zalilba v 
jfzide na kole, piece vladne mezi 'nimi jakysi zedmarsky duch 
vzajemne poimoci, hlavne v zasfercenych kouteoh, kde se 
cykfae »mndbo neukazi. K C. A. C. — C y c 1 i s t s' 
Alliance Club — v mestecku vzMizeji jako k dcmo^vu 
a na vyiroonich sla*vnc!Stech se uzavrelo pfemnche pratektvl. 
Kegel brucler, kfutzelkarske brafcrsbvo v Nemeoku jesit 
podobnou spolecnosti. Podobne Turn'vereiin (300.000 
clenfi v Nemedku), volne bratrstvo veslam ve Fiatncii, yach= 

237 



tove kluby atd. Tyto spolecmosti ovsem nezmeni hospodarske 
rozvrstvem spolecnosti, ale na mensich mestech vywvna- 
vaiji spile socialnf* roadi'ly a ponevaclz se rady apojuiji v na~ 
rodm i meOTaroidini federace, roizsihiijf osobai pratelsbvi mezi 
nejnsznojiilmi lidimi, rozt<r<msenymi v rtfonydi c&tech sveta. 

Tyz raiz maji aipske kluby. Jagdactiuitaverein v 
Nemedku, ktery ma pfes 100.000 clenu — Iotcu, lcsmitu, 
zoologu i jen milovniku prirody — a >>Mezhwo*d l ni omitho- 
kugidka s(poIec(niosl«, v niz j&om zoologorve, pestkele i prostt 
xicmecti sedlaci. Tyto spolecnosti nejenze vykonaly v neko- 
lika letecih o«broMsiko*u pr&ci, fotero«u moboai vykoeati praVe 
jen vellce stpp'leonosfti (<maipo«vaaii, feruliky, ceaty na horach, 
GfcircKe o> zivote m'nai, o s&odtivem hmyizu, o stehovani ptactva 
a> p.) , aile vylivareji i novi pouta mezi lidmi Dva hoarolezci, 
kaady jine naro'dnosti, ktan se po$ca<ji na Kavka&u v ufculnc, 
nebo porofc&or a sedlak, oba oc«nkh<o<Io<gove, ktefi jsou pad 
jedmott sftfechou, nejso'U si jiz cizi. A Uncle Toby's 
Society v Newcosfclu, ktera vSt^ptia jiz pr es 260.000 
ho'dhii a devcat, ze nemaiji niciri ptacf hufeda a ze maji byti 
priteli irvoci&tva, vykowala jiste vice pro rozvoij ikkkosti a 
zaliby v pnrocbich vedac'h, nerz zastupy mor&listu a nez vet- 
sina §kol. 

•Ncmuzeme pominouti, ani v tak zbeznem pfeiiledu, 
tisfce iptneleokyoh, Ikerarnfcli a vycfoomych spolecno&ti* Do 
ncdaana se vededke spoieonostt, pod : badlivyan dohledeim sta- 
tu a casta jim podipbiwaaie, pohyibovaly obycejne v kruhu 
velmi otmazenem, a ca<sto byly powzoivany jen za pnlezitost 
k ncjaikc Wiere, a pomeradz byly male, vzmkaila v aiidh na- 
licherna zarlivost Ale prece se v takoivych sspolecnostech jaksi 
uWadi irozdily rodu, polkicke i nabozenske. V maiydh 
a O'dleKlyoh mestech jsooi vedecke, zemSpisne nebo foudebni 
spolecnosti, blavne aimaterske, strediskem dusevniho zivota, 
apcKjuji ja«ksi m^le bnfodo se sirokym S'votem a< j«o*u mfetem, 
We se &tykaji lide naJTuznajsilio spolecenskeho- poetaveni jako 
rotvny s rcvnym. Pine ocenf tako«va strediAa, kdo je poznal, 
fefeiome na Sibiri. Nescatne vycho'vne spoleono'sti, ktere 
teprVe zacfnajf* rusiti statm a ckkejvni monopol na vydbovu, 

23$ 



sttanou se jiste za nedlodho vedoucim cmvtelem ve vycho- 
vatelstvi. Spolky Froebelofvy (Froebelverein) vyfcvofily sou~ 
stavu detskych zahradek, rada vychovnych sfpolecxumtr, for- 
malne ustavenych i volnycfa, pozvedla zeeskou vyohoivu v 
Rudku na» vysoky sbiapen, aekoli po celou tu dobu bylo ?a- 
pasiti temto spolecnastem a skupmaim s mocaiou vladou. 00 ) 

O ruzinych tech pedagogickych spoleenostedh v Ncmecki^ 
jest velmi dobre znaimo, ze venavaly 1 sve mejlepsi sily, aoy* 
vyp>racovaly modenu methody vyuco-vanf v obecmych SkolacL 
A tytp spolky jsou take nejlepsi podparou ucitele. Jak bidne 
by I by na torn bez jeho pom»oci ves&icky ucitel, pfepracoivany 
a spa-toe jplacen^/ 1 ) 

Co jsou vieobna ta sdruienf* ty spoleano^ti, Watestva, 
jednoty, zrizem afcL, jichz dines poeitame jem v Ervrape na 
desfttiky tisfeu a v mcbz kaidem jest nahromadeno dobro- 
volme, nezistne a aeplaceaie nebo Spatne placene rpraice — co 
jsooi, ne4i tolikei projevu, v iiej<r£tenejsfch foiranaioh teze, 
vScne five snahy cWeka po po<spolito<sti a podpofe? Sko-ro 
po tri sta let bylo lidem braoeno, aby si podali mice, i jen 
k uceiikn Htearamfun, mmeledkym a vychovnym. Spoleaiosti 
se mohly fcvofibi jen pod ochranou statu, nebo cirkve, nebo 
jako .taijna bratirstva, na pr. svobodmi zednari. Ale nyni, kdy 
odpor statu zlo»me<n, vyrikfcasji ve vsec'h oborecli, rczsifuji se 
do vsech oblasti lidsike cbnosti, stava<jt se mezina>odni a 
jiste pfispi'vaji merou, ktere aelze <plne odhadncuti, k tomu, 
aby padiy prehrady, postavene staty mezi jednotlive narody. 
Prese vsechmt revnivost, podnecowanou obchodmi scmtezf, a 
vsechno potpichowaiu k nena-vis'ti, kt©re jest dilem dudhu mi- 
roulosti, odsowzene k zaaiikoi, roste bu vedotmi mezinarodnf 
'solidarity, mezi vMciiim duchy aveta i v siorokych vnstvach 
delnelho licki, kdyi dosazeno priva na mezinaarodini styky. 
A jiste mel tento duch velky podil na torn, ze nevypukla 
valka y minulych dvacefciipeti letech. 

Take nutno vzpoinenoubi na tomto miste i nabozemskych 
dobrocknych spoleenostf. Neni nejmensi pochybno©ti, ze 
vaba cast jejich clenfi jest o&iwvana tymi dudhem pospo- 
litoisti, ktery jest spolecny vsem lidem. Na nestestf uciteie 

239 



nabotzenstvi (pripisuiji tento cit n-adiprko^enemo puvodn. Mno- 
zi tvrdi, ze clovek neiposleoicha vcdome inspkace po&poli- 
tcsti, pofouid nemi osvicen uceniirn praVe totu>> nabozenstvi, 
ktere oni pFedstawji a roncbo jicih se s>v. Augustinem neuzna- 
va, ze by takove city mel i »pohansky div-och«. Kdezto 
piWodmi Jdresfawsfcvi', jako vsecfma druha nabozenstvi, se ofora- 
celo na vseobecne lidske city pospolkoisti a sympatic, poma- 
hala za to kresCanska ciritev statu niciti vsechna zrfzeni vza- 
jemne pctmcci a pcdpory, ktera byla staarsi nez cma, nebo 
se vyvinuia mimo nLA misto pospolitosti, ktercm se 
kazdy divoch crti povinovan prislusniku sveho rodu, Masala 
cirkev dobrocinost, ktera ma raz jakesi pcbudky s nebe, 
a tim jaksi povysuje darcc nad obdarovaneho. S timto o-me- 
zenim a bez umyslu, nejak se dotykati tech, kdoz se povazuji 
za vyvolcnou spolecncsL, kdyz konaji neco prcstc liddkeho, 
miizeme se divati na pfecefcne nabozenske dobrocinne 
spclecnos'ti j is te jako na vysiedek leze snahy po vzajemme po- 
mcci. Vsecb.no to ukazujc, ze modern! zivot se nikterak nevy- 
znacuje jen tim, ze se sleduji docela neomakne osotani zajmy, 
aniz se dba pctrdb ekuhych iidi. Ved.le tofoofro ptroudu, ktery 
se tak pySai, ze pry ndi lidiske zadezitcsti, vidime, jak se 
■obyvaitelistvo mostske i vedkovske upoorne doroaha, aby se 
zase trvale obsio-vila zrrzem ipoepclkc®ti a vzajeirraic pcdpory. 
Ve vsech tfklach Sipoletncsti nalezame recusable hnuti, aby se 
pro to "vytvofila nejrozmankejsi zfizeni, vice mene 
trvala. Ale, vyjdeme-li z v ere j nebo zivafca do soukronrieho 
'.'livcta mcdeirn&o cioveka, cfajovufjeme leprve rofzsaMy svet 
pcsipolitcsti a pc«Jjpcflry» ktery use! poziCMiosti votsiiny socioiogu 
jen pxoto, ze jest omezen na lizky krmh rodiny a osobniho 
pratelstvi. 02 ) 

V dnesnf scivstave rcztusema vsechna powta pcspolitoeti u 
;-cby\a.telu teze ulice, nebo i jen u somsedu. V zamozmajSich 
• ctv-rtich velkcmest ziji Side, kteri nevi, kdo bydifv so-usednim 
bytu. Ale v Kdnatejsich cbvrtich zna jeden drubeho velmi 
drbfe a stykaji se neustale. Ovsem, i v tecko ctvrtic'h 
Ede hadaji, jako jbde, ale prcce jen se tu navazuji znaimo-sti 
podle naklennosti a uplatnuje se tu vzaje«mna pamoc tak, 

240 



jak se bohatym tridam ami nezda. Pozoirujeme-li na pr. deti 
z takoveho dbuudetio sooisedsftfyf, jak si haraji na ulici, v sadech, 
ci na louce, vidiane na pmvnr pobled, ze vsechsny dvzi pevne 
dobroimady, trebaze se obcas poperoxi, a ze se takowou po«po- 
litosti ochsrskd pied vsemoiznymi urazy. iNiahne-li se nektere 
decko na<d kanalem, kritkne na neho druhe: »Nekoukej tam, 
budes stonat.« »NeIez pies zed', spadnei pod vkk! Nechod 
tak Mizko k prikopu! Nejez ty jahody, otravis se!« Takave 
na'uceni se dbstane maleuniu ulieniku, kdyz priijde ven mezi 
doti. Co deti by bylo prejeto k smrti, nebo by se utopilo ve 
ipma'Ve vcde, pcnevadz si hraji na ulici u »TCormych del- 
nickych do»mku«, ci na nabrezidh a mcsttedh kanalu, kdyby 
nebylo takave vzajemme pcdipcry! A kdyz nejaiky Milanek 
prece jen spadne neka<m do dfry na dvore, nebo nejaka Li- 
zinika se skutali do kanalu, spusti oimkdina takavy ramus, 
ze se hned sbefonou sousede a bezi na potnoc. 

Nefcio sdruzeni matek. »Nedo , ved!ete si predisttavifci, jak 
poimaha jedna dru ( he«, vykladak mi nedarvmo lefcarka, ktera 
zi/je mezi obudincu. »Nefpfip»raYik-li si nekteira zena, ci ne- 
mcfok-li si pHparaviti neco piro dite, ktere ceekava — a jest 
to hodne casto - — pfinese kazda sooisedka neco novoroze- 
ne-ki. Ncktera si vezime na staro-s't deti, jiaia zase pomflize v 
domacwcsfci, dokud matka lezi,« To jest vseobechy zvyk. 
O tcm vypraveji vsichni, kdo zi<li mezi dbudafcy. Jedna matka 
prokazuje druhe tisicere sluzbicky a pecuje o deti, ktere ne- 
jsou jejL Path' k tomu jiz nejaka porce vychovy — dobre-li 
ci spa bne\ rozhodnete sa>mi — jde-li dama z lepsidh kruthu 
po ulici, kclem zanirzileho a hladoveho decka, a nevsimne si 
jej. Chuele matky vsak nejsou tak »vzdelamy«. Nemohou vi- 
deti hladoveJio ditete, m u s i mu daiti jitsti a take moi daji. 
»PrO'Si-li skolak o chleb, sctva odeijde s nepoiri i zenoai«, pise 
mi pfitelkyne, ktera praco^vak radu let ve Whkechapek <po- 
lu s delnickym kkbem. Ale snad bude lep«i, u>vedu-li neco 
z jajiho dcpisu: 

»U deliniku jest zvykem, ze osetfuji neimocne sousedy do- 
cela zdarma. Rcfvnez ma-li zena male dite a chodi do prace, 
pecuije o ne jma m*atika. 

J6. Pospolitos\ .. 241 



Kdyby si detaa tfida navz&jein naporoiaibak, nemoWa by 
ziti. Znam rodmy, ktere si vyjpomahaji jedna drufoe neuistale, 
penezi, jidleifl, palivem a pecuji i o deti, onemocni-H nebo 
zemfe4i jim nekdo z rodiny, U chudyeh se mene dba na 
»me« a »tve« nez u bohatych. Obuiv, odev, kiobouky atd. — 
vsechno co bned potrebuje — si p&jeusji n^vzajem, rcwnez 
ruzne veci z domacncisti. Loni v zime sebrali clenove »Uni- 
ted Radical Cdtib« sieeo ipenez a zacald pa vanoeich rozde- 
lovati zdaama polevku a chleb Jk-oJnfan deftem. Powialu meli 
asi 1800 deti. Pemze se schazely od Mdi mimo spolek, 
ale praci si dekuli clencwe kkibu sa<mi. Ti, kdoz nedelali, 
prisli rano v pet, a«by vyprali a pKpravili zeleailimi, v devet 
nebo v deset hodin pri&ly zemy (kdyz si doma poklidily), 
vafiti a zustaly az do sesti nebo sedmi, kdy umyly nadobi. 
A v poledne, niezi dvanactou a pul jednou, pfichaizelo dva- 
cet az tri'cet delniku rozdelcwati polevku, a kazdy 
zikfal, pofcud mcl cas v paledni pfestavce* Tak to slo po 
dva mesice. Vsiobii to delaili zdarma.« ■* 

Taz pritetky«nc se zminuije i o nekolika jinycJi pripadech, 
z ixicbz jest tcnto fcypieky: 

»Anicfcu W. dala m>atka na vyoho<vanf k starsi osobe ve 
Wifonot Street. Kdyz matka didete uimlela, pomechala si sta- 
rena dilte, ac by la sama chutda, doeek zda<pma. Kdyz i on a 
zernlela, a petilete dfte, o nez se v nemoci stafeaiy nikdo 
nesfcaral, takzc bylo cele rozdrbane, si vzala najedmou panz 
S., zena- obuvnika, ac mela sama sest deti. Kdyz ji nedavno 
man&zel onemocnel* meli vsic'bni hlad. Jindy zase oletfo'vala 
pi. ML, matka se&ti deti, pi. M~govotu, kdyz stowala a vzala 
si k sobe jeji stars! dite . . . Ale nac to uvadeti? Vzdy? jest to 
obycejna vec * • • Znam take pi. D. (Oval, Hackney Road) 
ktera mela sic? $tro>j a sila bez ustani psro druhe, a neprijaia 
nikdy nic, ac mela na staro^ti svycb pet deti a mamzela . . . 
atd.« 

Kazdy, kdo ma poneti, jaik ziji delne tKdy, chape, ze by 
se neiprobily -viemi temi obtizeimi, kdyby si vzajeimTie nepo- 

242 



mafealy v rozsafele mire. Jest to sfastna naihoda, nepfijde-li 
debricka rodina po cely zivoit do* tak kritidkeiho postavenf, 
jake lief ve svem zivotopisu Josef Guitteridge, >>prymkar<<. 63 ) 
A neza]jdou4i vsichmi tak, defbuijf za to jen waijemme pomoci. 

V pripade Gutteridgeove, fcdy rodina spela pomailu ke ka- 
fcastrotfe, objevila se star a cihuva a primesla neco dhleba, 
ufhlf a pokaryvky, ktere dostala na uver, ac byla saraia chu- 
dicka. V 'jinych pripadech hledi rodinu zachraniti zase ten ci 
onen, nebo sousede. Ale kdyby trochu nepomohil nejaky 
jiiny cfosudak, cc vice lidi by bylo rocne nadbbro zniceno."*) 

P. PliiriisoiH, kdyi pobyl nejakou dobu meizi cbudino'u, jsa 
iiv am za osm korun tydne, nakonec p&znal, ze pocatecni 
sympatic se u nebo zmenila v >>upf£m«iou aktu a obdiv«, 
jak jsou vztahy mezi chudymi lid-mi pkiy po®poli>to$ti a vza- 
jemne podpory, a poznal, jak pro<ste si tu pomalha jedem 
drufoemiu. Po nekolikalete zfcuseoosti priiel k zaveru, »pfe- 
mySli-li clovek o torn: jako tilkle lide, jest i cela del- 
nidka tffda.« 65 ) Vseobecne rozswrenym zvykem jest, ze si 
i ty nejcfcudsi rodiny berou sirotky za sve. Tak se ukazalo 
po katastrofe ve Warren Vale a v Lund Hill u horniku, 
ze »skoro tretka zabkycih tnuutzu, jak mobo<u dosvedciti pri- 
sluine kcimise, podpoirovala takto mirao zenu a d&ti i pfibu- 
zen®t)vo«. »Uvazidi j&te, co to znamena ?« pta se p. Plirnsall. 
»Neipochyibmji, ze to dela<ji i boh'atf lide, i lide zijicf v pobo- 
dli, ale jaky jest v torn rozdfl!« Povazte, co znamena 
jedna koruna, kterou pfispeje kazdy delmk vdove po squdru- 
hu, nebo 30 haleru, aby porn'obl soudruhovi zaipiraiviiti zvlastni 
vylohy za pohreb, co to znamena pro cloveka, ktery vydela 
tydne 16 kcirun a ma zenu a vedle toho snad i pet sest. 
deti. 66 ) Ale takove pn'spevky jso«u vseobecnym zvykem u 
delnikfi po celem svete, i v pripadecb viednejsich nez jest 
umrti v rodine, a pomoc pfi praici jest u nich vecf teprve 
obycejnou. 

Take v zaimozmejsTch tfid'aoh nevymizeila vsechna pospo- 
litost a podpoara. Ovsem, potmyslf-li clofvek na to, jak harube 

243 



zachazivaji bohati xa-mestnavatele se zaancstaianci, j est aa- 
klonen somditi pesixnislicky a lidske porozenas'ti. Jiste tak 
mnohy si pamatuje, jak by la pobourena verejnost za velke 
yorkshirske stavky r. 1894, kdy majitele dolu soibdne pro- 
nasledcvali stare hornfky, kten koipali uWi v cpu&eme jame, 

I -nechame-H stranou hruzy obdobi boiju a scciaknch va- 
lek, jako bylo pommd&m tisicu 'uveanenyoh dekuku po 
padu Koirou-ny — kdo pak muze cfefci na pir. cdhakini ankety 
delnicke, padinik-nu'te v Amsglii ve ctyncatych letecfa, ndbo 
i to, ca napsal lord Schaftesbury o »hnwnem mrihani lid- 
skym zivo-tom v to-vamach, kann odsuzovany deli vizate z 
workhonsu, nebo proste skuipcvane po- cele zemi, aby 
se staly tovarmnii afroky 07 ) — ■ kdo vse to muize cfsti, aby 
nefbyl hhiboce pobooiren, jak nfece maze klesiac»uti clovek, 
zmocni-li se ho zi'stnost? Ale nutno rici, ze vinu za takrwe 
jednani nelze smicuvati jedine na zlooWoiu pofva-hu cloveka. 
Coz pak jesfce do .nedav.na nekazali vedcove, a znacnou me- 
rou i ducfoovemstvo, ze se aeraa vSfili chudym fcfi'dam, ze se 
jkni ma pc'hiridati, ba ze sc majf i nenaiviideti? Nehlasala-liz 
veda, ze kazidy si zavinuje okudoifou jen svymi nepratvostmi, 
vzdyt' ipfece robota jiz pfestala. A kclik tech m-u'zu v cfrkvi 
se odivazi vystoupiti proti wahum detf, ac na dmihe stale 
vetsina jich hlasa, ze pry jest v bozskem pi ami, aby dbudi 
trpeli, ba i aby cerncsi byli otroky*! Co<z nevaaAl n e k n- 
formismus prevaznc z protestu, ze oficieini cfrkev tak 
zachazi s cihuidaky? 

Ma4i bohatif trida takove dusevnf viidce, stavaji se 
ovsem jejf city, ani me tak otupele, jako »tfidnf«, jak 
poznaxnenava p. Plimsoll. Zamoznf lide prtjdou rnalo- 
kdy do styku s ckuidakem, cd nehcz js-o-u odtdelemi zpifeobeni 
zivota a ktereho neznaji s nejiepsi stranky, v jeho vsednim 
zivote. Ale i u bohatyda — nechame-Ii sfcrartooi uciffiky, ktere 
ma na ne vasen, h<roimaditi bohatstvf a plybvani, ktere bo- 
na tsfcvi ssebou jiz nese ~ i u nich, v toSmiem a pratehkem 
kuhu, pro-vadeji bohati tonz pceipolitost i podpo«ru vzajem- 
aou, jako ten cfoudy. Dr. I'heri«i>g a L. Daorginn majf itplne 

244 



pravdu, rfkaji-li, kidyby se udelala statistika vsech penez, kte- 
re j'doiu z ruiky do ruky, jako pfatelske pujcky a vypoimoc,. 
ze by to byta obrovska suma, i u porovnani s obchodnimi trans- 
akcemi ve svet'cvem hospodarsstvf. A kdybychoim, jtak by se 
jiste patrilo, pfidali k tomu jeste, co se vyda" pofaostinstviiii, 
drobnymi sluilbami a yypomoci dfdhym lidem, ma datrech 
ci dobrocmmosti, jbte by mas pfekvapilo, jaky to ma vyznann 
v naroidmfvm hospoidafetvi. I v toon svete, kteory jest avladan 
Oibchoidnim egoismem, dkazufle obvykle rcenf: »ta finma nas 
odbyvala«, ze jest patraie i jedmamf prateiske vedie neprwvSbi- 
veho, t j. zalkonmelbo. A tdke vi kazdy obcfiodmiik, kolik 
firetm jest rofe co rok zacJiraneno od upadikiu pratelskym 
pfispeni'm dimhych firem. 

O dobrocinmych zanzenich i o oh<romme praci na prospech 
celku, jiz konajf dobrovolne cetni zamozm lide, i delmfci, 
zviaste remeskfci, vi kazdy, co znamenaji v moder- 
nfm zivote. Ac skuteona povaha tohoto podpunieho dfla 
jest zastirana okazalosti, snaibou po mod v paHtice nebo 
kastcivnicbviim, piece jen neni pochyby, ve vetsime pripadu, 
ze popud vzesel z pocitu vzajemne ipoamoci. Mmozi, kdoz 
zboluvbli, nejscu bohatsttivun pine uispokejeni. Jmi za$e si za- 
cfaajf utvcdofm'ovati, ze jisou odrniencmi presprilis, af si Kkaji 
narodohospcdari co cbtejf o torn, ze boha-tefcvi jest cdmenou 
za scbopnosti. Zacina borvofiti stvedomu lidiske solidarity. Ac 
jest spolecemsky zivot tak zarizen, ze dusf cit solidarity ti- 
sfci umelymi prostfedky, prece jen temto cit nabyva vrchu. 
A pak, taci Hde ami zadost hluboke lidske potrebe, 
vemijice sve bolnatetivf nebc sve sily ne'cemu, co podle nich 
prispi'va vseobecmemu blakui. 

Kratce a dobfe, ami niciva moc centralisovaneho statu, 
ami to, ze lokajsti filosofove a sociologove ucili pod rouSkou 
vcdy vzajemmem'u rienavi&tmemu a memiilosrdnemu zabpasu, mic 
nemo Wo vyhlaiditi pocitu solidarity Jidi, ktery jest hluboce 
zakorenen v lidske mysli a sirfci, pomevafdlz byl zivem c'elym 
dos^vadmi'm vyvojem. Co vzello vyvo»jem od mejdavmSjSiho 
pocatku, memuze ipfemoci jedma slozka teliOK vyvoje. A po- 

245 



irdba 'vaaijamne ipomoci a (podpory, btera se v posledradh do- 
bach OBcihylila do uzkebo kruhu rodiny, nebo do ctvr-ti ch-u- 
dych do vsf, nebo do tajnych delnickych spolecnosti, zacina 
se znovu upfla-tnovati i v modemf spoleanosti, a domailia sc, 
aby byk ^vfidcem k dalsfsmoi pokrokiu, jako jim byla vzdy. 

K takovemoi .feodku nezbytae dojdeme, zamysliime-H se 
blodbeiji nad kaiadtou ton sfcupmooi faikitu, o mchz jeme ae 
strircine ziminiti v po'sledoiicth dvom k&pitolach. 



246 



POZNAMKY: 
VII. a VIII. Ztospolitost o naU dobi. 

! ) t. zv. Moravgti bratrt (p. pfekl.). 

*) O tomto predmetu, dosud zanedbaVanetn, roste nym v f^emecku velka 
literature. Jako hlavm prameny Ize jmcnovati Kefier$va.dfla: |J3in* Apo - 
stel der Wiedertaufer a Gesehtcbte der Wied ertauf er, 
Cormeliusovy Geschichte der mtinsterischen Aufruhrs a 
Janssenovy Geschichte de s deutschen Volkes. Take K. Kautsky 
Communism in Central Europe in the Time of the Re- 
formation, Londyn, 1 897. 

a ) Jen malo dnesnich lidi si uv&doomje, jak rozsahle bylo toto hnutf 
a jakymi prostredky bylo potlaceno. Ale ti f kdoz psali pirfmo po velk£ selske 
valce, odhadup, ze bylo v Nemecku pobito 100 ai 150 tisfc sedlaku po 
jejich porazce. Viz Ziminermann, A 1 1 g e m e i n e Geschichte des 
grossen Bauerkrieges, O torn, jak^mi prostredky potlaceno bylo 
linulf v Nizozemf, viz Richard Heath, Anabapti&m, Londyn, 1895. 

4 ) „chacun s'en est accommode selon sa bienseance . . . on les a par- 
tages . . . pour depouiller les communes, on c'est servi de dettes simulees" 
(Edikt Ludvfka XIV., r. 1667, uvadenj? mnohfmi autory, Osm let pred 
h'm prevzaty obce pod statnf spravu). 

') „I na velkostatcfch s milionovymi prfjmy zcela jiste uajdete zemi ne- 
obdelamt" (Arthur Young). ,,Petina p&dy leif ladem", , t za poslednfch sto 
let se puda stala lihorem**, ,»SoIogne, dffvc kveloucf, se stala mo£aIem'\ 
atd, (Theron de Montague, cit. u Taina, Origin e a de la France 

colemporaine, sv. I, sir. 4 * 1 .} 

(5 ) A. Babeau, Le Village sous 1* Ancien Regime, 3. vyd., PaHJ, 1892. 

'") Ve v^cbodnf Francii zakoa jen potvrzovat, co jfz sediaci sarai ude- 
lali. Viz moji „ V e 1 1 o u francouzskou revoltici" (anglicky , f ran - 
coazsky, r:<sbo n£mecky: Die grosse franzosische Revolution, 2. sv. 1909, 
A. ' Thomas, Upsko (p. pfekl.). 

s ) KAyi zvftezila teaitce stfcdnf trfdy, proWalena obecnf puda za st&tnf 
majetdc (74. srpna 1794) a spolu se zabrunou slechtickou pudou dana 
do ratprodeja. Skouptly jt malom&facke bandes noire a (cerne^ bandy). 
Skupovaal bylo sice staveno rok na to (zakonem z 2. prairiala, roku V.) a 
zruseti pfedeSly zakoa, ale pak vesnicke obce proate zm&eny a nahrazeny 
kaatoitalafaii radaori. Yeprvc za 7 let potom (9, pralrialu r, XII.) 1. 1. roku 
J6C)I ¥e»icke obo* obnoveay. Napfed iSaV zbaveny v&ecli prav, a starosta 
i. radnf fmeaovani vladoa v 36.000 obefch francouzskych. Tato soustava 
trvali ®%. do rcvoluce 1650, kdy zavedeny volene obecnf rady podle zakona 
z t. 1787. Owecai puda zabrana statew nanovo r. 1813, vydrancovana a 

247 



jen e«4st jf vracena obcfm r. 1816. Viz klastekou sbfrku franc, z&komi 
Dalloz, Repertoire de Jurisprudence, lei dfla Denielova, Darettova, Bonne- 
merova, Babeauova a jinych. 

■*) To jest postup tak nesmyslny, ie by tomu nikdo neuvcHl, kdyby tech 
dvaapadesat jednotlivych aktu. nebyl podrobne uvedl autor tak povolany, 
jako jest p. Tricoche, a lo v journal des Economist, (1883, duben, 
str. 94.) a kdyby neuvadel cetne podobno prfpady. 

30 ) Dr. Ochenkovski : Englands wirts ch aft li ch e Entwickelung 
Im Ausgang des Mi ttela! ters (Jena, 1879) sir. 35 nn» kde jest 
o cele veci pojednano s dokonalou znalostf pranienu, 

n ) Nasse, Ueber die mittclaltcrliche Fcldgemeinschaft und 
die Einhegungen des XVI. Jahrh under ts in England (Bern, 

1669) sir. 4,, 5. Vinogradov, Villainage in England (Oxford, 1892.) 

ia ) Fr. Seebohm, The English Village Community, 3. vyd. 
1884, sir. 13.-15. 

1J ) Zkouniame-li podrobnosti ,, Enclosure Act", shledame, 2e popsana 
soustava (obecnf vlastnictvi) byla prave soustava, jrl ehte.1 Enclosure Act 
odstraniti" 1 (Seebohm, I. c. 13), A dale o rozliodnutich parlamentu: f ,Skoro 
vsechny mely touz formu, nejprve licily, ze neobranicene a obecnf pozemky 
jsou rozkouskovany, srnfchany a poiozeny ncvliodne. Ze kusy jich path' 
ruznym osobam, a ty majf na ne spolecna prava ... a ze by bylo z&hodno, 
aby se pole rozdelila a ohranicifa, pri cemi by se vynala jista cast a ta 
zustala jednotlivemu majiteli" (sir. 14), Na seznamu Port^rove jest lakovych 
rozhodnulf (Act) 3867, velSina jich z obdobf 1770- 1780 a 1800 1820, 
stejne jako ve Francii. 

u ) Ve Svycarsku rada obcf, ziticcna valkou, odprodala cast obecnf pudy 
a nynC ji zasc hledf odkoupiti. 

* r> ) A. Buchenberger „Agrarweacn und Agrarpolitik" ve Wagnerove : 
Handbuch der politischen Oekonomic, 1892, I, sir. 180, 

lfi ) G. L. Gomme, The Village Community, wilh special re- 
ference to ils Origin and Forms of Survival in Great Britain 
(Contemporary Science Series) Londyn, 1890, str, 141.— 143. Viz i jeho 
Primitive Folk moots (Londyn 1880 str. 98). 

l7 ) Skoro ve vsecb caslech zeme, hlavne v Middlandu a ve v^chodm'ch 
hrabstvfch, ale i na zapade ve Wiltshire, na jihu v Surrey, na severu 
v Yorkshire, jsou rozsahle pozemky, neobranicene a spoleene. V North- 
hamptonshire jest v takovem stavu 89 farnostf ze 316, pfes 100 v Oxfords- 
hire, pfes 50 tisfc ve Warwickshire, v Huntingdonshire z celkove vymery 
240 tisfc jiter jest pfes polovinu, 130 tisfc jiter, obecnfch luk, pastvisk a 

248 



poh'. (Mashall, citovan^ v knize sira Henry Mainea Village Commu- 
nities in the Feat and West, vyd. newyorsk6 1356, str. 88 — 89. 
(Viz take Dr. G, Slater, The English Peasantry, and the En- 
closure of Common Fields, London, 1907. 

1S ) Ibid, str. .88, tez Fifth Lecture. 

• ***) V hezke rade knih o anglickem venkovskem iivote\ kterd jsem vzal 
na potaz, nasel jsem sice poutave h'cent krajinne scenerie a pod., ale temer 
nic o obycejnem zivot& a zvycich vesnicanu. 

20 ) Take ve Sv^carsku upadli sedlaci v podrucf slechty a ta jim zabrala 
valnou cast pudy. (Miaskowski ve Schmollerpvych Forschungen ve 
sv. II, str. 12. Ale selska" valka neskon&la ve Sv^carsku znidujfcf porazltou 
jako v jinyeh zemfch, tu udrzena znacna cast obecnfch prav a obecnf pudy. 
Samosprava obcf jest vskutku zakladem Svycarskych svobod. Viz K. Burtli, 
Der Ursprung des Eidgcnossenschaf t und der Markge- 
nossenschaft, Curych 1891). 

21 ) Dr. Reichsberg, Handwortorbuch des schweizerischen 
Volkswirtschalt. Bern, 1903. 

"-) Viz o tomto predmetti radu del, uvedenjfch v jedne z v^born^ch a 
poucnych kapitol, ktere pripojil K. Biicher k nemeck^mu prekladu Lave- 
layova Propriete primitive. Tel Meitzen „Das Agrar- und 
Forst-Weaen, die Allraenden und die Landgem e t nd e n 
der dcuischen Schwciz", v Jahrbuch der Staatswissen- 
s c h a 1 it , 1 $80, IV, (rozbor del Miaskowskelio) O'Brien, „Notes in a 
Swiss village" v Macmiltan Magazine, ?fjen 1885. 

28j Svatebni dary, ktere v Anglii znacnS pFispfvajf k pohodli mladych 
domacnosti jaou rovnei poziistatkem zvyku puvodnf obce. 

2 '*) Obce vlastnf asi 4"5 mil. jiter lesu z celkove rozfohy 24 mil. jiter 
a asi 7 mil. jiter luk a celkove rozlohy 1 1 mil. ve Francii. 2 mil. jiter 
majf polC, zahrad i p. 

2r> ) Gruzinci na Kavkaze to delajf jestS l£pe. Protofce jfdlo neco stojf 
a chudak na to nemi, koupi sousede, kteH mu p?i§li pomoci, sami ovci, 

aby bylo co jisti. 

2G ) Alfred Baudrillart v H. Baudrillartove; Les Populations rural e 
de la France, 3. fada (Pari* 1893) str. 479. 

a< ) Journal des Economist es (srpen 1892, kveten a srpen 1893) uve- 
rejniS nekolik vj?slecik\i rozboru ze zemedelskych v^zkumnych stanic v Gentu, 
a v Panzi. Jest az neuverileSne, jak se falfiuje a jake jsou praktiky „po- 
ccstnych obchodniku". V semenech nSkter^ch trav bylo a£ 32°(o pfsku, 
zbarvenelto tak, ze oklamano i zkuSen6 oko, Jin6 zkouSky m§ly 22 — 52°/o 

249 



poctiveho semene, ostatek byl plevel. Vikev mela v sobe 1 T°/ jedovate 
travy (nielle). Moucka pro dobytek mela 36°/ sulfat, atd. 

28 ) A. Baudrillart, I. c. str. 309, Puvodne zamyslel z&sobovati vodou 
jeden vinar, pak se k nemu pHdali druzf. „Tato sdruzenf se vyznacujf 
hlavng Urn — pise A. Baudrillart — - ie tu nenf pfsemne smlouvy. VSechno 
se vyjednava* ustne". Pres to nevznikly ani v jednom pffpade nSjake spory 
mezi stranami". 

29 ) A. Baudrillart, L c. str. 300, 341 atd. P. Terssac, predseda druistva 
v St. Gironnais (Ariege) psal memu pffteli v podstate: „Kdy£ byia vf~ 
stava v Toulonu, shromaidilo nase sdruienf vsechuy vlastnfky dobytka, ktetf 
se mel vystavovati. Druistvo se uvolilo zaplatiti polovinu jfzdn^ho a v^stav- 
nfch v^rdaju, ctvrtinu zaplatil ks&df majitel a ctvrtinu ti, kteirf dostali cenu. 
Takto umoznena na vystav£ ucast mnoherau, ktery by se tam byl jinak ne- 
dostal. Ti, kdo2 dostali nejvys&f ceny (550 fr.), pfispeli lO°fo z teto ceny, 
ti, kdoi ceny nedostali, dali kaid^ po 6—7 fr." 

30 ) Ve Virtembersku ma obecnf pudu 1629 obcf z 1910, v celkove vo- 
mers pfes I milion jiter (r. 1863). V Badenu ma obecnf! pudu 1256 obcf 
z 1582, a mely v roce J 384— -88 121.000 jiter obecnfch polnostf, 675.000 
jfter lesu a ca. 46°fn less vsech v torn to kraji. V Sasku jest ^ obecnfm 
majetku 39°|o veskere pudy (Schmoller v Jahrbuch 1886, str. 359.) v Ho- 
henzollernu skoro 2 /s vsech luk a v Hohenzollern-Heslingen 4 1 °/ t> vsech 
pozemku patff obcfm. (Buchenberger, Agrarwesen I, 300.) 

31 ) Viz K. Bticher, ktery sebral vScchna data o obcine v Nemecku ve 
zvlasttif kapitole k nemeckemu pfekladu Laveleyovy knihy Ureigenthum. 

**) K. BOcher, ibid, str. 89, 9X 

3JJ ) O tomto zakonod&rstvi a cetnych pirekaikach, ktere byly kladeny 
v cestu delnick^m drufcstvum, o byrokratismu a kontrole jich, viz Buchen- 
berger Agrarwesen und Agrarpolitik II, 342 — 363 a 506 pozn. 

34 ) Buchenberger, I. c. II, 510. DerZentralverband landwirt- 
schaftlicher Genoss enshaf ten ma" 1679 druzstev, Ve Slezaku bylo 
pred casern odvodneno asi 32 tisfc jiter pudy 73 druistvy a 454 tisfc 
tisfc jiter v Prusku 516 druifcstvy, v Bavorsku bylo 1715 druzstev. 

3f> ) O Balkanskem poloostrove" viz Laveleye, Propriete Primitive. 

3(J ) Data ankety v obcine, obsazen£ asi ve 1 00 svazcfch (ze 450 celkem) 
roztrfderm a shrnuta ve v^bornem ruskem dfle V. V. Krestianskaja 
obcina (Selska obec), Petrohrad 1892, ktere jest bohatou sbfrkou dat 
o tomto predmetu, nemluve o jeho hodnote" theoreticke, 

Zmfnene ankety vyvolaly i ohromnou literaturu, v n(2 otazka modernf 
obclny poprve pfestava b^t akademickou a jest postavena na pravy zaklad 
faktu spolehlivych a dostatecne podrobnyeh. 

250 



a7 ) Vyvazenf bylo splaceti rocne po ctyricetdtvet let. Kdyi" vetsina za~ 
vazku byla splacena, bylo jiz snaisf aplatiti zbytek, tfm spi'Se, ie kaidy kus 
pudy mohl bytt vyvazen zvldsl. Techto vyhod vyufcfvali obchodufci, skoupili 
pudu za potovicnf cenu od sedl&ku, kterf tak prisli na mizinu. Proto vydan 
zakon, ktery takove kupovanf zastavil. 

38 ) V. V. ve sve Selske obcine, seradil vsechna data o tomto hnutt. 

39 ) V nekterfch prfpadech postupovaii velmi opatrne. V jedne vsi za- 
cali tak, ie sice sloucili vsechny louky, ale jen milo polf udelali obecn^m 
majetkem (asi po § jitrach na hlavu). Ostatek zusfcal v soukromem vlast- 
nictvf. Pozdeji, v I. 1862 — 64 soustava rozSfrena, ale teprve 1894 zave- 
dena obecnd drfba tiplne. Viz V, V. Selska Obcina. 

40 ) O menonitske obcin$ viz A. Klaus, Na§i Kolonii, Petrohrad, 
1869, str. 11—14. 

41 ) Takova obecnf pole jsou asi ve 160 vsfch ze 195 v ostrogoiskem 
okrsku, ve 1 50 ze 1 87 v Slavjanosrbsku, v 93 v Nikolajevsku, v 35 v Eli- 
sabetgradu. V nemecke kolonii se z vjrtezku obecnfch polf plati obecnf 
dluhy. VSichni pracujfcf na techto polfch, ac dve tretiny osadnfkfi mely 
dluh zaplaceny. 

42 ) Seznam techto pracf, ktere zaznamenali statistikove zemstva jest 
v dfle V. V. Selska obcina, str. 459—600. 

4a ) V moskevske gubernii se konaly pokusy ohycejne na poli, ktere bylo 
obdelavano spolecn<§, jak jsem se zmfnil. 

44 ) Mnoho pripadu podobneho zlepsov£nf uvedeno v Urednfm V^stnfku 
r. 1894, c. 256 — 8. Sdruienf sedl&ku ,,bez konf" se zacfnajf ujfmati i v 
jiinfm Riisku. Jinym velezajfmavym prfkladem je nihlf rozvoj pfecetnych 
druistevnfch m&slaren v jihoza"padnf Sibiiri. Na tisfce jich se rozgfFilo v gu- 
bernii tobolske a tomske, ani£ se vf, odkud vysel popud. Vysel od danskych 
druzstevnfku, kterf prodavali &v6 lepsf maslo a kupovali horsf pro vlastnf 
potrebu ze Sibire. Po nekoUkaletem obchodu zalozili na Sibifi m&slarny. Z to- 
hoto pocinu vyrosti velkf vfvozni obchod, kterj? mi v rukou Sdruieni 
mlekaren a po vsfch vyrosti o pres tisfce konsumu. 

46 ) Na neStestf zasadil tomuto v^voji pokrokov6 iniciativy v obcinach 
velkou rami z£kon z r. 1906, jfmz" ruska" vldda zam^Slela obciny vubec 
odstraniti. Zakon usnadnoval, aby jednotlivf sedlaci mohli dostati do soukro- 
meho viastnictvf kusy obecnf pudy a mfstnf sprava delala co tnohla, aby 
znicila obcinu. V nekterych guberniich, v severozapadnfm a jihoza*padnfm 
Rusku se toho dos£hlo, ponevadz tam obcina jiz silne upadla, ale ve vet- 
Sine guhernif provaddli sedldci pasivnf resistenci. 

4tt ) T. Smithovd, English Guilds, London, 1870, Cvod, str. XLIII. 

251 



47 ) Z narfzenf Eduarda VI., ktere vydal, jakmile nastoupil, mela se koru- 
ne predati „v§echna bratrstva a cechy v oblasti H§e anglicke a waleske a 
v jinych osadach kralovskych, vsechny stalky, vsechna puda, vSecka drfcba 
a jin& dedictvi, ktera kteremukoli z jmenovan^ch nalezX" (English Guilds, 
uvod XLIII.) Viz lei Ochenkowski, England's Wir tsc haf t liche 
Entwickelung im Ausgange des Mittelalters, Jena, 1879, ka- 
pitola II. — V. 

4S ) Viz Sidney a Beatrice Webbovi: History of Trade Unio- 
nism, 1894, str. 21—38. 

49 ) O sdrufcenfch v te dobe" viz dflo Sidneye Webba. Mam za to, ie 
lond^nstf remeslnCci nebyli nikdy tak organisovani jako v 1* 1810-20. 

r>0 ) „The National Association for the Profection of Labour" sdrufcovala 
asi 150 jednotliv^ch organisacf, ktere" platily velke prfspevky a mela asi 
100 tisfc clenu. Velk^rmi organisacemi byly organisace stavebnfch d&lnfku 
a hornfku (Webb, L c. sir. 107). 

51 ) Drifm se tu d{la Webbova, ktere jest plno dokladu, posilujfcfch jeho 
stanovisko. 

52 ) Od ctyricat^ch let (19. stol.) se hodne zmentlo chovanC bohatSfch 
trfd k odborov^m organisacfm. Ale }eSt€ v Sedesatjfch letech se pokusili 
zamestnavatele zniciti odborove organisace spolecnou akcf rozs&hl^mi vjrlu- 
kami. Ai do r. 1869 stacilo jen souhlasiti se stavkou, ci oznamiti ji vyhhiS- 
kou, nemluve ani o stavkov^ch hlfdkach a ui tu byl trest pro zastraltov&nf. 
Teprve r. 1875 odvol&n Master and Servant Act, dovoleny klidne 
hlfdky stavkujfcich a ,,nasili a zastrasovanf ' pri stayce podrobeno zakonu. 
Ale jeSte" za velke* stivky delnfku v dokaeh r. 1877 sbMno na fond, aby 
se mohlo pred soudy hajitt pravo na stavkove hlfdky a take novd perse- 
kuce na pocatku tohoto stoletf hrozila zraariti dobyta" prava. 

5a ) Tydennf prfspevek 6 penci z 18 pencf mzdy, ci I shilinku z 25 shi- 
linku, jest vfce nei 9 liber, ze 300 liber celkoveho pHjmu. (1 libra 24 korun 
pred valkou p. pr.) U§etr£ se to na strave, a kdyz" je stavka, platf se 
organisacnf pHspevky dvojn&sobne. Nazorne vyhceni Hvota odborarskeho 
od jednoho delnfka, ktere uverejnili maniele Webbovi (1. c. 131) ukazuje, 
co vSechno se Hdi na delnikovi, odborove organisovanem. 

54 ) Viz debaty o st&vkach ve Falknove v Cechach, v rakouske r"f§sk6 
rade" 10. kvetna 1894, pri cemi vec uplne pifizn&na ministry i majiteli dolu. 

5sy ) Mnoho takovych faktu se najde v Daily Chronicle a c^stecnt? 
v Daily News, v rijnu a Hstopadu 1894. 

5C ) British Consular Report, duben 1889. 

252 



57 ) Dukladne vyzkumy o teto otazce uvefejnil C. Eghiazarovera ve 
Zprdvach (Zapiski) kavkazske zeraepisne spoiecnosti, sv. VI., 
2, Tiflis, 1891. 

58 ) Rybnfk v Hydeparku v Londyne (p. pfekl.). 

59 ) Utek z francouzskeho vezenf je neobycejne nesnadny. Pres to utekl 
r. 1884 nebo 1885 jeden vezeii. Podafilo se mu ukryvati po celf den, 
ac byl udelan poplach a okolm' sedlaci po nSm patrali. Druhy den se 
schovaval v prfkope blizko jedne vsi, snad aby se zmocnil jfdla nebo obleku 
a mohl svleci trestanecke saty. Co tak lezel, vypukl ve vsi ohen. Videl, 
jak z horfciho staveni utfka zena a zoufale krici o pomoc pro dfte, ktere 
bylo v poschodf hoffcfho domu. Nikdo nehnul prstem. Uprchly vezen 
tedy vyskocil z prfkopu, vrhl se do ohne, vytiesl dite a dal je matce, p?i 
torn se popalil v obliceji a chytly mu Saty. Nynf ho ovsem zatkl cetnik 
z vesnice, kter^ by! najednou na svem mfste a odvedl ho zpet do vszenf. 
O teto udalosti se psalo ve vsech francouzskych novinach, ale ani jedny 
se nezmohly na to, aby 2adaly propusteni vezne na svobodu. Kdyby byl 
ochranil strazce vezenf pfed utokem jin6ho vezne, to by byl nSjaky hrdina. 
Ale on jednal jen proste" lidsky, a ne v zajmu nejakeho st&tnfho idealu. 
Nemohl se vykazati, ani tfm, ze by byl b^val osvfcen nejakou boiskou 
milostf. Proto byl ponechdn svemu osudu. Snad mu jeSte* pridaii pul 
roku nebo rok za to, ze si prisvojil „statnf majetek — trestaneckjr sat". 

fl0 ) Lekarska akademie pro £eny (z m'z vyslo 700 diplomovanych lekarek 
ruskych), ctyri zenske university (kter<5 mely r. 1887 pres 1000 posluchacek) 
byly te^hoz roku zavreny a otevfeny az zase r. 1895. Vysoka obchodnf 
skola pro zeny byla od pocatku do konce dflem techto sou- 
kromych spoiecnosti. Tytez spoiecnosti povznesly dfvcf gymnasia 
na vysokou uroveii, hried jak otevrena v iedesatych letech. 

ul ) Verein f ii r Ver b r e i t u n g g e m e i n m ii t z lie h er Kennt- 
nisse, ac m£ jen 5.500 clenu, otevrel jiz pres 1000 vefejn^ch a skolnfch 
knihoven, sorganisoval na tisice prednasek a uverejnil velmi cenne knihy. 

62) V§imla si toho jen hrstka socialogick^ch spisovatelu. Mezi jin^mi 
dr. Ihering, jehoS prfpad jest pouenjf. Kdyi tento znamenity pravnicky 
spisovatel nemecky pocai &v6 fiiosoficke dflo, Der Zweck im Recht, 
zamyslel rozebrati „cinn<S sfly, ktere udrzujf rozvoj spoiecnosti a udrzujf 
spolecnost", a podati „theorii druinelio clovSka". Nejprve rozebral egoi- 
sticke sfly, dneinf mzdovou soustavou a natlak, jak se projevujf v nej- 
roztnanitSjsfch politickych a social nfch zakonech. Zamyslel take venovati 
zaraditi poslednf kapitolu peclive vypracovane soustavy sveho dfla silam 
mravnlm, — smyslu pro povinnost, vzajemne lasce, — ktere smefujf k temuz 
cfli. Ale kdyz zacal jednati o socialnfch funkefch techto dvou cinitelu, 
bylo mu napsati druhy svazek, dvakrate tak obsahly, net byl prvnf. A to 
jednal jen oosobnich cinitelfch, o nichi se my zminujeme jen kratce. 

253 



L. Dargun rozvinul tut& mysienku v knize Egoismus unci Altruis- 
mus in der Nationaloekonomie, Lipsko, 1 $85, a pripojil ne- 
koiik svych faktu. O teie veci pojednava Buchner v knize „Die Lie be" 
a rovnei i jine podobne nemecke kompilace. 

03 ) Light and Shadows in the Life of an Artisan. 
Coventry, 1 893. 

° 4 ) IVlnoh^ bohat^ clovek nemuze pochopiti, jak takovy chudak mu£e 
pomoci druhemu, nemat ponetf, na jake tro§ce jidla ci penez casto zavisf 
iivot tech nejchudSfch th'd. Cetne prfklady !ze najiti v knize Ch. Bool ha, 
Life and Labour in London, sv. I. 

^ 5 ) Samuel Plimsoll, Our Seamen, ievne" vyd&nf, Londyn, 1870. 

t5C ) Our Seamen, str. 110. P. Plimsoll, dodava : Nechci nijak snizo- 
vati bohateho, ale mam za to, ze takove* vlastnosti jsou u neho sotva vy- 
vinuty. Ac nemalo bohat^ch Hdf zna rozuttjna ci netazumna pfanf chud^ch 
prfbuznych, prece jen sami nemaji ph'lezitosti, aby se v takovjrch vlastno- 
stech cvicili. Zamoznf, jak se zda, nedbajf tuze na muzne cnosti, a jejich 
sympatic jsou spf§e tffdnl nez slabe, zajCmajf se jen o bolesti vlastnf tHdy 
a o pfani tech nahofe. ZrftJka kdy si vltnfnou nizsich vrstev, spfSe ob- 
divujf ndjaky odvazny cm . . . nei vytrvalost a jemne cft£nf, ktere tak vy- 
znaeuje zlvot anglickeho delnlka, — a vubec vsech dSlnfku na svete. 

° 7 ) L i f e o f the Seventh Earl of S c h a f t e s i> ; u r y, od E. 
Hoddera, sv, I. stra 137-138. 




254 



ZAVMR. 

Spojime-li nynf naucenf, plynouci z rozboru moderni spo- 
lecncsti s celcai sk'upiino'U faktu, svedicicich, tjak <du)lezkym 
cinitelem ve vyvojr zwocianetao sveta i Iidabva jest pospoli- 
tost, muzeme sfoarnouti nase zikoumami takto: 

Ve svete zvifat jsme videli, ze prevazna vetsina dmbu Bje 
ve spolecn-bstech a ze sdn-iizeni jest jim negiucmnqjsi zbrani 
v boiji o zivot, irozmmi se <y siriiim darwinovskem smyslu — 
nifooli v zapasu jem o (poaiihe zivobyti, ale vubec v boji se 
vSeimi pnccctafeni pod<minkarai, nep&nivytmi dkufou. Zvireei 
druihy, v nicJiz omezen na nefj'meaisf mini zapa-s kdividuelnf 
a kde se vzajeimna poanoc provadi co nejrotzisalilega, jsooi 
vzdy nejcetnejsi, arejlepe se jim dan a jsoit aejpffstupfnejsf 
pokrofcu. Vzajemna Gfchrana, takto zabezpecena, moznost do- 
ski vysokeiha ©tan a nalwoimaditi zfeusenost, iroizivflti se du- 
ievne a rozmnoziti jeste vice socialm zvyky, vse to za~ 
ijistkije, ze <se rod udbzi, ze se rozsffi i ze se bufde nadale 
rozvijeti na ivyssi stupen. Naporoti toninu j$ou dfruhy nespoJe- 
censke ofdsouizeny zamikincuti. 

Prejldeine-li oayni k clorvefeu, vidime, ze ill v roidech a 
kmenech jiz na pocaiilkii kamemneho vekai. Videli jssone, jaka 
rada ®oeialniic3i zozeni se vyviniula jiz na aizsiim divosdkem 
stupni, v radii a kmeni. A shledali jsme, ze ne*j<sifcar®i kme- 
nove iavyky a obyceje byly zarodkem vsedh liddkydh zJTizenf,, 
ktere pozdeji byly blavniim ckikeleim pokiroiku. Z dlvۤs!kelho 
kmene vyrostla barbarska obcina, v nfz vzniklo plno 
sociakich zvyku, obyceju a zrfeewi, z nkhiz mnofae se udrajjf 
podines, na zassade spolecne drzby a obrany pudy, na zasade 
soudni ipravomoci vesnieke hrosmady, vzniklo ve federaci vsf, 
ktere patfily k jednon>u kmenu, nebo se to aspoii donwuvaly. 

255 



A kdyz nove potreby zadaly nove formy, vzniklo mesto, 
fctere bylo omgaaidky spoijeavo z uzemini'ch jednotek (obcin) 
a 2 cechu, ktearaz vzesly ze spoiecne prate v nej&keim uimemi 
nebo femesle, nebo pro vzajemnou podporu i obranu. 

Konecne jistme ve divcu pos'lednich kapkolach /ujkaizaili na 
faktecb, ze <stait, •vyruistaijki podle viz-oaru cfsarskeho fti<ma, sice 
uidelal nasiilme kc<nec stfedovekym zxizenim, vzajemne pod- 
pory, ale pres to musil sam povoliti. Stat, zalozewy na volnem 
shluiku {jedmotlwcu a vydavajfci se za jedime potito mezi nimi, 
nespWil co elite!. Snaha po vzajemne pomoci zkxmila konecne 
jeho zeleznou vladu, znovu ozila a p-ronikla v nespocetnych 
sdruzenich, ktera usihiji obsahnotiti cely zivot, ugmouti se 
vsefoo, co potfebutje ciovek pro zivot, i mahrazovati ztraty, 
ktere zivot zpfisobuje. 

Snaid nekdo namitne, ze pospolitost jest sice jednfon z ci- 
nitelu vywje, ale zabira jen jednu stranku vztahu lidi, 
ze veidle tohoto prc-udu, yak jest moony, jest a vzdy byi 
p-rcud diiutay: ze se *u 'Uplatnuje i jediiicifelivec, aiegem utsiliin, 
aby dcsahl oisoj>m nebo triidni madivlady v obosp ibospodar- 
ekeim, politiekem a dusevnim, ale take, a coz jest dMezitejsi 
byt ? ne tak izijevme, ze lame pooita, ktera jsou 'vizdycky <po- 
hotove a v nez tjeij naiti kmen, obeina, mesto i stait. Jisnymi 
slovy, za prvek ipcforcku se potvazwje, kdyz clovek usplatnuje 
eve ja. 

Jest zfcj'me, ze vyvcje nepochopime zplna, nerozebere- 
me4i obou tecfato hlavoifoh proudu. Ale od nepametnych 
dob (roizibirano, licemo a csilavovano, jak se uplatnu'je jedincc 
nebo iskfuipina jedbcu, jak zapasi o nadvladu, i jake spory 
z tofco vzesly. Opsravrfu az dodhes se jen temto prowd tesil 
pozornosti epika, krcnikare, dejepisce i sociologa. Dosud se 
deijmy piii tak, ze se v mich lici, /jakymi zpfecby a ptpotftredky 
vznikala, upevnovala se a udrzovala theokracie, militarism, 
a'utoksra'cie a pozdeji i vlada bohatsiclh tifSd. Bcje techto ril, 
to jest skutecny ofa-sah dosaYadfni'ho dejepiseotvi. Muzeme 
tedy «mfti za to, ze indlifviduelTii cinitel v hist-orii jest dosta- 
tecne zmam — ackoJi jest tu rozsable pc/le, aby se tea to 
P'redmet stindotval znovu v duch'u toho, co jseie tu uvedli. 

256 



Na druhe stone byl dbjposudi upline n'epovsimiiiut atai'tel po- 
spolitosti: spisoivaitele (miaule i nynejsf genesrace jej bud po- 
jpirali, nebo se miu smali Proito bylo predevsim treba ukaizati, 
-jaky oboroivsky podil inel tewto cinitel ve vyvoji fjak v zivote 
zvirat, tak v lidskyeh spolecnostech. Tepi;ve az to bude pine 
'uznano, mozmo srovnavati otba cimitele. 

Jest ovsem nemoine, abychom uxcili, i jesn priblizne, jak 
jest ktey dulezity, negakou methodou vice name atatetickoai. 
Jedina valka — jak vime — muze nadelad vice zla, hned 
i< pozdeji, nez mad 1 zpusob'i dcbrehof /za. celyck sto* let 
zasada pospoiifcoisti. Ale yidiimeHli, ze ve ®vete zvirat jdou 
posg>ohi vyvoj k vyssimiu i pospolitoet, kdezito vnifcrni zapasy 
v dnuziich <vedo>u k vywji zipetnexnoi, staci, vsaimname4i si, 
ze u 'cloveka jsou i hoi), i 'valka ibpesne pcdle (tojio, ijak 
'jesit <vytvinuta pospolitost v narodech, stranadh, v anestech ci 
kmenech, ze i sam roz<vo\j valky (pokud k tomu vfibec pri- 
spiva) sprispel k pokirokai pospolitos>ti v narode, mesite, nebo 
lodru — a tjiz z toho si udelame predstavu, <jak pfevazny vliv 
•ma cinkel pospolitossti, jalco zisvel pokroku. Ale take vidiime, 
ze posipolitcsti a jepm <rozvojeim vytvofeny ty po<cbunky spo- 
lecenskeho zivoita, ktere umoinily cloveku, aby rozrvil sve 
\iimeni, vedeni i ductba, i ze obdobi nej'vStsilho rozivo'je zft- 
zeni, zalozenyclh na pospolitosti, byla i dobami netjvefesiiho 
pokroku aiimeni, prumysl'u a vedy. Opravdu, «ftudu!Jeime-li 
vmitrnf zivott stredo*veke1io mesta i meat sta*rofeckych, objevi 
se nam, ze kdyz se cinitel vzajemne pcmoci, jak se pro- 
ved ela v cechoi a starcreckem rodu, sspojil s rozsahlou ini- 
ciativoiu, ktearou dovolovala jedlnodivci i skupine zasadiu fe- 
deracni, nadesla l dve nejvetsf obdobi lidske fctistorie — cb- 
dobi sttairofedkeiho mesta a obdobi stredoveke'ho inesita. Ana- 
opal, kdyz obe tato zrfeenf znicena v sttabnim obdobi deijin, 
inelo to v obou pripadech v zapeti ryohly upadek. 

A mahly iprumyislo<vy <roizvo<j za naiich dob ma jiste hlubsf 
koreny, nez viitezjSfbvi individiualismu a souteize, jak se za to 
ma vseobecne. Jakmile .jednou ucineny veilke objevy v patna- 
ctem s'toleti, Wa^vne o'bjefV atoosferidkebo tlaku, ipodpo<roiva:ue 
fadou pokroku v pfiroidofvede — coz se stalo v cbdclbi stredo- 

17. PospoHtost. 257 



vekebo onesta — jakmile tedy 'ucineny <tyto objevy, netzbytne 
nasledoval ^vynadez pariniiio stroje i -vsedbny ty revokuce, ktere 
pfilsly <v zapeiti, Jodyz nova sila orvladnuta. Kdyby sitredoveka 
mesta byla zila do®ti dlouho, aby ty prve objevy dovedla az 
tak daleko, byly by mrawnf nasledky vfady pary snad docela 
jkie, ale tzcela jiste by byla pfisla taz orevokce v teeknce 
i vede. Gpra/vdu jest nez€dpo<vedenooi ota/zkou, zida vseobec- 
ny upadek pruimyslu, kteary pfisel, kdyz svobodna mesta pri- 
vedena aia -mizinu, sznaicne neodtauoiiul ofojev paarnlho stroje a 
revokci v femeslecb, kitera poto>m ptrisla. PovazMne-li, jak 
pc«divuihodine rychly byl toevo>j jpr&myshi od dYainacteho sto- 
let! do patnacteho, v tkalcovstvi, zpftacovanf koivu, ve stavi- 
telstvi a mofeplavbe a zamyslfme-H se nad vedeckyani objervy, 
k nimvz vedl pruanyB-lowy rossvcj na fc&nci pa/toaicteho stoleti 
— mmime se ptati samych sebe, zda ttlrtvo dosahlo prospe- 
chu z techto vymozenostf proto tak pozde, ze umeni a 
femesla <po>klesla v cele Ewope, kdyz upadK stredo'veka ci- 
vilisace. Prflinyslovou revoluci sotva mohio podporovati to, ze 
am'izel Umelec-femeslnik, ze velka mesta propadla zkaze a ze 
zahiazeny •'viechaiy styky 'mezi mimi. A jest take zaiamo, ze 
James Watt ztravil pres dvacet let zivota, aby udelal s>vuj 
vynalez upotrebitekym, jezto nemcfal najiti v osmnactem sto- 
leti, co by byl nasel ihned v stredoveke Florencii, Jiebo 
v Biragach, to'tiz remeslmky, kteri by byli dofvedli provesti 
jebo modely z kowu a udelali je tak presage, jak to parm 
stroj vyzadaval. 

Proto, 'vyvozfuije-li mekdo prumyslo'vy pokrok nasi doby 
z valfcy vsech proti vsem, uvazuje jako divoch, ktery nezna 
ipnicinu deSte a mysli, ze byl vywlan obeti, ktero<u priraesl 
hlkiene modle. Pifiiinydovemiu pokrofcu i kazsdexnu jmemti 
ovladnii'ti prirody jsou pospalkost a uz«ke vzajemne vztahy 
jiste prosipesnejsi, a vady byly, nez vzajenitny boj. 

Ale predevsim *v oblastti mmmi se phe Aaziisje, jak nad 

jiuxe dulezita jest zasada pospolito&ti. Ze vzajeirma pomoc je 

skutecnym izakladem naiidh niTaviiicli pfedstav, je&t, anyslmi, 

' dostaiteoie 'zrejjme. Ale a? si imy<slime co chceme o popvo- 

pocatku tofooto poci'bu ci pmdu poispolkosti — necht' jej pri- 

258 



suzujeme prfcine biologicke, ci nadprirozene, musfme jej sle- 
doivati az ma nejnizsi stupne zivocisneho sveta. A od 
techto stupnu m&zeme jej sfcopovafci, ja'k se ivyvfji mepireyuseme, 
proiti Fade protivmydh cimitelu, ma Ysec'h stupnich -vyvoije lid- 
stva, az podnes. I ;la ncva nabozemstvi, ktera se ofacas ziro- 
dila — vzdy v dobe, kdy zasada pospolitoisti upadala 
v theoikraciicih a despot ickych statech vychodnicih, inebo za 
ypadku n'mske Hie — i ta nabozenstvf jen posilila tutez 
zasadu. Prvnf priwzence maisla onezi ptroistymi, v najnizsi, uti- 
steme wstve spoleoncsti, kde jest zasada poispolitosti mezfoyt- 
tiyim zakladeim rvsedmilho' zifvctta. A no<ve zpusoby sdrixzemi, 
vyfcvoreme -v prvobnfoh budtdJiistickych a kresfamskyc'h obcic'h, 
u nioraviskych biratn a jimde, byly mavratem k nejlepsim 
etrankam pospolitosti v pufvcdmiim bmenovem zivote. 

Ale pokazde, kdyz 'ucinen pokus vratiti se k teto stare 
zasade, rozsifila se zakladmi idea .sauna. Z rodu rozsifema 
v kmem, ze sdruizeni fcmenu v marod a komecne — aspon 
idealme — v lidssfcvo. A pfi toim se i zijemmila. V puvodnim 
budd'hisfinu, v pujvodmi'in kfestlanstvi, ve spisedh nekterycfo 
mosleminskydh iicitelu, v tparvmiim hmstf refcormacnim a zvlaste 
pak v etkkeim a filosoffickem bmuli osmmactelio stoloti i v nasi 
dobe <se proijevuje cim dale silneji cdklom od pJedstavy msty, 
ci azasloaizeme odimeny« — pfedstava ddbireho za dcbre 
a zlSbo za zle. Vyisi pfedistava »mematf«ti se za zle« a darvati 
vice, mez miuzeme cekati od souisedu, se prcblamtje za pravcu 
zasadu firaa/vncsti — za zasadu vyssi pcu'heho <vyGrowianf 
dkdui, pouhe slussnoisti ci spravedlmo<s<ti a ktera spise vede 
kstes-ti. A clovek se vyzyva, aby se pri svem 'jednani mtKdil 
jen laskou, ktera jest vzdy osobmi, v neijlepsim pfilpade ro- 
dova, ale tJvedoimo<val si, ze jest jedmota mezi aim a drsuhymi. 
V proijevech pospolito-sti, jak je muzeme sledovati bd prvo- 
pocaitku vyvoije, Ize tedy hledati sk'Utecey a nepo-cbybny pu- 
vod nasich mrawrikh p'reds-tav. A muzcime tvrditi, ze rniraivni 
pokrok olavSk-a vedla vzajemma podpora, a ne vzaje&iiiny 
boj. A aiejlepsi zarulko'U, ze se boide lidsky rod vyvfjeti jeste 
mohutneji, jest nam to, ze pospolitost jest tak rozsirena 
i v masf dobe. 

259 



O P R AV Y: 



Str. 


fadek 






shorat 


sxMa 


ma b^ti spravne: 


8 


3 




, s , , . ale n i k d y nem . . .*' 


8 


4 




„ , . . mala lidnatost . . ." 


11 




JA- 


„ . . , pocit nrnohem lirsf . 4 •" 


21 


9 




„ . . , jako by tohle . . .** 


22 


9 




CD'Orbignyho, Audribonovo . . .*') 


34 


12 




„kde by § 1 o co ukrast . . ." 


34 




8 


dr. Cones 


.43 


n 


6 


„Veru, mnohem snaze . . ," 


46 


10 




,» . , . Williamson . * /" 


65 


11 




„ . . . bourovec borov^ ..." 


65 


16 




bourovce . . ." 


97 


18 




„ . . . jsou rozbroje mnohem . . .** 


111 




1 


, t . . . jejich zalibu v dramaticke str&nce 


113 




12 


„ . , . po staleti sem a tarn . . ." 


114 


3 




„ . . . ale nepferuSene, samostatna . , ,'* 


117 




14 


„ . . . a Wailesanu . . .'* 


117 




11 


uStarowaltesske . . .*' 


167 




10 


„Vyroba i smena byla t a k naplnena" 



MenSf ofcyby si cfcenar laskave opravf sam. 



OBS AH: 

I. Titulni list. Podobizina Petara 
K r o p o t k i n a. 

II. ZivotadfloPetraKropotkina I — XIV 

III. P o z n a m k y b i b I i o g r a f i c k e . . . XV 

IV. Predmkiva 3 

V. Ovod ! f . . . . 7 

VI. Hla<va pr v n i. Pospolitosl u z\>ifat. (1.) . 17 
Zapas o zivobyti. — Pospolitoflt jako priiodni 
zakoo a hlavni cinitel postupmeho vyvoje. — 
Bezobratlovci. — Mravenci a vcely. — Ptaci, 
sclruzem k hcmbe <a k lovu ryb. — Druznost. 
— Vzajemma ochrana u drobnych ptaku. — 
Jerabi, papo«usci. 

VII. Hlava drtiha. Pospolitost a zvifat. (2.) . 39 
Stehovani ptactva. — Sdruzeni k liknuitf. — 
Podzimni spoiec&asti. — Ssavci: jen malo 
druhu nespolecenskyck — Lovecke spol'ecensitvi 
^Jkfl, lvu atd. — Sdiruzeni blo«davcu, prezvy- 
kavcu, opic. — Pospolitost v zapasu o zivo- 
byti. — Darwin o^vy d&vody in a dfikaz boje 
a zivot v druzich samych. — Pfirozene prekaziky 
prilisnemm arozTmnozeni. — Domnele -vyhubeni 
strecfafch clanku. — Vyloaicenf souteze v pri- 
rocte. 

VIII. Poznamky. (Hlava I. a II.) .... 69 



IX. Hlava tretL Pospolitost a divochu. . . 75 
Domniela valka vsech iproti vsem. — Kmenovy 
puvo«d lidske spolecnosti. — Samo&tatna grodifna 
se objevila pozdeji. — Krovaci a Hottentoti. 

— Australci, Papuanci. — Eskymaci, Alente. 

— Dajacka pJedfeva spiravedlnosti. — Zvy- 
. kovy zakoa. 

X. Poznamky (Hlava III.) 103 

XL Hlava ctvrta. Pospolitost u barbaru. . . 1 09 
Velke stehovani. — Nova organisace nezbyfcna. 

— Obcina. — Spolecna prace. — Scudni p<ro- 
cedura. — Zakon mezikmenovy. — Ukazky ze 
zivota nasich soxicasniku. — Burjate. — Ka- 
bytave, — Kavkazsti horale. — Africke 
kmeny. 

XII. Poznamky. (Hlava IV.) . 133 

XIII. Hlava pata. Pospolitost ve sthdoveke 

obci (I.) . 139 

Vzrust autority ve spolecnosti barbarske. — 
Nevplnictvf ve vsich. — Povsjtani opevn&iych 
mest, osvobozem jich, jejich vysady. — Cecil. 

— Dvoji puvod svoboctneho stredovekeho me- 
sta. — Vlastni sonctm pravomoc, samosprava. 

— Cestne postaveni prace. — Obcbod vedou 
cech a mesto. 

XIV. Hlava sesta. Pospolitost ve stfedoveke 
obci OIL) . . .- % . . j . '. . . . 163 
Podobnotft a rozdily stredovekych obci. — Re- 
meskicke cechy: kazdy ma privlastky statu. — 
Chovani mesta k sedlaikum^ pokusy osvoboditi 

je. — Slechba f eudakii. — Ceho dosahlo stfedo- 
veke mesto v umeni, ve vede. — Priciny 
upadfcu. 
XV. Poznamky. (Hlava V. a VI.) . . . . 187 



XVI. H 1 a v a s e d m a. Pospolitost v nasi dobe. (I.) 1 99 
Lidove boule na pocatku obdobi statu. — Zri- 
zeni pospolitosti v dlaesni dobe. — Obcina, jejf. 
zapas, aby ji stat neodstranil. — Zvyky, za«- 
chovane ze zivota v obcine se udrzujf <v nynej- 
sich vsich. — Pfi'kkdy ze Svycarska, Francie, 
Nemecka, Ruska. 

XVII. Hlava os ma. Pospolitost v nasi dobe. (II.) 225 
Kofyiz zniicil stat cechy, rostou dekiicke oirgani- 
sace. — Jejich boje. — Pospoilitois»t ve stav- 
kach. — Ko-operace. — Volna sctauzesnii k ruz- 
ihym u6elu»m. — Sebeobetavost. — Nescetne 
spolecno'sti pro sdruzemou cinncst ve vsemoz- 
nych.oborech. — Pospolitot ve otvrtfeh bidy. 
Pcmcc 'Osobm. 

XVIII. P o z ii a m k y. (Hlava VII. a VIII.) . . . 247 
XIX. Zdver 255